Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Duševní poruchy osobnosti

Duševní poruchy
Je obecně velmi obtížné stanovit, co je psychické zdraví a norma a je již mimo normu. Jsou určité psychické stavy, které psychiatři označují jako hraniční, tzn.


 Reklama


, že je nelze označit přímo jako duševní poruchu, ale občas se jako určitý náznak duševní poruchy projevují. Chování, které vybočuje z normy, je totiž mimo jiné určováno tzv. kulturálními vlivy a normami, které jsou platné a v určité dané společnosti.
Zdemoluje-li otec v záchvatu žárlivosti zařízení bytu v malém sicilském městě, nikdo se tomu příliš nediví a neoznačuje to jako nenormální chování. Kdyby se nějaký muž choval podobně např. ve Švédsku či jiné skandinávské zemi, asi by byla žádána psychiatrická pomoc a chování by bylo označeno jako anomální.
Je důležité připomenout, že počet duševních onemocnění je daleko vyšší, než se v laické veřejnosti předpokládá. Je to proto, že jedinci trpící těmito poruchami, se dostávají k psychiatrické léčbě většinou jen zřídka. Hovoříme proto o psychiatrické nemocnosti deklarované, tzn. Nemocný vyhledá pomoc psychiatra a je oficiálně pro svou chorobu evidován a psychiatrické nemocnosti nedeklarované. Tj. nemocnosti která není oficiálně zachycena. Její rozsah se pouze odhaduje na základě orientačních průzkumů obyvatelstva.
Dle. Průzkumů konaných v roce 96-97 se do odborné léčby lékařů dostane necelých 40% nemocných trpících závažnou duševní poruchou. Tato hodnota se však do dnešních dob musela jistě změnit
Podle jednoho prastarého, velmi povrchního schématu lze rozdělit psychické poruchy na psychózy, které představují nejvážnější duševní onemocnění, neurózy, které jsou až na určité výjimky onemocněním zásadně lehčím, avšak, velmi často se vyskytujícím, a poruchy osobnosti (psychopatie), kde se nehovoří o duševní nemoci, ale o jakési trvalé povahové, osobnostní odchylce, která může být ve svých důsledcích pro okolí velmi nepříjemná a svízelná. Existuje další řada poruch, např. způsobených organickým poškozením mozku, různé druhy duševního opoždění a všechny duševní poruchy a poruchy chování způsobené požíváním alkoholu a drog.
Psychózy
Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Je to vlastně disociace mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Mění se stav nemocného k realitě.
Příčiny
Psychózy jsou často provázeny abnormálními pochody v mozku a zdá se, že u části postižených se na vzniku onemocnění podílejí genetické předpoklady. Psychotické projevy však mohou být způsobeny také jinými chorobami, např. nádorem na mozku či účinkem některých léků, drog nebo alkoholu.
Projevy
Charakteristická je porucha vnímání – halucinace typicky sluchové - slyší hlasy, které přikazují, pomlouvají či rozmlouvají mezi sebou, dále bludy- typicky paranoidní, kdy daný člověk má pocit, že je sledován, odposloucháván, pronásledován apod. Mohou být poruchy emotivity, kdy se zase např. směje neadekvátně situaci, mohou se vyskytnout i jiné příznaky - kdy se dlouho nehýbe,nebo naopak je výrazně neklidný, agresivní a ohrožuje své okolí či sám sobě.( více rozebráno
Nemoci
Za jedno z nejvážnějších onemocnění z okruhu psychóz je právem považována schizofrenie. Jedinci trpící tímto onemocněním je jakoby odtržen od reality, vnímá ji zkresleně, žije často v podivném světě svých vlastních představ.Ve velké míře se u něj projevují bludy a halucinace. Neustále vnímá „něco“ co se plně vymyká realitě. Pacienti projevují široké spektrum nejrůznějších citových stavů- od naprosté apatie, nezájmu o cokoli až po stavy silné vzrušenosti a přehnané neúčelné aktivity.
Psychózy a psychopatie se často pletou díky svým podobným názvům a přívlastkům. Však projevy a charakteristiky poruch se liší. Některé psychózy vycházejí a vznikají ze silných poruch osobnosti, či jsou s nimi spojené
Schizofrenie paranoidní
Je jedním z nejčastějších a nejznámější druhů schizofrenie. Pacient má představu, že je neustále pronásledován, slyší podivné hlasy, které mu vyhrožují, které se o něm baví, komentují jeho chování, dávají nejrůznější příkazy.
Schizofrenie simplexní
Simplexní schizofrenie je ze všech typů schizofrenních poruch nejvzácnější. Její příznaky vypadají velmi prostě. Mladý muž či mladá žena postupně přestávají mít zájem o svůj budoucí život, ztrácejí hygienické návyky. Okolí je označuje za nevyzpytatelné, ale hlavně za lenivé Pozitivní příznaky se nevyskytují. Jejich psychika omezuje jejich myšlení a dovoluje jim plánovat život pouze několik hodin dopředu. Často střídají sexuální partnery. Sou přirovnáváni svým myšlením k „hippies“.
Popsané příznaky a chování však nemusí být jenom důsledkem relativně vzácné simplexní schizofrenie, ale mohou plynout z daleko častějších poruch osobnosti
Maniodepresivita (afektivní porucha)
Maniodepresivita je frekventovanější psychická porucha projevuje se většinou v časně dospělém věku. Všichni ze svého běžného života známe, že zažíváme stavy radosti,euforie, ale také stavy rozladěnosti, mrzutosti smutku a deprese. Tyto naše výkyvy nálady jsou buď přirozené, nebo jsou dány určitými biologickými rytmy. U pacienta však přecházejí v extrémech od stavů nepřirozeného veselí, bezstarostnosti, pocitů schopnosti měnit svůj život a radosti ze všeho co vykoná tzv. hypomanie, které přecházejí až do manie, kdy pacient neví co zamýšlí a je nekritický ke svému chování. Tento poněkud „kladný“ stav se však může rychle střídat s depresivními náladami. Deprese je nejsmutnější stránkou této poruchy.
Deprese
je nezdravý stav psychiky projevující se dlouhodobě pokleslými náladami jedince. Má skličující charakter. Pociťuje často úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění, problémy s pamětí a pozornosti. Je téměř neschopen smysluplné činnosti a okolí se jeví jako lenoch. Jeho myšlení se zpomaluje a chřadne jeho reakce na radostné podněty. Ztrácí zájmy a chladně reaguje na podněty.
V minulosti se mezi psychiatry rozlišovaly velmi přísně tzv. Exogenní a endogenní deprese. Prvé z nich měly vztah k nějakému aktuálnímu životnímu zážitku, druhé vznikaly bez zjevné reakce na vnější podněty. Objevovaly se např. uprostřed zdánlivě plného a šťastného života.
Neuróza
duševní onemocnění při kterém pacient zažívá stavy úzkosti.V moderní psychologii je neuróza převážně vykládána jako duševní nerovnováha, způsobující psychický stres, neboli duševní tíseň, nikterak však narušující schopnost racionálního myšlení.
Podle některých výzkumů se předpokládá, že příznaky neurózy a neurotického chování trpí až 25% obyvatel, z nichž se do odborné péče dostane patrně pouze 5%
Sigmund Freud popisuje neurózu jako konflikt mezi „id“ a „superegem“
Úzkost
Jedna ze základních reakcí,ať už na fakticky hrozící, či pouze představované životní situace. Jsou lidé, jejichž úzkost je tak intenzivní, že se vyhýbají běžným denním situacím, prožívají je s pocitem hrůzy a snaží se jim často nějakým velmi komplikovaným způsobem vyhnout.
Agorafobie
Neřadí se mezi fobie ale úzkosti. Člověk trpí zdrcující úzkostí vyjít ven ze svého domu, bytu, či dokonce pokoje. Není schopen sám či pomoci jít do obchodu, cestovat v jakémkoliv dopravním prostředku. Vstupovat na rozlehlá veřejná místa (divadlo, kino, náměstí). Tyto příznaky z pacienty dělají téměř nesamostatného invalidu vyžadující péči nejlépe někoho z rodiny.
Další poruchy: sociální fobie (úzkost z kontaktu s lidmi) Panická porucha (Opakované záchvaty náhle vzniklého pocitu strachu a vnitřní nepohody, který vzniká bez zjevné příčiny)
Fobie
Fobie jinak nazývané „chorobné strachy“ mají celou složitou paletu chorob. Každý z nás zná nějakou a každý má jaký si strach z něčeho tma,výška, někteří živočichové, ale u lidí trpící fobii tato přirozená obava přerůstá do rozměrů, které zcela ovládají život pacienta. Jde tedy o strach nepřiměřený. To čeho se člověk bojí se stává dominantou jeho myšlení a chování.
Základní rozdělení Fobii
Fobie ze zvířat (např. arachnofobie – strach z pavouků)
Fobie týkající se přírodního prostředí (např. akrofobie – strach z výšek)
Fobie situačního typu (např. klaustrofobie – strach z uzavřeného prostoru)
Fobie z krve/injekce/zranění (např. aichmofobie – strach z jehel a špičatých předmětů)

Fobie se často pojí s tzv. nutkavými obsedantními poruchami
Každý z nás zná situaci že před nějakou činností vykoná jaký si svůj rituál (nejvíce rozšířené u sportovců) to pokládáme za takovou jakousi normu ale u některých osob přerůstají tyto situace tzv. obsedantní myšlenky vědomí. Pacient nedokáže vykonat jakou činnost bez uskutečnění svého navyklého rituálu . Pokud tak neučiní, je naplněn ochromující úzkostí, nejklidem a pocity, že jde o jeho psychický konec.
Fobické a obsedantní poruchy jsou obtížně léčitelné, a pokud se je podaří odstranit, trvá doba léčení někdy i několik let
Neurastenie – Dráždivá slabost
V minulosti často diagnostikované onemocnění. Pacient trpící touto neurózou, je neustále unavený (někdy nazýván syndromem únavy), trpí bolestmi hlavy, ale především je pořád podrážděný. Vše ho vyrušuje světlo, hluk, změny teploty. Odmítá řešit běžné problémy , s vysvětlením že ho to vyčerpává.
Poruchy osobnosti - psychopatie
Úvod
Poruchy osobnosti jsou souborem trvalých povahových odchylek vytvářejícím nevyváženou a nenormální osobnost, u níž jsou některé její složky příliš zdůrazněny a jiné potlačeny. Porucha negativně ovlivňuje chování a prožívání i uvažování postiženého, ztěžuje jeho zařazení do společnosti a vytváření mezilidských vztahů. Rozvíjí se již od dospívání a trvá po celý život, byť se ve středním věku a stáří stává méně výraznou
Pro okolí bývají nejvíce patrné jejich zakořeněné, stereotypní a neměnné způsoby chování a reagování na široký okruh různých situací. Díky tomuto omezenému repertoáru reakcí mívají tito lidé často problémy vyrovnat se s obtížnými situacemi, nebo na ně (ve snaze to zvládnout) reagují způsobem, který ubližuje jim, nebo lidem v jejich okolí. Porucha osobnosti tedy ovlivňuje veškeré oblasti života daného člověka a jeho chování také často výrazně ovlivňuje životy lidí okolo něj.
Protože vlastnosti, které okolí hodnotí jako „poruchové“ jsou součástí osobnosti daného člověka, on je obvykle vnímá jako normální, jemu vlastní. A to i přesto, že vedou ke konfliktům s ostatními, což mu způsobuje bolest a utrpení. Stává se tedy, že lidé poruchou osobnosti nevidí problém u sebe, ale u ostatních.
Definice dle Mezinárodní klasifikace nemocí
"hluboce zakořeněné a trvalé vzorce chování, ukazující neměnnou odpověď na širokou škálu osobních a sociálních situací. Reprezentují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a zvláště má vztahy k druhým. Takové vzorce chování mají tendenci být stabilní a zahrnovat různé oblasti chování a psychologického fungování. Jsou často, i když ne vždycky, sdruženy s různým stupněm subjektivní tísně a narušení sociálního výkonu." (Odborná citace z MKN-10 / F – Nemoci duševní a poruchy chování)
Přehled poruch osobnosti dle MKN / specifické poruchy
Paranoidní porucha osobnosti
Daný jedinec je přesvědčen že všichni jsou nebezpeční a on je v neustálém ohrožení. "Druzí lidé jsou zlí. Kdybych druhým věřil, mohli by mi uškodit. Když si dám pozor, můžu se ubránit."
Charakteristické znaky: podezřívavost všichni se dle něj chovají nepřátelsky, pohrdavě, urážlivě, apod. nikomu nevěří, velice využívá svá osobní, v partnerském vztahu neustále podezřívá partnera z nevěry, neschopnost odpouštět, v případě nenávisti je tvrdý a trvalý
Schizoidní porucha osobnosti
Inrovertní tvrdě uzavřená osoba s nízkým sebevědomím, ale bujnou fantazii. "Jsem nepřizpůsobivý, soběstačný a jsem samotář. Druzí lidé mi nemají co nabídnout. Když si budu od druhých udržovat odstup, bude se mi dařit lépe. Kdybych se snažil mít vztahy, nefungovaly by. Vztahy nic nepřinášejí."
Charakteristické znaky: Emoční chlad, neschopnost se seznamovat a vyznávat city, sexuální půst a absence potřeby či naopak bezcitná sexuální aktivita ze jediným účelem uspokojení, hledání samotářských aktivit
Disociální porucha osobnosti
(amorální, asociální, sociopatická)
Impulsivní, cholerická a většinou i namyšlená osoba. "Druzí by mě mohli vykořisťovat, zneužívat. Když nebudu jednat první, mohou mi ublížit. Když můžu využít první, budu ve výhodě. Druzí jsou hlupáci. Já jsem silný a chytrý."
Charakteristické znaky: nezodpovědnost, bezohlednost, neustálé nedodržování společenských norem a základní etikety. Neschopnost se poučit z vlastních zkušeností. Neudržování vztahů( jak partnerských tak přátelských). Svádění viny na ostatní, nalézání výmluv pro své chování.
Existuje ještě několik dalších typů poruch ale nejsou již tak časté.

 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama