Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Burzy

Burzy

Historie burzovnictví

Pojem „burza“ se historicky vyvinul jako označení pro zvláštní druh
shromáždění obchodníků, na kterém se uskutečňovala koupě a prodej
zboží.


 Reklama


Názory na původ vzniku tohoto slova se různí. Jedním z názorů
je, že tento pojem pochází ze středověkého slova „bursae“, což byly
kupecké koleje. Podle jiného názoru pochází z řeckého slova, které v překladu
znamená kožený měšec, který byl umístěn na štítě v rodině Van der
Beurse z Brugg. Ať už tento pojem přišel odkudkoli, rozšířil se téměř
po celé Evropě.

Chápaní obsahu pojmu burza lze rozdělit do několika skupin:


1. Místo, kde se uskutečňují obchody

2. Schůzka pro obchodníky

3. Právnická osoba, která organizuje trh

4. Forma trhu


Charakteristickými znaky burzy jsou:


* Zvláštní organizovanost trhu

* Omezenost trhu jen pro určité subjekty

* Omezenost předmětu na trhu

* Fyzická nepřítomnost zboží

* Trh, který se pravidelně opakuje na určitém místě


První období vzniku a vývoje burz v Evropě začíná ve 12. a 13.
století v italských městech Janov, Lucca, Benátky a Milán. Pojem burza se
začal používat nejdříve v belgických Flandrech.

Za zmínku rovněž stojí traumatická událost z roku 1929. Panika a krach
na Wall Streetu byly předzvěstí dlouhé a bolestivé deprese, která se
promítla prakticky do celého světa.

Členění burz

Burzy se vzájemně liší podle sféry činností a funkcí, které plní.

Z hlediska významu je dělíme na:


* burzy národní

* burzy mezinárodní


Z hlediska právní normy na:


* burzy organizované státem, které mají statut

* burzy jako korporace hospodářských organizací, většinou se jedná o
akciové společnosti


Z hlediska předmětu burzovního obchodu se člení na:


* burzy efektové – burzy cenných papírů

* burzy devizové – bezhotovostní platební prostředky

* burzy komoditní – zboží, které se dále člení na obecné či speciální


V současné burzovní terminologii se peněžní burzy skládají z:


* burzy cenných papírů

* burzy tzv. „Financial future", tj. termínových finančních
obchodů

* burzy finančních opcí, tj. prémiových opčních obchodů, tzv. „options“


Typy burz cenných papírů:


* francouzský typ – burza je všeobecně přístupným shromážděním,
ale obchody zde lze uzavírat pouze prostřednictvím burzovních dohodců
(senzálů)

* středoevropský typ – burza představuje uzavřené shromáždění, přístup
zde mají pouze členové burzy

* anglo-americký typ – burza je soukromoprávní organizace a přistup na
burzu je omezen


Burza je kategorií ekonomickou i právní.

Jako ekonomickou kategorii ji lze chápat jako zvláštní formu trhu, jehož
charakteristické znaky jsou:


1. zvláštní organizovanost tohoto trhu, zpravidla je k tomu účelu zřízena
právnická osoba, která organizuje nabídku a poptávku

2. osobní omezenost trhu jen na určité subjekty

3. účastníci burzovního obchodu, kteří zaručují likviditu zboží

4. omezenost předmětu trhu jen na zboží o velkých objemech,
zastupitelná a připuštěná na tento trh

5. fyzická nepřítomnost zboží, které je předmětem obsahu

6. trh, který se pravidelně opakuje na určitém místě

7. trh, který je postaven pod státní dohled


Burzu z právního hlediska můžeme vymezit jako právnickou osobu, jejímž
předmětem činnosti je organizování trhu, to je kvalifikovaná činnost
spočívající v soustřeďování nabídky a poptávky po zboží do určitého
místa a určitého času. Umožňuje zároveň, aby na tomto místě a v tomto
čase strana nabídky a strana poptávky uzavřely kupní smlouvu.

Funkce burzy lze členit na:


* selekční

* tržní – zabezpečování hromadného obchodu s cennými papíry,
stanovení jejich kursu a zajištění likvidity

* orientace kapitálu

* urovnávání vztahů mezi úsporami a investicemi

* konsolidační – krátkodobých dluhů bank


Burzu lze definovat jako vysoce organizovaný trh, vyznačující se těmito
znaky:


* slouží k uzavírání obchodů zastupitelnými předměty, s nimiž je
přípustné obchodovat

* předměty, s kterými se obchoduje, se normalizují na burze

* burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na určeném
místě

* obchodu na burze se smí účastnit pouze přesně vymezený okruh osob


Podrobnosti o vnitřní organizaci burzy cenných papírů obsahují stanovy
a burzovní řád.

Burzovní orgány

Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada. Statutárním orgánem je
burzovní komora. Dalšími členy burzovních orgánů jsou předseda burzovní
komory, generální tajemník , dozorčí rada a kursovní výbor.

Valnou hromadou je shromáždění akcionářů burzy, které se koná
nejméně jednou ročně a svolává ji burzovní komora. Právo svolat mimořádnou
valnou hromadu má burzovní komora i dozorčí rada, jestliže to vyžadují
zájmy burzy. Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit i
burzovní dohodci, generální tajemník a burzovní komisař. Působnost valné
hromady vyplývá ze zákona č. 214/1992 Sb. a Obchodního zákoníku.

Burzovní komora jedná jménem burzy ve více záležitostech a řídí
činnost burzy jako právnické osoby. Počet členů burzovní komory nemůže
být vyšší než 24 a jejich členy volí a odvolává valná hromada.

V čele burzovní komory stojí předseda burzovní komory, který je zvolen
z jejích členů. Burzovní komora může zřídit burzovní výbory. Tyto
výbory mohou být stálé nebo dočasné a jsou složeny z členů burzovní
komory i odborníků. Pravidla burzovních výborů určuje burzovní řád.

Generální tajemník burzy je orgánem burzy cenných papírů a současně
jejím zaměstnancem. Je jmenován na základě výběrového řízení, které
vyhlašuje burzovní komora. Do působnosti generálního tajemníka burzy
cenných papírů patří:


* řízení činnosti burzovních aparátů a provoz burzy

* účastnit se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem
poradním

* ukládat pokuty osobám, které porušují pořádek burzy


Dozorčí radě burzy přísluší dohlížet na výkon působnosti burzovní
komory, přezkoumává roční účetní závěrku a návrh na rozdělení
zisku.

Burzovní obchod

Obchody s cennými papíry můžeme členit podle několika hledisek:

1) Podle časového okamžiku realizovaného obchodu


* promptní

* termínové


Při promptních obchodech dochází k dodání cenných papírů ještě týž
den nebo několik dní po uzavření obchodu (3-4 dny). Na londýnském finančním
trhu je to nejpozději následující den po uzavření obchodu.

V případě termínových obchodů bývá dodací lhůta 1-6 měsíců po
uzavření kontraktu. Plnění se neuskutečňuje ihned po sjednání obchodu. Předmět
a forma termínových obchodů jej přesně stanovena, což umožňuje uzavírání
velkého množství obchodů. Cílem těchto obchodů s cennými papíry je
spekulace se změnou kurzu. Existují dvě formy spekulací. Makléři, kteří
spekulují na sestup kurzu se nazývají medvědi a naopak ti, kteří
spekulují na vzestup kurzu, se nazývají býci.

Termínové obchody můžeme členit na:


* fixní obchody, kdy je prodávající povinen ke dni plnění bezpodmínečně
dodat cenné papíry a kupující zase tyto cenné papíry převzít

* prolongační obchody, kdy součástí těchto obchodů je smlouva, kterou
strany odkládají splnění obchodu až k dalšímu termínu.

* podmíněné termínové obchody v různých formách. Při těchto
obchodech poskytuje jeden kontrahent druhému určitou majetkovou výhodu
– prémii s právem odstoupit od plnění.


Zvláštním typem termínových obchodů jsou opce (option). Není u nich
stanoven den vyjádření. Tyto obchody poskytují kupujícím právo, ale ne
povinnost koupit či prodat určité množství cenných papírů zboží za
dohodnutou cenu k určitému datu.

Dalším typem obchodu, který vzniká kombinací termínových a promptních
obchodů, je swap. Je rozšířen na devizových trzích i na trzích cenných
papírů, především s obligacemi. Skládá se ze dvou směnových úkonů v
opčním sněmu, tzn. prodeje a koupě stejné částky deviz, přičemž jedna
operace je promptní a druhá termínová.

2) Podle způsobu vyřizování se dělí burzovní obchody s cennými
papíry na:


* obchody k uspořádání, které se zúčtují ve stanovené lhůtě a v
určeném peněžním ústavu

* obchody přímé, kdy vyrovnání pohledávek a závazků probíhá přímo
mezi kupujícím a prodávajícím


Nejvýznamnější světové burzy

Mezi nejvýznamnější světové burzy patří:


* New York Stock Exchange (NYSE)

* The International Stock Exchange London

* Tokio Stock Exchange

* Franktfurter Wertpapierbörse

* Züricher Effektenbörse

* Wiener Börse

* Amsterdamse Effectenbeurs

* Bourse des Valeurs de Paris

* Toronto Stock Exchange


Pražská burza

Burza cenných papírů v Praze, a.s. byla založena 24. 7. 1992 dvanácti
peněžními ústavy a pěti brokerskými firmami. Do obchodního rejstříku
byla zapsána 24. 11. 1992 se základním jměním 5,3 mil. Kč. Dne 6. dubna
1993 byla premiéra Pražské burzy po 55 letech. Při prvním dnu obchodování
na BCPP byl dosažen obrat přes 4 mil. Kč. Dnes se tyto obchody pohybují v
daleko vyšších částkách. Nejsledovanějším ukazatelem ekonomického
vývoje je index PX 50. Je to průměrná hodnota padesáti nejvýznamnějších
českých společností, které značně ovlivňují vývoj celé ekonomiky.



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama