Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Logoterapie

Logoterapie a existenciální analýza Viktora Emila Frankla
Motto: Co je člověk? ...........Člověk je to, co z něj ty sám tvoříš.
Úvod
V následujícím se pokusím objasnit základní pojmy logoterapie a existenciální analýzy Victora Emila Frankla.


 Reklama



Osoba Viktora Emila Frankla
Jeho rodiče pocházejí z Pohořelic u Brna (jak s jistým nádechem patriotismu prohlásil na přednášce na MU v Brně roku 1994). On sám se narodil 26.3.1905 ve Vídni a zemřel 2.9. 1997. 1946-70 působil jako přednosta neurologie na Všeobecné poliklinice ve Vídni. Od 1955 vyučoval jako řádný profesor neurologie a psychiatrie na Univerzitě Vídeň a od 1970 byl řádným profesorem logoterapie na Mezinárodní univerzitě v San Diegu. Publikoval přes 30 knih, které byly přeloženy do 22 jazyků. Je pokládán za zakladatele tzv. třetí vídeňské školy - logoterapie, léčby nalezením smyslu. Jeho základním dílem, jehož si i sám nejvíce cenil, je „Lékařská péče o duši“, která vznikla v koncentračním táboře v Osvětimi. Protože ji nemohl dále pronést, musel ji odhodit do bláta a po válce ji ze vzpomínek znovu zrekonstruovat.

Předpoklady logoterapie
Svoboda vůle - přestože každodenní zkušenosti nás neustále přesvědčují o omezenosti a ohraničenosti lidské svobody, přesto patří k základním premisám, že člověk svobodnou vůlí vybaven je. Tato vůle je alespoň v potenci, je nutně omezená, ale v každé situaci ji člověk se „schopnostmi k právnímu jednání“ nepochybně má. Podle míry svobody vůle je možno (a nutno) přejímat zodpovědnost za jednání a právě tehdy může přijít na pořad i otázka viny v případě, že člověk nenaplnil smysl, který se mu nabízel v daném okamžiku.
Vina je objektivní a subjektivní. Objektivní vina je taková vina, která je vyjádřena v nejrůznějších etických kodexech, minimálně v tzv. zlatém pravidle: Co nechceš, aby ti druzí činili, nečiň ty jim. Subjektivní vina je měřitelná úrovní vědomí a poznání daného skutku.
Člověk nemůže ovlivnit běh života, události, které ho potkávají, ale může, a to zásadním způsobem ovlivnit svůj vnitřní postoj k nim.

Vůle ke smyslu - smysl je obsah toho, co jednotlivému člověku nabízí život. Smysl je v něm skryt a člověk dostává úkol jej najít, rozpoznat a vzít ho za své, tedy naplnit jej. Tento smysl je mimo člověka, je transcendentní a tato skutečnost je jednou z charakteristik, které člověka pozdvihují z pouhého biologického řetězce. Vůle ke smyslu neznamená uvědomělé prožívání štěstí, protože štěstí je teprve důsledkem naplnění smyslu, uchopení výzvy života. Smysl je vždy jedinečný a transcendentní.
Frankl rozlišuje: - jedinečnost člověka
- jedinečnost času
- transcendenci
Smysl života - smysl je přítomný v každém okamžiku lidského života, i když může být zatemněn či vzdálen nebo se v daném okamžiku život jeví smyslu zcela zbaven.
Právě otázka smyslu je jedním z rozhodujících argumentů proti euthanazii, protože smysl člověka se vyjeví až po skončení jeho života a bylo by třeba příliš veliké zodpovědnosti na straně pacienta (klienta) a lékaře, aby tuto otázku kompetentně rozhodli.
Ke smyslu je možné směřovat pouze neustálým pokoušením se o uskutečňování hodnot.
Existenciální analýza - je pokus o vyložení lidské existence jako odpověď životu, který klade otázku smyslu. Člověk se tak učí přebírat za život zodpovědnost.
Hodnoty
Nejrůznější psychologické školy vyvíjejí svou vlastní klasifikaci hodnot. Abraham Maslow, jeden z průkopníků tzv. humanistické psychologie, formuloval v roce 1954 dnes již zobecnělou tzv. pyramidu potřeb , pro naše účely však o nich můžeme hovořit jako o hodnotách.
1. Fyziologické potřeby - souvisí s porušenou homeostázou
2. Potřeba bezpečí - nejakutnější v situacích ztrát životní jistoty a stability
3. Potřeba sounáležitosti a lásky - nutnost vztahů a kontaktů s lidmi, neboť člověk je .
4. Potřeba uznání - člověk potřebuje být respektován a obdivován a tím si utvrzuje svoje vlastní sebepojetí
5. Potřeba seberealizace
Po saturování potřeby nižší potřeby ustupují do pozadí (jejich naplnění se stalo samozřejmostí) a do popředí vyvstávají potřeby vyšších kvalit.
Viktor Frankl klade ovšem jiné důrazy a za základní hodnotu pokládá vlastní život v metafyzickém smyslu. Fakt darovanosti a nedotknutelnosti života jako výzvy určené k naplnění je mu hodnotou nejvyšší. Dále dělí individuální hodnoty na:
a) tvůrčí - např. čin a jednání
b) zážitkové - když do nitra člověka vstoupí krása a dobro
c) postojové - v případě, že je člověku z jakýchkoli příčin odepřeno realizovat hodnoty tvůrčí a zážitkové, má alespoň možnost k nim zaujmout postoj.

Hodnoty jsou dané, na jednotlivci záleží, jak si je uspořádá, jakou jim dá prioritu (hovoříme o pyramidálním nebo paralelním modelu hodnot).

Sebetranscendence - člověk je bytostně zaměřen na něco, co není on sám, co je mimo něj, ba nad ním. Toto něco označuje Frankl za smysl, v jehož naplnění může člověk pocítit štěstí.
Existenciální dynamika
Lidský život se obvykle vyznačuje určitým tlakem, dynamikou, ne-statickými situacemi. Ve chvíli, kdy tlak zmizí, vstupuje do člověka de-prese (od-tlak), která má velmi negativní (i nevratné) důsledky pro další psychický rozvoj člověka.
Logoterapie postuluje tzv. noodynamiku, tedy napětí mezi smyslem jako takovým a úkolem člověka smysl naplnit nebo mezi tím, co člověk je a tím, kým se má stát. Noodynamické zákonitosti platí ovšem pouze tehdy, je -li zatížení přibližně adekvátní vnitřnímu založení člověka. (V němčině jde o napětí mezi SEIN a SOLLEN).
Existenciální dynamika znamená, že člověk si pokouší neustále uvědomovat cíl, nejlépe krátkodobý, tedy naplnění cíle dne, který si sám stanovil.
Být člověkem znamená pro Frankla být tázán. Není to člověk, který klade otázky, ale je to život a člověk je v postavení zkoušeného žáka, který má za úkol se osvědčit. Nepodaří-li se mu to v jeden okamžik, život postaví za čas otázku, úkol, znovu a dá mu opět příležitost se osvědčit.

Třídimenzionální obraz člověka
Tato Franklova postulace je možná novinkou v psychologii, ale jeho vlastní náboženská tradice židovství, celá klasická řecká filosofie a na ni navazující scholastika zastoupená především Tomášem Akvinským s třemi dimenzemi lidského bytí zcela samozřejmě počítaly.
Frankl stanovil dimenzi noetickou - nikoli ve smyslu  - rozum, ale ve smyslu nezaměnitelného osobního názoru, volby , vědomí (tím ponechal otevřenu cestu pro všechny, jimž je obtížně přijatelný duch v náboženském smyslu), dimenzi psychickou a somatickou. Poslední dvě jsou báze diskurzu a srozumění s ostatními vědci ve svém oboru a především s klienty, které tak nijak neomezuje v jejich vyznání.

Utrpení, vina, smrt
Nejen v meteorologii, ale i v lidském životě a v mezilidských vztazích platí tzv. „butterfly efect“, který vyjadřuje ideu, že mávnutí křídel motýla může způsobit vichřici na druhém konci světa. V českém kontextu se říká, že vše souvisí se vším.
Všechno, co člověk učiní nebo si myslí jej zpětně ovlivňuje, v dobrém i negativním smyslu. Vina je podle Frankla volba méně smysluplné možnosti v případě, že byl dán prostor pro alespoň nedokonalé svobodné rozhodnutí. Je jistě rozdíl mezi skutečnou vinou a pocitem viny, který může být subjektivní i v případě, kdy o žádnou vinu v mravním ani v právnickém smyslu nemusí jít.
Vina je odvislá od míry svobody a vědomí, oč v dané chvíli skutečně jde.
Cesta k nápravě znamená přijetí zodpovědnosti za špatně nebo nedokonale naplněný smysl. Utišit svědomí a vinu narovnat je možné nápravou, a to na subjektu, na němž se člověk provinil, není-li to možné, je možno zvolit „zástupný“ subjekt a není-li realizovatelná ani tato možnost postačí (ale to by mělo být nezbytnou součástí jakéhokoli pokusu o nápravu)  - vnitřní obrácení a volní zaměření mysli na dobro a na naplnění smyslu.
Život svou podstatou směřuje ke smrti, je konečný a je nutno ho tedy právě takto přijmout. Život je možno přirovnat k sochařskému dílu a člověk společně s během dnů je sochař, který pracuje na zlepšení svého díla, ale do poslední chvíle má co vylepšovat a do poslední chvíle neví, kdy má dílo odevzdat. Nejhlubší linie do díla vpisuje utrpení, které člověka uschopňuje k větší citlivosti.
Mnohé nedokončené patří k nejkrásnějším dílům v životě“, je logoterapeutický koan, a je tomu asi právě tak, protože taková díla jsou vlastně výzvami k pokračování a k navázání na přestřiženou nit. Mnohá díla ani dokončena být nemohou, protože cíl a smysl života (a utrpení) je mnohdy pochopitelný až druhým a to po smrti člověka, jež život žil a nesl za něj zodpovědnost.
Když se křesťané modlí za „šťastnou hodinku“ smrti, modlí se za to, aby měli příležitost dorovnat nevyřešené a opomenuté záležitosti, a tím přebírají konečnou zodpovědnost za svůj život. V takovém případě by jejich myšlenky neměl doprovázející zlehčovat a vlastně proto se pokládají poslední přání zesnulých za posvátná a pokoušíme se je vyplnit.
 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama