Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Řeč a myšlení

Řeč a myšlení

Největší úspěchy lidského druhu prameni z jeho schopnosti vytvářet
složité myšlenky a sdělovat je druhým.


 Reklama


Proces myšlení v sobě
zahrnuje velké množství duševních aktivit.

Myšlení muže být pojímáno jako ‚řeč mysli‘. Existuje více druhů
této řeči. Jeden z nich odpovídá proudu vět, které ‚slyšíme v mysli‘,
a nazývá se propozicionální myšlení. Jiný druh této řeči odpovídá představám
zvláště zrakovým, tomu, co ve své mysli ‚vidíme‘, a nazývá se
imaginativní myšlení. Za třetí můžeme rozlišovat motorické myšlení,
které má vztah k posloupnosti ,představ pohybu mysli‘.


JAZYK

Jazyk je prvotním prostředkem komunikace propozicionálních myšlenek. Představuje
navíc univerzální prostředek: každá lidská bytost, která má normální
inteligenci, si osvojuje svůj mateřsky jazyk a bez námahy jej používá. Přirozená
povaha jazyka někdy vede k představě, že jazyk nepotřebuje speciální
vysvětlení. To je zcela nesprávná představa. Někteří lidé dokáží číst,
a jiní neumí, někteří dokáží počítat, jiní ne….avšak v podstatě
každý dokáže zvládnout a používat nesmírně složitý lingvistický systém,
což patři mezi základní hádanky lidské psychologie.


Úrovně jazyka:


Používání jazyka má dva aspekty: produkce a porozuměni. Při produkci
jazyka začínáme s propozicionální myšlenkou, nějakým způsobem ji převedeme
do věty a skončíme pomoci zvuku, které tuto větu vyjadřují. V porozuměni
jazyku začínáme se slyšením zvuku, zvukům připojujeme význam ve formě
slov, slova spojujeme, aby vznikla věta, a poté z ní nějakým způsobem
extrahujeme tvrzení.


Jazykové jednotky a procesy:

Zvuky řeči - při mluveni používáme rtu, jazyka a hlasivek k tomu,
abychom vytvořili řadu zvuků. fonémy – kategorie zvuku řeči


Slovní jednotky - morfém je nejmenší lingvistická jednotka,
která nese význam. Většina morfému jsou slova sama o sobě, jako například
‘čas‘. Jiné jsou příponami, jako například ‘ně’ nebo předponami,
jako ‘ne’, které jsou ke slovům přidávány, takže se stávají složitějšími,
jako například ‘časně’ nebo ‘nečas’.

Nejdůležitějším aspektem slova je samozřejmě jeho význam. Na slovo je
možno pohlížet jako na pojmenovaní pojmu, jeho významem je tedy pojem, který
označuje. Některá slova jsou dvojznačná neboť pojmenovávají více než
jeden pojem.

Nejnápadnější věci, týkající se slovních jednotek v kontrastu
ke zvukům řeči je, že morfémy nesou význam, zatímco fonémy nikoli.


Větné jednotky – zahrnuji věty a slovní spojeni. Důležitou
vlastností těchto jednotek je, že mohou odpovídat částem tvrzení. Tyto
vztahy umožňují mluvčím ‘seřadit’ tvrzení do vět a posluchačům
tvrzení z vět ‘získat’.

ŘEČ

Děti musejí zvládnout všechny úrovně jazyka – nikoli pouze řádně
vyslovovat zvuky řeči, ale také jak se tyto zvuky spojuji do slov a jak pak
mohou být tato slova spojována do vět, které vyjadřuji myšlenky. Je zázrakem,
že prakticky všechny děti ve všech kulturách to vše dokáží v průběhu
pouhých čtyř nebo pěti let.

K vývoji dochází na všech třech úrovních jazyka. Začíná na úrovni
fonému, pokračuje na úroveň slov a jiných morfému a poté se přesune na
úroveň větných jednotek a syntaxe.


Fonémy a jejich kombinace – dospěli lidé dobře rozlišují rozdílné
zvuky, které odpovídají různým fonémům jejich jazyka, ale špatně odlišují
rozdílné zvuky, které odpovídají stejnému fonému jejich jazyka. Děti přicházejí
na svět se schopnosti odlišovat rozdílné zvuky, které odpovídají různým
fonémům jakéhokoli jazyka.

Děti se sice v průběhu prvního roku života naučí, které fonémy
jsou významné, ale trvá několik let, než se naučí jakým způsobem se
mohou fonémy kombinovat, aby tvořily slova. Když děti začínají mluvit, občas
vytvoří ‘nemožná’ slova. Ve věku čtyř let se však již naučí většinu
z toho co potřebují vědět o kombinaci fonému.


Slova a pojmy – ve věku asi jednoho roku začínají děti mluvit.
Jednoleté děti mají již pojmy pro mnoho věcí (např. členové rodiny, jídlo,
hračky…) a když začínají mluvit, přiřazuji tyto pojmy slovům, které
používají dospělí. Počáteční slovní zásoba je pro všechny děti přibližně
stejná (mama, tata, auto,…….)

Poté dochází k explozi slovní zásoby. Ve věku od 1,5 roku může mít
dítě slovní zásobu čítající 25 slov a ve věku 6ti let obsahuje jeho
slovní zásoba asi 15 000 slov. Aby mohlo dítě dosáhnout tohoto neuvěřitelného
růstu musí se učit rychlosti téměř deseti slov denně.


Od primitivních ke složitým větám – ve věku od 1,5 do 2,5 let začíná
osvojovaní si slovních spojeni a větných jednotek neboli syntaxe. Děti začínají
spojovat jednoduchá slova do výroku, složených ze dvou slov (např. Tam kráva!….)

Poté dochází k rychlému pokroku od dvojslovných ke složitějším
větám, které už vyjadřují přesnější tvrzení (např. Tam kráva šílená….)

Posloupnost vývoje řeči je u všech děti pozoruhodně stejná!


Procesy učeni- napodobovaní a podmiňování – jednou z možnosti
děti je ze se učí jazyk napodobováním dospělých. (rodič ukáže na tel.
přistroj a řekne ‚telefon‘ a dítě se snaží zopakovat)

Někteří lingvisté tvrdí, že je pro dítě principiálně nemožné naučit
se jazyk napodobováním (ne všechny děti mají hudební sluch J )

Jinou možností je, že si děti osvojí jazyk podmiňováním. Je možné,
že dospělí odmění děti když vytvoří gramaticky správnou větu, a kárají
je, když dělají chyby.


Testováni hypotézy - problém s napodobováním a podmiňováním
je v tom, že se zaměřují na specifické výroky. Děti se však často
učí něco obecného, jako je pravidlo, a zda se, že vytvářejí hypotézu o
pravidlu jazyka, testují ji, a pokud platí, tak si ji ponechají.

Jakým způsobem děti tyto hypotézy vytvářejí? Existuje několik
‚operačních principů‘, které používají všechny děti jako vodítko k tvorbě
hypotéz. Jedním z nich je nutnost dávat pozor na konec slov. Jiným je
sledováni předpon a přípon, které označuji změnu významu.

Vrozené faktory

Některé naše znalosti řeči jsou vrozené. Ohledně povahy těchto vrozených
znalostí však existuji protikladné otázky. Jedna se tyká bohatosti těchto
znalosti, druhá zahrnuje kritická období. Organismus si je může osvojit
snadněji pokud je vystaven správným vodítkům během kritického období. Třetí
otázka ohledně vrozeného příspěvku jazyku se týká jeho možné jedinečnosti.
Je schopnost naučit se systému jazyka pro lidský druh jedinečná?


Bohatost vrozených znalostí – všechny děti, nezávisle na své
kultuře procházejí stejnou vývojovou sekvencí. Ve věku jednoho roku začíná
dítě vyslovovat první samostatná slova, ve věku dvou let začínají děti
tvořit věty ze dvou až tří slov, ve věku tří let začínají být věty
gramaticky správně a ve věku čtyř let již dítě hovoří téměř jako
dospělý člověk. Skutečnost, že tato posloupnost je platná i v různých
kulturách, ukazuje na to, že naše vrozené znalosti jazyka jsou velmi bohaté.


Kritická období - stejně jako jiné druhy vrozeného chovaní má i učení
se jazyku některá kritická období. První měsíce života jsou kritickým
obdobím pro vylaďovaní se na fonémy mateřského jazyka. Jsou také důkazy
pro existenci kritických období při získávání zvukového systému druhého
jazyka. Po několika letech učeni se druhému jazyku je pravděpodobnější,
že děti budou lépe než dospělí hovořit tímto jazykem bez přízvuku a
budou mu lépe rozumět v hlučném prostředí.

Imaginativní myšlení

Kromě propozicionálního myšlení dokážeme rovněž přemýšlet
imaginativním způsobem, obzvláště ve smyslu zrakových představ.


Zraková kreativita – nejvíce kreativní díla vytvořili umělci a vědci
pomoci zrakového myšlení. Zrakové myšlení je velmi účinné a vysoce
efektivní v oblastech, jako je matematika a fyzika. Albert Einstein zřídkakdy
myslel slovy, spíše své myšlenky tvořil pomoci více či méně jasných představ,
které dokázal ‘úmyslně‘ opakovat a spojovat.

Myšlení v činnosti: řešení problému

Pro mnoho lidí ztělesňuje řešení problému samotné myšlení. Při řešení
problému usilujeme o nalezení cíle, ale nemáme připravené prostředky jak
ho dosáhnout. Musíme cíl rozdělit na dílčí cíle, dokud nedosáhneme úrovně,
na které již máme prostředky k jejich dosažení.

Strategie, které lidé používají k rozděleni cílů na dílčí cíle,
jsou tedy hlavním tématem ve studiu řešení problému. Jiným tématem je způsob,
kterým lidé problém mentálně reprezentuji, neboť tyto reprezentace mají
rovněž vliv na to, jak snadno dokážeme problém řešit.


Strategie řešení problému - jednou ze strategii je zmenšeni rozdílu
mezi současným stavem situace, ve které se problém nachází, a jejím cílovým
stavem, ve kterém je obsaženo řešení. Základní myšlenka zmenšování
rozdílu je ta, že si vytváříme dílčí cíle, které, pokud je jich
dosaženo, nám umožňují dosáhnout stavu, který je našemu cíli nejbližší.

Podobnou, ale složitější strategii je analýza prostředku vedoucích
k cíli. Zde porovnáváme současný stav s cílovým stavem ve
snaze nalézt nejdůležitější rozdíl, který mezi nimi existuje, a odstraněni
tohoto rozdílu je hlavním dílčím cílem. Proto hledáme prostředek nebo
postup, který vede k dosažení tohoto cíle.

Analýza prostředků vedoucích k cíli je důmyslnější než zmenšování
rozdílu, neboť nám umožňuje uskutečňovat určité akce, i když jejich následky
dočasně podobnost mezi současným a cílovým stavem sníží.

A poslední strategii je postupováni od cíle nazpět. Tento postup je obzvláště
užitečný při řešení matematických problémů.


Reprezentace problému – schopnost problém vyřešit nezávisí pouze
na strategii, pomocí které ho rozložíme, ale i na způsobu jeho
reprezentace. V některých případech se lépe uplatni propozicionální
způsob nebo jeho reprezentace, jindy je účinnější zraková představa.

Při řešení problému se liší odborníci od začátečníků ve třech základních
směrech: pamatují si více reprezentaci, představují si nový problém podle
principů, které vedou k jeho vyřešení, spíše než podle jeho povrchních
rysů; a mají sklon uvažovat směrem dopředu spíše než zpětně. Užitečnou
metodou ve studiu řešení problému je počítačová simulace, jejíž
podstatou je snaha o napsaní počítačového programu, který řeší problémy
stejným způsobem jako lidé.



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama