Využití PC (internet)

S využitím personálních, tedy osobních, počítačů se setkáváme stále častěji, nejviditelněji však v posledních deseti letech éry >>pécéček<< či po anglicku >>písíček<<.


Důvodem je jejich univerzálnost, vzájemná relativní kompatibilita, kdy spolu stále mohou pracovat počítače PC, jejichž věkový rozdíl je kupř. 15 let, ovšem v závislosti na jejich softwarovcém vybavení. Dalším důležitým faktorem je jejich stavebnicová konstrukce, kdy si je možné většinu dílů dokoupit, nahradit novější starším, apod. Není tedy nutno kupovat ihned celý počítač, stačí jen nahradit některé jeho komponenty, >>vnitřnosti<<. I přes tyto výhody má PC jistý nedostatek, kterým je nižší poměr výkon/cena, ovšem i přesto se vedle konkurence dokázalo nejen udržet, ale již bezpochyby vítězí v rozšířenosti a to již řádku let, což je v tomto tak dynamicky se rozvíjejícím oboru úctyhodné.
Co však tlačí vývoj nejvíce kupředu dnes? Bezpochyby je to rozvoj jednoho z nejnovějších informačních médií - internetu. Pokud se někdo dnes chce připojit k internetu, pracovat s ním a případně do něj přispět svojí kapkou v moři - víc toho pořídí opravdu jen málokdo, je PC nejvhodnější zařízení, které toto plňe umožňuje. Samozřejmě existují i jiné formy takovýchto zařízení, jako je český Box od Tesly určený pro prohlížení WWW (World Wide Web - celosvětová pavučina) stránek na běžném domácím telefonním přijímači, či multifunkčí konzole Sony PlayStation 2, která má k plnohodnotné práci s internetem ještě daleko blíže. Již dnes je patrno, že fenomén, jakým internet bezesporu je, velmi poznamenal využívanost počítačů.
Je jisté, že v domácnostech je ponejvíce využíván počítač k zábavě. Nejedná se ovšem pouze o hraní her, i když je to zajisté nejmajoritnější složka, ale i o používání různých multimediálních produktů, encyklopedií, apod. K dalším činnostem prováděným na počítačích je psaní dopisů, vedení účetnictví, aj. Počítač v domácnosti slouží tedy prvořadě zpravidla jako zdroj zábavy. A tomuto trendu se samozřejmě přizpůsobují ty pomyslné části internetu, které jsou zaměřeny na užit domácnostmi.
Běžný domácí uživatel PC použivá k připojení se na celosvětovou síť takřka vždy modem. Název vznikl z odborných termínů modulátor a demodulátor. Modemy existují ve dvou základních podobách. Externí modem, umístěný mimo vlastní počítač, zpravidla potřebuje ke svému provozu ještě externí zdroj elektrické energie. Naopak interní modem, instalovaný přímo v počítači v podobě rozšiřující karty, je přímo z počítače také napájen. Někdy je nevýhodou existence rušivých signálů, kterými se vzájemně ovlivňují jednotlivé karty v počítačích PC, např. rušení zvukové karty jinou kartou, což se projevuje zkresleným, tedy přímo slyšitelně poškozeným, zvukovým výstupem. Modem je napojen na běžnou pevnou telefonní linku a telefonní aparát bývá připojován z modemu. Pokud si vybereme providera, který nabízí připojení zdarma, což ovšem epřinášé nějaké zjevné markantní nevýhody, platí >>pouze<< za ono pevné komutované připojení.
Pod soukromým domácím využitím počítače je ponejvíce vidět tzv. surfování. Jedná se o prohlížení hypertextových stránek doplněšných grafikou za užití dnes v laické části uživatelů asi nejznámějšího protokolu HTTP. Uživatel si zpravidla prohlíží nějaké stránky, vyhledává je, nachází v nich odkazy na další. Ovšem i protokol HTTP může zprostředkovávat nejen informace ať už jakéhokoliv charakteru, ale může zajišťovat takové služby uživatelům, jako je stahování jakýchkoliv souborů, tedy programů či dat, na internetu umístěných, diskuzní konference nebo i chat - psané vzájemné rozhovory lidí připojených v libovolném počtu z jakéhokoliv místa na Zemi. Druhá v pořadí, co se týče užívanosti, je komunikace elektronickou poštou, zkráceně e-mailem. Pošta umožňuje nejen posílaní digitálních dopisů, ale i přikládání souborů k těmto textovým zprávám, ovšem zpravidla do určité omezené velikosti, např. 1MB. Dále je u nás rozšířená komunikace přes program ICQ, který vlastně zahrnuje vše, co bylo popsáno v předchozích dvou formách komunikace, navíc je rozšířen o další funkce jako je osobní organizée, apod. Málokdo už si vytváří vlasdtní osobní stránky, o vlastních serverech ani nemluvě. Z důvodu ceny připojení se každý snaží získat z internetu co nejvíce za co nejkratší dobu, což bývá někdy problematické. Pokud se pro někohom stane internet koníčkem, není vyjímečné, když jeho platba za připojení, byť za tarif Internet2000, dosahuje částek několika tisíc Korun českých.
Ve firmách a institucích, tedy nedomácích subjektech, je situace samozřejmě poněkud jiná. Jednak se zde počítače využívali už dříve k jiným účelům než k zábavě a to od jednoduché korespondence až po provozování interních informačních systémů a databází, a tak je tomu i v sutuaci nasolené rozšířením internetu. Situaci internetu ve firmách a institucích ještě více než v domácnostech odlišuje fakt, že stále více přestává bývá toto informační médium jen pouhou módou. Internet už není pořizován jako něco luxusního, ale jako něco, co přinese do daného subjektu užitek. Doby, kdy se internetové připojení zavádělo proto, abychom se mohli pochlubit, že jej máme, přičemž v reálu jej využívali pouze zaměstnanci k vlastnímu pobavení v pracovní době jsou ty tam. Předně je ovšem ještě třeba uvést, že se často setkáváme u zejména středních a větších subjektech, že si zavádějí vlastní interní síť, které se říká intranet. Do ní mají přístup jen přímo z firmy či instituce, případně však i z vnějšku, ovšem s pokud možno co nejpatřičnějším zabezpečením. Intranet je tedy jejich jakýmsi soukromým internetem. Buď jednotlivé počítače nebo spíše celé sítě bývají ovšem připojeny jinak, než doma užívané počítače s modemy.
V současné době se rozšiřují dva druhy nízkokapacitních připojení a to buď za pomocí linky Euro-ISDN, která zvládne zároveň internet v rychlosti běžného modemu pro komutovanou linku, telefonování, faxování, apod. Za určitých podmínek lze dosáhnout dvojnásobné rychlosti modemu. Pokud máme zájem pouze o připojení internetu, bez dalších telefonických rozšiřujících služeb, řádově v rychlosti modemu ale i vyšší, je zajímavá i nabídka bezdrátového připojení mezi viditelnými body. Cena je srovnatelná s předchozím způsobem, dle rychlosti a případně i dalších podmínek, jako jsou velikosti datových přenosů, ovšem dochází k růstu ceny, která se řádově pohybuje v několika málo desetitisících korun. Velké sítě ovšem nelze efektivně funkčně připojit jinak, než přímou penou linkou. Podle rychlosti linky, ale i dalších faktorů, jako je např. fyzická vzdálenost k firmě od poskytovatele takovéhoto připojení, omezení datového průtoku, apod., je určována cena za takovýto způsob připojení. Řádově se pohybuje od několika desítek až po sta tisíce korun.
Uživatelé, tedy zaměstnanci firem a institucí taktéž využívají elektronickou poštu. Prvořadě však pro komunikaci s obchodními partnery, zákazníky, ale i sami mezi sebou. Prohlížení WWW (nebo zkráceně jen web) stránek není již tak prvořadé, jako v případě užití v domácnostech, ale to nelze obecně posoudit. Situace se může lišit od podniku k podniku ba i přímo od funkce k funkci, jakou ten který zaměstnanec zastává. Na webu zaměstnanci zejména vyhledávají informace. Ať už od svých dodavatelů, či o své konkurenci, apod. Stále obvyklejší je tedy ovšem také informace nabízet, tzn. vytvářet vlastní stránky a umísťovat je do sítě WWW neboli na web. Dalším protokolem pro přenos dat je pro ilustraci např. FTP. Jedná se o celkem rozšířený protokol používaný zejména mezi lépe fundovanými lidmi užívajícími internet. Jde o protokol, jehož prioritním a jediným posláním je přenos souborů, dnes ovšem jeho činnost není podmíněna instalací speciální klientovské aplikace, ale jeho funkce se již zhošťují prohlížeče WWW stránek. Protokolů samozřejmě existuje ještě pěkná řádka, ale jejich využití bývá většinou sporadické, zpravidla z důvodu historického neobstání před protokoly zmíněnými výše, ale také z důvodů komerčních. Za zmínku snad stojí ještě multifunkční komunikace přes TelNetu, chatovací IRC nebo akademický Gopher.
Do budoucna lze předpokládat prohloubení nastolené struktury využití >>pécéček<< právě směrem ke stále se dynamicky rozvíjejícímu internetu. Internet sám se totiž neustále rozvíjí, přibívají zejména multimediální rozšíření, která jej činí zábavnějším, ale i zajímavějším. Tak jako se velmi těžko odhaduje rozvoj většiny vědnních oborů, stejně tak lze těžko přesněji usoudit, jak bude něco tak intenzivě rozpínajícího se jako internet vypadat za 5, 10, 15 let.