Právní normy:
V právní teorii bývají odlišovány určité druhy právních norem
dle hledisek : účelu dispozice
dikce dispozice
jiných způsobů klasifikace
Podle účelu dispozice rozlišujeme: - Kogentní: čili
kategorické normy, které vylučují jakoukoli možnost subjektu chovat se odlišně,
než jak stanoví dispozice normy.
Reklama
Dispozitivní: jsou ? opačným polem?, protože dávají subjektům
možnost dispozice s jejich právy a povinnostmi a teprve jestliže tak neučiní,
nastoupí podpůrně ustanovené normy.
Z hlediska dikce:
zavazující
cílové
doporučující
Dle ostatních kritérií : - kolizní ? řeší střet dvou právních
( národních) řádů.
operativní- vymezují platnost normy časem , subjektem.
Normy působí v určitém čase, na určitém území či platí k určitým
adresátům.Časová působnost norem- život PN je vymezován dvěma
okamžiky. ? nabytím účinnosti a zánikem účinnosti.
schválení
platnost ? 15 dní
účinnost ? uveřejněný ve sbírce zákonů
Zánik normy: může nastat :- uplynutím času
zrušením
změnou
Obsahové zrušení PN: - norma pozdější rusí předcházející
pozdější vydaná speciální ruší obecná ustanovení
pozdější vydaná neruší speciální dřívější
Formální náležitosti zrušení PN: - Právní předpis obsahuje z pravidla
derogační klauzuli- zrušující ustanovení.
taxativní ? přesný, úplný výčet všech zruš. Ustanovení
generální ? jen ty co odporují nové normě
gen. s tax. výčtem ? je kombinací dvou předchozích typů
Právní norma : základní skladebná jednotka právního normativního
aktu.
? všeobecně závazná
? má právní vynutitelnost
? normativní
? forma ? předepsaná ve Sbírce zákonů
Právní normy tvoří logickou strukturu: 1. Hypotéza ? předpoklady,
podmínky
2. Dispozice ? vlastní pravidlo chování
3. Sankce ? postih
Ustavní soud:
patří do ústavního práva a moci výkonné. Sídlí v Brně, je to
soud který má za úkol ochránit ústavnost. Je to tedy nezávislý orgán ?
strážce ústavnosti. Ustavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných
prezidentem republiky. Rozhodnutí ústavního soudu jsou závazná pro všechny
orgány i osoby, nejde se odvolat!
Základní práva občana:
právo na život
nedotknutelnost osoby
osobní svoboda
ochrana majetku osob, cti, dobré pověsti, jména, soukromí, rodinného
života, obydlí, listovního tajemství
svoboda pobytu a pohybu
svoboda myšlení, náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké
tvorby
právo sdružovat se ve spolcích
práva národnostních a etnických menšin
svoboda projevu
každý má právo na vzdělání
právo na příznivé životní prostředí
Druhy práv:
ústavní právo
finanční právo
rodinné právo
trestní právo
mezinárodní právo
soukromé právo
církevní právo
živnostenské právo
občanské právo
veřejné právo
Správní právo
Pracovní právo
obchodní právo
Formy státu:
Rozlišujeme zde: - stát demokratický
- stát nedemokratický
Nedemokratické formy vlády
Jsou charakteristické tím, že státní moc je soustředěna v rukou
malé části obyvatelstva nebo dokonce jednotlivce.
Podle toho rozeznáváme jedinovlády nebo vlády skupin.
V jedinovládách je veškerá státní moc soustředěna v rukou
jedince.
Při vládě skupin je veškerá státní moc soustředěna v rukou určité
skupiny .
Vlády skupin dělíme na:
ARISTIKRACIE ?vláda skupin rodové šlechty
PLUTOKRACIE ?vláda skupin s dominantním majetkovým postavením
OLIGARCHIE ? vláda skupin, která se nevytvořila ani na základě
majetku ani rodu
Demokratické formy vlády:
Nejobecněji vyjádřeno ?vládu lidu? tzn. že zdrojem veškeré veřejné
moci ve státě a legitimity postavení orgánů této moci je lid. K základním
znaků demokratické formy patří:
účast obyvatelstva na správě a řízení státu a určování jeho úkolu
rovnoprávnost všech, kteří se na správě státu účastní
podřízení menšiny většině při rozhodování
vymezení a garantování demokratických práv a svobod.
Vývojové stupně demokracie
vojenská demokracie: vztahovala se pouze na muže a byla vázána na
vojenskou povinnost. Existovala v době přechodu od předstátních
formací ke státu.
antická demokracie v Řecku: svobodní občané se zúčastňovali
na řešení státních záležitostí, neexistovali zde volby.
římská demokracie: byla to první zastupitelská demokracie, voleni
byli tzv. tribunové lidu
šlechtická demokracie: jednalo se o zastupitelskou demokracii s účastí:
vyšší šlechty, nižší šlechtu, duchovenstva
liberální demokracie: vycházela z volné soutěže politických
stran
pluralitní demokracie: jde o nejvyšší vývojový stupeň demokracie.
Umožňuje demokratické střetávání rozdílných politických, ekonomických,
sociálních, kulturních a náboženských zájmů
Podle toho jakým způsobem se demokratické formy vlády uskutečňují,
rozeznáváme tzv. přímé a nepřímé demokracie.
Ústava
Moc zákonodárná
Orgánem zákonodárné moci je Parlament České republiky, který
je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Poslanecká sněmovna: má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu
čtyř let. Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním a na
základě všeobecného, rovného s přímého volebního práva a to systémem
Poměrného zastoupení ./jde o systém, při němž voliči
odevzdávají své hlasy pro politické strany, které se voleb účastní/.
Právo volit do Poslanecké sněmovny /tzv.aktivní právo/ má každý občan
České republiky, který nejpozději v den voleb dosáhla věku 18 let. Být
volen do Poslanecké sněmovny /tzv.pasivní volení/ má každý občan, který
dovršil 21 let. Zvolený poslanec skládá slib České republice.Poslanecká
sněmovna může být rozpuštěna.
Senát: má 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let.Volby do Senátu
se konají každé dva roky, kdy se volí jedna třetina senátorů.Volí se
tajným hlasováním, na základě rovného, přímého volebního práva.Senátorem
se stává člověk, který ve volebním obvodě dosáhl nadpoloviční většinu
hlasů.Zvolen může být každý občan ,který má 40 let..V čele komor sedí
předsedové a místopředsedové.Jejich další orgány jsou komise, výbory?
Do Senátu může volit každý občan, který dovrší 18 let.Senát nemůže
být rozpuštěn.V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny za něho přebírá
činnosti.
Hlavním úkolem Parlamentu jako nejvyššího zákonodárného
orgánu je projednávání a přijímání zákonů ? tedy legislativní činnost.Návrhy
zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. Ta návrhy předloží
vládě, která má právo se ke všem zákonům vyjádřit .
Pokud Poslanecká sněmovna návrh zákona schválí , postoupí do Senátu
. Ten bud zákon schválí nebo jej vrátí Poslanecké sněmovně se svými
připomínkami ?.Poslanecká sněmovna hlasuje o návrhu zákona zamítnutého
vládou?návrh je přijat ,jestliže jej schválí nadpoloviční většina
poslanců. Přijatý návrh zákona je předložen prezidentu
republiky.Ten má právo vrátit zákon do 15 dnů.
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny,
prezident republiky a předseda vlády.
Komory jsou schopny usnášet je- li přítomna 1/3jejich členů.
Parlament může rozhodnout o vyhlášení válečného stavu , je-li
republika napadena.
Moc výkonná
Mezi orgány moci výkonné podle ústav ČR patří prezident republiky, vláda
a státní zastupitelství. Prezident republiky : je hlavou státu .Z
výkonu své funkce není nikomu odpovědný, nesmí být stíhán a držen. Z téměř
absolutní imunity je pouze jediná výjimka ? žaloba Senátu ? prezident
velezrada- ústavní soud. Není pak potrestán jen zbaven své funkce. Návrh
na prezidenta musí podat min. deset poslanců na společné schůzi obou komor.
Volební období prezidenta je na 5 let, 2 x po sobě a musí mít více než
40let. Prezident se může úřadu vzdát, nemůže být odvolán. Rozdělení
pravomocí jde pak k premiérovi a předsedovi Poslanecké sněmovny.
Úkoly prezidenta:
zastupuje stát navenek
jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády
svolává zasedání Poslanecké sněmovny
rozpouští - //-
je vrchním velitelem ozbrojených sil
má právo udělovat amnestii
Vláda:
Je vrcholným kolektivním orgánem moci výkonné. Skládá se z ministrů,
z předsedy. Ze své činnosti je odpovědna Poslanecké sněmovně. Předsedu
i ministry do funkcí jmenuje prezident. Členové vlády ? ministři řídí
určitá odvětví/ např. financí, hospodářství, zdravotnictví, školství?/
Moc soudní:
Soudní moc je nezávislá, není odpovědna žádné jiné moci. Ústavou je
jí zaručena nezávislost. Soudní moc poskytuje ochranu občanů, práva a
subjektů.
Soudcem z povolání může být ? bezúhonný občan, který má ukončené
VŠ právnické vzdělání, vykonal praxi justičního čekatele a obor ukončil
justiční zkouškou. Soudce je vázán pouze zákonem.
Soustava soudů:
Nejvyšší soud- Brno
Nejvyšší správní soud
Vrchní soudy ? Olomouc, Praha
Krajské soudy
Okresní soudy
Nejvyšší soud je soud ústavní se sídlem v Brně.
Občanské soudní řízení:
Občanským soudním řízením , nebo - li civilním procesem nazýváme
postup soudu, v němž se jedná a rozhoduje o právech a povinnostech občanů,
PO, z oblasti práva občanského, obchodního, rodinného a pracovního.
Je upraven Občanským soudním řádem /OSŘ/. Řízení se koná před nezávislým
soudem, který je místně a věcně příslušný k projednání věci. K řízení
v prvním stupni je příslušný ?okresní soud.Krajský soud pak v druhém/
věci, osoby, stávky/.V občansko soud. Řízeních rozhoduje samosoudce nebo
senát.