Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Krize sektoru družstevních záložen v ČR

Krize sektoru družstevních záložen v ČR

Zpráva z tisku:“90% vkladů v kampeličkách je ohroženo. 9 miliard vkladů už možná družstevníci neuvidí.

 Reklama


Mají kampeličky budoucnost?“
Současný stav:

Do poloviny letošního února přesto v ČR vzniklo 136 družstevních záložen s asi 135 tisíci členy. Objem vkladů činil 11 miliard korun .
Souhrnné údaje sektor družstevních záložen

Období
Počet záložen
Počet členů
Vklady
Úvěry
Bilanční suma
v mil. Kč

1996
45
7 092
176,2
45,1
211,0

1997
66
25 160
1 267,2
186,2
1 413,8

1998
76
63 301
4 484,6
1 854,9
4 686,8

30.6.1999
100
111 683
9 850,9
4 097,7
10 291,7

30.9.1999
107
118 000
10 800,1
5 020,4
11 279,0

Problémové družstevní záložny (přehled opatření Úřadu pro dohled k 15.1.2000)
Jméno záložny
Údaje k 30.9.1999
Opatření
Platnost od
Bil. Suma v mil. Kč počet členů
Družstevní záložna Ostrava
3 520
24 079
nucená správa,
13.1.2000

Českomoravská družstevní spoř.
1 707
13 108
nucená správa,
12.1.2000

Živnostenské spořitelní a úvěrní družstvo
942
10 700
nucená správa,
30.11.1999

Družstevní záložna PRIA
297
4 000
nucená správa,
12.1.2000

Družstevní stavební záložna Praha
288
2 496
nucená správa,
4.10.1999

Doublebská družstevní záložna ČB
256
6 861
zákaz a omezení činnosti
13.1.2000

Rodinná záložna Moravské Budějovice
1 670
31 093
zákaz a omezení činnosti
13.12.1999

Živnostenská záložna Dvůr Králové
249
2 617
zákaz a omezení činnosti
12.1.2000

MAVEL -družstevní záložna Brno
160
1 815
zákaz a omezení činnosti
23.12.1999

Záložna OBNOVA, Náchod
73
993
zákaz a omezení činnosti
3.1.2000

Všeobecná družstevní záložna Hradec Kr.
7
960
zákaz a omezení činnosti
10.12.1999

9 169
98 722

Jak se situace vyvíjela

První varovné signály se objevily v tisku už v březnu loňského roku. Bylo evidentní, že pokud by měly záložny s nabídkou vysokých úroků skutečně dostát závazkům vůči svým členům, musely by dosahovat opravdu vysoké výnosovosti aktiv. Vzhledem k nedostatku investičních příležitostí, které by umožnily vysoké výnosy realizovat, bylo zřejmé, že dříve či později dojdou peníze. V některých záložnách se uplatňovalo finanční řízení, odporující všem pravidlům v bankovnictví. Slíbené vysoké úroky nebyly členům vypláceny z peněz, které si záložna svým hospodařením vydělala, ale z těch, které si u ní uložili noví členové.
V roce 1999 se situace vyhrotila. Úřad pro dohled nad družstevními záložnami ze začátku mlčel. Spekulovalo se ,zda se nemá sektor regulovat sám či se má přikročit k radikálním státním zásahům. Občas se někde objevilo prohlášení, že sektor kampeliček se žene do záhuby. Což samozřejmě ČAZ popírala.
ČAZ – česká asociace záložen – sdružuje kolem 50 kampeliček. V poslední době ale sehrála rozporuplnou roli, když hájila zájmy svých členů, tzn. odmítala varovné hlasy, a navenek vystupovala, že sektor je v pořádku. Fungovala tak spíše jako lobbyistická organizace než jako instituce, která by se také měla zajímat, zda je finanční situace jejích členů v pořádku..
Na jaře roku 1999 provedl úřad pro dohled první vážnější zásah. Vyhlásil první nucenou správu nad šestou největší kampeličkou v zemi (Česká národní záložna Ostrava). V té době dosahovaly vklady v kampeličkách 5 mld. korun. Na toto varování nebrali potenciální zákazníci družstev ohled a hromadně podléhali mamutí reklamní kampani.
Příčiny selhání

Je jistě možné se zamyslet nad příčinami selhání kampeliček. Následující důvody jistě nejsou vyčerpávající a také jim nemusí být přiřazena důležitost, kterou reálně mají. Také nelze kampeličky dát do jednoho pytle. Na problémech se u každé kampeličky podílely různé faktory a v různém poměru.
Příčiny špatného stavu v sektoru družstevních záložen lze spatřovat v několika oblastech.
Především je to špatný dozor, což je důsledek špatného postavení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Bylo chybou, že vznikl až rok po účinnosti zákona. Jeho současné postavení není silné a nestíhá dohlížet na všechny záložny. V současné době je také pod tlakem propagandistické kampaně, která se snaží šířit správy, že sektor záložen na tom není tak špatně a že právě předčasné či neopodstatněné zásahy ÚDDZ jsou příčinnou současného stavu. Úřad řeší dilema, protože pokud zasáhne dřív, stane se terčem kritiky, že omezuje podnikání, že usurpuje instituce na které dohlíží. Pokud jedná, až když jsou potíže zjevné, je naopak kritizován, že k nápravě nepřistoupil dříve.
ÚDDZ – Ústav pro dohled nad družstevními záložnami. Orgán, který byl vytvořen ze zákona. Vznikl ale až rok po účinnosti zákona, přičemž podmínky pro jeho vznik rozhodně nebyly ideální. Úřad neměl a nemá dostatek osob, aby mohl všechny záložny dostatečně kontrolovat, v prvním období své existence se spíše seznamoval se situací v daném sektoru. To omezilo jeho manévrovací schopnosti při jakýchkoliv zásazích. Nová novela zákona by měla zvětšit pravomoci ÚDDZ.
Další z možných příčin selhání je nedostatečné zabezpečení vkladů.
Fond pojištění vkladů družstevních záložen – zajišťovací fond je podle zákona dotován ze strany záložen ve výši 0,3 % jejich vkladů. Zatím nashromáždil asi 180 milionů korun. Ohroženo je však 9 miliard. Podle nynějšího zákona by tedy členové kampeliček, jimž vznikl nárok na plnění, čekali na výplatu svých peněz celá léta. Pojištění vkladů ne jen do částky 125 000. A nárok je na 80 % vkladu, tzn. max. 100 000.
Je zřejmé, že FPV není vůbec zajištěn pro případ vyčerpání prostředků.
Na internetových stránkách jedné kampeličky jsem v úvodním slovu ředitele nalezl tuto větu: Spoření se spořitelními družstvy patří k nejbezpečnějším formám investování kapitálu, neboť vklady jsou ze zákona pojištěny. Není tedy divu, že kampeličky získaly tolik klientů, když zveřejňovaly takovéto polopravdivé informace.
Komerční pojištění vkladů (tzn. u některé pojišťovny) nemá žádná kampelička, neboť poskytnutí této služby s ohledem na velká rizika nenabídla žádná pojišťovna. Jediným zajištěním je tady již výše zmiňovaný Fond pojištění vkladů družstevních záložen, který ale na rozdíl od bankovního sektoru, kde je nedostatek finančních prostředků, hrazen z 50% půjčkou od CB a z 2. 50% ze státního rozpočtu, nemá jiné zdroje než již zmiňovaných 180 miliónů, které doposud vybral.
Dceřiné společnosti. Nedokonalý zákon č. 87/1995 Sb. O peněžních a úvěrových družstvech, který umožňoval v podstatě jen vznik a počáteční míru rozvoje družstevních záložen. Omezoval jejich možnosti investování. Ale nezakazoval založení jiné právnické osoby, čehož družstva hojně využívala a prováděla operace na finančních trzích, které kampeličky nemohou provádět. Tyto obchody jsou většinou hodně rizikové
Jedním z důvodů neschopnosti vyhovět klientů, kteří si chtějí vybrat své úspory jsou i neúměrné úrokové sazby z vkladů, které přetrvávaly i v době všeobecného poklesu úrokových měr v ekonomice.
Srovnání úroků z termínovaných vkladů – únor 2000


Druh termínovaného vkladu
KB, a.s.
Hánáckoslezská družstevní záložna
Lípa – spořitelní družstvo
PRIA – družstevní záložna

99 000,--

3 měsíce
3,80

10,00
8,10
8,30

500 000

12 měsíců
5,20
11,40
11,30
11,00

1 000 000

24 měsíců
6,00

12,10
12,20
16,20

Nejvyšší poskytovaná sazba.
6,70
nad 1 000 000,-- na 5 let
12,50
nad 1 000 000,--
2 roky
13,10
nad 500 000,--
2 roky
16,70

3 roky

Pozn.: Sazby % jsou p. a.
V tabulce je jasně vidět, že úročení vkladů se srovnatelnými podmínkami, nabízené kampeličkami, je minimálně dvojnásobně větší než u Komerční banky.
Jedním z argumentů pro vyšší úroky kampeliček je, že mají nižší nákladovost chodu než banky. Vysoké úrokové sazby prý mohou nabídnout díky úsporným vnitřním nákladům a postačujícím nízkým maržím. Tento argument není tak zcela pravdivý a liší se individuálně od družstva k družstvu. U kampeliček, které jsou pod nucenou správou nebo nefungují, byli provozní náklady opravdu veliké. Místo tradičních nevelkých kampeliček často vznikaly kolosy, u kterých je princip členství formální a kde samo členství je pouhým důsledkem nekritického přijímání slibů nereálných úrokových výnosů. Těchto výsledků dosahovaly mimo jiné i „bezhlavým“ zakládáním poboček, které kladou velké nároky na vybavení budovami, technikou i zaměstnanci.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníku.
Banky mají nedostatek kvalitního managementu a finančních odborníků. Na bankovní sektor se „nalepil“ sektor kampeliček a chce mu v něčem konkurovat a v něčem vyplnit mezery na trhu. Tak například chce mít nízké náklady. Tzn. i náklady na mzdy. Zde jde vidět hned první problém. Kampelička, která to myslí se svým podnikáním vážně, musí vynaložit hodně finančních prostředků, aby získala kvalitní odborníky. Většina kampeliček má ale odborníky a management nižších tříd. Takový odborník musí zhodnotit rizikovost investic, musí vědět, jak se zajišťovat proti rizikům a v těchto činnostech dělají kampeličky největší chyby(některé záměrně).
Dobrým trikem bylo zkreslování účetnictví.
Scénář byl většinou stejný. Záložny si do účetnictví neoprávněně zahrnovaly zisky z budoucích obchodů. Tyto operace zkreslily stav majetku a budily dojem, že záložna disponuje kvalitním majetkem a dobrými výnosy.

Poučení pro příště?

Řadové členy družstevních záložen, často důchodce, není samozřejmě možné nutit, aby studovali finanční teorii. Přesto zůstává rozum stát nad tím, jak celá dlouhá série špatných zkušeností se slibovanými vysokými úroky nedokázala veřejnost dostatečně poučit.
Reklamní kampani Českomoravské družstevní spořitelna podlehla i moje teta. Uložila si na vkladní knížku s roční výpovědní lhůtou část svých úspor a mnula si ruce, jak přechytračila inflaci. Nemnula si je však dlouho. Jen do té doby, než byla kampelička převedena pod nucenou správu. Teta chodila na místní pobočku a společně s jinými „podvedenými členy družstva“ bouchala na zavřené dveře. Pak jí zas někdo nakukal, že za všechno můžou média a ústav pro dohled nad záložnami a že ČMDS vlastně neměla finanční problémy a chtěla vyhovět požadavkům družstevníků. Tak teď chce vstoupit do nějakého sdružení na podporu ČMDS. Ať už vstoupí kamkoliv, tak já si myslím, že své peníze už neuvidí. Peníze jsou již v nenávratnu. Správce nucené správy uvádí ve svém dopise členům družstva, že přestože bylo družstvo ve ztrátě, představitelé družstva si nakoupili nová auta a že představenstvo ČMDS schválilo 15-ti zaměstnancům bezplatnou rekreaci na Krétě.
Podvodné jednání kampeliček

Řada největších kampeliček má nyní úplně nebo částečně zmrazenou činnost, u některých jejich představitelů se prokázalo, že jednali v rozporu se zákonem.
Družstevní záložna Hanáckoslovácka uvádí na svých internetových stránkách: Členské vklady jsou pojištěny dle zákona 87/1995 Sb. (a to do výše 80% z vkladů, max. do 100.000,-Kč). DZ tak patří tak mezi nejbezpečnější způsoby zhodnocení finančních úspor.
Družstevní záložna Pria. 12.1.2000 Uvádí na svých internetových stránkách, že dosahuje průměrného výnosu z vložené koruny 28% p.a. . Přitom správce nucené správy uvádí ve svém dopise (viz příloha) že DZ Pria hospodařila v roce 1998 se ztrátou 10 milionů a předběžně v roce 1999 se ztrátou 62milionu.
Budoucnost sektoru kampeliček

V této situaci musí státní úředníci i sami představitelé záložen uvažovat o tom, jak by se měl celý tento sektor dostat z nynějších potíží, a zejména, jak by mohl vypadat v budoucnosti. To, že některé záložny byly patrně tunelovány, a že se to zatím projevilo hlavně u těch velkých, ještě nemusí znamenat, že je celé odvětví špatné.
Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

„Novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, která má významným způsobem zpřísnit pravidla pro vznik a fungování kampeliček, schválila Poslanecká sněmovna v únoru 2000.
Novela by měla posílit dohled nad záložnami a zavést jejich povinné licencování. Kampeličky budou moci poskytovat úvěry i vybraným právnickým osobám, ovšem vždy s povolením Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Novela zakazuje kampeličkám zakládání dceřiných společností a umožňuje tak větší kontrolu vložených financí. Existující dceřiné společnosti záložen mají být zrušeny. Nebyl přijat návrh, aby vklady byly pojištěny na stejnou úroveň jako v bankách.“ Hospodářské noviny, 1,3,2000 (zkráceno)
Podle mého názoru ale tato novela již nezachrání záložnám, které v minulosti hospodařily špatně. Bude mít význam u mladých a nově vznikajících družstev (pokud tedy ještě nějaké nové kampeličky vzniknou). Sektor kampeliček se musí vyčistit od špíny, která se tam dostala přeš špatně těsnící zákon.
Veliké kampeličky se snažily dostat na úroveň bank, ačkoliv pro to nemyly předpoklady. Expandovaly, rozšiřovaly svoji pobočkovou síť, nabízely internetové a jiné bankovnictví. Nespočítaly si však, zda mají dostatek materiálních, personálních, finančních a dalších zdrojů k tomu, aby veškeré tyto aktivity mohly zvládnout. Do značné míry se zde opakuje situace malých a středních bank, které také chtěly dělat všechno a nedokázaly si definovat svou cílovou klientelu, produkty, a které se budou orientovat. Myslím si, že i v našich podmínkách mohou existovat úspěšné záložny. Nesmějí však přecenit své síly, slibovat nesplnitelné, snažit se o získání co největšího počtu klientů z každou cenu v krátkém čase. Pokud se však kampeličky budou specializovat, existuje zde prostor, aby za relativně nízkých nákladů dosahovaly relativně příznivých výsledků.
Vytvořil jsem si rozdělení kampeliček na dva druhy. Na ty, které to myslí vážně a na ty, které ne.
Druhou skupinu kampeliček zakládají lidé, kteří uviděli šanci obohatit se. V médiích se často objevuje označení jsou to ti samí lidé, kteří zakládali investiční fondy, poté malé banky a teď pro změnu zakládají spořitelní družstva. Takovéto kampeličky mají již snad odzvoněno a valná většina jich již pozastavila činnost a já věřím, že v blízké době se sektor kampeliček vyčistí.
Kampeličky, které „to myslí vážně“, budou mít veliké problémy překonat tuto krizi důvěry v kampeličky. Musejí se, jak jsem výše uvedl, specializovat a nesnažit se konkurovat bankám, ale zaplnit mezery v trhu. Úroková míra se v blízké době sníží, protože byla uměle držena „podvodnými“ kampeličkami, které se snažily získat klienty.
Budoucnost ukáže, zda se kampeličky udrží, nebo zaniknou. Já si myslím, že ve dnešním světě s expandujícím internetem, centralizací a slučováním podniků, nemají kampeličky u nás, ve formě, ve které jsou teď, šanci na úspěch. Záložny mohou být i nadále součástí českého finančnictví, přestože si někdo možná přeje jejich naprostou likvidaci. I přes nynější problémy kampeliček by však bylo bláhové nostalgicky vzpomínat na první republiku a snažit se družstevní záložny přizpůsobit obrazu například třicátých let. Svět je totiž před koncem století zcela jiný než tehdy. A možná za několik let bude pár kampeliček prosperovat. Jejich budoucnost vidím v úzké specializaci, úvěrové politice podporující oblasti, do kterých nevstupují banky a ve snížení provozních nákladů.



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama