Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Sebedůvěra

3. Sebedůvěra

3.1 Co je to sebedůvěra


Sebedůvěra je vlastně sebehodnocení a sebehodnocení je to, na co si věříme, že máme. To znamená, že sebedůvěra se zakládá na důvěře ve své vlastní schopnosti.


 Reklama


Další dílek do skládanky se jmenuje UVĚDOMĚNÍ si svých vlastních schopností. Je to neméně důležité jako VÍRA ve své vlastní schopnosti. A právě tyto dvě slova – VÍRA a UVĚDOMĚNÍ jsou hlavními součástmi našeho já.
Bohužel sebedůvěra se nedá zrovna přirovnat k ježdění na kole (údajně se nezapomíná). Nabytou sebedůvěru můžeme totiž poněkud obtížně získat, a na druhou stranu i velice snadno ztratit. Proto je nezbytný jistý „tréning“. Nejde o tréning ve stylu předsevzetí, protože uznejte sami, většina lidí svá předsevzetí tak dlouho přesunují, až je vypustí z hlavy úplně, ale jde o to, ač se vám to možná bude zdát směšné, opravdu stát před zrcadlem deset hodin a říkat si: „Jsem dobrá, jsem dobrá, jsem dobrá, jsem dobrá….“
Ovšem, nezáleží pouze na vás, ale i na vašem okolí, mělo by vás obdivovat stejnou měrou jako se obdivujete vy sami. (Ovšem všeho s mírou!)…

Příklad:

Příkladem může být ráno. Každé ráno v 5:00 mi zazvoní budík, vypnu ho, otevřu oči a představím si průběh přicházejícího dne. Dnes píšeme písemnou práci z matematiky. Naučila jsem se to, ale nejsem si sebou úplně jistá.

1. negativní průběh a řešení

Mohu si jít zase znovu lehnout nebo si sednout doma do kouta a tvrdit, že do školy nejdu, jelikož písemku určitě nezvládnu a bude to můj nejhorší den v životě. To je ale pouze jedno řešení u kterého navíc hrozí, že můj „nejhorší den v životě“ bude každý druhý, protože písemky píšeme poměrně často. Navíc, pokud i s těmito černými myšlenkami půjdeme do školy vsugerujeme si, že tento den je opravdu smolný a vlivem náhod a osudu opravdu smolným bude.


2. pozitivní průběh a řešení

Moje představa dnešního dne mě sice bude trochu děsit, ale řeknu si, že jsem se to přeci učila a uměla jsem to docela obstojně. Půjdu se nasnídat, protože (jak se všude píše) snídaně je základ dne a fyzické i psychické pohody a umýt. Do zrcadla se na sebe usměji a řeknu si, že mi to dneska sluší a půjdu na autobus. Toto řešení se mi zdá správné z pohledu sebedůvěry a sebevědomí (velice úzce spolu souvisí). Navíc přijdu do školy a svým úsměvem a duševní pohodou přinutím k lepším výkonům i ostatní.

 

4. Konkrétní poznatky

4.1 Faktory sebedůvěry

 

Externí faktory sebedůvěry – jsou ty faktory, které přímo neovládáme. Příkladem může být pochvala. Pokud vás někdo pochválí budete mít nejenom lepší náladu, ale i se vám zvýší sebedůvěra a sebevědomí. Jisté je, že pokud se na vás např. usměje někdo, kdo se vám už dlouhou dobu líbil, získáte pocit vyšší atraktivity a „rozzáříte se“. I sám úsměv bývá většinou znakem zdravě vysokého sebevědomí (ovšem znakem přespříliš vysokého sebevědomí bývá arogantní pohrdání všemi a naopak znakem přespříliš nízkého sbevědomí pohrdání sebe samými. Problémem je, že tyto faktory jsou prchlavé a hlavně je nemáte pod svou kontrolou. To znamená, že pokud zmizí, sníží se tím sebedůvěra a co víc, pokud je faktor opačného rázu – nikdo se na vás neusměje, nebo vás nikdo nepochválí, může dojít až k extrémnímu snížení sebevědomí a tak i sebedůvěry.

Interní faktory sebedůvěry – jsou naopak ty faktory, které jsou uloženy uvnitř nás samotných, tudíž je můžeme ovládat. Na rozdíl od okamžitého zvýšení sebevědomí pomocí externích faktorů sebedůvěry, je interní z výšení velice náročené na čas a sebekázeň. Jako příklad můžeme uvést právě to dívání se na sebe do zrcadla. Tento možná lacinný, i když velmi účinný trik vám dokáže zvednout sebevědomí a tak i sebedůvěru za poměrně krátkou dobu, ale protože víme, že „ve dvou se to lépe táhne“ je k tomu potřebná i určitá asistence rodiny, přátel a celkového okolí. Jenom to ani s chválou (ale ani s kritikou! ) nesmíme přehnat, protože bysme mohli způsobit dva extrémní výkyvy v chování (pohrdání ostatními nebo pohrdání sebe samými). Interní faktory sebedůvěry jsou oproti externím výhodnější, protože vám je jednak nemůže nikdo vzít (pokud vás například někdo urazí – vy se tomu usmějete, protože už víte jak na tom skutečně jste) a navíc interní faktory přitahují externí jako magnet.


4.2 Sebehodnocení

Sebehodnocení se rozvíjí v průběhu života každého jedince, v závislosti na tom, jak ho hodnotí jeho okolí, rodina, vrstevníci a později jak se sám porovnává s ostatními. Nejcitlivější období pro rozvoj sebehodnocení je období předškolní (rozvoj iniciativy) a školní, protože se každý hodnotí podle toho, co dokáže, či nedokáže. A co opravdu dokázal zjistí podle toho, jak na jeho výkony reagují ostatní (jestli ho chválí atd.). Většina současných lidí má však problémy s rozvojem vlastní sebedůvěry, protože jak zjistíte jestli jste oblíbení, rychlí, dobří atd.? Musíte se porovnávat s ostatními.
Příkaldem může být nějaký muž. Můžeme mu říkat třeba Roman. Roman je jedináček, rodiče mají na něho dostatek času a když si s ním nemohli hrát, vynahrazovali mu to penězi. Měl všechno na co si vzpoměl a nikdy mu nikdo neřekl křivé slovo, protože měl respekt před vysokým postavením jeho otce a dobře věděl, co všechno hněv dokáže. Takže mu vlastně každý „klidil pole“ a tak si Roman žil šťastný a spokojený život. Ve škole mu to sice příliš nešlo, ale když ho otec přemístil na soukromou školu, ukázalo se, co všechno umí zařídit kontakty a postavení, protože bez tohoto by Romana velmi brzy vyhodili. Když Roman dospěl narazil. Už ho nechránil jeho otec. Byl sám za sebe. Zjistil, že se bude muset o lepší místo a postavení bít, že nebude stačit pouhé „ohánění se titulem“. A tak Romanovi při prvním neúspěchu kleslo sebevědomí. Pokaždé když mu někdo řekl to „na co nebyl zvyklý“, choval se k němu jinak, měl sebevědomí nižší a nižší. Může to zajít až tak daleko, že Roman se sice nadále chová arogantně ke svým známým, přátelům i nepřátelům, ale sám ví, že je na tom víc než mizerně. Jeho ego se začíná zmenšovat a to poznají ti, kteří se ho snaží převálcovat. Tak se velmi snadno stane, že je najednou Roman bez peněz (díky konkurenci), sebedůvěry (lidé ho přestali chválit, tudíž si nevěří) a sebevědomí (které souvisí se sebedůvěrou – pokud v něco nevěříme, nemůžeme mít vědomí, že toho skutečně můžeme dosáhnout), najde si nějaký byteček 1+1 a bude si tam žít sám, uzavřen do sebe a utopen ve vlastních slzách nad tím, jak byl hloupý a namyšlený a možná bude i v duchu proklínat ty, kteří mu „otevřeli oči“ a ukázali mu, jaký doopravdy je, protože, uznejte sami, je pořád lepší žít ve snu, než vidět, že žít, je vlastně to nejtěžší co může být. Žít a udržet si místo, postavení a přátele.

 

5. Na závěr

5.1 Získání sebedůvěry

K získání sebedůvěry je více než nutná nekonečná víra v nás samé, naše schopnost a úspěch vlastního snažení. Toto všechno vám pomůže dokázat větší, či menší zázraky, bez ohledu na zdánlivě nepřekonatelné překážky, které se před vámi navrší. Člověk, který si skutečně věří je nepokořitelný a vytrvale a neúnavně jde za svým životním cílem a také ho dosáhne. Jen hluboká nekonečná víra v úspěch přináší skutečný úspěch. Jenom si představme, čeho bysme mohli dosáhnout, kdybychom dnem i nocí mysleli jen na získání toho, co chceme.
Ujasnit si co chceme, klást si otázku, co je specifickým cílem vašeho života – i to nám pomůže k stanovení žebříčku hodnot, na základě kterého se budeme v životě ,,bít“. Jenom musíme být ochotní za splnění svého snu zaplatit určitou cenu.

„Úspěch nebo nezdar je spíš důsledkem našeho duševního postoje než našich duševních schopností.“ – Dr. Walter Scott

Nejlepší úspěch na škole nám bude k ničemu, pokud nebudeme pevně věřit v náš úspěch. Pokud jsme si jisti, že dosáhneme toho, čeho dosáhnout chceme, tak se nám to určitě podaří, i když k tomu nemáme např. určité vzdělání nebo dovednosti.
MUSÍME BÝT ODVÁŽNÍ! Nesmíme trpět nedostatkem odvahy a dělat stejné chybí jako ti druzí, kteří tvrdí, že pochází z chudých poměrů, že neměli to štěstí, a nebo že jsou jinak handocapovaní.
První úlohou jak „to“ získat, je dokázat přesvědčit sama sebe. Protože jak chceme přesvědčit o našem dobrém já ostatní, když o něm nedokážeme přesvědčit ani sami sebe? Jak chceme lidem předávat naše myšlenky, když jim sami nevěříme? Těžko. Musíme věřit sami v sebe a v naše plány.
Úspěch je tedy, když získáte v životě vše, co si skutečně přejete.
5.2 Hledání vlastních chyb

Žádný člověk není dokonalý, ten který to tvrdí, lže. Každý máme své slabé stránky, své chyby, které se snažíme více či méně odstranit nebo alespoň korigovat. V mnoha případech jsou naše chyby způsobeny emocemi. Většinou málokdy si chceme vylévat vztek sami na sebe. Odnáší to pak naše okolí: kočka, pes, lidé kolem nebo dokonce i nadřízený. Příliš silná emoce se může stát také přímou příčinou krátkodobé duševní poruchy, např. deprese. Nebo takovou nemoc může záporná emoce případně zhoršit. V podstatě chceme-li se vyvarovat škodlivých emocí, musí vůči nim používat preventivní opatření v horším případě je držet na uzdě.
Dělat chyby je lidské. Opravdu nejsme dokonalí a děláme chyby. Musíme však tyto chyby umět najít a opravit je. Každý z nás dennodenně prožívá tzv. „jednání plné chyb“, jde o malinké chybyčky, kterých se většinou nechtěně dopouštíme jako např. přeřeknutí, nesplnění předsevzetí, mylné čtení atd. V těchto případech jde pouze o omyly každodenního života. Nemají tedy zpravdila těžké následky. Nicméně mohou mít zvláštní, psychologický význam.
Zlozvyk je špatná vlastnost objevující se bez vyjímky každého člověka. Zlozvyk je špatný návyk o kterém víme, okolní nás na něj upozorňuje a dává nám svůj názor dost najevo. Některé jsou „pouze“ škodlivé, jiné nežádoucí a některé i nebezpečné.

„Zvyk je železná košile“

Přísloví o železné košili platí proto, že jsme vždy do jisté míry závislí na projevech, které jsme si osvojili a jichž jsme dříve soustavně používali. Jde o tzv. stereotyp. Při odvykání nešvarů a zlozvyků je potřeba vyřadit jejich projevy jiným, zcela kompenzujícím postupem. Tato kompenzace musí však být nenásilná a musí být obsahově účelná. Je nutno vypátrat, které výchovné chyby zlozvyk podpořily, která přání a nároky jsou u těchto příznaků v pozadí. Například takový návyk na kouření cigaret. U některých lidí je tento zlozvyk tak zakořeněný, že se s ním smíří, i když vědí, že je prokazatelně a nezvratně škodlivý.
Zvyk tedy odstraníte tím, že navyklou, impulsivní, nevědomou činnost proměníte zpátky ve vědomé, promyšlené jednání, které dokážete řídit a také odstranit svou vůlí. Takže přesuň zvyk z podvědomí do vědomí.


 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama