Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Regulace monopolu v ČR


MsoNormalTable {mso-style-name:\"Normální tabulka\"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:\"\"; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:105%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:\"Cambria\",\"serif\"; mso-ascii-font-family:Cambria; mso-ascii-theme-font:major-latin; mso-hansi-font-family:Cambria; mso-hansi-theme-font:major-latin; mso-ansi-language:EN-US; mso-fareast-language:EN-US; mso-bidi-language:EN-US;}

 


Nedokonalá konkurence vzniká při porušení alespoň jedné podmínky konkurence dokonalé. Hlavním rysem nedokonalé konkurence je, že firma vyrábí diferencovaný produkt.

 

Mezi hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence patří:

Nákladové podmínky

Bariéry konkurence

právní restrikce

diferenciace produktu

nedostatečné informace ekonomických subjektů

vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jediné firmy

zásahy státu do tržního mechanismu

politické okolnosti

 

Nákladové podmínky vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby, tzn., že při větším objemu produkce se náklady rozpočítávají na větší objem výrobků a průměrné náklady s růstem produkce klesají. Velké firmy tak vyrábějí levněji a mohou cenu snižovat a to vede k vytlačení slabších firem z trhu. 

Bariéry konkurence vedou k omezení počtu firem v odvětví. Hlavními faktory jsou právní restrikce a diferenciaci produktu. Právní restrikce představují např. ochranné známky nebo copyright. Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo na výrobu toho daného produktu, který byl pod touto ochrannou známkou zaregistrován, a tím získat rozhodující nebo absolutní podíl na trhu.

Diferenciace produktu znamená, že každý výrobce přichází na trh s produktem, který se liší od výrobků ostatních firem např. vzhledem, službami s ním spojenými atd.

Regulace monopolu v ČR

Zpravidla jde o praktický problém regulace veřejně prospěšných podniků, jakými jsou dopravní podniky, podniky zásobující firmy i domácnosti plynem, elektřinou apod.  Regulace se může vztahovat na výši a strukturu cen, na kvalitu služeb a na finanční strukturu firem atd.

Monopol je vládou regulován několika způsoby:

1)                      Prostřednictvím ceny

2)                      Státní vlastnictví nebo řízení státem – firma v postavení monopolu může být ve vlastnictví státu nebo v ní má stát významný podíl vlastnictví, např. akcií. Pak mohou orgány státu uplatňovat přímou kontrolu a regulaci. Takový stav ale může vést i k neefektivnosti, jestliže chybí stimuly k efektivnosti.

3)                      Regulace míry návratnosti – jestliže se míra zhodnocení vložených prostředků zdá být příliš vysoká, stát ji může regulovat buď pomocí stanovení maximální ceny, nebo stanovením maximální míry zisku, kterou si pak firma přičte k průměrným nákladům

4)                      Exkluzivní kontrakty pro přirozený monopol – stát je jediným odběratelem určitých statků nebo služeb. Ale kdo bude dodavatelem? Ten bude vybrán na základě konkursu, stát pak uzavírá s dodavatelem smlouvu o podmínkách výroby a poskytování daného produktu. Tím může danou firmu do značné firmy kontrolovat

5)                      Protimonopolní zákony – tvoří legislativní rámec, který platí i pro přirozený monopol

6)                      Jiné způsoby – regulace ochrany zdraví, bezpečnosti práce a pracovních podmínek souvisejících s kvalitou života nebo regulace vstupu do odvětví

 

Stát zasahuje tak, aby Česká pošta nezneužívala svůj monopol. Proto reguluje ceny listovních zásilek, kontroluje kvalitu jejích služeb a její hospodaření. (česká pošta, české dráhy a čez)

 

Maximalizace zisku

Podnik si zde stanoví cenu v takové výši, aby zabezpečila maximální celkové tržby z prodeje ve vztahu k vynaloženým nákladům. Firma maximalizuje zisk, pokud maximalizuje rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Většinou se jedná o krátkodobé cíle, kdy podnik v určité době chce dosáhnout maximálního zisku. Musí však věnovat pozornost i cenové citlivosti.

ZISK

-         je cílem firmy a představuje hlavní podnět k podnikání

-         prostřednictvím zisku firma prokazuje svoji úspěšnost nejen ve vztahu ke svým vlastníkům nebo řídícím pracovníkům, ale i k obchodním a jiným partnerům a v neposlední řadě ve vztahu ke konkurenci

-         je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách, týkajících se podniku (o množství a struktuře vyráběné produkce, o investicích,....)

-         je předpokladem tvorby dalších zdrojů, investic, technického rozvoje apod.

 

maximalizaci můžeme rozdělit na dvě složky:

1. snižování nákladů na výrobu, vyhledávání úspor

- ve velmi dlouhém období pak velikost zisku ovlivňuje uplatňování technického pokroku, které vede ke zvyšování produktivity práce a tím ke snižování nákladů

2. maximalizace příjmů

▪ v DK - pomocí zvyšování objemu výroby

▪ v NK - kdy cena produkce s rostoucím objemem klesá, růst objemu výroby může vést dokonce k poklesu příjmů

           - proto to není jediná možnost zvyšování příjmů, firma se snaží najít jiné způsoby

-         je zřejmé, že firma ve svém úsilí o maximalizaci zisku naráží na stejnou snahu konkurentů

Dle ekonomické teorie maximalizuje každá firma svůj zisk, rovnají-li se její mezní příjmy (MR) a mezní náklady (MC). Pravidlo platí pro každou firmu maximalizující svůj zisk nezávisle na typu tržní struktury.
Jde o podmínku nutnou, nikoliv vždy postačující. Dodatečnou postačující podmínkou by mohlo například být, že funkce mezních nákladů je v tomto bodě rostoucí.

Existují dva způsoby, které umožní zjistit výši maximálního zisku:

Prvním způsobem je postupné hledání takového rozdílu mezi celkovým příjmem a celkovým nákladem, při kterém bude zisk nejvyšší,

Druhý způsob je porovnání mezních příjmů MR a mezních nákladů MC, zisk se při rozšiřování produkce zvyšuje.

Jestliže mezní příjmy jsou vyšší než mezní náklady MR˃MC, pak existuje možnost zvyšovat zisky prostřednictvím růstu množství Q,

Jestliže mezní příjmy jsou rovny mezním nákladům MR=MC, pak je tato možnost vyčerpána.

Jestliže mezní příjmy jsou nižší než mezní náklady MR˂MC, pak zvyšování množství by vedlo ke snižování dosažených zisků.
Platí tedy: pouze, jsou-li MR=MC, neexistují dostatečné zisky, jichž by bylo možné dosáhnout růstem výstupu. Monopol je za situace rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů na úrovni výstupu, který maximalizuje zisk.

 


 

Podle grafů, dojdeme ke stejným závěrům. Na křivce D (poptávková křivka monopolu) nalezneme bod, který nám určí hledanou cenu, v optimu Q stoupáme směrem nahoru k bodu E, v němž se rovnají MR MC a dále k poptávkové křivce D, kde nalézáme bod H, při němž cena P a porovnáme absolutní hodnoty celkových výnosů a nákladů, zjistíme, že maximum zisku je dosahováno při množství Q, které jsme nalezli jako optimální.

Kritériem rozhodování monopolního výrobce je maximalizace celkových zisků. Maximalizace zisku však nemusí vystihnout motiv jednání všech firem. Některé firmy mohou naopak preferovat maximalizaci nikoliv zisku, ale celkových příjmů z prodejů. Při tom řídí zásadou ziskového omezení. Ziskovým omezením se rozumí úroveň takového zisku, který ještě nevyvolává nespokojenost akcionářů. Jde o problém tzv. vázané optimalizace. Jeho řešení za předpokladu rostoucích mezních nákladů vede k nižší ceně a vyššímu výstupu než v případě firmy, která volbou svého výstupu maximalizuje zisk. Tento postup volí zpravidla oligopolní firmy. Je tomu tak především z toho důvodu, že oligopol usiluje o získání co největší části trhu.

Předpoklad, že maximalizace zisku je podmínkou přežití v systému dokonalé konkurence nemusí platit tam, kde konkurence již není dokonalá, tj. v prostředí monopolním či oligopolním. V takovém případě lze očekávat, že oligopolista či monopolista bude mít vyšší než průměrné zisky, jejichž část může v následujících obdobích zužitkovat i k plnění jiných přání, než přání maximálního zisku.



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama