Devastace životního prostředí


Hlavní příčina devastace životního prostředí je neuvážená lidská činnost, která vede ke změně globálního klimatu. Naší činností dochází k zvyšování obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a tím k rostoucímu tzv.


skleníkovému efektu. dalekosáhlé následky má úbytek ozonu ve stratosféře pro radiační klima v oblasti UV záření. růstem intenzity UV záření dochází ke zvýšení výskytu rakoviny, dochází k poškození vegetace (zvlášť citlivé jsou mořské řasy).



Lidskou činností došlo na Zemi k redukci lesních porostů o 20% celkové plochy zeměkoule. Vážné jsou i důsledky vázané na spotřebu oxidu uhličitého při mýcení deštných pralesů. Nebereme ani v úvahu funkci lesních porostů jako zdroje vodní páry.



Atmosféru zatěžují také jedovaté látky, převážně průmyslové: oxid siřičitý - vzniká při spalovacích procesech, oxidy dusíku - při spalování, dopravě, mají za následek inversní situace v průmyslových oblastech, oxid uhelnatý - při nedokonalém spalování fosilních paliv.



Uhlovodíky, sloučeniny těžkých kovů - z průmyslové výroby, spalovny odpadů. Toxické pro organismus. Prachový spad - elektrárny, domácí topeniště. Ohrožuje v potravním řetězci člověka i zvířata svým obsahem sloučenin těžkých kovů.



Znečišťování hydrosféry: znečištění kontinentálních vod a moří industrializací organickými látkami. V důsledku toho dochází k úhynu organismů, což je smutné. V mořích hrozí zamoření ropnými látkami, toxickými odpady. Dochází ke snížení fytoplanktonu a tím dochází k poklesu kyslíku v mořské vodě, na jehož produkci je z větší části závislá atmosféra. Vodní prostředí řek je zatěžováno toxickými látkami, jako jsou soli těžkých kovů, fosfáty z oblasti zemědělství. Přehnojení půdy poškozuje spodní vodu a povrchovou vodu v konečné fázi. Půda je zatěžována látkami od olejů a solí těžkých kovů až po dioxin a chemické bojové látky (chlór, antrax, yperit- jenž byl poprvé vyzkoušen v 1. Světové válce ve Francii atd.)



Další hrozbou devastace naší planety je nebezpečný a nezodpovědný výprodej přirozeného prostředí. Kácením lesů, postupnou likvidací deštných pralesů zaniká genetický potenciál. Vypalováním lesů v Brazílii a jiných oblastech deštných lesů ničí nejbohatší životní prostory Země a poskytuje uživatelům těchto krajin jen velmi krátce trvající užitek. Po několik roků se vznikající step dá využívat jako pastvina a pak je půda zničená erozí. Pálením lesů stoupá např. obsah oxidu uhličitého ve vzduchu a podporuje se tím skleníkový efekt. Dva podstatné životní prostory jsou lidskou činností zvláště ohroženy: porosty mokrých stanovišť(rašeliniště, močály, přímořské bažiny) a lesy. Je jisté, že nejvíce škodí planetě člověk, což je velmi smutné.



Vznikem moderního člověka jako by evoluce opustila své děti. Dosud formovala přirozený biotop výběrem nebo přizpůsobením druhů. Člověk tento vývoj obrací: mění životní prostředí a vytváří umělé nové prostředí. Tento proces se odehrává tak rychle, že je otázkou, zda člověk jako biologický tvor sám může nadále držet krok s těmito změnami.