Displeje z tekutých krystalů

Zkratka LCD pochází z anglického názvu Liquid Crystal Display (likvid - tekutina, kapalina, krystal displej - obrazovka). Někdo zná tento displej z notebooků.


Lze ho ale použít i místo klasického monitoru a předpokládá se, že do tří let jeho cena klesne tak, že bude dostupný všem. Firmy používají nástěnný panel LCD k prezentacím. Jeho přednosti jsou: je lehký, spoří prostor, nevyzařuje, má ostrý obraz.
LCD panel se skládá z buněk. Ty jsou tvořeny elektrolumiscenční výbojkou, dvěma polarizátory. Mezi dvěmi orientačnímy filtry se nachází vrstva tekutého krystalu.V klidovém stavu prochází světlo tekutým krystalem - tedy buňka svítí. Zapnutý zdroj střídavého napětí změní vnitřní strukturu tekutého krystalu a světlo je zablokováno na polarizátoru – buňka tedy nesvítí. Intenzita světla se mění velikostí napětí připojeného k elektrodám.
Kolik buněk je potřeba na displej? Pro rozlišení 1024 X 768 bodů je třeba 768 432 buněk pro černobílý. Pro barevný 3x více, protože ze třech základních barev (červená - red, zelená - green, modrá - blue) lze namíchat všechny barvy spektra. Podle prvních písmen tří základních barev se říká barevným displejům RGB displeje.
Existují dvě základní varianty provedení LCD – pasivní (levnější) a aktivní (dražší). U pasivních LCD řídí celý řádek nebo sloupec jeden tranzistor. Pomalu reaguje na změny obrazu a má bledší barvy. Aktivní displej má přímo u buňky jeden tenkovrstvý tranzistor. Proto je zobrazení rychlejší a barvy zářivější, ovšem je dražší. Brzy však vytlačí pasivní displeje z trhu.