Antická filosofie - 6.-7.st.př.n.l. velký rozvij řeckého mořeplavectví a obchodu. Kupci a cestovatelé přinášeli do pobřežních měst vzdělanost, nejvíce v athénské oblasti, poznávali stará východní náboženství, začali si svět vysvětlovat jinak než ho vysvětlovala řecká mytologie, vytvářeli si své vlastní světové názory – co je svět, jak vznikl, kde vznikl, co je člověk a jaká je jeho úloha ve světě.




Periodizace antické filosofie-
1) kosmologická filosofie – hlavním problémem je svět a jeho
podstata – Milétská škola
2) antropologická filosofie – hlavní problém je člověk
Sokrates, Platon, Aristoteles
3) helénská filosofie – hlavní okruh – etika, hodnoty. Patří sem
školy – epitateismus, stoicismus, skepticismus

Milétská škola – řešila problém co je to svět

Tháles – dokázal předpovědět zatmění slunce, byl přesvědčen že svět vznikl z pralátky – vody. Jeho známý výrok – Vše je plné Bohů – voda jako pralátka je oduševnělá a je plná Bohů

Anaximénes – existuje pralátka – Vzduch – chápe ho jako oživující dech, vše co nás obklopuje je potomstvo vzduchu- vzniká stlačováním vzduchu

Anaximandros - pralátkou je Apeiron – to co nemá hranice=neomezeno. I když je všechno neomezeno, existují protiklady které se vydělují – teplé*studené, vlhké*suché

Pythagoras – prohlásil se za Boha, založil svou vlastní školu, neorientoval se na určitou pralátku, podstatu viděl v kvantitativních vztazích – číslo – všechno chtěl vyjádřit pomocí čísel(např. rodina=3).Pythagoras tvrdí , že svět je omezený čísly, má hranice:
exoterické – učení pro širokou veřejnost
ezoterické – učení pouze pro Pythagora a jeho stoupence – tajné
nauky
Věřil v převtělování a očisťování duše, duše může procházet i zvířecím tělem – nesměli jíst maso. Jako první použil slovo Filosofie

Herakleitos – řeší podstatu světa, za protilátku považuje Oheň, Doxa, Logos.
Má přezdívku „temný filosof“, tvrdí že všichni lidé jsou špatní, protože podléhají zvyku – Doxa, říká že je to špatné, nesnaží se objevit podstatu světa, říká že správná cesta je sebepoznání, našel cestu do vlastního nitra, kde našel řád – Logos, ve světě je určitý řád. Jak je možné, že svět drží pohromadě, v čem spočívá harmonie světa – vše spočívá ve zmatku.

Atomisté – Demokritos – svět jsou atomy a prázdno, Leukippos
Základní otázka – co je svět a co má společného? Společné pro svět jsou atomy – jsou malé dále nedělitelné a liší se od sebe barvou, tvarem a velikostí. Velice všechny zajímalo, jak drží atomy pohromadě-mají na sobě malé háčky, kterými jsou do sebe zaháknuté – některý atom má víc a další míň háčků, vrchní slupky atomu se odlupují, putují světem a když narazí na smyslový orgán způsobí věm

Eleaté – Zenon
Eleaté vycházeli z kritiky atomistů, svět je tvořen z atomů, neexistuje prázdno, pohyb je pouhým zdáním, začínají přemýšlet o logice, zabývali se abstrakcí na vysokém stupni, vytvořili abstraktní pojmy – bytí např.

Sofisté – profesionální učitelé filosofie, museli dokázat, že filosofie se orientuje na prakticé
věci, učili především logiku, ale zabývali se i člověkem-podle něj se určuje celá
filosofie, zrušili všechny pevné zákony ve světě)
Sokrates- jeden z posledních sofistů, celý život hledal pravdu, žil v Aténách, jeho žena Xantipa. Byl obviněn z bezbožnosti, byl charakterní, nechtěl prosit o milost, nevyužil možnosti utéct. Přišel na novou metodu filosofie – dialog(rozhovor), říkal že nic neví, ale snažil se z protivníka vytáhnout jeho názory, až zjistil, že nic neví, musel uznat svoji nevědomost – Vím, že nic nevím.Člověk aby byl dobrý musí začínat sám u sebe – Poznej sebe sama. Tvrdí že existuje absolutní pravda a že je v každém člověku a musí ji hledat, orientovat se na etiku. Základním pojmem – Ctnost. Člověk má v sobě vnitřní hlas, který nám ukazuje co je dobré, co špatné, hlavním úkolem je tento hlas poslouchat. Stačí poznat jen to dobré aby člověk dobré konal=etický intelektualismus
Platon – Sokratův žák, autor mnoha spisů, zajímal se o hudbu, literaturu, do svých děl vnesl vzdělanost, jsou psaná formou dialogu. Nauka o teorii je Teorie Ideí- každá věc má svou ideu na našem světě, ale zároveň existuje místo, kde se sdružují všechny ideje=Svět Ideí*Svět Smyslový=Svět Obrazu- vnímáme smysly. Skutečné věci, které vnímáme jsou obrazy idejí. Žijeme ve světě podřízeném, nižším než je svět idejí.
Svět idejí Svět obrazu
Existuje mimo náš svět reálný svět
Dokonalý nedokonalý
Absolutně dobrý špatný
Přítomna duše přítomna hmota
Věčný konečný
Hodnoty nepomíjivé hodnoty pomíjivé
Platon ovlivnil křesťanství, chyba v jeho učení byla ta, že u něj neexistovaly 2 světy.
Aristoteles – systematizátor veškeré filosofie, napsal kolem 300 knih, všechny se nedochovaly.Měl svou školu a se svými žáky se procházel v zahradě. Byl úspěšným pedagogem.Vychovával syna Alexandra, když Alexandr zmizel, byl Aristoteles obviněn a odsouzen k smrti.Utekl z Atén na ostrov ve Středozemním moři..Říká se že Aristoteles je Platónovým žákem, ale mezi nimi jsou odchylky. Odmítá učení o ideích, stálost a proměnlivost se musí řešit jinak než pomocí ideí. Říká, že Platon pouze zkomplikoval známé skutečnosti. Nepíše metodou dialogu, ale rozpravy, klade věty a vysvětluje je - DISKURS – diskuzní myšlení, dialogové myšlení ustoupilo. Jeho žáci udělali seznam knih a seřadili je do systému, ten je pak na 2000let základním systémem myšlení. Až kolem roku 1600 je zavrhnut.
1) logické spisy – logika=organon=nástroj, logika je nástrojem k uchopení světa
2) spisy o přírodě – fyzika – fysis=příroda
3) to co je za fyzikou – metafyzika – to co je za hranicemi přírody
4) spisy o duši
5) politické + etické spisy
Školy po Aristetolovi – skeptikové –tvrdili, že člověk nikdy nemůže poznat svět takový jaký
je. Jestliže nemohu poznat svět, nemohu do něj zasahovat – nezasahování do světa
epikurejci – měli vliv na antické i křesťanské myšlení, etika je vyvrcholením filosofie(logika je plotem zahrady, metafyzika strany a etika plody které přinášejí), říkají, že člověk se chová dobře proto, že usiluje o dosažení blaha – požitku. Jsou dva druhy požitků:
1) materiální – nepřináší trvalé blaho, zvrhnou se v opak
2) duchovní – přináší trvalý požitek, to přejalo křesťanství
stoikové- svět je dokonalý řád, člověk ho má poznat a jednat podle určitého vesmírného řádu. Kladli důraz na šťastný život, jestliže to není možno, má právo spáchat sebevraždu
Náboženské školy – Novopythagorejci – orientace na mystické obřady
Novoplatonikové – do Říma proudilo východní náboženství, oceňovali
mystéria , ta byla velmi oblíbená