Religiozita v České republice a její předpokládaný vývoj


1. Slovo úvodem


Již sedmým rokem jsem studentem Církevního gymnázia. Upřímně řečeno, v době vstupu na tuto školu jsem toto o náboženských otázkách věděl pramálo.


Když by se mne někdo před vstupem do primy zeptal na to, jaké církve či náboženské společnosti v České republice znám, omezil bych se pravděpodobně na církev římskokatolickou, která je pravděpodobně nejvýrazněji zapsána v obecném společenském povědomí.

Na tomto ústavu jsem se také poprvé setkal poprvé s předmětem zvaným religionistika, jež byl pro mne do té doby velkou neznámou. Postupem času jsem se naučil na otázky náboženství pohlížet s respektem hodným samostatné vědecké disciplíny. Dostalo se mi základních informací o historii světových náboženství, především pak judaismu a křesťanství, základních informací se mi dostalo i o dalších světových náboženstvích jako je islám, buddhismus či hinduismus. Spíše pro zajímavost byly studentům podány informace o některých sektách působících na našem území.

V současné době se výuka tohoto předmětu podle mého názoru zbytečně omezuje na problematiku. Tyto tendence působí o to podivněji uvědomíme-li si, že evropská kultura vyrostla na křesťanských kořenech. Zvyklosti spojené s tímto náboženstvím pak s naprostou samozřejmostí pronikly i do každodenního života těch z nás, kteří se k žádnému náboženství nehlásí.

O východních náboženstvích má pak většina z nás pouze histirické povědomí. O všedním životě vyznavačů těchto nemáme prakticky žádné informace navzdory jejich silnému vlivu na život politický i kulturní, který si uchovávají v některých zemích (platí zvláště v případě islámu).

Jsem si plně vědom toho, že plnou odpovědnost za současný stav nese Ministerstvo školství vinou nevhodné koncepce osnov daného předmětu.

Mám za to, že v české společnosti je stále velmi vžitý určitý diskriminační postoj vůči menšinám, což se významně projevuje i na poli náboženském. Řada v této zemi nepůvodních hnutí není na seznamu státem uznávaných církví navzdory tomu, že počet registrovaných členů je pro zapsání na seznam a z něho plynoucí finanční výhody dostačující.

Veřejnoprávní instituce jakou je Česká televize donedávna vysílala pořad Křesťanský magazín, aniž by dávala prostor vyznavačům ostatních náboženství. Od počátku roku 2001 se v programové nabídce ČT objevuje pořad s názvem Cesty víry, který postrádá přímou orientaci na konkrétní náboženství. Po mnoha letech jsme se tak dočkali prvního svědectví o názorové pluralitě v ČT.

Navzdory relativní nedostupnosti se nepůvodní náboženská hnutí těší v naší zemi stoupající popularitě, zvláště mezi mladou generací Na tomto místě bych se rád pokusil zmínit významné náboženské společnosti s důrazem kladeným na mnohdy opomíjená společenství. Proč ? Právě pro jejich atraktivitu.

Mnoho lidí vyhledává tato hnutí, aniž by o nich věděla cokoli bližšího. Často vstupují do různých společenstev, pouze pod vlivem líbivě znějících hesel. Tito lidé jim mnohdy uvěří, chtějíc se zbavit osobních problémů a žít ?lepší život?. Zapomínají na skrytá nebezpečí. Právě proto hodlám těmto hnutím, jež mají mnohdy sektářský charakter, věnovat poněkud více prostoru.

Podle mého soudu bych se dopouštěl chyby, kdybych k práci přistupoval pouze s vědomím efektu v podobě známky z religionistiky. Mým cílem je čtenáře informovat či varovat a předložit mu vlastní vizi s ohledem na danou problematiku. Nechť tedy posoudí, nakolik se tato snaha setkala s úspěchem.



2. Religiozita v České republice


Dříve, než se budu věnovat současnému stavu, považuji za vhodné termín religiozita patřičně definovat. Dále si rovněž neodpustím krátký pohled do historie. Soudím totiž, že zde lze najít mnohá vysvětlení pro některá specifika.



2.1 Definice pojmu religiozita
z lat. religio ? náboženství, náboženskost je obecně lidský sklon uctívat Boha či jiné objekty vedoucí k vytváření náboženství. Sociologicky jde obecně o přítomnost náboženství v populaci, zjišťovanou sociologickými metodami



2.2 Malý historický exkurs
Není pochyb o tom, že tradičním náboženstvím na území našeho státu je křesťanství. První zmínky o tomto náboženství pochází z druhé poloviny devátého století. Konkrétně roku 863 přicházejí na území dnešní Moravy byzantští misionáři, aby šířili křesťanskou věrouku mezi tamním obyvatelstvem. V následujících staletích dochází k prudkému nárůstu počtu křesťanů. Doklady se nám zachovaly dodnes v podobě písemné (kroniky), především pak v architektuře (katedrály).

Období relativního náboženského klidu přetrvává až do počátku 15. století. Tehdy dochází na území k herezi, jejíž myšlenkovým vůdcem se stává osobnost Jana Husa. Kritika poměrů v katolické církvi jej přivedla až před kostnický tribunál, který jej roku 1415 označil za kacíře a odsoudil jej k smrti upálením. Není bez zajímavosti, že tento akt uvedl zemi na dvě desetiletí do válečného stavu.

Náboženské spory stály rovněž na pozadí konfliktu evropského významu ? třicetileté války. Vítězství katolických vojsk v bitvě na Bílé hoře proběhnuvší 8. listopadu 1620 mělo za následek zesílenou represivní politiku vůči stoupencům protestantismu, kteří byli nuceni konvertovat ke katolictví. Z těchto důvodů se protestanti často uchylovali do nábožensky tolerantnějších oblastí Evropy (Komenský).

V následujících staletích setrvaly české země i nadále pod vlivem katolicky orientovaných Habsburků.

Není proto divu, že v roce 1910 se ke katolictví hlásí drtivá většina populace (viz. Tabulka 1)



Tabulka 1

Náboženství
Počet vyznavačů
Počet vyznavačů v %

Katolíci
94754
95,3

Evangelíci
923
1

Židé
3530
3,5

Bez vyznání
151
0,2

Celkem
99178
100




Hrůzy a zklamání z první světové války způsobily mezi obyvatelstvem odklon od náboženství, což je patrné již ze statistik z roku 1921, kdy poprvé výrazně stoupl počet lidí bez náboženského vyznání (viz tabulka 2).



Tabulka 2

Náboženství
Počet vyznavačů
Počet vyznavačů v %

Katolíci
61344
56,8

Evangelíci
6451
6,3

Církev československá
4821
4,2

Židé
3094
2,8

Jiné vyznání
313
0,3

Bez vyznání
31971
29,6

Celkem
108023
100




V následujících letech panovalo v zemi totalitní prostředí, úroveň religiozity proto nadále klesala. V situaci, kdy si přihlášením se k náboženskému vyznání zahrávala řada lidi s osudem nejen svým, ale i celých rodin to bylo nevyhnutelným jevem. Komunistická ideologie si totiž potřebovala vytvořit jakýsi ?monopol na pravdu? a proto jakékoli odlišné názory nekompromisně potírala.



2.3 Současný stav
Současnou úroveň religiozity lze vysvětlit příčinami ryze historickými. Obecně lze říci, že nadále stoupá počet lidí bez vyznán především na úkor katolíků, jejichž zastoupení v obyvatelstvu města Plzně je v současnosti zhruba čtvrtinové (viz tabulka 3).

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že po revoluci mírně klesá počet lidí hlásících se k ateismu (méně než polovina populace). Na druhé straně je ovšem třeba říci, že počet lidí hlásících se konkrétnímu náboženskému vyznání zůstává přibližně konstantní. V této souvislosti vzbudila veřejnou diskusi kampaň katolické církve před sčítáním lidu na jaře tohoto roku, v níž byli občané vyzýváni k vyplnění konkrétního údaje v kolonce ?náboženské vyznání?.


2.3.1 Stav religiozity v Plzni dle dostupných statistických údajů (1991)
viz Tabulka 3



Tabulka 3

Náboženství
Počet vyznavačů
Počet vyznavačů v %

Katolíci
45402
26,2

Českobratrská evangelická církev
3062
1,8

Československá církev husitská
1972
1,1

Ostatní křesťanské církve
858
0,5

Ostatní náboženské společnosti
345
0,2

Bez vyznání
95429
55,2

Údaj nevypsalo
25940
15,0

Celkem
173008
100






Pro větší přehlednost přikládám graf:

Graf 1




Zde je vyjádření historického vývoje religiozity v Plzni v %

Graf 2






2.3.2 Současná úroveň religiozity v celostátním měřítku
Dle sčítání lidu, které proběhlo na území dnešní České republiky v roce 1991 se celkem 4 021 385 obyvatel identifikovalo jako římští katolíci, což představuje asi 39 % populace. K Českobratrské církvi evangelické se přihlásilo 203 996 lidí, což představuje přibližně 2 % obyvatelstva. Mezi další církve, jejichž členská základna přesahuje desetitisícovou hranici náleží Církev československá husitská (178 036 obyv.), Slezská evangelická církev augsburského vyznání, (33 190 obyv.), Církev pravoslavná (19 354 obyv.) ale i Svědkové Jehovovi (14 575 obyv.), kteří ovšem bývají tradičně (dle mého názoru oprávněně) řazeni mezi společnosti mající charakter sekt, ačkoli se sami považují za křesťany.

Podle dostupných informací je v ČR v současné době 21 státem uznávaných náboženských společností (kromě jiných i Svědkové Jehovovi). Jaká jsou kritéria pro umístění na tento seznam ? Minimální počet členů nutný pro registraci je 10 000 podpisů zletilých osob, jenž se hnutí hlásí, avšak pokud je inkriminovaná náboženská společnost registrována ve Světové radě církví, stačí jí k přijetí na seznam pouze 500 podpisů.

Z přijetí na seznam pramení pro společnost určité výhody (např. nárok na státní dotace, možnost výuky náboženství ve školách, působení duchovních v nemocnicích či armádě.





3 Předpokládaný vývoj
Úroveň religiozity v České republice pravděpodobně nebude v budoucnu prodělávat dramatické změny. Počet lidí hlásících se ke konkrétnímu náboženskému vyznání bude pravděpodobně mírně klesat. Na druhé straně bude podle mého názoru pokračovat proces určitého odtabuizování náboženských otázek spojený s pravděpodobným poklesem počtu ateistů (nikoli nevěřících).

Očekávám vzestup náboženské tolerance doprovázený vzrůstem některých v zemi nepůvodních myšlenkových proudů (buddhismus, hinduismus). V našich podmínkách se však spíše než o náboženství jedná o určitý druh životního stylu vyjádřený myšlenkovou sounáležitostí s daným učením. Stinnou stránkou tohoto jevu bude nebezpečí rostoucího vlivu některých sekt (např. Svědkové Jehovovi či Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů).

Nadále pravděpodobně zůstane zachována rozmanitost regionů s ohledem a ohledem na míru religiozity. Tradičně silně křesťansky orientovanou oblastí tak zůstane jižní Moravy zatímco ve velkých městech bude dominantní obyvatelstvo bez náboženského vyznání

Použitá literatura:
Fojtíček, Martin - Plzeňská náboženská scéna, 1998 (práce je dostupná on-line na adrese http://www.volny.cz/ledce/pnsweb.html)

Obsah:
Religiozita v České republice a její předpokládaný vývoj 2

1. Slovo úvodem_ 3

2. Religiozita v České republice_ 4

2.1 Definice pojmu religiozita 4

2.2 Malý historický exkurs 4

2.3 Současný stav 5

2.3.1 Stav religiozity v Plzni dle dostupných statistických údajů (1991) 5

2.3.2 Současná úroveň religiozity v celostátním měřítku_ 7

3 Předpokládaný vývoj 7

Použitá literatura: 8

Obsah: 8