Liberalismem označujeme politickou a ekonomickou ideologii, která se začala rozvíjet od 17. století v Anglii. Latinský termín libertas (=svoboda) naznačuje, že tento směr klade důraz především na svobodu jednotlivce a prosazuje otevřenou společnost svobodných bytostí.


Liberalismus tak otevírá člověku značný prostor pro jeho jednání, ale už neříká, jakým pozitivním obsahem svobodu naplnit. Částečně proto, že chápe člověka jako egoistu, jenž sleduje pouze svůj vlastní prospěch. Již první liberálové T. Hobbes a J. Locke hlásali rovnost všech lidí, právo na život, svobodu a majetek pro každého. Jejich teorie později posloužily jako základ pro různé listiny lidských práv.
V počátcích liberalismus charakterizovala ekonomická doktrína laissez – faire, laissez – passer (=nechat dělat, nechat probíhat), která maximálně omezovala pravomoci vlády ve prospěch svobody podnikání. Státu se přisuzovala role „nočního hlídače“, majícího za úkol pouze ochranu svobody a majetku občanů proti vnějšímu nepříteli. Zastáncem těchto myšlenek byl Adam Smith, který vytvořil teorii svobodného trhu. Ve své knize Bohatství národů pojednává o neviditelné ruce trhu, jež zvyšuje zisky firem i domácností.
Cílem všech liberálních koncepcí dodnes zůstává individuální svoboda a ochrana společnosti a ekonomiky před vnějšími zásahy vlády. Politickoekonomický program liberálů se zaměřuje spíše než na snižování nezaměstnanosti na podporu a odstraňování překážek podnikání. Jedná se např. o snižování dání, které tlumí podnikatelskou aktivitu, nebo o odstraňování bariér mezinárodního obchodu (cel, kvót, tarifů apod.).
Z naší současné parlamentní scény se k liberalistické teorii nejvíce přibližují programy Unie svobody a Občanské demokratické strany, tedy stran, obývajících pravou část politického spektra.