Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

BENCHMARKING - KONKURENČNÍ ANALÝZA

Obsah:


1. Úvod


2. Vypracování

2.1. Principy Benchmarkingu

2.2. Procesy Benchmarkingu

2.3. Kodex vedení Benchmarkingu

2.

 Reklama


4. Shrnutí otázkami

3. Závěr

3.1. Zdroje a prameny čerpání

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Úvod


O Benchmarkingu


Pojem benchmarking zdomácněl ve světě 80. letech, kdy k jeho popularitě přispěla firma Xerox Corporation, která ho jako nástroj managementu poprvé použila v roce 1979.

Benchmarking se poté stal zásadní součástí úspěchu amerických firem v rámci Malcolm Baldrige National Quality Award a ujal se také v Evropě v rámci The European Quality Award, kterou zaštiťuje European Foundation for Quality Management (EFQM).

Robert C. Camp, jedna z vůdčích osobností v oblasti benchmarkingu definuje benchmarking lapidárně jako "...hledání nejlepších postupů v podnikání, které vedou k vynikajícím výsledkům".
Chápeme-li tedy benchmarking jako srovnávání je nasnadě, že se může týkat jak oněch vynikajících výsledků (výkonový benchmarking, mimo jiné třeba i ve vztahu ke konkurenci), tak i procesů a postupů (nejlepších praktik), které k dosažení vynikajících výsledků vedou (náročnější, ale účinnější procesní benchmarking).

"Benchmarking je srovnávání výkonnosti s nejlepší praxí". To je nejstručnější definice, která může být rozvíjena mnoha směry. Benchmarking představuje neustálý proces měření systémů, postupů a produktů uvnitř organizace, ale též srovnávání se s konkurencí nebo jinými organizacemi, které jsou nejúspěšnějšími ve svém oboru.

Benchmarking není:

* Manažerská hra kdo - z koho co dostane
* Nová zajímavá práce pro konzultanty
* Jednorázová akce, která umožňuje dělat zázraky přes noc
* Instance pro klonování "nejlepší praxe" z jedné firmy na druhou
* Turistický zájezd organizovaný pro vedení společnosti
* Průmyslová špionáž.

Jaké dopady používání benchmarkingu má, jaké jsou jeho cíle a důsledky se dozvíme v následujících částech seminární práce.

 


2. Vypracování

2.1. Principy Benchmarkingu


Benchmarking může mít na organizace mimořádný dopad. Boří zaběhlá paradigmata, pomáhá organizacím udržovat se ve stavu připravenosti k akci a poskytuje modely směřující ke znamenitosti (excelenci).
Záměrem benchmarkingu je stanovit cíle pro to, aby organizace mohla nastartovat realistický proces zlepšování, a aby porozuměla změnám, které jsou k takovému zlepšování nutné. Konečné důsledky benchmarkingu se pak mohou odrazit např.

* v lepším rozhodování (založeném na lepších informacích),
* ve stanovení náročnějších cílů,
* ve zvýšené spokojenosti zákazníků,
* v urychlení procesu změny,
* v úsporách nákladů,
* v porozumění výkonnosti na úrovni světové třídy (World Class) apod.,

>> v konečném důsledku tedy zlepšení konkurenceschopnosti či konkurenční pozice
organizace.

Díky České Společnosti pro Jakost (dále jen ČSJ) je Česká republika od roku 2002 členem Global Benchmarking Network (GBN), mezinárodní sítě národních benchmarkingových organizací.
Členy GBN jsou např. Dánsko, Finsko, Indie, Irsko, Itálie, Jihoafrická republika, Maďarsko, Moldávie, Německo, Nový Zéland, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a další. GBN byla založena, aby podporovala a rozšiřovala:

* Sdílení zkušeností benchmarkingových center
* Pomoc s mezinárodním partnerstvím mezi jednotlivými organizacemi, které se podílejí na
práci benchmarkingových center
* Poskytování marketingové a promotion podpory pro benchmarkingová centra
* Výměnu vybraných publikací včetně zpravodajů a propagačních materiálů mezi členy
* Sdílení informací o nadcházejících mítincích, aktivitách a událostech, včetně národních a
mezinárodních cen s dostatečným předstihem

Benchmarking ovšem neznamená "zvítězit" za každou cenu. V prvé řadě je benchmarking legální, systematický, veřejný a etický proces, který dává podněty k efektivní
konkurenceschopnosti.
Jeho hybnou silou je duch "učení se pomocí sdílení". Neplatí mýtus, že lze dobře konkurovat jen tehdy, když víme, co dělají konkurenti, a že musíme být schopni kopírovat to, co dělají, abychom uspěli. Benchmarking je založen na principu "výhra-výhra" a podléhá světově uznávanému Kodexu vedení benchmarkingu. Hlavní části Kodexu zahrnuji následující zásady:

* Zachovávejte legálnost
* Buďte ochotni dát to, co jste dostali
* Respektujte důvěrnost
* Informace udržujte jako interní
* Využívejte kontaktních osob pro benchmarking
* Neodkazujte se bez předchozího svolení
* Buďte připraveni již od počátku (od startu)
* Snažte se porozumět očekáváním
* Jednejte v souladu s očekáváními
* Buďte čestní
* Dodržujte závazky

Donedávna benchmarking ve světě vyrůstal z tzv. problémově založeného přístupu. Hybnou silou úsilí v benchmarkingu byla zpětná vazba zákazníků, snaha snížit náklady, zlepšit průběžné doby apod. Organizace reagovaly na své problémy a snažily se nalézt efektivní řešení použitím benchmarkingu.

Lepším způsobem zaměření na benchmarkingové aktivity je ovšem orientace na vyšší návratnost. Strategicky orientované organizace, které mají definováno své poslání a strategické cíle potřebují nástroj, který jim zajistí, že se budou (ve snaze dosáhnout svých cílů) neustále zlepšovat. Nejefektivnější z tohoto pohledu se jeví soustředění se na hlavní procesy, které přispívají k dosažení cílů a ke zlepšování těchto procesů.

Procesní model benchmarkingu nastiňuje kroky, které je třeba udělat v rámci benchmarkingového projektu. Existuje řada přístupů s různým počtem kroků. Existuje-li množství různých přístupů k benchmarkingu, je obtížné pro organizace mezi sebou komunikovat. Aby bylo možné tuto komunikaci zlepšit, vyvinuly čtyři organizace, které se benchmarkingem intenzivně zabývají (Boeing, Digital Equipment, Motorola a Xerox) model se čtyřmi kvadranty, který objasňuje, o čem benchmarking je. Tato "šablona" ustavuje obecné souvislosti pro tvorbu procesního modelu, který vyjadřuje specifickou posloupnost kroků a činností pro provedení benchmarkingu.

 

Šablona má čtyři kvadranty, které jsou spojeny procesem shromažďování a analýzy dat. Co se děje v každém kvadrantu je možné zjistit nastolením otázek pro každý z těchto kvadrantů.
2.2. Procesy Benchmarkingu


Přístup ČSJ v souladu s benchmarkingovými aktivitami EFQM i IBC (International Benchmarking Clearinghouse). Využívá čtyř fází benchmarkingu - plánování, shromažďování dat, analýzu a zlepšení pomocí adaptace. Tento proces připomíná počtem fází tzv. "Demingův cyklus" PDCA (Plan - Do - Check - Act).
Kroky v každé fázi je třeba brát v úvahu jako možné, ne jako nutné. Stejně jako ostatní metodologie, ani tato metodologie nepředstavuje zaručený "recept na úspěch". Je třeba ji inteligentně adaptovat na potřeby organizace.

Benchmarking je kontinuální proces učení. Zahájit takový cyklus vyžaduje manažerskou podporu, zapojení zaměstnanců a spoluúčast vlastníků procesu. Toho lze dosáhnout využitím následujícího přístupu:

1. Porozumět chování při benchmarkingu a etickému Kodexu benchmarkingu.
2. Pečlivě plánovat implementaci benchmarkingu.
3. Cíleně rozvíjet dovednosti, požadované k provádění benchmarkingu.
4. Vytrénovat manažery i zaměstnance v dovednostech, které potřebují pro účast na
benchmarkingových studiích, pro interpretaci jejich významu a uplatnění výsledků
takových studií v organizační praxi.
5. Komunikovat jasná očekávání od poskytovaných benchmarkingových služeb a ustanovit
odpovědnosti organizace za účast.

Má-li mít benchmarking co největší efekt v podnikání organizace, měl by být do firmy "uveden shora". Přestože vrcholoví manažeři nemusí být zapojeni do všech benchmarkingových procesů, měli by uplatnit vůdčí roli v benchmarkingovém programu. Má-li se benchmarking stát stálou součástí systému strategického plánování organizace, je třeba pro udržení aktivit benchmarkingu vytvořit infrastrukturu. Rozhodne-li se společnost, že chce, aby se benchmarking stal součástí jejího dlouhodobého programu řízení, je třeba nalézt způsob vhodné institucionalizace procesů spojených s benchmarkingem.

Firma Bain & Company, která již řadu let provádí průzkumy v oblasti využití 25 nejpopulárnějších manažerských nástrojů, zaznamenává již od roku 1993 stabilní celkovou spokojenost s benchmarkingem jako manažerským nástrojem (na úrovni 4, přičemž 5 je nejvyšší spokojenost). Využití benchmarkingu v organizacích celého světa vykazuje rostoucí trend.

Jako u mnoha dalších "technik" či nástrojů (Balanced Scorecard, Activity-Based Management, CRM apod.) mohou mnozí manažeři i na benchmarking pohlížet jako na módní a populární věc. Ovšem pro ty organizace, které chtějí být konkurenceschopné (v rámci EU jistě budeme mít co dohánět), směřovat ke světové třídě a excelenci (i za využití EFQM Excellence Model) je benchmarking smysluplnou strategickou alternativou. A v tomto smyslu chce být organizacím v ČR nápomocna i ČSJ.

 

 


2.3. Kodex vedení Benchmarkingu


BMK kodex ČSJ
Kodex vedení benchmarkingu

Tento dokument České společnosti pro jakost, občanského sdružení, se sídlem v Praze (dále jen ČSJ) navazuje na Kodex benchmarkingu EFQM a APQC. Kodex vedení benchmarkingu ČSJ má otevřené vlastnictví a může být volně vydáván a distribuován, aby se podporovaly záležitosti dobrého postupu benchmarkingu.

Kodex není právně závazným dokumentem. Ačkoliv byl zpracován s náležitou pečlivostí, nenesou autoři a sponzoři odpovědnost za jakékoliv soudní nebo jiné řízení vyplývající přímo nebo nepřímo z dodržování tohoto Kodexu. Je to jenom návod a neznamená právní ochranu nebo imunitu.

Preambule

Benchmarking - proces identifikace nejlepších postupů a učení se z nich v jiných organizacích - je účinným nástrojem ve vyhledávání neustálého zlepšování a výrazně lepších výsledků. Autoři a sponzoři vytvořili Evropský kodex jednání (z něhož vychází tento kodex) s cílem usměrňovat úsilí o benchmarking a prosazovat profesionalitu a efektivnost benchmarkingu v Evropě. Znění bylo upraveno, aby přihlédlo k předpisům soutěžního práva Evropské unie. Návrh a prezentace byly modifikovány, aby poskytly více pozitivní chronologický přístup. Dodržování tohoto Kodexu přispěje k efektivnímu, účinnému a etickému benchmarkingu.

1. Zásady přípravy

* Prokazujte angažovanost v efektivnosti a účinnosti benchmarkingu tím, že budete
připraveni před tím, než uskutečníte první benchmarkingový kontakt.
* Využijte co nejvíce čas strávený s benchmarkingovým partnerem tím, že se plně
připravíte na každou výměnu.
* Pomozte vašim partnerům benchmarkingu v přípravě tím, že jim poskytnete dotazník a
program jednání před návštěvou v rámci benchmarkingu.
* Před jakýmkoli kontaktem v rámci benchmarkingu, zejména před zasláním dotazníku, se
poraďte (s právníkem) ohledně legálnosti.

2. Zásady kontaktu

* Respektujte podnikovou kulturu partnerské organizace a pracujte v rámci vzájemně
dohodnutých postupů.
* Využívejte kontaktních osob pro benchmarking určených partnerskou organizací, pokud
je to postup, který preferuje.
* Dohodněte se s určenou kontaktní osobou pro benchmarking, jak se bude delegována
komunikace nebo odpovědnost v průběhu uskutečňování benchmarkingu. Prověřte
vzájemné pochopení.
* Získejte svolení jednotlivce, než poskytnete jeho/její jméno v odpovědi na žádost o
kontaktní osobu

3. Zásady výměny

* Buďte ochotni poskytovat stejný druh a úroveň informací, které požadujete od partnera
benchmarkingu za předpokladu, že je dodržena zásada zákonnosti.
* Komunikujte ve vzájemném vztahu v plném rozsahu a včas, s cílem objasnit očekávání,
vyvarovat se nedorozumění a vzbudit vzájemný zájem na výměně v rámci
benchmarkingu.
* Buďte čestní a plňte sliby.

4. Zásady důvěrnosti

* Udržujte zjištění z benchmarkingu pro zapojené jednotlivce a organizace jako důvěrné.
Tyto informace nesmí být sděleny třetím stranám bez předchozího souhlasu partnera
benchmarkingu, který sdílí informace. Když požadujete předchozí souhlas, ujistěte se,
jaké informace se mají sdílet a s kým.
* Účast organizace na studii je důvěrná a neměla by být sdělována navenek bez jejího
předchozího svolení.

5. Zásady používání

* Používejte informace získané pomocí benchmarkingu jen za účelem, který byl sdělen
partnerovi benchmarkingu, a který s nim byl dohodnut.
* Používání nebo sdělování jména partnera benchmarkingu se získanými daty nebo
zaznamenanými postupy si vyžaduje předchozí svolení tohoto partnera.
* Seznamy kontaktních osob nebo jiných informací o kontaktních osobách poskytnutých v
sítích benchmarkingu v jakékoliv formě se nesmí používat za jiným účelem než za
účelem benchmarkingu.

6. Zásady zákonnosti

* Vyskytne-li se jakákoliv případná otázka týkající se zákonnosti nějaké činnosti, je třeba
se poradit s právníkem.
* Vyvarujte se diskusí nebo činů, které by mohly vést nebo by mohly vyvolat zájem
překážet obchodu, programům dotací trhu a/nebo zákazníkům, fixování cen, k
manipulování s nabídkami, úplatkářství nebo jakýmkoliv jiným konkurenčním praktikám.
Nediskutujte o své cenové politice s konkurenty.
* Vyhněte se získávání informací jakýmikoliv prostředky, které by se daly vysvětlovat jako
nevhodné včetně porušení závazku nebo ovlivňování povinnosti zachovávat důvěrnost.
* Nezveřejňujte nebo nevyužívejte žádné důvěrné informace, které mohly být získány
nevhodnými prostředky nebo které zveřejnil někdo jiný, jako porušení povinnosti
zachovávat důvěrnost.
* Nepředávejte jako konzultant, klient nebo jinak výsledky benchmarkingu jiné organizaci,
aniž byste předem dostali svolení partnera benchmarkingu a aniž byste se nejdřív
přesvědčili, že data jsou náležitě "utajena" a anonymní tak, aby byla chráněna identita
účastníků.

7. Zásady dokončení

* Dodržujte včas každý závazek, který jste dali benchmarkingovému partnerovi.
* Usilujte o to dokončit každou benchmarkingovou studii ke spokojenosti všech partnerů.
8. Zásady porozumění a dohody

* Snažte se pochopit, jak si partner benchmarkingu přeje, aby se s ním zacházelo a takto s
ním zacházejte.
* Dohodněte se, co Váš partner očekává v tom, jak budete využívat poskytnuté informace a
nepoužívejte je žádným způsobem, který by tuto dohodu narušil.

9. Benchmarking s konkurenty

Následující pokyny uplatňujte jak vůči partnerům v souboji benchmarkingu s konkurenty, tak i vůči potencionálním konkurentům:

* V benchmarkingu s konkurenty zajistěte shodu s pravidly volné soutěže.
* Před benchmarkingem s konkurenty se vždy poraďte s právníkem. (Poznámka: jsou-li
náklady úzce spojeny s cenou, může se sdílení údajů o nákladech považovat za stejné
jako sdílení ceny).
* Nevyžadujte od konkurentů citlivé údaje, ani nezavdejte důvod, aby měl partner
benchmarkingu pocit, že tato data musí poskytnout, aby udržel proces v chodu.
* Nevyžadujte od konkurentů data mimo dohodnutého rozsahu studie.
* Zvažte využití zkušené a uznávané třetí strany za účelem sběru a "utajení" konkurenčních
dat.
* S jakýmikoliv informacemi získanými od partnera benchmarkingu by se mělo zacházet
tak, jak byste zacházeli s každým vnitřním důvěrným sdělením. Má-li se má vyměnit "důvěrný" materiál nebo "vlastnický" materiál, měla by se vyhotovit zvláštní dohoda, aby se stanovil obsah materiálu, který musí být chráněn, dobu trvání ochrany, podmínky povolení přístupu k materiálu a specifické požadavky nutné pro zacházení s materiálem.


2.4. Shrnutí otázkami


1. Co je to benchmark?
Anglické Slovo „benchmark“ pochází z oblasti geografie, kde znamená měření oproti referenčnímu bodu. V oblasti zlepšování je „benchmark“ dosažení úrovně „nejlepšího ve své kategorii“ (best-in-class). Dosažení této úrovně je oním referenčním bodem a normou excelence oproti podobným procesům nebo výkonům, které měříme.

2. Co je to benchmarking?
Benchmarking je procesem měření, který může výrazně přispět k dosažení konkurenční výhody. Americké centrum pro produktivitu a kvalitu definuje benchmarking jako „proces neustálého srovnávání a měření organizace oproti vůdčím firmám kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které organizaci pomohou přijmout (a realizovat) aktivity, vedoucí ke zlepšení své vlastní výkonnosti.“ Robert C. Camp, který stál u zrodu benchmarkingu, definuje benchmarking jako„…hledání nejlepších postupů v podnikání, které vedou k vynikajícím výsledkům“. Poté je samozřejmě nutná jejich implementace.

3. Jaké přístupy k benchmarkingu existují?
Existují dva rozdílné přístupy k benchmarkingu: výkonový benchmarking a procesní benchmarking. Výkonový benchmarking se soustředí na relativní výkonnost pomocí vybraného souboru měřítek (často mezi konkurenty).
Hodnotí se převážně parametry související s kvalitou (včetně technických parametrů) a produktivitou (výrobní náklady, cena). Tento typ benchmarkingu je prováděn často jako konsorciální (studii provádí více organizací), za účasti třetí strany – konzultantů. Procesní benchmarking měří individuální výkonnost procesu a jeho funkčnost oproti organizacím, které jsou vůdčími (nejlepšími) v provádění těchto procesů. Procesní benchmarking hledá nejlepší praktiky (Best Practices) v provádění jednotlivých procesů. Odpovídá tedy na otázku JAK organizace dosahuje vynikající výkonnosti. Procesní benchmarking vyžaduje návštěvy partnerů a řádnou přípravu.

4. Jaké typy procesního benchmarkingu se provádí?
Interní benchmarking srovnává podobné činnosti, postupy či výkony v rámci různých podnikatelských jednotek jedné organizace. Konkurenční benchmarking je zaměřen na specifické produkty, procesy nebo metody používané přímými konkurenty organizace. Konkurenční benchmarking je obvykle prováděn třetí, nezávislou stranou, aby byly lépe „ošetřeny“ konkurenční informace. Funkční nebo odvětvový benchmarking srovnává podobné funkce v rámci téhož odvětví nebo srovnává organizační výkonnost s výkonností vůdčí firmy v odvětví. Generický benchmarking srovnává pracovní praktiky nebo procesy, které jsou nezávislé na odvětví.

5. S kým provést benchmarking?
Pravděpodobně nejobtížnějším aspektem benchmarkingové studie je identifikace vhodných cílových společností nebo partnerů pro benchmarking. Klíčovou otázkou je, jak identifikovat, které jednotlivé společnosti by měla být v rámci benchmarkingu věnována pozornost. Primárním nástrojem k zodpovězení této otázky je sekundární výzkum. Je to proces, kdy pomocí průzkumu v novinách, časopisech a další literatuře a pomocí osobních kontaktů lze identifikovat společnosti, které provádí požadovaný proces výjimečně dobrým způsobem.

6. Jak se benchmarking provádí?
Benchmarkingový výzkum má mnoho forem: telefonický výzkum, psané dotazníky, průzkum v literatuře, výměnu připravených materiálů nebo návštěvy na místě. Obecně prochází benchmarking čtyřfázovým procesem, který je i základem metodiky používané Českou společností pro jakost (ČSJ).

* Naplánování benchmarkingového projektu
* Shromažďování dat
* Analýza dat, identifikace výkonnostních mezer a hybných sil procesu
* Zlepšování (adaptace procesních hybných sil )

7. Co je výsledkem benchmarkingu?
Benchmarking může poskytnout měřítka, která srovnávají výkonnost daného procesu (který chceme zlepšit) mezi více cílovými organizacemi. Může popsat mezeru organizace ve výkonnosti tak, jak byla zjištěna srovnáním s identifikovanými úrovněmi výkonnosti. Pomáhá také najít nejlepší praktiky a hybné síly, které vyvolávají takové výsledky, jež bylo možné sledovat během provádění studie. Umožňuje stanovit výkonnostní cíle pro proces a identifikovat oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření ke zlepšení.

8. Co je to „nejlepší praktika“?
Nejlepšími praktikami (best practices) jsou metody nebo přístupy v oblasti vedení, řízení nebo provozu, které vedou k výjimečné výkonnosti. Jde o relativní pojem, ne o absolutní standard.


9. Jak benchmarking ovlivňuje organizace?
Benchmarking byl a je využíván organizacemi strategicky. Xerox využívá informace z benchmarkingu ke stanovení cílů s ohledem na zásadní měřítka své podnikatelské výkonnosti. Výsledkem aplikace benchmarkingu je dosažení podstatných úspor. Stejně tak i další světově významné firmy. V zásadě je užitek získaný z benchmarkingu trojí.

1, Příprava na nejlepší praktiky pro výkonnost v určitém procesu
2, Schopnost měřit excelenci pro cílové procesy
3, Možnost využít výsledků pro zlepšení výkonnosti (aplikací těchto „učebních lekcí“)

10. Proč je zapojena Česká společnost pro jakost?
ČSJ se chce stát všeobecně známým a uznávaným poskytovatelem bechmarkingových služeb, spojených s EFQM Excellence Modelem, na něhož se budou obracet organizace zabývající se komplexními přístupy k řízení, orientovanými na trvalé zvyšování podnikatelské výkonnosti. Proto chce ČSJ poskytnout na českém trhu dosud chybějící podporu pro získávání a výměnu informací mezi organizacemi z podnikatelské i veřejné sféry. V této snaze plní ČSJ následující funkce:

* Je vyhlašovatelem a organizačním garantem benchmarkingových studií a ostatních aktivit
* Je „dodavatelem“ odborníků pro jejich realizaci
* Vytvořila a udržuje databanku benchmarkingových informací
* Je centrem odborné pomoci (konzultací) pro zájemce o organizování benchmarkingových
aktivit

11. Jaká pravidla chování je třeba při benchmarkingu dodržovat?
V USA (Americké centum pro produktivitu a kvalitu) i v Evropě (Evropská nadace managementu kvality) platí pro provádění benchmarkingu „Code of Conduct“. Tento Kodex chování při benchmarkingu přijala i ČSJ. Jeho znění je uvedené výše.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. Závěr


Existuje řada důvodů, proč zatím není benchmarking v České republice příliš využíván. Především, podniky nemají tolik znalostí o benchmarkingu, aby poznaly, jak tuto metodu využít. Dále existují pochyby, zda-li metoda řadu let uplatňovaná ve vyspělých zemích EU, bude vhodná v našem podnikatelském prostředí. Chybí nám úspěšné příklady využití benchmarkingu v českých podnicích.
Manažeři po-hybující se ve specifickém českého trhu jsou a priori nedůvěřiví k metodě, dopo-ručující vytvářet sítě partnerských vztahů mezi podniky a nabízet si vzájemně uži-tečné informace. Na druhé straně chápou úspěšné firmy benchmarking jako příle-žitost pro neustálou inovaci svých postupů.

Připomínám však, že benchmarking je jenom jedním z mnoha nástrojů a technik pro řízení vašeho podniku.

 

3.1. Zdroje a prameny čerpání


Internetové zdroje :

Bussines Consulting
Zpravodaj EU
Prago Educa
Odborné Měsíčníky iHned
Digest
Darius
Data Soft
Česká společnost pro jakost
Adwise, aj.

 

 

 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama