Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Jan Hus

1. ÚVOD


Seminární práce se vztahuje k životu a dílu Jana Husa. Popisuje problémy husitské doby na rozhraní 14. a 15. století a ukazuje na církev, která v této době přestala pečovat o věřící a přikláněla se hlavně ke svým zájmům.


 Reklama


Husa v ní poznáváme jako vlastence milujícího svou řeč, svou zemi, ale také jako bojovníka proti Římu, statečného a skromného muže milujícího pravdu.

 

 

1
2. JAN HUS


Jan Hus se narodil asi roku 1371 v Husinci u Prachatic. O přesném datu narození Janu Husa však již staletí vedou historikové spory. Má se za to, že vychodil městskou školu v Prachaticích. Také o jeho dětství toho moc nevíme, většinou jde pouze o legendy.
Studoval na pražské univerzitě artistickou fakultu a v roce 1393 se stal bakalářem. Pokračoval zde ve studiu a v roce 1396 získal titul mistr svobodných umění. V roce 1400 se
stal univerzitním profesorem a v témže roce byl vysvěcen za kněze. V roce 1401 byl Hus zvolen děkanem filozofické fakulty a následně i rektorem v letech 1409-1410.
Kázat začal v kostele sv. Michala na Starém městě Pražském a od roku 1402 v Betlémské kapli (ta byla zbudována v roce 1391). V Betlémské kapli se již kázalo pouze česky, a to jednou denně každý den, v neděli a o svátcích dopoledne i odpoledne. Zde Hus šířil mnohé své odbojné a pokrokové myšlenky, které se záhy pevně usadily v myslích lidu. Jan Hus z kostelů vypudil světský zpěv a složil šest českých nábožných písní na oslavu Krista. Věřící učil zpívat česky „Otčenáš“ a „Věřím v Boha“. Také se zpívaly starodávné české chorály jako „Hospodine, pomiluj ny“, „Svatý Václave“ a jiné.
Jako kazatel se stal nejpopulárnější osobností v Praze. Arcibiskup ho vyznamenával, měl přístup ke dvoru a osobní přátele mezi královými „milci“ (příslušníky nižší šlechty). Svým srozumitelným a zaujatým kázáním dokázal přesvědčit o pravdě své posluchače a to i řadu negramotných, kterých bylo v této době velmi mnoho. Nebylo to pro něj nijak těžké, protože

2
nespokojená chudina vítala každou změnu, která by vylepšila její nuzný život. Proti těžkopádnému kázání ostatních kněží se Hus vyznačoval lehkostí přednesu, a proto jej církevní hodnostáři osočovali z kázání bludů.
Husovým vzorem byl John Wycliffe, v češtině znám jako Jan Viklef (1320-1384), který byl anglický teolog na Oxfordské univerzitě a propagátor reforem římsko-katolické církve.
Do doby, kdy ještě měl Hus sympatie arcibiskupa Zbyňka Zajíce, krále Václava IV a královny Žofie, byla mu jeho kázání tolerována. V roce 1408 se ale arcibiskup postavil proti každému, kdo uznával Vikléfa a přikázal všem odevzdat jeho spisy. Čeští mistři i studenti odmítli poslušnost a spisy nevydali.
Národnostní neshody na Karlově univerzitě se stupňovali. Když se kardinálové shodli, že rozkol odstraní volbou nového papeže na koncilu v Pise, vyzval král Václav IV univerzitu, aby se k účasti na tomto koncilu vyjádřila. Tento koncil měl kromě jiného, potvrdit králi Václavu IV jeho nároky na titul římského krále. Král se proto v této situaci obrátil na univerzitu a chtěl dosáhnout jejího souhlasu. Protože však na Karlově univerzitě měli větší vliv cizinci, vydal král 18. ledna 1409 Dekret kutnohorský a změnil tak poměr hlasů na univerzitě. Zatímco do této chvíle měl každý ze čtyř národů jeden hlas, nyní získal český národ tři hlasy na úkor ostatních národů (polského, saského a bavorského), které obdržely dohromady pouze jeden.
Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc dal v roce 1410 zabavit a spálit Vikléfovy spisy jako kacířské, zakázal kázání na soukromých místech a na Husa uvalil kletbu. Jako první poté v roce 1411 exkomunikoval Jana Husa.
Hus měl od papeže přísný zákaz konat církevní obřady v Praze, ale toto nebral nijak vážně, odvolával se přitom na Kristovo učení a kázal dále. Tím však pro něj skončila náklonnost krále a královny a proto raději opustil Prahu. Náklonnost krále ztratil to především proto, že velmi silně kritizoval prodej odpustků jako nepřípustné svatokupectví. Nebyl to však hlavní důvod, tím bylo to, že se ve světě šířily fámy o tom, jak král Václav IV podporuje kacíře.
Jan Hus se usadil v roce 1413 na Kozím hrádku nedaleko Sezimova Ústí v jižních Čechách a poté v roce 1414 v Krakovci. Zde psal česká díla a kázal venkovskému obyvatelstvu. Čechy byly pro Husa bezpečné, protože král Václav IV jej nemohl vydat žádnému soudu, jinak by české království bylo nařčeno z kacířství. Nebezpečí pro Husa ale přišlo z koncilu, který v roce 1413 svolal Jan XXIII na naléhání římského krále Zikmunda a který v roce 1414 zasedl v jihoněmecké Kostnici. Císař Zikmund vyzval Husa, aby se omluvil za své kacířství, právě před tímto koncilem a požadoval po něm, aby se podřídil autoritě církve.
Na pozvání krále Zikmunda se tedy Hus vydal na koncil v domněnce, že mu bude svobodně umožněno hovořit o své víře a nauce. Papež dokonce v Kostnici zrušil nad Husem klatbu. Když se ale 27. listopadu 1414 v Kostnici roznesla zpráva, že chce Jan Hus uprchnout, byl následujícího dne pod záminkou rozhovoru s kardinály předveden do paláce.
Michal De Causis (Husův protivník) poté podal proti Husovi první články, v nichž ho obvinil z osmi bludů v církvi. 4. prosince 1414 byla jmenována vyšetřovací komise a dva dny na to byl Hus uvězněn v kobce dominikánského kláštera na Bodamském jezeře. Zde byl držen až do března roku 1415. Hus věděl, že jako kacíř může dostat trest doživotního žaláře jen v případě, že se ke kacířství přizná a omluví se. Věděl, že pokud tak neučiní, bude odsouzen k smrti upálením na hranici.
Ani po dlouhém vězení, tělesných trestech a psychickém nátlaku, Jan Hus ze svých názorů neustoupil a byl proto dne 6. července 1415 v Kostnici na hranici upálen. Jeho popel byl poté vhozen do Rýna, aby jeho věrní nemohli uctívat jeho ostatky.

3
3. MISTROVO DÍLO


Jan Hus psal především traktáty, ale i rozsáhlejší díla. Pro církev psal latinsky a pro prostý lid česky.


O církvi / De ecclesia, 1413/

Latinský spis, ve kterém Hus zveřejňuje názory na poslání církve. Pokud podle něj nežije biskup ani papež v souladu se zásadami křesťanství, nemohou se pokládat za členy církve a nezaslouží si úctu. Dílo bylo jedním z důvodů Husovi obžaloby.


Výklad viery, Desatera a Páteře / motlitby Věřím v Boha, Desatero a Otčenáš/ (1412)

Husův výklad motliteb. Líčí v něm zkázu mravů u duchovenstva. Zastává názor, že pravý křesťan má pro pravdu bojovat. Hus se zde nevyhýbá ani kritice vlastní osoby. Také vyzval pány, rytíře, měšťany a knížata, aby dbali na čistotu mateřského jazyka.


Knížky o svatokupectví (1413)

Nejkritičtější Husův spis, ve kterém odsuzuje obsazování církve za úplatu. Kritizuje prakticky celou soudobou společnost a tvrdí, že už vlastně neexistuje pravá církev, protože vládne Antikrist.

 

Postila, tj. výklad svatých čtení nedělních / post illa verba – po oněch slovech/ (1413)

Velký soubor kázání. Toto Husovo dílo má velký kulturně-historický význam, zobrazuje soudobý život lidí.


Proti bule papežské (latinsky)

Spis vystupuje proti prodávání odpustků a přímo napadá papeže. Přímo vedl k tomu, že byl Hus vyhoštěn z Prahy a začal působit na venkově, kde poté přizpůsobil jazyk prostému lidu.


O českém pravopise (latinsky)

Spis odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka. Píše se v něm o snahách zjednodušit jazyk. Měkkost se měla naznačovat tečkou, délku měla určovat čárka namísto zdvojených hlásek.

4
Dcerka

Navazuje na dílo Tomáše Štítného, vysvětluje dívkám jak žít v souladu s božím slovem (jedná se o náboženskou výchovu).


O šesti bludiech
Zamýšlí se nad vztahem mezi církví a světským světem.

 

Ve vězení Jan Hus napsal několik spisů: O pokání
O milování Boha
O třech nepřátelích člověka
O smrtelném hříchu
O přikázání Páně a modlitbě
O manželství
O svátosti oltářní
4. VZTAH K PEDAGOGICE


Protože pedagogika je věda o výchově a vzdělávání, lze mít za to, že Jan Hus měl značný podíl na tom, že v českých zemích byla v husitské době nejvyšší vzdělanost obyvatelstva v Evropě. Vynikal především v rétorice. Jeho univerzitní proslovy a latinsky psaná příprava českých kázání jsou dokladem dokonalého ovládání řečnické teorie. Betlémská kázání byla plná hlubokých myšlenek, zaujetí pro pravdu a spravedlnost a podaná s velkým řečnickým umem. Můžeme tedy říci, že Jan Hus byl ve své době jedním z neslavnějších řečníků a jeho verbální projev byl obdivuhodný.

 


5. ZÁVĚR


Mistr Jan Hus významně zasáhl do vývoje češtiny přiblížením jazyka svých spisů hovorové řeči a všímal si čistoty řeči. Výrazně přispěl k rozvoji vzdělávací literatury v národním jazyce a působil mravním příkladem. Nahradil spřežkový pravopis diakritickým a zdůraznil poznání pravdy rozumem proti slepé autoritě. Hus byl symbolem boje za svobodu projevu, za svobodu náboženskou, ale i za svobodu v obecném slova smyslu a nápravu věcí veřejných. Největší morální apel Jana Husa, který nám zanechal je ten, že se pro pravdu obětoval a zaplatil tak cenu nejvyšší.


 



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama