Jak se člověk stane bezdomovcem? Není to pochopitelně věcí individuálního výběru. Je to součást sociálního procesu,důsledek sociálních a ekonomických sil,které vedou až k sociálním strukturám

/trh práce,,trh s byty,sociální zabezpečení jako státní opatření,vzdělání,výchova a v neposlední řadě

 i rodinné  struktury/.

     Označení,že bezdomovec je někdo,kdo ztratil nebo opustil svůj domov,kdo neumí řešit své komplikované problémy je nepřesný. Přizpůsobivost na nové společenské prostředí není u každého jedince stejná. Klesá s věkem,s nedostatečným vzděláním,s fyzickým a psychickým postižením nebo chorobou. Slabší jedinci se pak následně dostanou do nouze hmotné /nedostatečné uspokojení životních potřeb/,sociální /dlouhodobá hmotná nouze spojená s osamělostí/,morální /nedůstojné uspokojování životních potřeb/,následně pak dochází k společenskému vyloučení /životní krize,

ze které se již jedinec bez účinné pomoci nedokáže vrátit k obvyklému životnímu stylu. Mezi nejviditelnější skupiny patří dlouhodobě nezaměstnaní ,mládež,která se nedovede hospodářsky

 uchytit,invalidé,staří lidé,lidé poznamenaní dětským domovem,výchovným ústavem,vězením

a v neposlední řadě i příslušníci minorit,uprchlíci a migranti.

     Základní pomocí bezdomovcům je zřizování krizových či kontaktních center. Na ni však následně musí navazovat programy doplněné dalšími službami. Hlavním bodem je bydlení nebo ubytování Proto jsou zřizovány azylové domy s nabídkou osobní hygieny a potravinové pomoci. Na provozu

 těchto domů se podílení i sami bezdomovci-jednak prací,úklidem,udržováním a jednak i finančním

příspěvkem na ubytování. Důraz je však položen na přiměřené práci,počínaje chráněnou prací zdravotně postižených,přes veřejně prospěšné práce,nabídky a získání rekvalifikací až k stálému pracovnímu úvazku. Cílem každého programu je najít dřívějším bezdomovcům  nový smysl života,obnovit rodinné vztahy,najít nová partnerství nebo přátelství,získat přiměřené bydlení a mít zdroj příjmů k jeho udržení.

     Takové programy u nás nabízí např. občanské sdružení Nový Prostor.

Když se řekne Nový Prostor,většina lidí si vybaví „ten časopis,co prodávají bezdomovci. “Ovšem projekty,kterým se sdružení věnuje dalece přesáhly původní skromné plány. Hlavní myšlenka je stále stejná – pomáhat lidem,kteří jsou z jakýchkoliv důvodů sociálně vyloučeni. Jedním z největších projektů sdružení je HRDI-Human Recources Development Interface,financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu.Hlavním cílem projektu je vytvoření a otestování trhu práce pro cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných,nezaměstnaných,kteří jsou ohroženi diskriminací na trhu práce /etnické menšiny,zdravotně postižení,vyšší věkoví skupiny,bývalí vězni nebo lidé po léčení závislostí/ a pro skupinu s nízkou kvalifikací. Aktivity tohoto programu chtějí obecně spojovat zájmy podnikatelů se společenským závazkem vůči všem občanům,který má umožnit plnohodnotné prožití života založené na prosperitě vycházející z výdělku v práci. To je hlavním předpokladem jejich úspěšné integrace do společnosti a jejich spokojeného života.

     Dalším projektem je program sdružení Naděje bezdomovcům na němž se podílí Sdružení azylových domů,Slezská diakonie a charita Brno. Jejím cílem je zajišťovat v projektu tyto

aktivity: Definice a typologie,Průzkum poskytování zdravotní péče, Zaškolování sociálních pracovníků a Zvyšování povědomí o problematice bezdomovectví.

      Další organizací,která se věnuje pomoci lidem bez domova je Armáda spásy,která provozuje množství azylových domů. Poskytují 24-hodinovou péči s veškerými základními potřebami

pro životní standard. Mimo jiné také pracovní terapie a sociální poradenství.Cílem těchto domů je poskytnout prostor pro obnovení síly a umožnit klientům návrat do samostatného života v běžné společnosti.

      Myslím si,že uvedené aktivity jsou potřebné a účinné.Jistě, bylo by mnohem lepší najít nějakou hybnou páku a předcházet problému bezdomovectví,ale realita je jiná.Organizace,programy,projekty pro pomoc lidem na ulici mají jistě i své nedostatky,ale každý vrácený osud člověka z ulice

do běžného života je jistě motorem této práce a má podle mne svůj hluboký smysl.