Motivace osobnosti

Při zkoumání motivace osobnosti hledáme odpověď na otázku, co daný jedinec chce a proč to chce.

Dva aspekty východiska 1) proč je daný jedinec aktivní
2)proč má jeho aktivita právě daný a nikoliv jiný směr

motiv-pohnutka chování
motivace-soustava pohnutek či jako proces podněcování aktivity

K tomu aby došlo k realizaci motivovaného chování je nezbytná existence vnitřních motivačních dispozic jedince a podnětů, které tu kterou motivační dispozici aktualizují.




O motivaci se v psychologii uvažuje:
-na úrovni psychologických procesů, stavů a vztahů
-v rovině etologického přístupu ke zdrojům a determinantám motivace chování v kontextu srovnávací psychologie
-z hlediska úlohy motivace v procesu osvojování si nové skutečnosti kontextech psychologie učení.
-na úrovni individuálně příznačných motivačních vlastností v jejich struktuře a dynamice v psychologii osobnosti

Motivace jako proces podněcování k aktuálnímu způsobu a směru chování je spojována s aspektem dynamiky, podněty se pak hledají buď ve struktuře osobnosti, nebo ve vnějším prostředí. Přehled základních specifických motivačních koncepcí v jejich souvislostech podal K.B. Madsen kde říká například, že se jedinec vyznačuje množstvím pohnutek integrovaných do motivační struktury osobnosti.. Jsou to slitiny vrozených a získaných charakteristik zaměřenosti osobnosti, které se působením podnětů projevují v aktualizovaných činnostech.(vnitřních, vnějších aktivitách) jako vzbuzené motivy.

Motiv jako agens, determinující za určitých podmínek prožitky a chování subjektu, se nejen aktualizuje, ale i formuje v dialogu v interakci s vnějším prostředím.

Jedním z nejzákladnějších činitelů utváření pro daného jedince příznačné struktury motivace v celém jejím hierarchickém uspořádání je jeho uvědomělá poznávací aktivita. V tomto smyslu vystupují předměty a jevy vnějšího světa nejen jako objekty poznávání, ale i jako hybné síly chování, jako popudy stimulující rozvoj pohnutek, motivů, jednání, cíle snažení, zaměřenost aktivit apod. Ale k tomu aby se situačně aktualizovaný motiv stal motivační vlastností osobnosti, musí být v osobnosti upevněn, zobecněn a také fixován ve vztahu k povaze podmínek a situací, v nichž se vyjevuje a aktualizuje.

Motivaci lze pojímat jako specifickou kvalitu psychické regulace a determinace lidského
snažení a činnosti. V psychologii osobnosti nejde o pochopení motivace o sobě, ale o pochopení motivační struktury( v jejich zdrojích),která je pro osobnost daného individua příznačná a jejíž poznání umožňuje odhalit, jak a proč se ten který jedinec za těchto konkrétních okolností zachoval či zachová.



Potřeby
Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil.
Říká že Do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat, tvořených specifickou jednotou potřeby.

Potřeby ? všechno to, co jedinec chce, o co se snaží. Považuje je za nejdůležitější osobnostní faktory a vymezuje 5 kriterií jejich identifikace:

a) typický trend (průběh a výsledek) jednání
b) typický modus (vzor) chování
c) selektivní vnímání (výběr, co vybírat či zamítat, jak odpovídat na nový tlak)
d) city (exprese emocí a citů)
e) manifestované uspokojení (či nespokojenost) s dosažením určitého efektu

Tlak ? všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má (splnit, naplnit).

Rozlišujeme dva druhy tlaku:

a) tlak objektivní (stav věcí a okolností vyvolávajících tlak)
b) tlak subjektivní (zpracování toho tlaku)

Pro jednání je podstatné nikoli to, co je žádáno objektivně, ale to co jedinec jako tlak prožívá subjektivně.
Potřeby a tlaky se ve své tematické jednotě navzájem ovlivňují.
Každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování.

Tři kategorie potřeb.
1. viscerogenní potřeby ? jsou vrozené a jsou primárně determinované stavy nebo procesy ve vnitřních orgánech. Zahrnuje potřeby orientované na stavy nedostatku (např. potřeba potravy, kyslíku), přebytku (potřeba sekrece, urinace, sexuálního vybití), obrany a úniku (vůči škodlivinám, bolesti, anomáliím)
2. psychogenní potřeby ? jsou získané vnějšími tlaky. Potřeby pojené s neživými předměty (získávání, uchovávání, udržování, vytváření)
3. skryté potřeby ? mezi které řadíme např. obavu zůstat bez pomoci, ponížení, narcismus


Systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze nahlížet jako na : proces a strukturu.











Cattellovy ergické pudy (vrozené motivační rysy - ergy)





Scématické znázornění Maslowovy hierarchie potřeb.



Potřeby
Seberealizace
Realizace potenciálu

Potřeby sebeúcty
Úspěch a uznání

Potřeby příslušenství a lásky
Přidružení a přijetí

Potřeby bezpečnosti a jistoty
Dlouhodobé přežití a stabilita

Fyziologické potřeby
Hlad, žízeň, atd.