Geografická charakteristika
Celý rozsáhlý americký dvojkontinent se nalézá na západní polokouli. Od ostatních světadílů je vzdálen, oddělen ohromnými prostorami Atlantského a Tichého oceánu. Blíží se jim jen v polárních končinách.


Ale i Beringův průliv mezi Severní Amerikou a Východní Asií je 100 km široký. Na rozdíl od "Starého světa" Evropy, Asie a Afriky, mezi nimiž existovaly živé styky od nepaměti, byla Amerika označována jako "Nový svět" a přestože její styky s ostatním světem v předkolumbovské epoše jsou nepochybné, zůstávala do 16. století v hluboké izolaci.

Základní vymezení
Americká pevnina protáhlá poledníkovým směrem dosahuje nejdále k severu poloostrovem Boothia. K Severní Americe počítáme i Grónsko. V rozsáhlém americkém středomoří v prostoru Karibského moře a Mexického zálivu mezi Severní a Jižní Amerikou, vystupuje nad hladinu množství ostrovů. Některé, jako např. Bahamy a zčásti i Kuba, jsou zbytkem rozsáhlejší, tektonicky pokleslé pevniny. Jiné, zejména Velké a Malé Antily, vytvářejí kordillerský horský hřbet ponořený do moře. Ve srovnání se Severní Amerikou je pobřeží Jižní Ameriky mnohem méně členité. Celý kontinent má kompaktnější charakter. Jižní řetěz Malých Antil a další ostrovy, jako např. Trinidad lemují venezuelské pobřeží. Z odlehlejších ostrovů počítáme k Jižní Americe zejména ještě Falklandy v jižním Atlantiku a souostroví Galapágy v Tichém oceánu.

Povrch
Horskou páteří celé Ameriky jsou Kordillery, nazývané v Jižní Americe častěji Andy. Dále k jihu je možno už zřetelně rozlišit horský systém Pacifiku sestávající z přerušovaného Pobřežního pásma a paralejních vysokých Kaskádových hor, vyvinutých zejména na území Spojených států, a východní soustavu skalistých hor. Oba systémy uzavírají řadu mezihorských plošin a pánví. Nejrozsáhlejším pánevním útvarem je Velká pánev, která na východě přechází ve slanou poušť s Velkým solným jezerem. Atlantská pobřežní nížina již ve východní Kanadě na poloostrově Nové Skotsko a pokračuje od severovýchodu Spojených států až na severní pobřeží Mexického zálivu. Kanadský štít budovaný z nejstarších hornin kontinentu tvoří rozsáhlé plató, zabírající velkou část východní a severní Kanady, poloostrov Labradorský i Arktické souostroví. Úrodná oblast Středních rovin se rozkládá mezi Kanadským štítem a Apalačskou soustavou. Severní Andy v Kolombii a Venezuele se výrazně větví a vytvářejí mezi sebou široká údolí a úvaly s pobřežním a vnitřním hřbetem. Střední Andy jsou nejširší částí celého pohoří měřící přes 700 km. Guayanskou vysočinu na sever od Amazonské nížiny tvoří rozsáhlá prvohorní tabule často ohraničena příkrými srázy a stupni.

Vodstvo
Vývoj říční sítě i vznik množství jezer na severu kontinentu výrazně ovlivnilo čtvrtohorní zalednění. Převážná část vodních toků směřuje z Atlantského oceánu až už přímo, nebo do jeho okrajových moří a zálivů. Mississippi spolu se svým přítokem Missouri se třetí nejdelší řekou. Za pomoci svých mocných přítoků(Arkansas, Ohio, Tennessee a několika dalších) sbírá své vody z povodí přes tři a čtvrt miliónu km2 a svojí rozvětvenou deltou odvádí do Mexického zálivu téměř 20 000 m3 za sekundu v průměru. Mocným tokem je i Rio Grande. Horské rozvodí v Severní i Jižní Americe probíhá nedaleko Tichomořského pobřeží. Proto jsou řeky odtékající k Tichému oceánu mnohem méně významné. Nejdelší je Colorado protékající několika hlubokými kaňony až do Kalifornského zálivu. Také v Jižní Americe je říční síť většinou hustá a bezodtoké oblasti celkově nejsou příliš rozsáhlé. Rozsáhlou Amazonskou nížinu, porostlou vlhkými pralesy, kde prší skoro denně, odvodňuje ohromná řeka Amazonka. Množstvím své vody (120 000 m3 za sekundu), plochou povodí přes sedm miliónů km2 a délkou skoro 7 025 km je největším veletokem na světě.

Oblastní rozdělení
V základním kontinentálním rozdělení dělíme Ameriku na Severní a Jižní. Jejich rozmezí tvoří Karibské moře a na souši nepochybně jen 48 km široká Panamská šíje. Geograficky je samostatnou součástí Severní Ameriky i tzv. Střední Amerika. Jižní a Střední Amerika spolu s Mexikem a středoamerickými ostrovy se společně označuje také jako Latinská Amerika. K vlastní Severní Americe zahrnujeme Kanadu, Spojené státy americké, z ostrovů pak především Grónsko. Země Střední Ameriky se rozkládají jednak na pevnině, od Mexika až po Panamu, jednak v souostroví Velké a Malé Antily a dalších ostrovech. V Jižní Americe je třeba rozeznávat andské země (Venezuelu, Kolumbii, Ekvádor, Peru, Bolívii a Chile). V jejich ekonomice převládá těžba nerostných surovin, zemědělství na náhorních plošinách, popřípadě rybolov. Nejrozsáhlejší je skupina Brazílie, laplatských a guayanských zemí v oblasti východně od And. Brazílie a Argentina, mezi nimiž leží dvě menší země Paraguay a Uruguay, se rozkládají v Amazonské a Laplatské nížině a ve plošinách Brazilské a Guayanské vysočiny.