Úmluva o právech dítěte (zkrácené znění)
Úmluva o právech dítěte byla jednohlasně schválena Valným shromážděním
OSN v listopadu 1989.V únoru 1991 se k ní přihlásila tehdejší Česká a
slovenská federativní republika.
Reklama
Po rozpadu Federace přijala Úmluvu i Česká
republika.Podpisem Úmluvy se stát zavazuje, že bude respektovat a zabezpečovat práva
stanovená Úmluvou, a to každému dítěti, bez jakékoliv diskriminace.Podle této
Úmluvy je dítětem každý lidský tvor do 18 let, pokud není věk dospělosti stanoven
jinak zákony té země.Ustanovení Úmluvy mají vyšší právní moc, nežli zákony
domácí, jsou tedy "platnější".Podpisem Úmluvy se stát zavázal, že bude
tuto Úmluvu nejen dodržovat, ale že bude o ní informovat nejen děti, ale i celou
veřejnost a že se jí bude řídit ve všech záležitostech, kteří se týkají
dětí.
Práva dítěte daná Úmluvou:
Každé dítě má právo na život, na jméno, na státní příslušnost.
Pokud je to možné, má každé dítě právo znát své rodiče a má právo na
jejich péči.Má právo stýkat se s oběma rodiči.
Každé dítě má právo svobodně vyjadřovat své názory (v mezích slušnosti) a
to na všechny záležitosti, které se jej týkají.Názorům dítěte se musí věnovat
patřiční pozornost.Dítě má právo na svobodu projevu.
Každé dítě má právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky
bez ohledu na hranice.
Každé dítě má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, má právo
se sdružovat a pokojně shromažďovat.
Žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého
života, rodiny, domova, korespondence.Nesmí být vystaveno útokům na svou čest a
pověst.
Stát činí všechna opatření k ochraně dětí před tělesným či duševním
násilím,urážením či zneužíváním, trýzněním či vykořisťováním.
Každé dítě má právo na zdraví a na životní úroveň nezbytnou pro jeho
tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj.K tomu činí stát
opatření k zajištění lékařské a zdravotní péče, k potírání nemocí a
podvýživy, k tomu, aby všechny děti měly dostatek výživné stravy a čisté pitné
vody.Rodiče jsou odpovědni za to, aby v rámci svých schopností a možností svým
dětem takovou životní úroveň zajistili.
Každé dítě má právo na vzdělání.Stát zavádí pro všechny děti bezplatné a
povinné základní vzdělání, podněcuje střední vzdělání, zpřístupňuje
vysokoškolské vzdělání pro všechny, a to podle jejich schopností.Zpřístupňuje
informace a poradenskou službu v oblasti odborného vzdělání.
Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou
důstojností dítěte.
Výchova má směřovat k rozvoji osobnosti, k posilování úcty k lidským právům a
základním svobodám,k posilování úcty k rodičům,národním hodnotám své země a
jiných civilizací, k přípravě dítěte na život ve svobodné společnosti v duchu
míru, přátelství, snášenlivosti a rovnosti národů,etnických, národnostních a
náboženských skupin.Děti z národnostních menšin mají právo užívat vlastní
jazyk a praktikovat vlastní náboženství.
Duševně, tělesně či smyslově postižené dítě má právo prožívat plného
života tak, aby byla respektována jeho důstojnost a aby se rozvíjela jeho osobnost.Má
právo na zvláštní péči, na přístup ke vzdělání a odborné přípravě tak, aby
se mohlo co nejlépe účastnit života a práce ve společnosti.
Každé dítě má právo na odpočinek a volný čas, na svobodnou účast v
kulturním životě a umělecké činnosti.
Každé dítě má právo na ochranu před hospodářským vykořisťováním, před
vykonáváním jakékoliv práce, která je pro ně nebezpečná, před užíváním
narkotických a psychotropních látek,před sexuálním zneužíváním.Dítě nesmí
být používáno k pornografii,musí být chráněno před únosem,nesmí s ním být
obchodováno, nesmí být mučeno či podrobováno jakémukoliv týrání,ponižujícímu
zacházení a trestání.
Za trestné činy nebude osobám mladším 18ti let ukládán trest smrti a trest
doživotí.Každé dítě obžalované z porušení trestního zákona musí být
považováno za nevinné do doby, kdy je podle zákona prokázána jeho vina nezávislým
soudem.
čerpáno z: "co je to Úmluva o právech dítěte,1997 G.Milfortová
--------------------------------------------------------------------------------