Kulhavka, slintavka a jiné epidemie zvířat


Kulhavka a slintavka patří k nakažlivým nemocem, jejichž šíření
se velmi obtížně zastavuje. Napadá hovězí dobytek, vepře, ovce, kozy a některé
druhy vysoké zvěře.


Anglie už není jedinou částí EU, jejíž zemědělci
zápasí s kulhavkou a slintavkou. Nemoc pronikla do Skotska a nezastavilo ji
ani moře - první případ byl hlášen i ze Severního Irska. Neustávají ani
problémy s nemocí šílených krav: unie pohrozila Němcům odnětím licencí
na vývoz masa, nebudou-li dodržovat ochranná opatření. Zděšené úřady v
Dublinu posílily vojenské hlídky na hranicích s britským Severním Irskem -
nemocné zvíře totiž bylo nalezeno na farmě, která je jen tři kilometry od
britsko-irské hranice. Není divu, že Francie zvažovala zákaz dovozu dobytka
ze všech ostrovů na sever od svého pobřeží - tedy i z Irské republiky. Od
druhého března musí procházet dezinfekcí všechna auta, jež přijíždějí
z Anglie tunelem pod La Manchem. Cestující si nesmějí přivážet ani britské
masné a mléčné výrobky, ani neošetřené kůže a kožešiny. Dezinfekce
na svých letištích a v přístavech provádí Francie, Belgie, Nizozemsko,
Irsko, Dánsko, Švédsko, Portugalsko, a dokonce i vzdálený Kypr. Francie se
- v obavě před šířením epidemie - připojila k výzvě Belgie, aby početné
muslimské menšiny v jejich zemích upustily od tradičního porážení ovcí
na svátek Ejd al-Adha. Ten letos připadá na 5.-6. března. Největší ranou
je epidemie pro Iry: Dublin odvolal oslavy národního světce svatého Patrika
17. března. Oslav se jen v hlavním městě Irska zúčastňuje půl milionu
lidí. Britové se rozhodli poněkud uvolnit přísný zákaz převozu dobytka v
zemi. Obchodům se totiž začíná nedostávat masa. Putovat smějí však jen
zdravé kusy, a to z farmy přímo na jatka. Zároveň probíhá likvidace
dobytka: Britové pobili již 25 000 kusů. Po zjištění dalších nakažených
míst, jichž je nyní 37, však bude nutné pobít přinejmenším ještě 12
000 kusů dobytka. Škody se zatím odhadují na více než miliardu dolarů,
podle ekonomů však mohou dosáhnout částky čtyř miliard. Problémy přitom
nepřestávají ani s nemocí šílených krav. Britské úřady kritizovaly
Berlín, že u dodávek hovězího masa z Německa se našly zbytky rizikových
materiálů (kravího mozku a míchy). V nich se podle řady odborníků nemoc
šílených krav může šířit. "Jsme tím velmi znepokojeni," uvedl
mluvčí Evropské komise a dodal, že pokud Německo nezasáhne, mohou jeho
jatka přijít o licence na vývoz hovězího nebo i všech druhů masa. Je to
za poslední měsíc už druhý případ masa z Německa, kde se našly pozůstatky
rizikových částí poražených zvířat. Proto se kvalitě potravin už nedá
věřit.Kdo za to všechno může? Evropský tisk si vzal na mušku zemědělský
velkochov. Ten zajistil přetékající boxy zmražených potravin, jaké ještě
nedávno byly věcí nepoznanou. Kulhavka a slintavka, nemoc šílených krav,
prasečí mor, jedovaté dioxiny a růstové hormony připomínají, že za okázalý
nadbytek je třeba zaplatit. Běžný Francouz se teď obrací raději na svého
řezníka, o kterém ví, že odebírá maso z malé farmy. Je to řešení?
Francouzský ministr zemědělství vidí nákazu i z jiného, pozitivního úhlu.
Všechny patálie okolo nákazy nakonec podle něj vyústí v model, který nazývá
rozumným zemědělstvím. Chovatelé i spotřebitelé naleznou podle této představy
rozumnější vztah k přírodě, jejím možnostem i svým potřebám. S tím
souhlasí i strany zelených ve většině evropských zemí. Odborníci jsou
opatrnější. "Takto nelze problém zjednodušit," míní mluvčí
veterinární správy Josef Duben. V malochovu se podle něj likvidují následky
pohromy snáze. Poražení pár kusů je ničím vedle porážení velkých stád.
Výhodou velkochovu je naproti tomu větší veterinární péče. Pokud však
vypukne nákaza, vznikne i větší škoda. "Pozornost, která se těmto případům
věnuje, je na místě, často to má ale přehnané rozměry," soudí
Josef Duben. Důsledkem však bezpochyby bude ještě hlubší zákop neporozumění
mezi velkochovateli a malými farmáři. Největší nedůvěrou však budou dále
trpět instituce. "Problém není v tom, že by velcí chovatelé ztratili
důvěru lidí," míní Louis Orenga, ředitel informačního centra masného
průmyslu v Paříži. "Potíž je v tom, že ji do velké míry ztratili
vládní úředníci." Zablokovaná důvěra se u někoho projevuje v
dlouhodobějším odmítání anonymních samoobsluh. Lidé říkají. Že u malých
řezníků mají alespoň nějakou jistotu, že ví odkud maso pochází. Současně
se mnoho lidí dobrovolně uskromní, přestanou maso kupovat.