Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Šedá ekonomika

ABSTRACT

Práce je rozdělena do tří statí. V první stati, kterou jsem nazval Šedá ekonomika , popisuji obecné rysy tohoto fenoménu. Smyslem je ozřejmit zde o jak nadmíru složitý a komplexní jev se jedná.

 Reklama


Do této stati jsou zahrnuty kapitoly zabývající se definicí jevu, propojením stínové a oficiální struktury, příčinami, důsledky a rozsahem šedé ekonomiky. Dále se stručně věnuji práci na černo , protože právě s touto stínovou aktivitou se naše firma potýkala během uplynulých deseti let naší zahraniční expanze v Maďarsku nejčastěji.
Proto také předmětem zájmu druhé stati bude analýza vlivu práce na černo, jako významné aktivity šedé ekonomiky , na zahraniční firmy. Využívám přitom zmiňované praktické zkušenosti naší společnosti z maďarského podnikatelského prostředí. Domnívám se však, že učiněné zjištění a závěry lze zevšeobecnit všude tam, kde se tento fenomém vyskytuje.
Třetí, závěrečná stať, je věnována možnostem boje s šedou ekonomikou.
V celé práci a zejména v první stati se hojně opírám o práci Martina Fassmanna Stínová ekonomika a práce načerno . Je to kniha, která mi odhalila složitost problematiky stínové ekonomiky o níž jsem před zahájením této práce neměl ani tušení. Za toto panu Fassmannovi velmi děkuji.

I. ŠEDÁ EKONOMIKA

1. Úvod
Výzkumem stínové ekonomiky se zabývá stále více ekonomů, a to zejména proto, že tato forma, jak se ukazuje, se ve většině zemí stává nejrychleji se rozvíjejícím sektorem, a s tím jak nabývá na významu, roste i důležitost jejího poznání, respektive poznání jejího vlivu na národní hospodářství. Ačkoliv existují badatelé, kteří stínovou ekonomiku nezatracují, ale naopak se snaží dokázat její kladný přínos (například argumentují tím, že SE je novým zdrojem zaměstnanosti), většina badatelů je ke kladům skeptická a tvrdí že buď žádné neexistují nebo jsou pouze marginální, zatímco zápory zdaleka převyšují.

2. Definice stínové ekonomiky
Je logické, že lidé potřebují dát jevům co nejjednoznačnější obsah a význam, čili je definovat,. Ne vždy se to ale daří, což je také případ nalezení jednoznačné definice jevu stínová ekonomika. Neshoda v definicích je bohužel jedním z největších problémů jejího studia. Stačí si uvědomit, kolik přívlastků se "odvětví" dostává: šedá, černá, neoficiální, duální, stínová, neformální, atd.... Pro názornost uvádím několik definic, pod názvy, s nimiž jejich autoři pracují :
1. Jindra CHVÁLOVÁ definuje stínovou ekonomiku jako ekonomickou aktivitu, která není oficiálně podchycena, jako práci prováděnou načerno. Vyskytuje se v ekonomikách v oblastech, kde je činnost zakázaná, nebo nedostatečně rozvinutá v oficiálních strukturách, nebo z důvodu daňového úniku. Patří sem:
a) Produkce domácností, kterou nelze statisticky podchytit, např. opravárenské a údržbářské práce, pěstitelství, domácí výroba spotřebních předmětů aj.,
b) "Šedá ekonomika", to je, nezákonně provozované aktivity s cílem vyhnout se daním, poplatkům apod.,
c) "Černá ekonomika", všeobecně nezákonná činnost jako obchod s drogami, prostituce, krádeže aj.

2. Jiří V. SKOLKA pracuje s termínem skrytá ekonomika, což je podle něj jev skládající se ze zastíraných činností, které obsahují jak část legální výroby, tak i nelegální produkci zboží a poskytování služeb.
3. Kerrick MACAFEE rovněž v termínu skrytá ekonomika, zahrnuje ekonomickou aktivitu, plodící příjmy tomu, kdo ji provozuje, a které nemohou být odhadnuty z žádných statistických zdrojů používaných k sestavování HDP.

Ačkoliv jsou uvedené definice podobné, zdaleka nejsou totožné. Fassmann (str.11) k tomu říká, že "tvořivost se v oblasti výzkumu stínové ekonomiky bohužel nezaměřuje pouze na vymýšlení názvů. Velkou rozmanitost můžeme sledovat také při pokusech o popis tohoto fenoménu."
Dále pak uvádí, že odlišnosti různých definic se obecně projevují ve dvou směrech a to:
• v odlišnosti v popisu prvků fenoménu (tj. jaké prvky tvoří základ stínové ekonomiky)
• v odlišnosti v použití třídícího kritéria pro klasifikaci (to je kritéria , které je rozhodující pro zařazení či nezařazení těchto prvků do ranku stínové ekonomiky.
Přitom vše vypadá relativně zdá celkem jednoduše. Například následující definice, "Stínová ekonomika je ekonomika, kde peníze nejsou registrované a z toho důvodu se z nich neodvádějí daně. , je snadno srozumitelná i laikům, bohužel ale nepřesná v tom, že pomíjí některé aktivity, takže není dostatečně všeobecná a nelze na ni uplatnit všechny příklady stínových aktivit
2.1. Prvky stínové ekonomiky
Za hlavní prvek stínové ekonomiky bývají považovány aktivity nebo činnosti
Stínová ekonomika bývá popisována jako aktivita plodící příjmy tomu, kdo ji provozuje, a které nemohou být odhadnuty z žádných statistických zdrojů používaných k sestavování HDP (viz. citovaný Macafee ). Maďarští ekonomové v souvislosti s pojmem činnosti zahrnují do stínové ekonomiky pouze takové činnosti, které vytvářejí nebo zvyšují hodnotu zboží a služeb uspokojujících reálnou společenskou poptávku (Árvay, Vertés, 1996), tím ale z tohoto sektoru vyjímají domácí práce. S pojmem aktivity (činnosti) ve svých definicích pracuje mnoho badatelů z oblasti stínové ekonomiky, včetně těch, uvedených na počátku kapitoly (Chválová, Skolka, Macafee).
Dalším prvkem, který se v pokusech o definici stínové ekonomiky často objevuje je transakce. Definice pak využívá slovního spojení nenahlášené transakce nebo vládou nezaznamenané transakce . Je nutno dodat, že pojem transakce zde znamená směnu v hotových penězích. Aktivity, kde k transakcím (směně) nedochází, nejsou považovány za stínové aktivity. Opět tedy nejsou zahrnovány činnosti pro vlastní spotřebu-domácké činnosti. Problém s použitím tohoto prvku k úplné definici stínové ekonomiky nastává i u tzv. "vypraných" transakcí, kdy se taková transakce tváří legálně protože je vládou zaznamenaná, přesto však jí předchází stínová práce. Fassmann používá jako příkladu pokoutní výrobu alkoholu, doklady však dobře zformalizovanou a poté zcela oficiálně realizovanou na trhu. Dalším příkladem jsou z dřívější doby dobře známé fingované vývozy za účelem vratky DPH (Legálně nabyté zboží je "naoko" vyvezeno, DPH je státu nejprve zaplaceno a poté státem vráceno. Ve finále je však zboží prodáno načerno, čímž se prodávající vyhne povinnosti vracení DPH z realizované tržby a docílí tím neoprávněného zisku).
Badatelé, kteří se nejvíce zajímají o rozsah stínové ekonomiky ji popisují pomocí pojmu příjem. "Důležitým představitelem této skupiny je Vito Tanzi (1982), který popisuje "podzemní ekonomiku" jako příjem, který není oznámen daňovému úřadu. Tanziho přístup odkrývá důležitou stránku popisu stínové ekonomiky z pohledu toků zboží, služeb a příjmů." (Fassmann, str.12).
Na závěr chci poukázat na to, že všechny uvedené prvky mají jedno společné: každý prvek je prvkem nejen stínové, ale i oficiální ekonomiky. To je důležité, neboť je tím poprvé naznačena provázanost stínové ekonomiky s oficiální ekonomikou, o které bude ještě zmiňováno dále.
2.2. Třídící kritéria definice stínové ekonomiky
Kritérium neboli parametr, je tím co rozhoduje o zařazení či nezařazení prvků do stínové ekonomiky. Bohužel, stejně jako panuje určitá neshoda v používání prvků, je tomu i v používání kritérií.
První skupinou kritérií jsou statistická kritéria. Podle tohoto kritéria se činnosti dají dělit na registrované v oficiálních statistikách a neregistrované v oficiálních statistikách. Zde ale obdobně, jako v případě transakcí, vzniká problém s "vypranými" registrovanými činnostmi, kterým předcházely činnosti nebo práce, jež měly být, ale nebyly registrovány. Dalším problémem je nastavení a praktické použití tohoto kritéria. Otázkou totiž je, které prvky (transakce, aktivity, příjmy) by měly být registrovány. Bývá uváděno osm možných alternativních postupů. Pro příklad je možné uvést použití statistického kritéria Britským národním důchodovým úřadem, který jeho pomocí pojmenovává černou ekonomiku jako aktivity plodící příjmy, které jsou zamlčovány důchodovým výběrčím a úřadům se záměrem vyhnout se dani. (Fassmann, str. 14).
Druhou skupinou kritérií jsou legální aspekty. Například definice černé práce jako práce prováděné bez (plného) svolení a tudíž bez plnění závazků vyplývajících z legální práce.
V praxi většinou dochází ke kombinaci statistického kritéria s legálními aspekty a "Tato kombinace se pak stává jakýmsi "klasickým" kritériem pro rozlišení stínové ekonomiky". (cit:, Fassmann, str. 15). Příkladem použití této kombinace pro definici stínové ekonomiky je definice neoficiální ekonomiky (stínové ekonomiky) podle Světové banky, jako "Nenahlášené přidání hodnoty tím, že firma nebo jednotlivec úmyslně uvede špatné údaje v přiznání nebo jde o únik". Jde tedy o nelegální příjmy. Nicméně, někteří autoři sice souhlasí s tím, že většina neformálních aktivit je v rozporu se zákony a nařízeními, přesto tuto charakteristiku nepovažují za "onu" význačnou. Mají totiž zato, že uvedené aktivity jsou obsahem i oficiální ekonomiky, ovšem pro stínové aktivity je podle nich typickým nedostatek formálních transakcí.
Zde se znovu dostáváme k provázanosti stínové a oficiální ekonomiky skrze pojem paralelní ekonomika. Hovoříme také o duálnosti ekonomické struktury.
2.3. Struktura stínové ekonomiky
Ve zprávě pro evropskou komisi je používáno následující členění neformální ekonomiky: (Fassmann, str. 18)
• daňový únik ze strany řádných pracovníků (hlavně samostatně výdělečně činných), podniků a řádně deklarovaných ekonomických transakcí
• aktivity a ekonomické transakce, striktně zakázaní trestním právem vzhledem k jejich náplni (kriminální ekonomika)
• neplacené ekonomické aktivity, vykonávané v domácnosti k jejímu prospěchu nebo k prospěchu domácností příbuzných nebo přátel na základě reciprocity, včetně každodenní domácí práce a mnoha různých činností směřujících ke splnění vlastních potřeb (subsistenční ekonomika)
• profesionální aktivity, vykonávané jako jediné nebo druhé zaměstnání, provozované pravidelně za účelem výdělku a pohybující se na hranici nebo vně povinností daných právním řádem, předpisy a smluvními závazky, s výjimkou těch neformálních činností, které jsou součástí kriminální ekonomiky, zahrnutých v bodě b) protože jsou v rozporu s trestním zákoníkem. Jde o definici neformálních činností – práce na černo používanou MOP.

Avšak i toto členění poskytuje pro to, co zahrnout pod pojem stínová ekonomika, málo vodítek zejména zde nejsou objasněny prvky fenoménu a jejich rozdílné charakteristiky.

2.4. Struktura stínové ekonomiky Gershunyho

Gershuny rozděluje stínovou ekonomiku do tří sub-sektorů:
• rodinná ekonomika domácností
- je definována jako aktivity bez finanční platby, které poskytují potřebné zboží a služby pro členy domácností
• komunální ekonomika
- je definována jako aktivity bez finanční platby pro společnost jako celek, nebo členy komunity jiné, než členy domácností.
• podzemní ekonomika (černý sektor)
- kterou jsou míněny aktivity osob obsažené jako v oficiální ekonomice či ve vazbě na oficiální ekonomiku, tak i mimo ni. Tyto aktivity však zůstávají skryté před úřady pro jejich nelegálnost (např., skrývají se před daněmi a ostatními nařízením; zahrnují také krádeže).
Černý sektor dále Gershuny člení na:
• připojené stínové aktivity,
-to je stínové aktivity, které se nacházejí ve formálním sektoru, např. ve firmách. Mohou být prováděné buď zaměstnavatelem nebo zaměstnancem, ale příjmový přírůstek připadá firmě, nikoli jedinci (falšování firemních knih, provádění činností mimo vyžadovanou evidenci s cílem daňového nebo pojistného úniku)
• poloautonomní neformální aktivity,
-neformální výroba zboží a služeb pro oficiální ekonomiku. (sub-dodávající podnikatelé ("švarc systém") a část domácích prací v malých dílnách
-zpětný přesun mezi sektory, to je přesun oficiálního zboží do neoficiálního sektoru a jeho prodej na neformálním trhu
• autonomní neformální aktivity,
-neformální výroba finálního zboží, služeb pro spotřebitele v oficiálním nebo neoficiálním sektoru

2.5. Všeobecná definice stínové ekonomiky

Jak tvrdí Fassmann (str. 19), Gershunovo členění poskytuje rozumné proniknutí do pojmu stínové ekonomiky. Silnou stránku vidí zejména ve specifikaci "podzemní" ekonomiky a jejich vztahů stínové ekonomiky s oficiálním sektorem. Tvrdí současně, že ani tento popis není bez slabých stránek. Nicméně z celé této kapitoly o definici pojmu stínová ekonomika jasně vyplývá obtížnost ne-li přímo nemožnost takovou definici, myšleno vyčerpávající a jednoznačnou, nalézt. A vzhledem k tomu, že Gershunyho popis dává alespoň velmi silný teoretický základ, staví na něm Fassmann následující definici, o níž se domnívá, že je všeobecná, platí pro země s centrálně plánovanou i tržní ekonomikou, je jasná a není obtížné vymyslet k ní příklady stínových aktivit:
Stínovou ekonomiku představují příjmy respektive činnosti, jejichž nejbytostnějším zájmem je, aby zůstaly skryty (alespoň před orgány státního represivního aparátu), dále neformální aktivity nebo transakce, které nezahrnují platby, a které jsou určeny k šetření nákupů, a konečně ty činnosti, které v konečném důsledku sice vedou k oficiálním příjmům, ale jejichž samotný zdroj, či lépe řečeno cesta jejich nabytí je v rozporu s platnými zákonnými pravidly, nařízeními a dohodami.
Na závěr však raději zdůrazním, že ani tato definice není jediná, a že stále existuje minimálně jeden zásadně odlišný pohled. Uveďme například autory Rose, Feige, Guttmann, kteří nelegální část domácnostního a komunálního sektor vůbec nepovažují za stínovou ekonomiku. Fassmann vysvětluje, „….že systémové rozdíly v pojmu stínové ekonomiky nevyplývají z obsahu pojmu jako takového, ale z kvantitativního zastoupení jednotlivých prvků v tomto fenoménu a ze „síly“ vazeb mezi nimi“.
3. Propojení stínové a oficiální ekonomiky - duálnost ekonomické struktury

Z předchozích kapitol vyplývá teoretický předpoklad duálnosti ekonomické struktury, rozdělené na oficiální a neoficiální sektor. Tuto situaci znázorňuje schéma č.1 . V jeho centru se nachází subjekty s aktivitami. Aktivity v části neoficiálního sektoru jsou charakteristické tím, že jsou při nich ignorována veškerá zákonná a jiná nařízení. Do aktivit v neoficiálním sektoru se zařazují jak ty aktivity, které mají obdobu v oficiálním sektoru, tak i ty které v oficiálním sektoru zahrnuty být nemohou. Do aktivit v neoficiálním sektoru se tak zařazuje jak např. výroba a distribuce drog, která je v zásadě nelegální již v procesu výroby, tak i produkce v podstatě bezúhonného zboží a služeb ovšem vykonávaná v nelegálním kontextu (viz. kapitola o kritériích), například porušováním daňových povinností. Aktivity neoficiálního sektoru jsou těsně propojeny s aktivitami oficiálního sektoru.
Popis procesů znázorněných ve schématu:
(1) Aktivity prováděné v rámci oficiální pracovní doby za použití oficiálních pracovních nástrojů při porušování zákonných předpisů (přelévání aktivit), bez transakcí, to je bez směny zboží a služeb.
(2) Oficiální aktivity plodí neoficiální transakce (černý prodej legálně vyprodukovaného zboží)
(3) Realizace stínových aktivit v oficiálním sektoru (subdodávky firem z neoficiálního sektoru formám do legálního sektoru)
(4) Spekulace mezi subjekty uvnitř oficiálních transakcí (kontrakty na bázi úplatků)
(5) Spekulace mezi subjekty uvnitř oficiálních transakcí (kontrakty na bázi proti služby)
(6) Aktivity prováděné v rámci oficiální pracovní doby bez transakcí, což je obecně představováno prací „pro sebe“ za použití oficiálního materiálu, pracovních nástrojů, strojů apod.
(7) Příjmy při absenci činností. Nejčastěji jde o zaplacenou a neprovedenou práci.
(8) Stínové platby v neoficiálním sektoru: platby v neoficiální sektoru za neoficiální aktivity, event. platby za zboží v neoficiálním sektoru.
(9) Platby v oficiálním sektoru jako přímé okrádání zákazníka
(10) Platby v oficiálním sektoru jako formou přijetí úplatku od spotřebitele za nedostatkové zboží ve formě peněžní
(11) Platby v oficiálním sektoru jako formou přijetí úplatku od spotřebitele za nedostatkové zboží ve formě naturální
(12) Krácení tržeb při oficiálním prodeji (z důvodů snížení platby DPH, daně z příjmu, pojistného, apod.) Tento druh příjmů bývá často použit k výplatě stínových mezd, například tehdy, když je část mzdy vyplácena na ruku, tzv. envelope wages
(13) Transakce bez plateb mezi subjekty uvnitř neoficiálního sektoru (dary a protislužby nelegálního charakteru)
(14) „Vyprání“ a zdanění nelegálního příjmu (klasické praní špinavých peněz)
(15) Daňový únik z legálního příjmu, čímž se tento příjem stává stínovým
(16) Daňový únik ze služeb a protislužeb (těch, které nemohou ani být dost dobře legálně zdaněny – např. daň darovací)
(17) „Vyprání“, legalizace, nelegálně získaného majetku.
(18) Úspory a kapitál vzniklé stínovými úsporami a stínovým kapitálem

4. Příčiny šedé ekonomiky

Ve filmu Obchodník se smrtí („The King of Wars“) hlavní hrdina říká, že bílé peníze mají tu obrovskou nevýhodu, že se těžko vydělávají….
Launová ve své seminární práci tvrdí obdobně: „Základní příčinou stínové ekonomiky byla vždy touha po rychlém zbohatnutí , po rychlé akumulaci kapitálu.“
Sama však jako hlavní příčinu vzniku nebo existence stínové ekonomiky vidí ve vysokém zdanění. „S rostoucím daňovým zatížením, lidé častěji volí nelegální práci, zatajují výdělky, neodvádí daně a pojištění.“ Uvědomuje si však i to, že rostoucí daňové příjmy na druhé straně umožňují zvýšení mezd a nabídky práce ve veřejném sektoru, čímž umožňují některým zaměstnancům uniknout před zvýšením daňové zátěže do veřejného sektoru, namísto do sektoru stínové ekonomiky. Osobně se domnívám, že taková možnost je hodně spekulativní. Autorka je možná jiného názoru, každopádně dodává, že není přesvědčena o tom, „…že tyto důvody mohou nějak výrazně snížit stínovou ekonomiku.“
Jinak vyjmenovává příčiny Fassmann. Uvedu je dále, s tím, že pojem příčina zaměním za pojem podmínka. To z důvodu, že Fassmannovy příčiny, stejně jako daňovou příčinu Launové, považuji spíše za nutnou podmínku vzniku a existence stínové ekonomiky, zatímco za příčinu, čili motiv, považuji právě touhu po rychlejším zbohatnutí, než jaké umožňuje oficiální sektor.
Potom podmínkami pro existenci neoficiálního trhu jsou následující:
• Musí existovat poptávka a nabídka (byť založená jen na principech důvěry)
• Ostatní podmínky, které se liší podle ekonomik (v členění dle Fassmanna)
o podmínky přející vzniku stínové ekonomiky v tržních ekonomikách
o podmínky přející vzniku stínové ekonomiky v centrálně plánovaných ekonomikách
o podmínky přející vzniku stínové ekonomiky v transformujících ekonomikách

…..hlavní podmínky pro vznik stínové ekonomiky na výše uvedených třech trzích:
 tržní ekonomika – je-li role státu při ovlivňování hospodářství příliš silná -nejobecněji lze vyjádřit regulativní daňovou politikou. Tato podmínka vyúsťuje v daňový únik a porušování dalších povinných odvodů v oblasti soc.zabezpečení.
 centrálně plánovaná ekonomika – vlastnické vakuum, intenzivní a restriktivní daňová politika, nerovnováha na trhu zboží a služeb, nerovnováha na trhu práce.
 transformující ekonomika – náhlá liberalizace cen, snížení státních dotací, odstranění subvencování spotřebitelských cen, otevření trhu zahraniční konkurenci, zavedení nového daňového systému.

5. Důsledky stínové ekonomiky

Stínové ekonomice bylo a je v posledních zhruba čtyř desetiletích věnována značná pozornost, protože se jedná o nejrychleji rozvíjející sektor zdaleka přesahující růst oficiálního sektoru. Stínová ekonomika má jak řadu zastánců tak i řadu odpůrců. Argumenty pro a proti jsou uvedeny dále.
5.1. Zastánci – klady SE
Zastánci argumentují především významem stínové ekonomiky jako nového zdroje zaměstnanosti a tím, „…že výhodou takového zaměstnání je možnost autonomní práce mimo hromadné korporace.“ (Fassmann, str. 9)
Dále bývá uváděno:
• SE je mohutným zdrojem růstu národního produktu a tím i důležitým činitelem, růstu elasticity hospodářského systému
• SE je „spontánní mikroekonomickou adaptací oficiální ekonomiky na veškeré poruchy, kterým je vystavena v daném uspořádání.“
• SE poskytuje podnikatelům cenné tržní zkušenosti („škola podnikatelů“)
• SE je pilířem sociální stability v těžkých dobách. Zmírňuje důsledky krize tím, že zvětšuje příjmy obyvatelstva a vytváří nová pracovní místa.
Opatrný názor v boji s šedou ekonomikou zastává Jerzy Kleer, který říká, že se stínovou ekonomikou je třeba bojovat, ale zase ne příliš, jelikož má zato, že značná část osob v šedé sféře to dělá z nutnosti a nikoli pro potěšení.
5.2. Odpůrci – zápory SE
Za prvé odpůrci tvrdí, že řada kladů uváděných zastánci je značně „pofidérních“ a neodpovídají vůbec realitě:
• Teorie o škole podnikatelů podporují podivné způsoby získávání peněz začínajících podnikatelů-firem, s důvěrou, že tyto se v dalších generacích promění v solidní a prosperující podnikatelské subjekty.
• Stínová ekonomika může sice nabídnout druhé zaměstnání (dodatečné výdělkové možnosti), ale na druhé straně vede ke ztrátám zakázek v oficiálním sektoru.
• Tzv., výhoda autonomního zaměstnání mimo hromadné korporace se obrací v nevýhodu v nízké mzdy, neplacení daní, zejména pak pojistného, je podporováno se nelegální přistěhovalectví.
I kdyby výše uvedené výhrady neměly své opodstatnění, přesto stínová ekonomika vzbuzuje vážné obavy, kterými jsou:
• Podkopávání účinného státního řízení ekonomiky. „Díky“ tomu je velmi obtížné udržet makroekonomickou stabilitu
• Porušovány jsou nejen daňové předpisy, ale i pracovně právní, bezpečnostní, ochrany životního prostředí, atd.
• Negativní vliv na příliv zahraničních investic
• Podpora korupčního prostředí

Co se týká vlivu na příliv zahraničních investic, Launová uvádí: „Existují poznatky o tom, že růst stínové ekonomiky odrazuje vstup zahraničního kapitálu a naopak přitahuje vstup peněžních prostředků (a vlivu) mafií a kriminálních organizací, což mívá za následek deformaci trhů a nižší efektivnost.“
Co se týká podpory korupčního prostředí k tomu Schneider a Enste uvádějí, že existuje několik studií, které empiricky zjišťují vztah mezi šedou ekonomikou a korupcí. Konkrétně odkazují na zjištění prováděná Johnsonem a jeho týmem ve 49 zemích Latinské Ameriky, OECD, a post-komunistických zemích východní Evropy a bývalého Sovětského Svazu. Tímto výzkumem byl zjištěn významný vztah mezi různými formami úplatkářství nebo korupce a stínovou ekonomikou.

Negativa vyplývající z existence stínové ekonomiky si lze rovněž představit za výčtem jejich aktivit:
1) zatajené a nezdaňované příjmy z prodeje a poskytování služeb
2) dovoz a prodej ojetin u kterých jsou kráceny daně při celní deklaraci
3) prodej nezdaněného alkoholu a cigaret
4) prodej nezdaněných pohonných hmot
5) netržní činnost domácností (pronájem bytů, pěstování zemědělských plodin)
6) daňové úniky
7) praní špinavých peněz z nelegální trestné činnosti
8) nelegální pracovní poměry nezaměstnaných
9) nelegální zaměstnávání cizinců
10) nezdaněné vedlejší výdělky
11) vykazování vyšších materiálových nákladů a naopak krácení zisků
12) úniky do daňových rájů
13) realizace peněz z korupce


6. Rozsah šedé ekonomiky

Údaje o šedé ekonomice jsou rok od roku varovnější. V materiále pro Světovou banku, který zpracoval Výzkum centra pro ekonomický výzkum se tvrdí, že celkem 58 % občanů se setkalo s šedou ekonomikou, 48,6 % dospělé populace pobírá nezdaněné příjmy, 55 % občanů nakupuje nedeklarované služby a zboží a tak vytváří stínovou poptávku.
Rozsah šedé ekonomiky nelze přesně změřit. To vyplývá již ze samotného statistického způsobu měření, jako jediného možného (hladiny spolehlivosti), navíc zde záleží na použité metodice výpočtu. Proto se také odhady SE pohybují v poměrně širokém rozmezí od 3% do 32% hrubého domácího produktu.

Metody měření šedé ekonomiky

a) Přímý přístup
 vzorkový výzkum - odhaduje SE ze zkoumaných dat
 daňový audit – odhaduje SE z auditu rozsahu nedeklarovaných zdanitelných příjmů.
a) Nepřímý přístup
 metoda národních účtů – měří SE na základě rozdílů mezi příjmy a výdaji zachycených v národních účtech a mezi individuálními daty

 metoda hotových peněz - odhaduje velikost SE z poptávky po hotových penězích předpokládaje, že stínové transakce jsou přebírány v hotových penězích a že růst šedé ekonomiky bude zvyšovat poptávku po nich

 metoda fyzického výstupu (electricity) - odhaduje růst šedé ekonomiky ze spotřeby elektrické energie , předpokládaje, že spotřeba je jediným fyzickým indikátorem všech ekonomických aktivit. Substrahuje míru růstu oficiálního HDP z míry růstu celkové spotřeby el.energie a přisuzuje rozdíly k růstu stínové ekonomiky


7. Práce načerno

V této kapitole se stručně zmíním o práci načerno, která je významnou aktivitou stínové ekonomiky.
7.1. Rozsah práce načerno
Výzkumy a statistiky rozsahu stínové ekonomiky a práce načerno ukazují, že podíl práce načerno je velmi významnou aktivitou stínové ekonomiky. V obrázku č.2 je vidět, že u celkem 13 vybraných zemí střední a západní Evropy činí podíl práce načerno na stínové ekonomice více jak 50% (průměrně). Je nutné upozornit ale na to, že údaje jsou "plus, mínus", protože se mi nepodařilo objevit žádný systematický výzkum, který by zveřejňoval data měřená ve stejných obdobích a za použití shodných metod. Jak již bylo uvedeno, problematice stínové ekonomiky se sice věnuje dostatek odborníků, ale během psaní této práce jsem nabyl pocitu, že ačkoliv samotné výzkumy jsou velmi erudované, doposud byly (a možná stále ještě jsou) prováděny pouze jednotlivci, maximálně dvojicemi výzkumníků, což evidentně na tak rozsáhlou problematiku není postačující.
Obrázek 2

Vznikají tedy jakési střípky jednotlivých částí výzkumů, které jsou autoři navzájem nuceni přebírat, i za cenu toho, že se odchylují metody i časová období. Musím, říci, že zmiňovaný pokus o nalezení relevantních srovnání či alespoň podkladů pro ně jsem prováděl s vědomím, že úspěch bude minimální nebo také žádný. Podle Fassmanna totiž mezinárodní srovnání rozsahu práce na černo v současné době prakticky neexistují , a pokud ano, tak jde o nesourodá čísla, bohužel obsažená i v oficiálních dokumentech Evropské unie. Pochopitelně nelze-li se spolehnout na mezinárodní srovnání jednoho parametru (práce na černo) a nejsou-li k dispozici ani časově-metodicky shodná srovnání druhého parametru (stínová ekonomika), pak nemůže být spolehlivé srovnání poměru obou parametrů (podíl práce na černo na stínové ekonomice). Příkladem co se může stát, je zjištěný podíl práce na černo na HDP v Rumunsku, Polsku a Slovensku, který je vyšší než podíl stínové ekonomiky na HDP?!
Přesto je s vysokou pravděpodobností možné tvrdit, že podíl práce na černo na stínové ekonomice je skutečně nemalý a tudíž významný. Toto tvrzení se opírá o údaje zjištěné pro skupinu zemí bývalé OECD (země ve druhé polovině tabulky). Zde jsou totiž časová období výzkumů podílu práce na černo a podílu stínové ekonomiky na HDP přibližně shodná a tudíž pro náš účel použitelná. U středoevropských zemí (v horní polovině tabulky) je tomu jinak. Zde jsou prováděné výzkumy podílu práce na černo z pozdějších dat, než-li data o podílu stínové ekonomiky na HDP. Podíly PC/SE by proto byly spolehlivé pouze za předpokladu, že tempa růstu obou by přibližně byla shodná.
7.2. Definice práce načerno
Práce načerno (jinými slovy nenahlášené práce) je definována Evropskou komisí jako nenahlášená práce představující jakékoli placené činnosti, které jsou zákonné, pokud jde o jejich povahu, ale které nejsou ohlášeny veřejným úřadům, při vzetí v úvahu odlišnosti v regulatorních systémech členských států.
7.3. Důvody vedoucí k práci načerno
Obecně lidé pracují načerno kvůli zlepšení své finanční situace, například z důvodů:
 zvýšení přijmu kvůli vyššímu blahobytu
 odvrácení již existujícího nebo hrozícího zadlužení
7.4. Podmínky podporující práci na černo:
 chudoba jako hnací motor=jde o možnost dosažení vůbec nějakého příjmu a přežití (nezaměňovat s motivem dosažení vyššího blahobytu)
 množství regulativních opatření na oficiálním pracovním trhu
 vysoké daně a pojištění = vyvolávají jak poptávku firem po práci na černo v důsledku vysokých nákladů práce, tak nabídku práce načerno (ze strany nabídky může jít "jen" o pocit vysokých daní - "daňovou vzpouru")
 státem nucené zkracování pracovní doby =nárůst volného času vede k růstu možností přivýdělků na trhu černé práce
 atypické formy zaměstnanosti vyvolávající práci na černo (rozsáhlá zásoba volného času)
o flexibilní pracovní doba
o práce na částečný úvazek
o samostatná výdělečná činnost
o dočasná práce
o vnitropodnikové sub-kontrakty (švarcsystém)
o nádenická práce (day labour)
o domácí práce
o robotárny (sweetshop work)

7.5. Charakteristiky otevírající cestu k reálné účasti na černém trhu
 kvalifikace
 profesní zkušenost
 síť známostí
 umění poradit si

7.6. Typologie práce na černo
 neformální druhé zaměstnání (moonlighting)
 neformální výdělečná činnost migrujících pracovníků (pracovníci z méně rozvinutých zemí přicházejících do rozvinutých států většinou bez povolení a trvalého pobytu)
 neformální příležitosti, dočasné drobné nebo sezónní činnosti
 domácké práce a práce a částečný úvazek
 uspořádání pro přežití rodinného hospodaření na farmě nebo drobného rodinného podnikání
 část mzdy vyplácená na ruku (envelope wages)

II. ZKUŠENOSTI S ŠEDOU EKONOMIKOU V MAĎARSKU

1. Překážky stínového trhu pro zahraniční investory

Naše společnost se s fenoménem šedé ekonomiky přímo setkala při své expanzi na maďarský trh, a to ve formě mezd vyplácených částečně na ruku (envelope wages) a nákupu surovin fakturovaných dodavateli rovněž jen částečně. Obě formy jsou v Maďarsku velmi "oblíbené", a zdá se, že příslušnými úřady dokonce tolerované . Pokud by totiž tolerance úřadů neexistovala, těžko by zde stínová ekonomika mohla dosáhnout takové intenzity. Jde o to, že vysoká poptávka firem po "černých" vstupech a výstupech z důvodů jejich zatajování před daňovými úřady, naráží na existenci daňových nástrojů jako je DPH a daň z příjmů právnických osob. Potom je snaha o prodej část produkce na černo velmi ztížena, a v podstatě řešitelná pouze vybudováním celého neoficiálního cyklu výroby a prodeje zboží končícího u konečného spotřebitele. Vybudování takové cyklu se neobejde bez tiché účasti dozorových orgánů, čímž se potvrzuje vysoká pravděpodobnost přímé úměry mezi rozsahem či intenzitou stínové ekonomiky a mírou korupce.
Maďarské podnikatelské prostředí pro nás z tohoto hlediska bylo významně odlišné, než to s jakým jsme se setkali a setkáváme doma v Česku nebo v zahraničním Slovensku a Polsku, kde rovněž naše společnost podniká. Nedovolím si ovšem tvrdit, že by na tom stínová ekonomika těchto zemí byla "lépe". Pouze není tolik vidět, snad i díky tomu, že ekonomiky zde fungují s vyšším podílem velkých firem . Jelikož naše společnost právě mezi velké firmy patří, neměli jsme zřejmě příležitost "zakopávat" o ni tolik jako v Maďarsku, jehož ekonomika je zatím stále historicky postavena na malých firmách.
Proniknout na zahraniční trh , kde šedá ekonomika má takový rozsah a takové zázemí s jakým jsme se v Maďarsku setkali, je neobyčejně obtížné. Pochopitelně, hlavně za předpokladu, že firma si zapojení do systému stínové ekonomiky nemůže dovolit či ho odmítá principiálně.
V tom, případě je tato firma od počátku v nevýhodném postavení, protože trh je stínovou ekonomikou "monopolizován" pro firmy do stínové ekonomiky zapojené, což jsou většinou právě tuzemské firmy a společnosti. Toto negativní prostředí zvyšuje zahraničním firmám náklady a ve finále je příčinou nízkého příliv zahraničního kapitálu. Hospodářství daného státu se stává uzavřenějším a hrozí mu technologické zaostávání za ostatními státy. V konečném důsledku se stínová ekonomika země i tady obrací proti jejím zájmům.
2. Analýza vlivu SE
Naše společnost neprováděla žádnou analýzu poměření nákladovosti ani analýzu míry výnosnosti investovaného kapitálu v Maďarsku proti výnosnosti investic v Polsku nebo na Slovensku. Stačí však říci, že v Polsku jsme inkasovali kladné cash flow po roce od vstupu na trh, zatímco v Maďarsku tomu tak není ani po deseti letech intenzivního působení! Slovensko zůstalo v tomto ohledu neutrální.
V čem je problém? V případě "envelope-wages" spočívala naše nevýhoda v nutnosti placení odvodů z plné mzdy, zatímco konkurenční firmy odváděly daně pouze z oficiální (přiznané) části mezd. V případě nákupů surovin jsme musely platit dodavatelům vyšší ceny, aby si dodavatelé "přišli tzv. na své" i po zaplacení daně z výnosů, které by jinak k dani nepřiznali. V obou případech jsme tedy pracovali s dražšími výrobními faktory, než-li konkurence a s potenciálně nižší ziskovostí na finálním trhu výrobků a služeb.
2.1. Analýza vlivu SE na trhu výrobního faktoru černé práce
Schematicky je rozdíl v nákupech výrobního faktoru práce na stínovém a oficiálním trhu ukázán na obrázku č. 3.
Vysvětlivky k obr.č.3
a) křivka nabídky černé práce (v podobě envelope-wages); aa) křivka nabídky bílé práce; b) křivka poptávky po černé práci; bb) křivka poptávky po bílé práci . Vyjadřuje poptávku v případech, kdy firma poptávající práci na oficiálním trhu nemá před černým trhem žádný technologický náskok, takže je nucena poptávat obvyklý objem pracovní síly. její náklady jsou vyjádřeny bodem "B" a jsou vyšší než náklady konkurence vyjádřené bodem "A"; bbb) křivka poptávky po bílé práci. Vyjadřuje poptávku v případech, kdy firma poptávající práci na oficiálním trhu má před černým trhem určitý technologický náskok, který jí pomáhá poptávat nižší objem pracovní síly a udržet tak srovnatelné náklady práce se stínovým trhem. černé práce, viz. C=A.
Obrázek 3

Posun poptávkové křivky po bílé práci směrem dolů (z "bb" do "bbb") vyjadřuje situaci, kdy firma poptávající práci na oficiálním trhu má před černým trhem určitý technologický náskok, díky němuž může poptávat nižší objem pracovní síly a tak udržet srovnatelné náklady práce s firmami ze stínového trhu. Mezní příjem z investic do nákladnějšího technologického zařízení, musí být roven nebo větší než mezní náklad na legalizovanou práci.
Tato "taktika" bývá v praxi často používána (silné zahraniční firmy skutečně přichází na místní trhy s vyspělejšími investicemi), nemusí však vždy slavit úspěch. To se může stát tehdy, když je v dané zemi nízká investiční výnosnost oficiálního trhu, daná nízkými spotřebitelskými cenami. Jak může taková situace vzniknout? Nejprve vyjděme z úvahy, že podnikatelské prostředí zemí, kde je využívání černé, či pololegální práce běžné, by teoreticky mělo stínové ekonomice přinášet vyšší investiční výnosnost. Lze se ovšem domnívat, že tržní mechanismy zapracují a na straně poptávky, která je se situací dobře obeznámena, vznikne tlak na nižší ceny , takže očekávaná nadprůměrná investiční výnosnost stínové ekonomiky "se nekoná", dojde k jejímu srovnání na cca úroveň oficiální ekonomiky okolních trhů. Avšak (!) oficiální ekonomika dané země bude nižší než oficiální ekonomika okolních trhů. Pak se stane to, že zahraniční firma expandující do ekonomiky s intenzivním stínovým trhem a používající zásadně "nestínové" výrobní faktory, musí v této zemi nutně dosáhnout nižší investiční výnosnosti. Jinými slovy nemůže dosáhnou obvyklé výnosnosti investic, kterou jsou její akcionáři zvyklí požadovat.
2.2. Analýza vlivu SE na trhu výrobků a služeb
Obrázek č. 4 ukazuje srovnání firem stínového a oficiálního trhu na trhu výrobků a služeb a dopad zvýšených nákladů výrobních faktorů na vyvážený objem produkce (equilibrium).
Naše společnost se tedy stále musí potýkat s nevýhodou znázorněnou posunem křivky MC a AC nahoru (MCNS a ACNS) a současně s poklesem rovnovážného množství produkce. Klesá samozřejmě i výnos na jednotku produkce.V důsledku těchto příčin realizujeme na trhu méně a za nižší cenu, než bychom v rovné soutěži mohli. Jak bylo uvedeno výše, potenciálně jsme vystaveni nižší výnosnosti vložených investic. Bráníme se modernějšími technologiemi a velikostí výroby (tzn. využíváme výhodu rozmělnění FN na produkt), s cílem přinejmenším vyrovnat vyšší náklady "zoficiálněných" výrobních faktorů.
Vysvětlivky k obr.č.4
AR= průměrné příjmy; MR = mezní příjmy; ACNS = průměrné náklady naší společnosti; MCNS = mezní náklady naší společnosti; ACSE = průměrné náklady stínové ekonomiky; MCSE =mezní náklady stínové ekonomiky

Obrázek 4

III. MOŽNOSTI BOJE S ŠEDOU EKONOMIKOU
Boj s šedou ekonomikou může být úspěšný pokud jsou dobře známy její příčiny. Schneider a Enste se domnívají, že vlády mohou konat tak, aby udrželi stínovou ekonomiku na uzdě. Výzkumy podle nich ukazují, že menší rozsah stínové ekonomiky se objevuje v zemích s vysokými daňovými příjmy, které jsou dosaženy nižšími daňovými sazbami. ("smaller shadow economies appear in countries with higher tax revenues that are achieved by lower tax rates (resulting in greater compliance), nepříliš mnoho právními a regulačními opatřeními, šetrným konzistentním vynucováním a méně úplatky, kterým musí společnosti čelit. Naopak, za hlavní síly stojící za rozsahem a růstem stínové ekonomiky považují zvyšující se daňovou zátěž a platby sociálního pojištění, v kombinaci s všudy přítomnými regulativními opatřeními státu. Slabé nebo svévolné vynucování zákonů a nařízení povzbuzuje stínové aktivity; tato zjištění zdůrazňují důležitost vlády práva a zákona v zadržování korupce a s ní propojené stínové ekonomiky.
Zjištění vyúsťují v užitečné implikace pro zákonodárce:
 ani významné snížení daňových sazeb nesníží podstatně stínovou ekonomiku, nicméně může být účinné k zastavení jejího růstu (stabilizaci)
 Mezní daňové sazby jsou pro rozhodování lidí z šedé ekonomiky relevantnějším činitelem nežli průměrné daňové sazby; přesun přímých sazeb do nepřímých pravděpodobně ochotu platit daně nezlepší.
 Častější daňové audity a těžší postihy (penále) za vyhýbání daním může snížit rozsah stínové ekonomiky
 Vlády by měly rozhodněji přistoupit k legalizaci některých aktivit stínové ekonomiky, například by mohli více liberalizovat pracovní trh.
 Reformy, které liberalizují regulační opatření a vytváří více konkurenční podnikatelské prostředí redukují pohnutky ke korupci a povzbuzují firma k přestupu ze stínové do oficiální ekonomiky.
 Vlády by měly rozhodněji vynucovat dodržování existujícího práva a přistoupit k minimalizaci balíků regulačních opatření, než naopak jejich množství neustále zvyšovat.

 

 

v Brně 16.3.2008
Petr Miroš

 

 

 


Seznam použité literatury a internetových zdrojů
 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama