Rovná daň je jedna z reforem příjmu státního rozpočtu. Je to způsob
zdanění, ve kterém jsou všechny subjekty podléhající dani zdaněny vždy stejnou sazbou.

 Reklama

Teoreticky myšlenku rovné daně zpracovali počátkem 80.let ekonomové Robert Hall a Alvin Rabushka ve finální podobě zveřejnili ve své práce The flat tax z roku 1985.

Koncepce Halla a Rabushky nemá komplexní podobu, bere v úvahu pouze daně
důchodového typu a naopak opomíjí obecné nepřímé daně.
Je založena na 3 pilířích:
- všechny příjmy jsou zdaněny pouze jednou a stejnou nízkou
sazbou (doporučená úroveň 19 %)
- daňový systém je jednoduchý a nálady na jeho provoz nízké
- sociálně nejslabší domácnosti daně neplatí

Rovná daň je rozdělena na rovnou daň osobní, z podnikání a daň z ostatních příjmů.

ROVNÁ DAŇ
Rovná daň obsahuje základní sociální odčitatelnou položku na vyživovanou osobu – dítě, manželku. Ostatní daňové úlevy typu výdajů na
Dobročinnost nebo hypoték jsou nepřípustné. Nedaní se výnosy z prodeje osobního majetku ani kapitálové příjmy (úroky z vkladů či
dluhopisů, dividendy,).
Z mezinárodního hlediska se podle teorie rovné daně daní pouze výdělky vytvořené na území tuzemska bez ohledu na občanství fyzické osoby.

ROVNÁ DAŇ Z PODNIKÁNÍ
Komplexní daň pro všechny druhy příjmů mimo mzdy a penze. Předmětem této daně jsou všechny výnosy z podnikání. Sazba je stejná jako u rovné daně osobní.
Základ se stanovuje jako rozdíl mezí hrubými tržbami a náklady vynaložené na výrobu včetně hmotného investičního majetku. Zahrnutí celé investice již v roce pořízení je klíčovým prvkem, který odstraňuje komplikovaný systém odpisů.

OSTATNÍ DANĚ
DPH představuje systém s jednou sazbou, do které splynou základní i snížená daňová sazba.

Cílem zavedení rovné daně má být zjednodušení včetně zefektivnění a zprůhlednění celého daňového systému tak, aby nedošlo k výraznějšímu propadu v příjmech státního rozpočtu.

Slovensko
Asi nejdůslednější a nejpropracovanější verzí daňové reformy zaměřující se na rovnou daň představuje slovenská verze s jednotnou sazbou 19 % pro zdanění příjmů fyzických, právnických osob a také DPH. Zároveň byla doprovázená sociální, důchodovou a zdravotnickou reformou.
Rovná daň z podnikání odstranila veškeré výjimky a úlevy typu daňových prázdnin či zvláštních sazeb daně.
Na veřejnost pronikaly čím dál větší ohlasy nespokojenosti okolo rovné daně, a proto byla v roce 2007 zavedena snížená sazba DPH 10 % na zdravotní potřeby. V nynější době se uvažuje i o dalším zboží a službách, které by této dani podléhaly a zároveň se jedná o zavedení nového nezdanitelného minima, což by v dalších letech mohlo pro Slovensko znamenat postupné upuštění od ideálu rovné daně. Dokonce studie dokázala, že unifikace sazeb DPH zvýšila daňové břemeno všem obyvatelům. Dá se říci, že nejvíce negativně reforma zasáhla středněpříjmovou skupinu bezdětných.

Rusko
Rusko, jako nečlen Evropské unie, zavedlo rovnou daň v roce 2001. Účelem zavedení bylo snížení daňového zatížení subjektů, zlepšení platební morálky daňových poplatníků, zpřehlednění daňového systému a také repatriace zisku (návrat kapitálu z ciziny v podobě ušlých daní od lidí, kteří nebyli potrestáni za daňové úniky).
Systém DPH má dvě sazby, vyšší 18 % a nižší 10 %, kterou se daní dětské zboží a potraviny.
Osvobozeny jsou např. zdravotnické výrobky a služby nebo pojistné a finanční služby.
Rusko je spolu s Čínou nyní asi nejdynamičtější ekonomika na světě, hodně závislá na cenovém vývoji zemního plynu a ropy, který v poslední době zaznamenal velký růst. Kromě růstu cen ropy má na HDP Ruska pozitivní dopad také růst reálných mezd a snížení počtu daňových úniků, takže jednoznačně nemůžeme říci, že hlavním faktorem růstu HDP bylo zavedení rovné daně.

Závěr:
Je důležité podotknout, že reforma rovné daň podle návrhu Roberta Halla a Alvina Rabushky nebyla přesně zavedena v žádné zemi na světě. Každý stát, který prosadil rovnou daň, musel vytvořit jisté výjimky a úlevy, neboť svět asi není připraven na tak velké daňové reformy. Těžko říci, zda se jejich idea někdy plně realizuje, či se zavádění rovné daně stalo jakýmsi „módním výstřelkem“ a během pěti let úplně vymizí. Nechejme se překvapit a doufejme, že tato reforma citelně nezasáhne naše peněženky.