Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Mezigenerační sociální status

1.Úvod

 

Téma pro seminární práci pro 1. semestr je Sociální status. Úvodem je nutno vysvětlit pár důležitých pojmů týkající se tohoto témata, abychom snáze pochopily souvislosti a pochopily postup vypracování.

 Reklama


Hlavními pojmy, se kterými se setkáme jsou sociální status, souhrnný sociální status, stratifikace a také vysvětlení metody měření a zpracování dat.

Nejprve začněme vysvětlením pojmu sociální status, bez něhož dále nelze objasnit sociální stratifikace. Sociální status (latinsky socialis = společný, společenský; status = místo, poloha) sociology používané označení pro místo, zařazení člověka v sociální hierarchii, respektive jeho důležitost ve společnosti nebo skupině. V České republice se častěji ve stejném významu používá pojmů sociální pozice a sociální postavení. V historii sociologie nemá pojem sociální status zcela jednoznačný smysl. U M. Webera se chápe spíše jako osobní důstojnost, prestiž, která přímo nesouvisí s majetkem a mocí. Obvyklejší je pojetí sociálního statusu jako souhrn znaků, zahrnující jak majetkovou situaci a mocenskou pozici (případně další ukazatele, jako úroveň spotřeby bydlení apod.), tak prestiž, která může být odvozena z jiných charakteristik (vzdělání, charitativní činnost). R. Ponton (ve 30. letech 20. stol.) svazuje se sociálním statusem pojem sociální role a zdůrazňuje vyplývající práva a povinnosti. Odlišuje status připsaný (askriptivní), který člověk získává v důsledku sociálního původu, dědictví, od statusu získaného vlastní zásluhou, úspěchem v zaměstnání či jiné činnosti. Někdy se uvažuje o objektivním sociálním statusu, který se zjišťuje měřením výše uvedených znaků, a subjektivním sociálním statusu, který je vyjádřen chováním lidí vůči nositeli sociálního statusu v různých situacích sociální interakce. Za vnější statusové symboly, jimiž lze status odhadnout, se považuje např. nákladnost a styl oblečení, šperky, typ auta, dodržování určitých konvencí apod. K posouzení celkového stavu statusu se používá syntetické sociální pozice jednotlivce. Zde se setkáme s pojmem souhrnný sociální status nebo také syntetický status. Někdy se do sociálního statusu přidávají i demografické faktory (přirozený přírůstek obyvatelstva, gramotnost, urbanizace, atd.)

Nyní další důležitý pojem – stratifikace (latinsky stratum = vrstva; facíre = činit). Teorie sociální stratifikace je hierarchické uspořádání členů určité skupiny, resp. Společnosti podle kritérií určujících jejich společenskou důležitost, úspěšnost Běžně sou stratifikačními kritérii příjmy a majetek, moc a prestiž, resp. Sociální status. Někdy je však stratifikace chápána šířeji, zahrnuje další znaky (vzdělání, rasovou či etnickou příslušnost, ukazatele životního stylu). Seskupováním lidí podle těchto kritérií vznikají straty nebo vrstvy, podle některých překonaných teorií třídy, v určitých typech společnosti kasty. Vertikální, hierarchická strukturace je výrazem sociální diferenciace, vyjadřuje i sociální nerovnost. Výzkumy sociální stratifikace zkoumají také podmínky a předpoklady umístění v určité stratifikační skupině (např. sociální původ, vzdělání, typ profesní kariéry atd.) a možnosti přechodu z jedné skupiny do druhé (= sociální mobilita). Pojem stratifikace se většinou chápe jako užší pojem než sociální struktura, která nezahrnuje pouze vertikální strukturální řezy. Stratifikační výzkum uskutečnil v roce 1969 tým pod vedením P. Machonina. Výsledky tohoto výzkumu poukazovali na sociální diferenciaci v československé společnosti.

 

 

2. Vypracování


2.1. Uvedení do problematiky


Pro zjišťování sociálního statusu je nutno sestavit jednotlivé osy neboli škály, kterými se budeme dále řídit a vyhodnocovat výsledky. Zajímají nás měřitelné charakteristiky, jako např. míra vzdělání, pracovní pozice, příjmy a bohatství, bydlení, způsob dopravy či trávení volného času. Každá škála má rozsah 9 stupňů.
Jak již bylo v úvodu zmíněno k výzkumu bylo vyzváno 10 lidí rozdílného věku, níže dále již uvedení jako status 1 až 10.

Status 1 Studentka, brigádnice, 19 let
Status 2 Žena, první zaměstnání po maturitě, 21 let
Status 3 Žena, svobodná, na mateřské dovolené, 1 dítě, 31 let
Status 4 Žena, vdaná, trvalý pracovní poměr, 2 děti, 44 let
Status 5 Žena, vdaná, v důchodu, 2 děti, 64 let
Status 6 Učeň, praxe, 18 let
Status 7 Muž, první zaměstnání, svobodný, bezdětný, 26 let
Status 8 Muž, rozvedený, nezaměstnaný, 39 let
Status 9 Muž, ženatý, zaměstnaný, 2 děti, 48 let
Status 10 Muž, vdovec, v důchodu, 3 děti, 65 let
 

 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama