Pedagogický systém J. A. Komenského ( cíl, obsah, podmínky, prostředky ). Filozofická a metodologická východiska komenského pedagogiky.

J. A. Komenský ( 1592 -1670 )
Filozof, pedagog, teolog. Narodil se na Moravě. Pocházel z českobratrské rodiny. Vytvořil svým dílem syntézu domácí výchovné tradice jednoty bratrské, filozofie a věd. základem K. pedagogiky je myšlenka, že výchova má napomoci člověku, aby v něm bylo rozvinuto lidství. protože každá lidská bytost má právo na rozvoj, má tedy právo na výchovu a vzdělání. K. chtěl vychovávat všechny, všemu a všetranně a to ve škole, hromadně, přirozenou metodou. Přirozená metoda navazuje na tělesnou a duševní přirozenost člověka a poskytuje tomuto přirozenému vývoji podmínky a podněty. Tato metoda je dle K. základem příjemného, snadného, rychlého, a tím pevného a trvalého učení, vede i k organizačním opatřením.Myšlenky obsahu vzdělání u K. vyústily v myšlenku pansofie ( vševědy )- sjednocení veškerého lidského vědění. pansofie společně s pampaedií ) vševýchovou ) stala součástí K. díla Obecná porada o nápravě věcí lidských.
Východiska Komenského pedagogického díla
Pedag. názory syntézou vývoje světového myšlení a domácí tradice lidového vzdělávání. Vznikají v období společensko - ekon. změn. To vrcholí velkou anglickou revolucí. Výrazem společenských rozporů jsou dlouhé války a boje o moc v Evropě. ( katolic. Habsburci versus protestanrská šlechta ostatních států, a náboženské, a soc. bouře.
K. reaguje na potřeby doby, svými záměry, hloubkou a šíří řešených problémů zároveň možnosti doby překračuje.
Vědecký zájem K. velmi široký. Nebyl první, kdo se zabýval teoreticky otázkami výchovy. Lišil se, že mu šlo o řešení pedagogických otázek vcelku, vytváří soustavu pedagogických názorů, navíc filozof. zdůvodněnou a budovanou s využitím metody, kterou na základě svých folozofických pozic zformuloval = metoda synkritická.

Vývoj pedagogických názorů Komenského
Zájem o pedagogické otázky od mládí.Vzdělával se na střední bratrské latinské škole v Přerově. Nabyté vzdělání a zážitky z dětsví formovaly K. postoje k lidem. První dílo věnované českému národu vzniklo již v období jeho zahraničních studií. Jmenuje se Poklad jazyka českého- latinsko- český věcný výkladový slovník, původní záměr bylo zprostředkování českému lidu základní poznatky ze všech známých věd a dokázat schopnost češtiny vyjadřovat i složité vědecké termíny. Materiál shořel v Lešně.
Podobný záměr zprostředkovat českému lidu vzdělání měla i započatá práce během zahraničních studií Divadlo veškerenstva věcí. Nikdy ho nedokončil.
Dalším dílem z doby předbělohorské je sociálně zaměřený spis Listové do nebe. Pobělohorská katastrofa, která se osobně dotkla Komenského ( ztratil manželku i děti) ho ovlivnila ke vzniku spisů nábožensko - výchovného charakteru. Patří sem Labyrint světa a Ráj srdce - toto dílo je pokládané za nejlepší spis 17. století, patří mezi spisy psané pro příslušníky Jednoty žijících ve stejných podmínkách tzv. útěšný spis. Komenského poutník nenalézá ve světě - v labyrintu - žádnou činnost, která by vedla k pořádku, setkává se jen se sobectvím a lidskou hrabivostí, a proto odchází ze světa a útěchu vidí ve svém srdci, ve vlastní víře v boha, která mu pomáhá překonat utrpení.
Proč se má člověk vzdělávat? Tuto otázku si kladl, neboť byla neutěšená doba ( 30 letá válka ), poměry u nás též špatné. Musel odejít, sobeckost lidí je způsobena špatnou či nedostatečnou výchovou. Dle K. důsledkem pobělohorské události. „ Když lidé vzdělaní, zlepší se celková světová situace“ J. A. K.. donutilo ho k vytvoření projektu.
Je důležité, aby člověk poznával svět? ano, má. Proto, aby se přiblížil Bohu. Málo vzdělaný může Boha poznat málo, a proto nemůže být dobrým křesťanem. Jen vzdělanec může zasahovat do chodu světa. Pro své nápravné kroky nemohl použít žádné předešlé ani současné pedagogické dílo, ale vytvořil teorii, která se odrazila v Ráji českém.
J. A. Komenský říká, že svět je harmonický celek, složený ze tří vrstev:
•příroda
•člověk
•Bůh
Vrstvy obtížné poznatelné, stavby analogická a ex. mezi nimi vztahy.
Děti nejdříve poznat přírodu, člověka - obtížněji poznatelné, vnášeny názory a zmatky, vrstva boží je nejobtížnější.
Kolem roku 1630 nastínil rozsáhlý projekt českého školství Ráj český, jde o první ucelenou pedagogickou soustavu ( obsah, metoda, prostředky). Části projektu:
Didactica generalis - patří sem dílo „ Didaktika česká „ - měl být spis o výchově a vzdělávání
Didactica specialis - „ Informatorium školy mateřské“, měly být 4, ale napsal jen jedno, první pedagogický spis o předškolní výchově, příručka pro matky, jak vychovávat, jak rozvíjet dítě po sociální stránce a na závěr profil toho, co by dítě mělo umět, aby bylo schopno ( připraveno ) do školy. U dalších se zachovaly jen názory.
Didaktika nazývaná „ Česká“ - začal na ní pracovat ještě před odchodem z vlasti ( 1628), je výrazem autorova návratu k světu a lidem. K řešení výchovných otázek přistupuje z pozice filozofie lidského života. Za nejvyšší cíl člověka považuje blažený posmrtný život. O který se musí člověk zasloužit dobrým prožitím pozemského. Náboženské pojetí filozofie člověka vede k přesvědčení o povinnosti člověka rozvinout specif. lidské, co ho odlišuje od ostatních tvorů . Tento úkol splnit připadá výchově.
Didaktika vychází z cíle výchovy, od kterého se odvíjí všechna pedagogická opatření. Cílem výchovy je „ pravý člověk“. Člověk se člověkem nerodí, ale stává se jím. Nechápe výchovu jako přípravu na povolání či prostředek kultivace osobnosti. „Pravým člověkem“ znamená být moudrým , mravným a zbožným, přičemž moudrost = vzdělanost ja nejníže hierarchicky.
Od cílů přechází k možnostem výchovy - věří, že každý člověk je vychovatelný, uznává rovnost všech lidí před bohem, od kterého odvozuje nárok všech na vzdělání bez ohledu na pohlaví, národnost, majetek, původ, nadání.
Značnou pozornost věnuje obsahu výchovy ( „ čemu učit“, aby bylo dosaženo cíle - člověk moudrý, mravný, zbožný) - odpovídá „ všemu“, výběr důležitých věcí z celku světa. Kritérium pro výběr nejpodstatnějšího bylo to co umožní k dospění k věcnému životu.. resp. znalost základních principů na nichž je budován svět a jejich vztahů. sepsal stručný přehled vědních disciplín. Obsah vzdělání mají tvořit poznatky z vědních oborů přísně logicky odvozené z cílové struktury.
Prostředky - výčet organizačních opatření, zásad a postupů, vypracovává teorii školy. doporučuje zavedení školního roku a prázdnin, rozvrh hodin, vyuč. hodinu, přestávku, množství výchovných a vyučovacích zásad, metod, organizačních forem. To vše v rovině obecné i speciální. samostatně pojednává o rozumové, estetické, jazykové, mravní, náboženské, pracovní výchově.
Výchovné prostředky - člověk se vyvíjí tělesně do 24 let. Dle J. A. K. vzdělávat do 24 let. Rozdělil na 4 období a každému přiřadil název školy:
0 - 6 let: škola mateřská - má být umístěna v každém domě, určena pro všechny - dnes rodina
6 - 12 let: obecná škola - má být v každé obci, bez ohledu na pohlaví a nadání
12 -18 let : škola latinská - určena pouze nadaným chlapcům
18 - 24 let: akademie - v každé zemi pro nejnadanější chlapce
Didaktika, kterou dokončil v r. 1932 se stala součástí reformy české národní výchovy nazvané Ráj český a Ráj církve.
Ráj církve - projekt měl teor. a prak. část. Teoretickou část tvořila Didaktika, praktickou informatoria ( metodiky) pro U a učebnice pro rodiče. Ze zamýšlených učebnic se zachovaly jen názvy.
R. 1638 dokončil latinskou verzi Didaktiky, ve srovnání s českou rozsáhlejší byla nazvána Didaktika magma = Didaktika velká, je rozšířena o kapitoly věnované školství a některé problémy řeší K. znovu. Uvádí zde obecnou charakteristiku poznatků. Udělal více předmětů.
0 - 6 let: mateřská - ponecháno tradičně
6 - 12 let. obecná - doporučuje, aby každý ročník pouze 1 učebnici, kt. by obsahovala učivo, kt. se má dítě v roce naučit, učebnice v ročnících se neměly lišit obsahem, ale rozsahem
12 - 18 let: škola latinská - ročníky pojmenovány dle jednotlivých předmětů, názvy převažují aspekt z čeho byl celek zkoumán - svět ve všech ročnících jako celek, ale vždy jeden důležitý aspekt.
K Velké didaktice se váže učebnice Brána jazyků otevřená - není jen jazykovou učebnicí, ale i věcnou - knihou, která poskytuje dítěti vědění o celku světa. uplatňuje tu své 3 vrsty. Je vymezena i kvalitativně - 8000 slova, 1000 vět, 100 tématických celků. Světový úspěch. Později k ní připojil i učebnice pro další stupně.
Vševědné učebnice, obsahovaly přírodu, nerosty, živočichy, rostliny, až k člověku, pak se orientují na umění, vědy.
1. díl Vestibulum - pro školy nižší, pro začátečníky, podává jednoduchý obraz světa, učebnice latiny. zaměřuje se hlavně na slovní zásobu.
2. díl Janua - napsal jako první, do 20 jazyků, používali ji i Jezuité, i orientace na jazyky, obsahovala všechny poznatky o světě, ale byla podrobnější, zaměřovala se na gramatiku.
3. díl Atrium - zaměřovala se na skladbu, syntax.
Politická situace předcházející v Anglii revoluci ho přinutila ke zkrácení zdejšího pobytu. Neboť svými zahraničními cestami chtěl pomoc českému národu odešel do Švédska. Byl zde 6 let ( 1642 1648 ) vytvořil zde učebnice a první díl Všeobecné porady.
práci na učebnicích zahájil teoretickým spisem o jazykovém vyučování Nejnovější metoda jazyka. Srovnává indoevropské jazyky, posuzuje význam latiny,...
Přepracoval jazykové učebnice z Lešna Vestibulum a Janua. Uzavření vestfálského míru 1648 ho zastihlo v Lešně. tímto aktem byla ukončena 30. letá válka a zároveň české země dědičně připadly Habsburkům, což rozhodlo o osudu českých vyhnanců.Pod vlivem této události píše Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.
Uhry 1650 -54.
Škola pansofická - pansofické pojetí obsahu vzdělání na podmínkách vyučování, Hlavní myšlenkou je myšlenka řádu všech věcí. Učení v pansofické škole dělí na „ studia“ trojího řádu:
Studia prvního řádu - zprostředkovat vědění
Druhého řádu - procvičování získaného v prvním řádu
Třetího řádu - k obveselení mysli - zpěv, cvičení, hry,.., kompentují jednostrannost předchozího studia.
Vytvořil zde Atrium vážící se k upraveným učebnicím ve Švédsku ( Janua, Vestibulum). Dramatizoval Bránu jazyků - Škola hrou - komplex divadelních her, které měli žáci hrát ve škole záměrem bylo vzbudit zájem rodičů a veřejnosti o školu, zájem Ž o učení) a napsal novou učebnici Orbis pictus - Svět v obrazech - používána a vydána v 19. století.
Nápravné usilí v Uhrách mělo politický charakter. Realizovalo se ve výzvách k habsburskému boji adresovaných Zikmundu Rákoczovi.
Práci na Všeobecné poradě se nejvíce věnoval po svém odchodu z Uher v Lešně 1654-1656. Byly přerušeny požárem, který K. způsobil velké ztráty. Největší byla ztráta rukopisu k Pokladu jazyka českého a čistopisy první Všeobecné porady.
V Amsterdamu vznikla řada spisů filozoficko - teologické a pedagogické povahy.
Sebrané pedagogické spisy
Anděl míru
Jednoho jest potřebí
Všeobecná porada o nápravě věcí lidských
Na samém sklonku života píše vlastní životopis.
Ke konci života změnil názor - dospěl k tomu, že by se měl vzdělávat až do smrti, nejen ve škole, ale měl by ho vzdělávat celý svět. Nutnost vzdělání. není možné dojít spásy bez vzdělání.
V Holandsku se dočkal vydání prvních dvou částísvé Všeobecné porady. Mělo být sedmi dílné, 4 díly měly být věnovány pedagogice. Ta se sestává ze 7 částí:
Panegersia
Panaugia
Pansofia
Pampaedia
Panglottia
Panorthosia
Pannuthesia
Smyslem tohoto spisu je náprava světa a lidstva. všechno předchozí snažení k tomuto dílu směřuje a jím vrcholí.