Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Jean Jack Rousseau -Emil čili o vychování

Předsudky, panující názory, nutnost, příklad, všechna zřízení společenská, v nichž žijeme dusí v člověku vlastní přirozenost. Matka je obráncem duše dítěte před ostatními názory, aby nebyla, jako mladý strom, mlácena a ohýbána všemi do všech stran jak se jim zachce.

 Reklama


Kdyby se rodil člověk velikým a silným nebyla by mu síla k ničemu než by se ji naučil používat, byla by mu i škodlivou, poněvadž by nikdo neviděl potřebu pomoci mu. Vše, co potřebujeme ve svém životě získáváme výchovou, toho se nám dostává působením přírody, lidí nebo věcí. Příroda nás vychovává pro vnitřní rozvoj schopností a údů, lidé je učí užívat a věci o vlastní zkušenosti s předměty. Dobře vychován je ten kde všechny tři složky se nehádají, ale směřují ke stejnému cíli.
Musíme vědět jestli chceme vychovat člověka nebo občana ,oboje nejde. Pokud je člověk vychován pro společnost tak jde proti přírodě a již nenastává shoda. Občana nezajímá kolik jeho synů padlo ve válce, ale jestli jeho země vyhrála, občan je vlastenec. Stejně tak bud kolísat mezi člověkem a občanem, mezi svou přirozeností a nutností, tím nebude prospěšný ani sobě ani nikomu jinému, bude jen člověkem dnešní doby Angličanem ,Francouzem, sousedem nebo ničím. Jsou typy výchovy protivné a společné a pak chování soukromé a domácí. Doporučení Platonovi republiky jako zdroj chování veřejném. Toto chování a slova,,vlast a občan" by měli být vymazány z moderních slovníků. Dále je to jen na vychování domácím nebo přirozeném. V pořádku společenském má každý své místo a musí být pro ně vychován. Syn je učen pro otcovský úřad avšak není jisté jestli není o vzdělání proti němu.
,,Málo mi záleží na tom, určen-li můj chovanec k vojsku, k církvi, úřadu. Dříve než mu určí povolání rodiče, volá ho příroda životu lidskému. Život jest to umění, kterému ho chci učit. Až vyjde z rukou mých, přiznávám se, nebude ani úředníkem, ani vojínem, ani knězem: bude především člověkem: bude v případě potřeby tím, čím má býti člověk kdykoliv, a změní-li osud jeho místo bude vždy na místě svém."1)
Ten z nás kdo dokáže nejlépe snášet štěstí a neštěstí tohoto života je nejlépe vychován.
Slovo ,,Educio" mělo jiný význam než nyní, znamenalo živení, díky naší první učitelce kojné/matce. Nestačí dítě chránit, je potřeba je učit aby se dokázalo chránit samo. Jen se dítě narodí je svazováno pouty společnosti a cpáno do oblečení znesnadňující mu pohyb a dýchání, tvarujeme jeho údy, ruce spuštěné, rovné nohy, hlava zpříma, šťastné je dokud není svazováno ničím. I v matčině lůně bylo méně svázáno než v plenkách. Balení do zavinovaček a hadříčků kazí dítěti zdraví, neumožňuje dostatečnému krevnímu oběhu a lidé mají častěji problémy s postavou než ti, co jsou ponechání volně. Bráníme jim ve svobodném pohybu a jediný volný prostředek, který mají je hlas a tak ho využívají. Není dobrou matkou ta co dává své dítě kojit jiné, stejně tak jak může být dobou matkou kojná, co dává mléko cizímu dítěti místo svého. Dítě potřebuje lásky a kontaktu s matkou. S kojnou dále matky zachází jak s děvečkami až splní svoji úlohu. Učí jí opovrhovat a co nejdříve vyhnat. Myslí si že dokáže ji nahradit,ale jen si nalhává lásku k svému dítěti i jeho je zaměněna za dětskou přítulnost. Rodina se tím to rozpadá není tu žádná soudržnost a přece kojením by se vše vrátilo kam má. Matky by se měli inspirovat přírodou, dítě má otužovat proti nepřízni života a zvykat ho. Tvoříme si vlastního tvora dle naší fantasie a ten pak jde do světa s různými chybami od nás, člověk přirozený se chová jinak. Dítě je od mala vychováváno buď jako otrok nebo vládce. Kdo nemůže konati povinnosti otcovské nemá práva otcem se státi. Vlastností dobrého vychovatele by mělo býti, že by neměl brát svůj úřad za mzdu. Aby jsme byli dobrými vychovateli musíme být otci nebo více než muži, vychovatel je vznešená bytost a my ji klidně svěřujeme najatým osobám. Dítě nemůže být dobře vychováno někým ,kdo není dobře vychován sám. Tak vymyslel jsem si vlastního chovance Emila. Dobrou metodou zdá se býti vést chovance od narození do dospělosti kdy nebude potřebovat vedení jiného než svého. Vychovatel má býti mlád, tak mnoho aby byl rozumným, ,ale mohla se co nejvíce vcítit do svého chovance. Starším lidem děti lichotí, ale nikdy je nemilují. Stejné vychovávání může vychovatel vést jen jednou. Druhé vychování by již nebylo za stejného věku vůči chovanci prvnímu nebo by nebyl úspěšně vychován ten první od kterého by odešel. Na rozdíl od ostatních Emil bude mít jediného vychovatele celý život to jest rozdíl mezi učitelem a pak mezi žákem a chovancem. Emil je sirotek vznešeného původu, jedinou mou podmínkou je že bude poslouchat jen mne. Podmínka ,která s tím souvisí je že nikdy nebude ode mne oddělen ,jen se svolením nás obou. Chovanec lépe nechává se vést svým přítelem. Otec musí mít rád všechny své děti stejně. Nikdy bych nevzdělával nemocného a slabého, nemá cenu pro sebe ani pro společnost. lékařství je prospěšné jednotlivci, ale škodlivé lidskému pokolení. Jediná prospěšná část lékařství je zdravověda. Pokud bych musel vybírat kojnou vybral bych si sám po pečlivém uvážení všech vlastností(tělesný stav i duševní, kvalita mléka-záleží na stravě,selky méně masa více luštěnin). Dítě nemá mít jiných představených kromě matky a otce, pokud nejsou tak chůvy nebo vychovatele. Dítě by mělo by na dobrém vzduchu, vnímá ho celým tělem. Kamkoli půjde ,jde vychovatel s ním. Dítě by se mělo koupat pravidelně a otužovat od mala a zachovat po celý život. Dítě nebalme nechme je v co nejvolnějších plenkách ve velké kolíbce,později nechat lézt po pokoji. Pro bytosti živé a citelné je vychováváním vše. Nezvykejte děti na nic, snad je na to aby si nevykalo, měňte styl chování ,čas jídla i spánku. Měli by jsme mu ukazovat od mala vše, aby si zvyklo a nelákalo se ničeho (zvířata, masky, rány). Pláč vynucený je potřeba přehlížet,dítě si nesmí nic jím vynucovat. Je rozdíl mezi napomínáním a posloucháním dítěte. Dítě se nenaučí toho, co nevidí u jiných. Ve stáří se člověk vrací k dětské slabosti. Dítě odstavujeme jakmile začínají růst zuby. Kaše není dobrá pro žaludek, raději chlebová polévka nebo když už, tak do kaše mouka upražená. U mluvy na dítě nespěchat a mluvit jednoduše, příval pro něj neznámých slov. Venkované mají lepší výslovnost než měšťáci i dříve mluví, matka není pořád přítomna a tak dítě musí umět přesně říct, co chce a na různou vzdálenost.

Kniha II.
Snášet bolest je první věc,které se má učit, to bude potřebovat nejvíc. Hlavní je u lidí jejich lidskost.
,,Člověk jest velmi silným, spokojí-li se tím, čím jest: jest velmi slabým, chce-li se povznést nad lidskost."2)
Člověk opravdu svobodný chce jen to, co může a činí, co se mu líbí.-jedná se pouze o upotřebení na dětství a veškerá výchova z ní vychází. Moudrý člověk dovede zůstat na svém místě ,ale nezná svého postavení, proto se v něm nemůže udržet. dítě má mnoho možností jak z něj odejít a jeho vychovatele by ho měli na místě udržet i když to není snadný úkol. Dítě nesmí být otrokem ani pánem, ani otec nesmí mu poručit něčeho, co není pro jeho dobro. Proti vůli dítě se mají stavět jen překážky tělesné a tresty takové, co souvisejí s jeho jednáním ,aby si to zapamatovalo. Za trest stačí i překažení činnosti i to probudí jeho nevůli. Dítě by mělo mít svobodu pohybu. Neučit je prázdné fráze aby jimi dostávali jen to, co chtějí. ,,Prosím", nesmí znamenat, ,,já poroučím". Stejně tak je hloupostí žádat po 10-ti letém dítěti soudnost stejně jako bychom chtěli aby bylo výšky 5 stop. S dítětem by se mělo diskutovat,ale na úrovni, kterou chápe a je mu blízká (nekonečný kruh otázek ,,Proč?"). Zadržující uzdou by měla bát síla ne autorita, dítě má vědět ,že je slabé a vychovatel silný a vše záleží na jeho vůli. Poslušnost nesmí brát jako povinnost, je tak že je to dobré pro něj. Nebude pak dělat věci z trucu a pak utíkat před treste nebo lhát. Pokud něco povolím musíme povolit hned a bez podmínek, či doprošování. Pokud odmítáme, odmítáme neradi, ale pevně i přes veškeré prosby nesmí se nijak povolit. První pocity, které máme bývají správné. Jediná přirozená vášeň lidská je láska. Odklad je jen prospěšný, nechte uzrát v dětech dětství. Slova soucitu, útěchy a náklonnosti jsou často důležitější než almužna. Ochrana je prospěšnější než peníze.
Emil bude vychován na venkově daleko od zkažených mravů města a služebníků pánů, kteří jsou po nich ti nejzkaženější. Prudké činy působí na dítě, překvapí je a tím si je zapamatují, nejvíce hněv. pokud mu vztek a hněv vysvětlíme jako nemoc bude se jich po té štítí, když je za ně bude považovat. Aby dítě pochopilo vlastnictví je dobré mu to k něčemu připodobnit, k něčemu, co zná. Dítě na venkově zná rolnické práce má je od mala na očích, stejně tak Emil, který tam žije s vychovatelem. Vnímá vše, co se děje a chce to napodobit, tak chce Emil být zahradníkem. Vychovatel bude prozatím jeho rukama a zryje zemi, spolu zasadí bob. Tím přijmou vlastnictví nad půdou. Emil se o něj bude starat a když zmizí přijde o své vlastnictví díky pravému zahradníkovi, kterému patřila půda před nimi. Dítě se má více provádět činy než rozmluvami. Dítě nebude lhát, když ví ,že není trestáno ani jinak omezováno. Po Emilovi nebudou vyžadovány sliby, protože pro svůj dětský rozum nemůže odhadovat zda ho dodrží vůči budoucnosti nebo ne. Přijímají se jen návrhy přímo přicházející od dítěte. Je třeba dítě učit štědrosti, ne dáváním peněz a almužny,to dítěti nepřísluší nezná váhu, cenu toho, co dává. Lépe říci mu ať se rozdělí o koláč, půjčí nebo daruje hračku.

Dítě dospívající ve společnosti potřebuje znát pravidla mnohem dříve než dítě, které
je vychováváno mimo, na venkově. Dítě se nemá soudit a myslet si, že je odhadneme hned. Je hloupost skutečná a zdánlivá za kterou se dítě jen schovává. Ti ,co je posuzují jsou často více dětmi než děti samy. Dětství má být v úctě a není zahálkou pokud si dítě svoje dětství užívá hrami a dováděním, vždyť i Platón, se svou výchovou dětí pro stát, vyučoval děti hrami a kratochvílemi. Děti mají úžasnou schopnost se učit a to je právě jejich zkázou. Sice se dokáží naučit třeba geometrii, ale jde jen o smyslové pojmy, paměť nejde to k rozumu. Pokud obrazec z geometrie obrátíme jim, tak budou opět spleteni. Dítě by se nemělo až do věku 12 nebo 15 učit jazyky, je to pro ně zbytečné a nemožné se pro ně naučit. Nemůže se učit něco, co mu ve skutečnosti nedává smysl, naučí se slova, ale nebude mluvit tou řečí, mluvit může jen jednou, navíc jak má chápat cizí jazyk, když sotva rozumí svému. Stejně tak zeměpis dítě nemá představu o městech a řekách pro něj sou to jen čáry na papíře, nedokázalo by podle nich nikam dojít. Není-li žádné vědy slovní, není ani studia dětem vhodného. Dítěti by se měli vštěpovat jen pojmy,které může chápati, jen to ,co je mu užitečné a vede k jeho štěstí. Proto aby se chovalo ve světě způsobem jaký mu náleží je třeba jedenkrát objasňovat mu jeho povinnosti aby se mu vštípily rysy nesmazatelnými. Emil se nikdy nebude učit nic nazpaměť. Jediné z použitelných bajek pro děti jsou od Lafontána a to asi jen 5 nebo 6 ku příkladu ,,Vrána a liška". Dítě si vždy vezme z bajky opačné poučení než má spisovatel za cíl. Emil se bude učit číst až mu bude četba prospěšnou, co je kniha se bude dozvídat kolem 12 let. Emil bude umět důkladně psát a číst před 10 rokem, díky tomu, že Rousseaovi nebude záležet na tom aby to uměl do 15. Naučí se to protože bude chtít sám. Čiňte dítě silným a zdravým aby mohlo být moudrým a rozumným.

Je omyl, že cvik tělesný škodí schopnostem duševním. Je rozdíl býti venkovanem donuceným k pohybu a divochem samovolně s pohybujícím, čím více se cvičí tělo tím více se bystří rozum. Každý pohyb ve volné přírodě je třeba pořádně zvážit. Je uměním vést děti bez předpisů a dosáhnouti všeho nečiněním ničeho. Svévolnost u děti není nikdy dílem přírody, ale dílem špatného vedení. Čemu se žáci naučí ve spolek ve školském dvoře, jest jim stokrát užitečnější než všechno, co se jim vypráví ve třídách. Lock, Rollin, Fleuri, Crouzas a další všichni se shodují, že se má tělo stále cvičit. Šaty musí být volné aby netísnili tělo. Tělesné i duševní dětské nedostatky vycházejí právě z toho , že chtějí aby byli moc brzo dospělými.

Nezáleží na kráse oděvu jakým kdo je člověkem. Málo nebo žádné pokrytí hlavy, důležité zvykat děti od mala být prostovlasé. Celkově děti nijak nebalit hlavně ty malé, ať si zvykají na zimu od začátku a nejsou přehřáté. Dětem jest třeba dlouhého spánku, protože mají mnoho pohybu. Je nutné od začátku zvykat na špatné lůžko. Zdravé dítě se musí být schopno probudit v jakoukoli dobu, třeba i náhle. Nejlépe učit dítě vstáváním nějakými lákadly. Plavat by měl umět každý. Dobré je cvičení smyslů nejen jejich používáním, ale učením se soudit jimi. Učte dítě aby nikdy nečinilo namáhání zbytečného nebo nedostatečného př rozlišování množství a váhy třeba sud plny vody a sud třísek, co je těžší. Cvičit smysly po tmě hmat, sluch. dítě není dobré zvykat strachu bojí se tím více. Je přirozené bát se neznámého a toho, co nevidíme, proto se nebojíme ve dne na místech pro nás běžných avšak za noci bychom tam nevkročili.

Kůže a hmat je citlivý dle toho co činíme. Hra na klavír dělá citlivější hmat, na druhou stanu práce těžká ruce mozolnatí. Jemná kůže na chodidlech není nijak užitečnou lépe chodit, co nejvíce bosí a používat noh místo podrážky bot. Emil bude bos každý den. Zrak je nejméně přesným smyslem, protože sahá do největší dálky a obsahuje nejvíce, není proto možno shlédnou vše naráz, chyba je vždy možná (optické klamy). Inženýři, zedníci, zeměměřiči mají mnohem lepší oční odhad měr než mi ostatní, protože ho mnohem častěji cvičí.

Dítě, které nemá chuť provozovat žádnou fyzickou činnost je třeba na ni nějak navnadit aby mu byla zábavou. Aby mohl chovanec dobře pozorovat a měřit musí znát i perspektivu a mít odhad poměřovat výšky a dálky třeba podle věcí, které zná. Vtom mu pomůže kresba, nejde od dokonalost obrazu, ale jeho znalost. Nemusí být mistrem malířským ,ale aby jeho ruka získala na jistotě. Inspiraci má brát ne z předlohy na výkresu nebo napodobeniny,ale ze skutečné přírody člověka podle osoby, strom dle stromu. Rousseau nebude učit Emila geometrii, ale Emil bude učit jeho. Rousseau bude hledat souvislosti v geometrii a Emil mu je bude ukazovat. Samozřejmě je bude hledat tak aby je našel. Ideální pro dítě jsou hry s míčem, cvičí tak svůj postřeh i sílu a obratnost, těla i ruky.

Sluch je spjat s řečí a dá se jí i cvičit. Dříve než koně vidíme můžeme ho slyšet, to samé platí s bouřkou. Řeč je trojího druhu mluvící, zpívající a pathetickým. Tyto tři složky má jak dospělý tak dítě, ale ono nedokáže je tak ovládat a využít.,,Učte chovance mluviti jednoduše, jasně a správně, artikulovati zřetelně a beze vší affektace, vyslovovati, říditi se akcentem gramatickým a prosodií, vždy mluviti hlasitě, aby mohl býti slyšen, ne však hlasitěji než potřeba, chyba obyčejná u dětí vychovávaných ve škole, v ničem nic zbytečného.“(3) na rozdíl od psaní a čtení je Emil učen notám a stupnicím ke hře a zpěvu.

To co člověku chutná je mu i prospěšné. Nejpřirozenější jsou nejjednodušší přírodní chutě. Člověk ,který není zažitý v určitém kraji, dokáže přivyknout všude. Zachovat co nejdéle dítěti chutě nejjednodušší, nezvykat je na ostré chutě. Pokud má člověk zvyk na jednoduché chutě zvykne pak jakémukoli jídlu. Stejně tak pokud nepije jako malé vína nezvykne si na ně ani jako dospělý. Dětský labužník přechází v dospělosti k titěrnosti. ,,Duše labužníkova jest celá v jeho žaludku...“(4) Povaha člověka záleží na jeho stravě masožravci jsou vesměs zuřivější. Masitá strava není člověku přirozená i děti dávají přednost stravě vegetariánské hlavně pokrmům z mléka.

Čich je chutí tím, čím je zrak hmatu. Je smysl obraznosti a nástrojem lásky a vůně toaletního stolku není tak slabou léčkou jak se zdá být. Vůně růži z milenky kde koho uvede do rozpaků.
Šestý smysl sídlí v mozku, závisí na využívání všech ostatních orgánů
Dítě Rousseaovo pro někoho možná zdá se býti uličníkem, ale je to dítě nezkažené společností má svobodu pohybu, není nuceno k ničemu, hra a zaměstnání je mu jedním. Ví , co je čest. Dokáže poprosit a nermoutí se, když nedostane pomoci, chápe na své rozumové úrovni, co mu kdo říká. Nečekejte od něj krásu vznešených slov, ale jasnou jednoduchou mluvu. Nebude mít nic z městského uplakaného a zhýčkaného chlapce, Emilova tvář nebude zbrázděna slzami a jeho vzhled bude dávat najevo, i když ještě jest dítětem, jakého pohlaví je. Nad venkovany vyniknou svou bystrostí i ohebností vyrovná se jim a oproti dětem městským žádný nebude tak silný a dobře rostlý, rychlý a ohebný jak toto dítě.


KNIHA III.
Třetí doba dětství blíží se k jinošství avšak není ještě věkem dospělým. Ve 12 nebo 13 roce se síly dítěte vyvíjejí rychleji než je třeba. Tato doba jest dobou práce, cvičení a učení. Základem je vědychtivost. Nemějte k dítěti žádných řečí, kterým nemůže rozumět. Zvykat dítě na pozornost. Výuka opět s příklady přírody. Klame-li se dítě neopravujte jeho chyb, očekávejte klidně až bude moci chyby tyto poznati a opravovati samo. Na otázku odpovědět vždy jen tolik aby podnítila další zvídavost.

Pokusy s magnety nás uvedou do tajů fyziky. Dalšími pokusy zkoumáme přírodní zákony za pomocí jednoduchých přístrojů (váha z kusu dřeva a kamene). Dítě začíná poznávat cenu času a je důležité ho zvykat, aby ho užilo k užitečným věcem. Snažte se naučit dítě všemu, co je užitečné, tím se jeho čas vyplní. Nenabízet často čemu se má učit. Musí to chtít sám, sám si to přát a aby to hledal a nalezl. Pokusy v chemii s vínem a kyselinami. Jediná kniha pro Emila bude Robinson Crusoe, bude mu zábavou i poučením. Bude si chtít na něj hrát a tím se učit při zjišťování, co mu může být užitečné při zásobování a vybavování jeho smyšleného ostrova. Vzdálit o chovancovy mysli všechny pojmy o spolčenských poměrech, které by nechápal. Jednoduše vysvětlit cenění a hodnotu řemesel, co má větší cenu. Význam peněz, vývoj a smysl. Jak mile bude \\Emil vědět, co je život, bude učen, jak si ho zachovat. Povinností člověka je pracovat, pokud žije ve společnosti, jinak ostatní jen okrádá. Každý ať je jakéhokoli postavení by měl umět nějaké řemeslo, nikdy neví, co přijde a z krále může být chudák a z žebráka boháč. Avšak nebude Emilovi voleno řemesla, zvolí si ho sám. Může být čímkoli, dokáže pracovat se všemi nástrojemi, je jen na něm v čem se zdokonalí. Muži by měli dělat práce mužské a ženy zase svoje. Muž prodávající krajky nebo šijící už nebudemít ruce pro meč a boj. Pro Emila by bylo nejlepší povolání truhláře. ,,Veliké tajemství vychovávání záleží v tom, aby cvik tělesný a cvik duševní sloužil vždy za občerstvení jeden druhému."(5)
Chovanec měl city teď má pojmy, dělal pociťoval teď soudí. Ze směsy citů a úsudků mu vznikají pojmy. Dítě špatně soudí vidíc něco mimo jeho chápání (hůl ve vodě připadá zlomená, mraky oproti měsíci stojí a měsíc se pohybuje. Emil zná málo věcí, ale zná je důkladně. Veškeré znalostí, co má jsou právě jeho. Je universální schopnostmi a otevřený, chytrý a ke všemu schopný duchem. Jeho vědomosti jsou čistě přirozené a fyzické. Je mu vlastní trpělivost, zmužilost, střídmost, pracovitost a síla.


KNIHA IV.
Mění se postava i povaha chovance. Zde se člověk rodí opravdu k životu a nic lidského mu není cizí. V této době vychovávání většinou končí naše však začíná. Každý se má starat o to aby byl. Musíme se tedy milova abychom se zachovali. Prvně miluj dítě samosebe pak ty, kteří jsou mu blízcí. To co činí člověka dobrým je, že má málo potřeb a málo se porovnává s druhými. Z potřeby milenky vzroste potřeba přítele. Chovanci nikdy nelhat, raději přiznat nevědomost, avšak nikdy nesmí poznat na vás rozpaky. Odpovídejte přesně, krátce a výstižně. Pokud nebudeme uvádět dítěti že jsou věci necudné nebude jich hledat. Pravá nevinnost nezná studu. Na otázku odkud pocházejí děti, neodbýt dítě. Rousseaovil líbilo se vysvětelní ženy ,ta vysvětlila to,tak že děti pocházejí z žen za velkých bolestí a přicházejí i o život. Mladík cítí stud zpusobí-li nelibost, cítí lítost zpusobí-li někomu urážku. Slabost činí člověka společenským, strasti vedou naše srdce k lidskosti. V 16 mladík ví ,co je to trpět, trpěl již sám ,ale neví, že trpí i ostatní. Dítě si nemůže představit, co cítí ostatní. Teprv pomalu přichází soucit s ostnimi lidmi. Nevciťujeme se do bohatších než jsem mi ,ale vždy do těch, kteří jsou bídnější než my. Máme soucit s lidmi s takovými strastmi u jakých víme, že nás mohou také potkat. Soucit není nikdy tak velký jako utrpení, ale cit t který člověk prožívá. Dítě má pouze dva duševní stavy radost a smutek není nic mezi tím. Ve věku kdy je citlivější a vnímá živěji a trvaleji zancávají hlubší dojmy větší stopu, která jde hůře zničit. Vést dětskou obraznost tak aby jste nerozněcovli jejich smysly, nýbrž k věcem, které jejich činnost zadrží. Z města je veďte na venkov. Bedliv vybírejte jejich společnost, zábavu i zaměstnání. V dětství spáchané chyby jdou napravit, ne však ve věku ,kdy začíná člověk opravdu žít. Oheň tohoto věku činí mládež neohebnou. Není,ale překážkou pro výchovu, jejím prostředkem pro dokončení a zdokonalení. Vychovatel se nesmí chlubit, chovanec ho musí mít rád pro to, co pro něj udělal, ale musí mu to dojít samo. Pokud je mu to ukazováno, nikdy toho sám už neuvidí. Emil s začne zabívat ostatním a srovnávat se. Touží po přednosti, sebeláska se mění v samolásku v niž rostou všechny vášně. Aby mladík poznal lidi musí je vidět jednat , lidé ve světě jen mluví. Nejhorší jsou historikové ,kteří soudí, chovanec potřebuje jen fakta, soudit musí sám. Emil se má na pozoru sám před sebou ,dokáže se ovládat a soudí jen to, co zná. Nyní je odbrá doba pro pozorování lidí jací jsou, ta doba, která je zvolena Emilovy (okolo 18let). Emil koumá své místo mezi lidmi a pomyslí si, že je chytřejší a lidé pošetilí. Z toho omylu je potřeba ho vyvést. Musel by pocítit,že jest člověkem jako ostatní.
Varujte chovance před jeho chybami než do nich upadne a upadne-li do nich nečiňte mu výčitek žádných, tím byste jen roznítili jeho samolásku. Doba chyb je dobou pro bajky, kárají viníka a přitom neuráží. Plně je chápou jen dospělý, pro Emila je vhodná doba s nimi začít. Umění vychovatele záleží právě v tom , zda dokáže vyučování učinit milým a příjemným. Abychom mohli žít ve světě s lidmi musíme s nimi umět zacházet. Veškeré vyučování udílené dětem se musí dít více skutky než slovy. Člověk přirozený není divoch v divočině ,ale člověk,který j sám sebou a ve společnosti se nedá zmást vášněmi a bude vidět vlastníma očima a řídit se vlastním srdcem. Náboženství až po 18 roce a žádné specifické náboženství chovanc neučit. Rousseau rozebírá ,co je Bůh, pohyb , hmota. Mravnost našich činů záleží na našem úsudku.
Až do dvacátého roku tělo roste a je zdrženlivost nutnou od dvacátého je věcí mravní. Emilovo chování je pevné, ale ne domýšlivé.Způsoby má volné avšak ne opovržlivé. Před dívkami bude nesmělým snad i rozpačím ,ale nubude to na škodu, i ta nejnesmělejší dívka bude využívat své zbraně aby jeho rozpaky prohloubila. Ku vdaným se bude chovat skormněji a uctivěji a ke svobodným něžněji. Je mladíkem zdravého rozumu a nechce býti ničím jiným. Vkud je každému vrozený jen každému jinou měrou. Museli bychom poznat mnoho kultur abychom mohli porovnávat. Vkus je většinou záležitostí většiny, co se líbí většině chtějí mít všichni. Teď je vhodná doba peo četbu kolem 20tého roku, jazyky, literatura, dějepis. Rousseau zavede chlapce do akademii a divadel. Vysvětlímu, že divadl anejsou k učení ,ale zábavě. Učí se milovat krásu ve všech druhů. Rousseau vysvětluje jak by sám žil podle všech zásad, které vštěpuje Emilovi a snaží s k nim nabádat i ostatní.
 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama