Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Alfred Bernhard Nobel

Alfred Bernhard Nobel
21. 10. 1833 Stockholm - 10. 12. 1896 San Remo


Na počátku byl dynamit
Alfred Bernhard Nobel patřil k nejvýznamnějším vynálezcům devatenáctého století.


 Reklama


Tento továrník a inženýr chemie přihlásil na třistapadesát patentů ve všech státech světa a málokdo se dožil uplatnění svých vynálezů jako právě on. Jeho vynálezy byly výsledkem práce Nobelových laboratoří v Německu, Francii, Skotsku, Itálii a Švédsku. Své objevy realizoval v devadesáti továrnách a firmách dvaceti zemí pěti kontinentů.
Pocházel z rodiny švédského chemika a podnikatele, ale rodina záhy odešla do Ruska, kde jeho otec díky vynálezům protipěchotních a vodních min dosáhl velmi rychle váženého postavení. Alfred Nobel se po dokončení studií v Petrohradě vrátil do rodného Stockholmu, kde pracoval jako chemik.
Tento muž je znám především jako vynálezce smutně proslaveného dynamitu (1867). Tento vynález vysvětloval (a zároveň) omlouval jako prostředek, který lidstvu poskytne spolehlivou a bezpečnou důlní třaskavinu, nahrazující nebezpečný nitroglycerin a nevypočitatelnou stříbrnou bavlnu. K jeho dalším objevům patřila dále např. třaskavá želatina (1875) – základ všech druhů střelného prachu, dále bezdýmný prach – balistit, třaskavá rtuť a rozbušky či roznětky k těmto všem možným výbušninám. Třaskavá rtuť a rozbušky se však okamžitě staly zbrojařským artiklem a byly montovány do granátů, min, torpéd a jiných zbraní.
Obrovskou senzaci však způsobil také jeho testament, který napsal na sklonku svého života 27. listopadu 1895 v Paříži.
"S celým mým zbylým realizovatelným majetkem bude naloženo takto: Kapitál vložený vykonavatelem mé závěti do bezpečných cenných papírů dá základ fondu, z jehož úroků budou každoročně odměňováni ti, kteří v uplynulém roce prokázali lidstvu největší užitek. Úroky ať jsou rozdělovány na pět stejných částí, z nichž jedna připadne tomu, kdo udělal nejdůležitější vynález nebo objev v oblasti fyziky; jedna část tomu, kdo udělal nejdůležitější chemický objev nebo zdokonalení; jedna část tomu, kdo udělal nejdůležitější objev v oblasti fyziologie nebo medicíny; jedna část tomu, kdo vytvořil v literatuře vynikající dílo s ušlechtilou myšlenkou; a jedna část tomu, kdo učinil nejvíce pro sbratření národů a zrušení či zmenšení armád nebo se zasloužil o uspořádání a podporu mírových kongresů. Ceny za fyziku a chemii budou udíleny Švédskou akademií věd, ceny za fyziologické nebo lékařské práce Karolinským institutem ve Stockholmu, za literaturu Akademií ve Stockholmu a ceny předním obhájcům míru pětičlenným výborem, který zvolí norský parlament. Je mou výslovnou vůlí, aby při udílení cen nebyl brán žádný zřetel na národnost a cenu obdržel ten nejzasloužilejší, nehledě na to, zda je Skandinávec nebo ne."
Vyřízení pozůstalosti se protáhlo až do roku 1900, neboť někteří zákonní dědicové se snažili zpochybnit její platnost, a potíže nastaly také kvůli Nobelovu skutečnému bydlišti a váhavému postoji institucí, které měly podle závěti převzít odpovědnost při udílení peněžitých odměn. Založení Nobelovy nadace a předpisy pro instituce oprávněné udělovat ceny schválil švédský král 29. června 1900 a první Nobelovy ceny byly uděleny již o rok později.
Nobelovy ceny se udělují 10. prosince v den úmrtí A. Nobela zároveň ve Stockholmu i v Oslu. Jejich součástí jsou přednášky laureátů Nobelovy ceny, které bývají obvykle několik dnů před převzetím ceny, nebo po něm. Jejich plné znění je uveřejňováno v publikaci Les Prix Nobel.
Statutem Nobelovy nadace je přesně určeno, kdo může navrhovat laureáty cen. V oblasti fyziologie a lékařství jsou k tomu oprávněni:
 švédští a zahraniční členové Královské švédské akademie věd;
 členové Nobelova výboru pro fyziologii a lékařství;
 nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství;
 řádní profesoři fyziologie a lékařství na univerzitách a technických vysokých školách ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Islandu, Norsku a Karolinském institutu ve Stockholmu;
 vedoucí příslušných kateder na nejméně šesti univerzitách nebo vysokých školách stanovených Královskou akademií věd tak, aby bylo dosaženo přiměřeného zastoupení různých zemí a jejich univerzit a vysokých škol;
 další vědci, které Akademie může podle svého uvážení požádat o návrhy.
Podle statutu Nobelovy nadace mohou být v určitém oboru vyznamenány jednou cenou dvě práce. Je-li jedna oceněná práce dílem dvou nebo tří osob, náleží jim cena společně. V žádném případě nelze cenu dělit na více než tři části. Každý vyznamenaný dostane zlatou medaili, diplom a finanční částku, jejíž výška odpovídá výsledkům hospodaření fondu.
V letech 1901 – 1998 bylo uděleno celkem 168 Nobelových cen za fyziologii a lékařství a v následující tabulce je uveden jejich přehled v rámci jednotlivých států (Pozn. Vždy je uvedena národnost v době udělení Nobelovy ceny).

Stát Počet cen
USA 79
Anglie 22
Německo 14
Francie 8
Švédsko 7
Švýcarsko 6
Rakousko 6
Dánsko 4
Belgie 3
Austrálie 3
Rusko 2
Itálie 2
Kanada 2
Holandsko 2
Argentina 2
Španělsko 1
Skotsko 1
Portugalsko 1
JAR 1
Maďarsko 1
Japonsko 1


Našimi českými držiteli této prestižní ceny byli samozřejmě v roce 1984 JAROSLAV SEIFERT (1901 – 1986) za literaturu a v roce 1959 JAROSLAV HEYROVSKÝ (1890 – 1967) za chemii

V roce 1983 – můj rok narození, dostali Nobelovu cenu za
fyziku – SUBRAHMANYAM CHANDRASEKHAR (*1910) USA, WILLIAM A. FOWLER (*1911) USA.
chemii – HENTY TAUBE (*1915) USA
fyziologie a medicíny – BARBARA MCCLINTOCKOVÁ (*1902) USA
literatura – WILLIAM GOLDING (*1911) GB
mír – LECH WALĘSA (*1943) PL
ekonomii – GERARD DEBREU (*1921) USA




Čerpáno z Kroniky lidstva, Encyklopedie osobností Evropy od starověku po současnost a z internetu.

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama