Městský stát Vatikán (Stato della Citta di Vaticano) vznikl 11. února 1929 na základě tzv. "Lateránských dohod", které byly uzavřeny mezi italským státem a Svatým stolcem. Včele Vatikánu stojí papež, hlava katolické církve.


Vatikán se rozkládá na území Vatikánského kopce na pravém břehu řeky Tibery v místech, kde je pohřben sv. Petr, první papež katolické církve. Celková rozloha Vatikánu je 0,44 km2 a má asi 900 obyvatel. Veřejnosti jsou přístupná jen bazilika sv. Petra, Vatikánská muzea a na objednávku i Vatikánské zahrady.

Bazilika sv. Petra
Bazilika Sv. Petra je největší svatostánek na světě. Celková délka baziliky je 211,5 metrů. Do podlahy střední lodi jsou zapuštěna čísla a bronzové nápisy označujících délku katolických chrámů v různých zemích. Nechybí zde ani katedrála sv. Víta s délkou 124 metrů. Původně se nad hrobem sv. Petra klenula skromná kaplička. V roce 324 zde nechal římský císař Konstantin, který přešel na křesťanskou víru, postavit okázalou raně křesťanskou baziliku, která během staletí prošla mnoha požáry, pleněním, přestavbami a dostavbami. Úpadek baziliky, který začal přesídlením papežů do Avignonu (1309-1377) pokračoval i v 15. století. Až v roce 1451 vydal papež Mikuláš bulu, kterou zahájil éru tohoto chrámu. První projekt, jímž začala obnova baziliky vypracoval L. B. Alberti. Do roku 1452 vedl stavbu baziliky B. Rosselino. Roku 1455 umírá papež Mikuláš a práce na bazilice jsou na několik let zastaveny. Počátkem 16. století papež Julius II. znovu oživuje plány na výstavbu nového chrámu v čistě renesančním slohu a od roku 1505 začíná více než stoletá historie výstavby baziliky. Během stavby se na bazilice vystřídali nejlepší architekti a umělci několika generací. Přestavba baziliky se realizovala podle Bramatova velkolepého projektu, který chtěl vybudovat kostel ve tvaru řeckého rovnoramenného kříže s velkou střední kupolí a čtyřmi menšími postranními kupolemi. Po Bramantově smrti pokračuje ve výstavbě Raffael a po jeho předčasné smrti se díla ujímá Sangallo. V roce 1547 přebírá vedení stavby Michelangelo. Na počátku 17. století mění Maderno původní půdorys na tvar latinského kříže a dokončuje průčelí baziliky. O něco později doplnil Bernini chrámový komplex o eliptickou kolonádu - Svatopetrské náměstí (Piazza di S. Pietro), která má 284 sloupů a 88 pilířů. Ve svatopetrské bazilice se nachází hned několik kaplí.

Kaple piety
V této kapli se nachází freska od Michelangela, kterou vytvořil v pouhých 24 letech.

Kaple sv. Šebestiána
Domenichinova mozaika zde zachycuje světcovo utrpení.

Kaple Řehořova
Na oltáři nás upoutá vzácná freska P. Marie ustavičné moci. Výzdobu této kaple provedl G. Della Porta.

Kaple sv. Michala
U vchodu této kaple je náhrobek papeže Klementa XIII. Kopie mozaiky zobrazují světce od Reniho.

Kaple sloupu
Kaple sloupu je pojmenovaná podle fresky namalované na mramorovém sloupu, zachycující setkání sv. Lva s Attilou.

Svatopetrská kupole
Svatopetrská kupole je považována za vůbec největší stavitelské dílo, které kdy bylo realizováno. Kupole je vysoká asi 120 metrů, je nesena čtyřmi pilíři do nichž Bernini vytesal výklenky pro sochy čtyři světců: sv. Heleny, sv. Veroniky, sv. Longina a sv. Ondřeje. Překrásné fresky pocházejí od Michelangela.

Svatopetrské náměstí
Na Svatopetrském náměstí stojí majestátní obelisk, který je z roku 1586. Tento obelisk stál původně uprostřed cirku, který se na těchto místech nacházel za vlády císaře Nerona. Fontány, které jsou na náměstí umístěny pocházejí od Berniniho a Maderna.

Sixtinská kaple
Na přání papeže Sixta IV. Ji postavil v letech 1475-1480 florentská architekt Giovanni de Dolci. Z hlediska historického, uměleckého i náboženského je to jedna z nejdůležitějších součástí Vatikánských paláců. Tvojí ji jediný obdélník o rozměrech 40,5 x 13,2 metru. Na freskové úpravě této kaple se podíleli světoznámí umělci jako např. Michelangelo, Pinturicchio, Signorelli, Botticelli, Ghirlandaio, Roselli a další.

Názvy fresek:

Mojžíšova obřízka a Mojžíšův pobyt v Egyptě
Mojžíš odhání madiánské pastýře od studny a dává pít dcerám Jethrovým
Přechod přes Rudé moře
Mojžíš na hoře Sinaj dostává desky s Desaterem a Klanění zlatému teleti
Kristův křest
Povolání prvních apoštolů sv. Petra a sv. Ondřeje
Kázání na hoře a vyléčení malomocného
Stropní fresky na zakázku papeže Julia II. vytvořil Michelangelo. Výzdoba mu trvala čtyři roky a byla dokončena roku 1512. Na stěně za oltářem je slavný Michelangelův Poslední soud. Touto prací pověřil Michelangela papež Klement VII. Již roku 1533, ale Michelangelo dlouho váhal a začal pracovat teprve roku 1536. Práci dokončil o pět let později. Freska poslední soud má plochu 200 m2 a zobrazuje 390 postav.