Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Historický vývoj ekonomických teorií

OBSAH

ÚVOD
1 EKONOMICKÉ MYŠLENÍ STAROVĚKU A STŘEDOVĚKU
1.1 ANTICKÉ ZDROJE ROZVOJE EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ
1.


 Reklama


1.1 Charakteristika antických ekonomických názorů
1.2 UČENÍ KANONISTŮ
1.2.1 Charakteristika ekonomických názorů po rozpadu říše Římské do 12. století
2 MERKANTILISMUS
2.1 CHARAKTERISTIKA MERKANTILISMU
2.2 VÝVOJOVÉ FÁZE MERKANTILISMU
2.3 HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ MERKANTILISMU
2.4 KAMERÁLNÍ VĚDY
3 FORMATIVNÍ OBDOBÍ KLASICKÉ POLITICKÉ EKONOMIE
3.1 FORMATIVNÍ OBDOBÍ V ANGLII A JEHO PŘEDSTAVITELÉ
3.2 FORMATIVNÍ OBDOBÍ VE FRANCII A JEHO PŘEDSTAVITELÉ
3.3 FYZIOKRATISMUS („VLÁDA PŘÍRODY“)
4 KLASICKÁ ŠKOLA
4.1 ADAM SMITH
4.1.1 Bohatství národů
5 FRANCOUZSKÝ SOCIALISMUS
5.1 ASOCIACIONISMUS
5.2 ANARCHISMUS
5.3 SAINT-SIMONISMUS
6 EKONOMIE HISTORICKÉ ŠKOLY V NĚMECKU 1
6.1 EKONOMICKÉ UČENÍ F. LISTA
6.2 STARŠÍ HISTORICKÁ ŠKOLA
6.3 MLADŠÍ HISTORICKÁ ŠKOLA
6.4 NEJMLADŠÍ HISTORICKÁ ŠKOLA (OBČAS NEUVÁDĚNA)
7 MARXOVA EKONOMICKÁ TEORIE
8 NEOKLASICKÁ ŠKOLA (KONEC 19. STOLETÍ A POČÁTEK 20. STOLETÍ)
9 RAKOUSKÁ ŠKOLA
9.1 CARL MENGER
10 KEYNESIÁNSTVÍ (30. A NÁSLEDUJÍCÍ LÉTA 20. STOLETÍ)
11 ČESKÉ EKONOMICKÉ MYŠLENÍ
11.1 POČÁTKY ČESKÉHO EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ
11.1.1 Tomáš Štítný ze Štítného (asi 1333-1406)
11.1.2 Josef Ignác Buček (1741 – 1821)
11.1.3 Václav gustav Kopetz
12 ZÁVĚR
13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
13.1 LITERATURA
13.2 INTERNETOVÉ ZDROJE

 

ÚVOD
Cílem této seminární práce je seznámit čtenáře s historickým vývojem ekonomických teorií.
Seminární práce je rozdělena do 11 částí:


1. Ekonomické myšlení starověku a středověku
2. Merkantilismus
3. Formativní období klasické politické ekonomie
4. Klasická škola
5. Francouzský socialismus
6. Historická německá škola
7. Marxismus
8. Neoklasická škola
9. Rakouská škola
10. Keynesiánství
11. České ekonomické myšlení

 

Ekonomické myšlení má více než dvoutisíciletou tradici. Nerozvinulo se hned v ucelenou soustavu poznatků, ale i tak představuje nejen historicky, ale i teoreticky významnou sou-část jiných vědních oborů, především filozofie. Cenný je zejména myšlenkový přínos řec-kých antických filozofů, jejichž ekonomické názory se považují za teoretická východiska novodobé vědy.

 

1 EKONOMICKÉ MYŠLENÍ STAROVĚKU A STŘEDOVĚKU


1.1 Antické zdroje rozvoje ekonomického myšlení
Ekonomické myšlení se po dlouhá staletí rodilo, formovalo a rozvíjelo v rámci širšího filo-zofického proudu myšlení. Není proto náhodou, že mezi prvními osobnostmi nalezneme významné myslitele antické filozofie. S nimi jsou spjaty první pokusy o teoretické vyjádření ekonomických názorů.


1.1.1 Charakteristika antických ekonomických názorů
• Národní hospodářství bylo chápáno jako jediná přirozená forma
• Zemědělství bylo společensky nejprospěšnější hospodářskou činností
• Fyzická práce byla vnímána jako méněcenná
• Výroba pro trh (směnu)
• Obchod je obecně nevhodný
• Obchod je pro zisk škodlivý
• Lichva je aktivita nejen škodlivá, ale i zavrženíhodná
• Schopnost pronikat do obsahu ekonomických jevů


1.1.1.1 Antičtí myslitelé
Xenofon – autor souboru praktických zásad a návodů, jak vést a spravovat otrokářskou domácnost a její hospodářství k prosperitě = Oikonomikos.
Xenofon v něm obhajuje barterové hospodářství, zemědělství a odsuzuje fyzickou práci.

Platon – odlišně zobrazuje hospodářství ve své koncepci ideálního státu, v němž otroci jsou pouze mluvícími nástroji.

Aristoteles – ve svém spisu „Politika“ zachycuje tehdejší představy svobodných občanů polis (základní ekonomická i politická jednotka antické řecké civilizace).

 

1.2 Učení kanonistů


Corpus iuris canonici – kanonické právo, resp. jeho vypracování ovlivnilo vývoj ekono-mického myšlení. Kanonisté, středověcí myslitelé, kteří se podíleli na vypracování církev-ního práva, ovlivnili svými názory a přístupy vývoj ekonomického myšlení v době, kdy se pozvolně začaly vytvářet podmínky pro rozvoj tržního prostředí ekonomik a prosazoval se trvale rostoucí význam trhů. Dominující osobností této epochy byl Tomáš Akvinský, jehož názory jsou plně representativní co do obsahu a nezastupitelné co do vlivu na další vývoj.

 

K hlavním představitelům ekonomického myšlení kanonistů patří:
Tomáš Akvinský 1225 – 1274
Jan Duns Scottus 1226 – 1308
Johannes Buridanus 1295 – 1366
Mikuláš Oresme 1323 – 1382

 

Charakteristické pro soustavu názorů kanonistů jsou dva paralelní zdroje, kterými jsou autority světské i církevní. V prvním případě se jedná především o myšlenky antických filozofů, mezi nimiž zaujímá významné postavení právě Aristoteles. Ve druhém případě jsou to především Starý a Nový zákon a jiné křesťanské spisy.

 

Tomáš Akvinský - překladatel Aristotela a největší filozofická i vědecká osobnost stře-dověku. Ve svém díle "Summa theologiae" se kromě základních teologických otázek zabývá i stěžejními problémy politickými, právními a ekonomickými.
Těžištěm ekonomického učení kanonistů je teorie tzv. spravedlivé ceny. Tato více morální než ekonomická kategorie plně odpovídá křesťanskému názoru, který rozhodně odsuzuje "dělání peněz z peněz" (tedy jejich tzv. nepřirozené užívání) a zakazuje pod přísnými tresty úrok, považovaný za těžký hřích.
 

1.2.1 Charakteristika ekonomických názorů po rozpadu říše Římské do 12. století
• Zemědělství je stále považováno za nejprospěšnější z hospodářských činností (ne-může se Bohu nelíbit)
• Ideálem zůstává naturální hospodářství
• postupně je přijímán obchod splňující podmínku spravedlivého zisku (nejedná se o apriori odmítavý postoj, ale nemůže se Bohu líbit)
• zcela nepřijatelné je půjčování peněz na úrok, což vyúsťuje až do konkrétních zá-sahů proti lichvě. Ve 4. století zakazuje církevní koncil duchovním, aby přijímali či platili úrok, v 5. století bylo omezení rozšířeno na laiky, ve 12. století následovalo doplnění v podobě hrozby exkomunikace z církve a odepření církevního pohřbu
• stávající pozemkové vlastnictví je prohlášeno za uspořádání vlastnických poměrů, které vnáší do vztahů ve společnosti řád.
 

2 MERKANTILISMUS
Merkantilismus představoval zásadní obrat ve vývoji ekonomického myšlení. Nejednalo se ještě o ekonomii jako vědu, nebyl to ani proud teoretického myšlení. Jednalo se především o ekonomickou resp. hospodářsko-politickou doktrínu, která byla uplatňována tehdejšími státy a jejich představiteli. Přesto je možno ilustrovat, že merkantilisté přispěli k rozvoji ekonomického myšlení (včetně teoretického) a ekonomie jako věda se zrodila jako kritické přehodnocení merkantilistické doktríny. Svoji roli sehrál i tím, že započal cestu vydělová-ní ekonomického myšlení z etického kontextu, ve kterém se pohybovalo díky Aristotelovu a Akvinského myšlenkovému vlivu.
Ekonomické myšlení se v merkantilistických doktrínách jednotlivých států prosazovalo v hranicích hospodářského nacionalismu, sledování národních zájmů, čímž byl potlačen vliv univerzálně koncipované soustavy etických hodnot antické a středověké filozofie.

 

2.1 Charakteristika merkantilismu
Merkantilismus je časově spojován se 17. až 18. stoletím, kdy jeho vliv v Evropě převládl. Jeho formování a postupné prosazování mělo delší historii. Kořeny sahají do konce 14. století a je spojována s italskými centry obchodu. Anglická literatura rovněž uvádí, že v téže době položil anglický král Richard II. londýnským kupcům otázku, jak pozvednout státní finance a jejich odpověď byla vyjádřením základní zásady merkantilistické politiky – je nutno kupovat méně zahraničního zboží než kolik Anglie do zahraničí vyváží.
Je nepochybné, že vznik merkantilismu byl jednou z forem vyústění rozvoje mezinárodního obchodu, ke kterému docházelo od konce 10. století, přičemž významnou okolností jeho rozvoje byla i skutečnost, že byl zprostředkováván evropskými kupci. Ve svobodných měs-tech se rodily základy budoucích kapitalistických poměrů. Zemí, ve které vývoj probíhal s časovým předstihem (konec 14. století) byla Itálie zprostředkující obchod s Východem. V 15. století se obdobné proměny odehrávají ve Španělsku a Portugalsku, v 16. století v Holandsku, poté Anglii a Francii.
 

2.2 Vývojové fáze merkantilismu
Merkantilismus prošel vývojem, ve kterém je možno odlišit dvě základní vývojové etapy, mezi kterými je rozmezí v závěru 16. století. Tedy období, kdy se názory nejen zkonstituo-valy, ale ovládly rovněž hospodářskou politiku tehdejších nejvyspělejších evropských států a postupně si podmanily celý kontinent. Samotné slovo „merkantilismus“ je latinského původu (mercator – obchodník, Mercurius – římský bůh obchodu).

 

Společné znaky obou fází:
• omezování a zabraňování dovozu spotřebního zboží, zejména luxusního
• zabraňování vývozu surovin a nezpracovaných zemědělských výrobků
• podpora a zvýhodňování vývozu průmyslového spotřebního zboží a zpracovaných zemědělských výrobků
• podpora dovozu surovin, zejména pro exportní průmysl
• podpora rozvoje domácího průmyslu
• požadavek růstu populace (pracovní síly jsou plátci daní a současně tlak na mzdy)
• omezování spotřeby (oslabování podnětů k dovozu a naopak možnost vyvážet více)
• zákaz vývozu peněz ze země, jako prostředek hromadění peněz v zemi.
 

2.3 Hlavní představitelé merkantilismu
Jean Baptiste Colbert (1619 – 1683) - nejvýznamnější a nejznámější osobnost fran-couzského merkantilismu. Od jeho jména je odvozena i označení francouzského merkanti-lismu jako colbertismu. Je typickým představitelem rozvinutého merkantilismu – politiky obchodní bilance. Colbertovo působení ve funkci generálního kontrolora financí je příkla-dem toho, jak negativní dopady má jednostranná koncepce v systému založeném na autore-gulaci.

 

Thomas Mun (1571 –1641) - nejvýznamnější merkantilista.
Působil jako ředitel Východoindické společnosti a člen státního výboru pro obchod.
Je mimo jiné autorem spisu Bohatství Anglie v zahraničním obchodě (1664 – vydáno posmrtně jeho synem). Kniha byla napsána kolem roku 1630.
Jako ředitel společnosti vystoupil na její obranu před kritiky, kteří vytýkali, že má pasivní saldo obchodní bilance s Indií. Mun argumentoval, že není nutná aktivní bilance s každou zemí, ale musí být aktivní celková bilance. Vystoupil rovněž proti zákazu vývozu zlata a argumentoval tím, že zaplatit zlatem za zboží, které může být doma zpracováno a pak vy-vezeno s vyšší hodnotou, povede k přílivu drahého kovu do země.
 

2.4 Kamerální vědy
Kameralistika představuje specifický produkt středoevropského myšlení, který je blízký merkantilismu, se kterým sdílí ideu aktivní obchodní bilance i ideu silného státu. Oba pří-stupy jsou si blízké i tím, že kameralisté se rovněž soustřeďují spíše na problematiku prak-tických otázek a doporučení pro hospodářskou politiku a méně zřetelná je teoretická di-menze, a to i přesto, že nejvýznamnější kameralisté působili jako profesoři kamerálních (politických) věd na univerzitách v Německu a Rakousku.
Tradiční označení kamerální vědy bylo souhrnným názvem pro soubor odborných disciplín, jejichž znalost byla vyžadována (vedle znalosti práva) od úředníků zemských komor. Základní struktury tvořily:
• finanční a daňová politika
• nauka o živnostech, o zemědělství a o lesním hospodářství
• nauka o důlnictví
• nauka o obchodu
• technologie výrobních oborů
 

 

 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama