Marcus Tullius Cicero

Marcus Tullius Cicero je považován za největší osobnost pro jeho přínos v literatuře a politice římského státu na konci republiky.

Narodil se 3 ledna 106 před.


n.l. u Arpina jako syn maloměstského aristokrata.Řečník nežil v lehké době,jako vojín bojoval ve valce se spojenci.Právě v době Sullovy diktatury se Cicero poprvé začal angažovat v soudních sporech ,nejprve v drobných,i pote hrdélních.V roce 79 se proslavil svou obhajobou křivě obviněného Sexta Roscia.V témž roce byl nucen opustit Řím kvůli zdravotním problémům způsobeným velikým napětím.Lékaři mu doporučili ukončit započatou řečnickou dráhu,ale Cicero to odmítl a místo toho odjel zdokonalit sám sebe do Řecka a Malé Asie.Roku 64 se Cicero stává jedním ze dvou nejvyšších úředníků v imériu-konsulem a to i přes silnou opozici ze strany Catiliny.Poté ve své funkci potlačil povstání výše zmíněného a zavázal si tak město.Cicerův politický pád přišel v dubnu roku 58,kdy byl Cicero úřendně vyhoštěn a odešel do Thessaloniky. Na konci roku 50 se Cicero vrátil do říma,kde se připravolavalo k vypuknutí občanské války.po porážce Pompeia uPharsalu se Cicero uchýli do soukromí,kde pěstoval filozofii a psal knihy s velkou vytrvalostí.

Toto období jeho života skončilo se smrtí Ceasara,již brzy si uvědomil,že jeho místo začínom zaujímat Marcus Antoninius. Více než šedesátiletý Cicero vytáhl do boje proti Antoniovi,ale ten se ukázal jako silnější a nechal svého protivníka zavraždit.Stalo se to na pobřeží u Ceiety dne 7 prosince 43 l.p.n.l.

Jeho ruka a hlava ,symboly řečnictví,byly poslány do Říma a vystaveny.