Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Zahraniční obchod Jižní a Střední Asie

ÚVOD

Středoasijské a jihoasijské republiky SNS představují region mimořádně rozdílných přírodních poměrů, region velkého přírodního bohatství, ale také obrovských problémů sociálních. Jsou to místa střetů ruské a později sovětské technické civilizace s kulturami založenými na tisíciletých tradicích oázového zemědělství a pastevectví pustin a hor místních národů.


 Reklama




Mezi středo a jihoasijské republiky patří Tádžikistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Turkmenistán, Kazachstán, Bangladéš, Indie, Pákistán a Srí Lanka. Z hlediska Společenství nezávislých států je potom tento region často rozšiřován o republiky ležící v Zakavkazsku - Arménii, Gruzii a Ázerbajdžán.
(Hranice Evropy a Asie probíhá v předpolí Kavkazu Kumo-manyčskou sníženinou; politicky tedy patří národnostně pestrá a v současnosti velmi neklidná oblast Kavkazu s řadou autonomních republik k Rusku.)

1.1Charakteristika ekonomického a politického vývoje v jednotlivých zemích


V moderních a soudobých dějinách se region Střední a Jižní Asie dostal do geopolitických hrátek ve druhé polovině 19.století. Po porážce Ruska v Krymské válce se car Alexandr II. soustředil ve svých dalších výbojích na Kavkaz a především na oblast tří středoasijských států – Bucharského emirátu, Chivského a Kokandského chanátu.

V první polovině 19.století si Rusové postupnou likvidací kazašských hord připravili strategické předpolí pro výboj do této oblasti vybudováním řetězu pevností od Aralského jezera po jezero Issyk-Kul. Hlavním zájmem Ruska zde kromě geostrategických hledisek (nástupiště proti Persii a zejména Velké Británii) byla především možnost vývozu bucharské bavlny a odbytiště ruských výrobků.

Poslední expanzí byl výboj do oblasti turkmenských a zčásti i afghánským kmenů, které skončilo dosažením nejjižnějšího bodu – pevnosti Kuška. Zde se začaly silně střetávat ruské zájmy s britskými a ruský postup vyvolala tzv. afghánskou krizi, která byla řešena smlouvou s roku 1885 a definitivně uzavřena tzv. Londýnským protokolem o hranicích z 10. září 1895. Střední Asie se tím přibližně na 100 let stala výlučně ruskou a později sovětskou záležitostí.
Rozpad Sovětského svazu otevřel tuto oblast opět okolnímu světu. Rusko se muselo vyrovnat s „konkurencí“ dalších zemí, které měly zájem o vliv v tomto důležitém prostoru.

Střední a Jižní Asie jsou v současné době oblasti, o kterých se v našich podmínkách mluví jen okrajově. Těsně po rozpadu Sovětského svazu se předpokládalo, že vzniká další zóna nestability v blízkosti již tak neklidných regionů jako Blízký východ či Zakavkazsko.Tyto obavy se zatím plně nepotvrdily s vyjímkou dvou oblastí na žádném místě nevypukl vážnější konflikt. Je však nutno mít na paměti, že konfliktní faktory ve Střední a Jižní Asii stále existují!
Střední a Jižní Asie jsou tedy oblastmi politicky neklidnými. Nejvíce to zřejmě souvisí se střetem komunistické ideologie s ideologií islámu a současnou hospodářskou krizí.

Většina zemí se chce zbavit politické a ekonomické závislosti na Rusku a snaží se obrátit své hospodářstvím směrem k islámským mocnostem. Dochází tak mimo jiné také k celkové islamizaci společností národních republik. Ta potom společně s vysokým přir. přírustkem a vysokou nezaměstnaností vytváří v oblasti napětí. Sovětská moc se zde vždy opírala o určité regiony a určité etnické skupiny, což je nyní příčinou velkých oblastních, etnických a sociálních rozdílů v životní úrovni, vybavenosti sídel a v podílu na centrální moci.


K napětí zde jistě přispívají i špatné přírodní podmínky pro zemědělství. Jediným úrodným místem je Ferganská kotlina, kde je dostatek vody a poměrně úrodná půda. Tady se setkávají hranice tří států středoasijského regionu:Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Je to také nejvíce zalidněná oblast. Jsou zde významné národnostní menšiny ( především Uzbeků v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu ). Ferganská kotlina je také tradičním konzervativním místem z hlediska víry. Po rozpadu SSSR zde více než polovina práceschopných lidí přišla o zaměstnání. Hlavní příčinou konfliktů v této oblasti je radikalizace příslušníků etnické většiny (v Uzbekistánu) nebo menšiny (v Kyrgyzstánu) v daných zemích, která souvisí s vlnou nacionalismu v době ekonomické krize perestrojky. K nastartování konfliktu potom stačí drobné neshody.



1.2 Charakteristika celku č. 1 ( Střední Asie)


Střední Asie, oblast vyprahlých pouští, rozsáhlých stepí a hor, které patří k nejvyšším a nejkrásnějším na světě. Území rozkládající se od Kaspického moře na západ po Mongolsko na východ, os Sibiře na severu po Hindukúš na jihu.

Most a hranice mezi Evropou a Asií a teda důležité strategické území. 3500 roků historie bohaté na mocenské boje, silných vládců, překvapující místa, náboženské spory a čilý obchodní ruch na slavné Hedvábné cestě spojující východ se západem, až po nedávnou a natolik odlišnou minulost související se Sovětským Svazem. Co vzniklo ze spojení silných náboženských tradicí a povinného sovětského ateismu, orientálního smyslu pro podnikání a plánované ekonomiky, bohatě vyzdobených paláců, mešit a šedivého socrealismu, nomádkého pastevstva a kolektivizace.

Asie je velký kontinent a společně s Evropou vytváří EuroAsii. Asie má rozlohu 43.6 mil km2. Nejvyšší hora je Mount Everest 8847m. Nejhlubší proláklina je Mrtvé moře –394 m. Výškový rozdíl mezi nejvyšší horou a nejhlubší proláklinou je 8453 m. Teplotní výkyv teplot je až 105 C.

Asie je nejlidnatější kontinent na světě, žije zde 1 914 000 000 obyvatel a hustota zalidnění je 44 obyv. na km2. Největším státem Asie je Rusko. Povrch pokrývají většinou hory, na západě jsou nížiny a na východě vysoké a rozlehlé hory. Klimatické pásy jsou na území Asie všechny. Pěstují se zde cukrová řepa, palma olejna, citrusy, luštěniny, ořechy a jiné. Chov skotu, ovcí a dobytka.

Nerosty: ropa, zemní plyn, železná ruda, barevné kovy, měď, cín a vzácné kovy. Bohaté nerostné suroviny byli nalezeny skoro ve všech státech, ale v Jemenu nebyli dosud prozkoumány. Malí draci je skupina států kde během 20-30 let došlo k velkému rozvoji hospodářství a poklesu významu zemědělství. Lidé žijí hlavně při pobřežích a kolem velkých jezer a řek.

Kvůli velkým pouštím je velice nerovnoměrně Asie osídlená ve střední Asii jsou vysoké hory kde žije velice málo lidí a na severu jsou pustiny kde je zima. Je zde levná pracovní síla. Většina států vyrábí výrobky pro Spojené státy, které dodávají díly a objednávají si výrobky tím se zaměstnává hodně lidí.



1.3 Charakteristika celku č. 2 ( Jižní Asie)


Charakteristika státu BANGLADÉŠ:


Název státu

Bangladéšská lidová republika - The People's Republic of Bangladesh

Rozloha

147.570 km2 (podle některých pramenů 143.998 km2)
rozloha bez vodních toků 140.200 km2
teritoriální vody 12 námořních mílí

Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Rok Počet obyvatel (v milionech) Hustota (obyvatelna 1 km2) Ekonomicky činné obyvatelstvo (v milionech)
1974 71,32 495 -
1980 89 618 -
1991 111,4 755 56,0 (odhad z roku 1995/96)
2000 129,7 879

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva (úřední statistické údaje)
Rok Počet obyvatel Roční přírůstek
1994/95 119,9 1,9
1995/96 122,1 1,8
1996/97 124,3 1,8
1997/98 126,2 1,6
1998/99 128,1 1,5
1999/2000 129,7 1,5


Demografické složení obyvatelstva podle věku (úřední statistické údaje z roku 1995)
Věk Populace v milionech Procent z celku
0-4 16,9 14
5-9 18,6 15,5
10-14 15,9 13,3
15-24 23 19,2
25-34 18,3 15,2
35-44 10,5 9,6
45-59 10,5 8,8
60 a více 5,3 4,4
Celkem 120 100


Národnostní složení

97,7% všech obyvatel tvoří Bengálci. Nejpočetnější skupinou nebengálského obyvatelstva jsou urdsky mluvící přesídlenci z různých států severní Indie (1,3%). Protože přicházeli hlavně z Biháru, užívá se pro ně společné označení Bihárci. Další národnostní menšinu tvoří příslušníci původního kmenového obyvatelstva (cca 500.000).

Náboženství

Nejrozšířenějším náboženstvím v Bangladéši je islám (88% věřících). Druhým nejrozšířenějším náboženstvím je hinduismus (11%). Z příslušníků ostatních náboženství jsou v Bangladéši jen nepatrné skupiny buddhistů (0,6%) a křesťanů (0,3%).

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem na celém území Bangladéše je bengálština (v angličtině psáno Bengali). Bengálsky mluví 98% všech obyvatel.
Poměrně snadno se lze po celém území Bangladéše domluvit anglicky.
Z dalších jazyků mimo bengálštinu mluví 1% obyvatelstva urdsky nebo hindsky.

Administrativně-správní členění, hlavní město a další velká města

Území Bangladéše je rozděleno do 6 krajských divizí, z nichž každá je dále rozčleněna na okresy (dohromady 64) zahrnujících dohromady 464 policejních okrsků (tzv. thanas). Nižší administrativní jednotkou jsou střediska (celkem 4.500) a jednotlivé obce (celkem 68.000).

Hlavní město Dháka (Dhaka, Dacca) 6,95 milionu obyvatel
Další velká města: Čittagong (Chittagong) 2,35 milionu obyvatel
Khulna (Khulna) 1,00 milionu obyvatel
Rádžšáhí (Rajshahi) 0,54 milionu obyvatel
Barisál (Barisal)
Čándpur (Chandpur)

Měna

Dělení: 1 Taka = 100 paisa (psáno anglicky)
1 táká = 100 poeša (psáno česky)
Cizí měny se v Bangladéši nepoužívají. Bez problémů lze na místní měnu směnit americké dolary.V omezeném rozsahu se dají použít také mezinárodní platební karty.



ZAHRANIČNĚ POLITICKÁ ORIENTACE



Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách

Bangladéš je členskou zemí OSN, Hnutí nezúčastněných, Organizace islámské konference, Společenství národů (Commonwealth), WTO, MMF, Světová banky, SAARC (Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci).

Přehled základních bilaterálních smluv s ČR

Následující dohody byly podepsány mezi Československem a Bangladéší. Jejich sukcesi do platných smluv s ČR bangladéšská strana dosud nepotvrdila:
- obchodní dohoda 131/1973 Sb. (platí od 27.4.1973), k podpisu je připravena nová obchodní dohoda
- dohoda o vědecké a technické spolupráci 131/1973 Sb. (platí od 27.4.1973)
- dohoda o hospodářské spolupráci (platí od 27.4.1973)
- kulturní dohoda 44/1982 Sb. (platí od 19.12.1981)



OBCHODNÍ A EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE S ČR


Smluvní základna

Obchodní dohoda s Bangladéšem z roku 1973, je oběma stranami chápána jako platná (nedošlo k sukcesi). V říjnu 1999 proběhla expertní jednání mezi zástupci ministerstev obchodu a byl odsouhlasen konečný text nové obchodní dohody. Zejména vzhledem k liknavosti na bangladéšské straně doposud nedošlo k podpisu.

Bilance vzájemné obchodní výměny

Obchodní obrat za rok 2000 v tis USD :
Vývoz ( z ČR ) 6 360
Dovoz ( do ČR ) 7 257
Bilance - 915

Perspektivní odvětví

Dodávky zejména pro energetiku budou i nadále patřit mezi nejvýznamnější položky českého vývozu. Jedná se hlavně o dodávky náhradních dílů pro generální opravy elektráren ve městech Chittagong a Khulna a náhradních dílů, popř. strojů pro textilní průmysl.V minulých letech se na bangladéšském trhu podařilo umístit takové komodity jako jsou letadla, zdravotní a vojenská technika, léky, sušené mléko aj. Probíhá akvizice dodávek pro zařízení pro potravinářský průmysl České firmy by se mohly podílet na činnostech, které jsou spojené s přípravou a vlastní těžbou zemního plynu na severu země. Nejvíce rozpracovaným obchodním případem je nabídka pro výstavbu druhého bloku 60 MW elektrárny u města Chittagong, která by mohla být podpořena financováním měkkým úvěrem na základě podmínek OECD. Hlavní jednání a případný podpis kontraktu se očekává v r. 2001.

Joint ventures ve vzájemném obchodu

Ve sledovaném období nebyly založeny, přestože z bangladéšské strany je výrazný zájem. Problém je ve vyváženosti tohoto podnikání. Bangladéšská strana je schopna maximálně nabídnout stavební pozemek a omezený zdroj energie. Další veškerá zátěž při zakládání společného podniku by ležela na druhé straně.

Vyhodnocení poptávek po českém zboží

Viz hlavní komentář pod bodem 6.4. Poptávka po českém, hlavně strojírenském zboží stále trvá, hlavním problémem je zajistit spolehlivé financování. Pokud bude obchod realizován prostřednictvím potvrzeného a neodvolatelného akreditivu ( viz dodávky náhradních dílů pro energetiku ), lze realizaci doporučit.



Charakteristika státu INDIE:



Název státu

Indická republika- -The Republic of India

Rozloha

3.287.263 km2

Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Indie je druhou nejlidnatější zemí na světě ( po Čínské lidové republice). Podle předběžných výsledků posledního sčítání obyvatel žilo v Indii k 1.3. 2001 1, 027 miliardy obyvatel. Neustále se zvyšuje počet obyvatel žijících ve městech (dnes více, než 30% indického obyvatelstva). V roce 1971 žilo v indických městech 109 milionů lidí, v roce 1994 to bylo již 235 milionů, tj. přibližně stejné množství, jako je počet obyvatel USA.
Hustota zalidnění činí 324 obyvatel na km2.
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí dle údajů z r. 1991 37.5%.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný přírůstek obyvatelstva - cca. 1,9 %
- přibližně 18 milionů ročně

Demografické složení podle posledního censu z r. 1991:


Věk Populace v milionech Procent z celku
0-4 110,9 13,1
5-14 196,3 23,2
15-19 91,4 10,4
20-24 81,2 9,6
25-34 128,6 15,2
35-44 93,9 11,1
45-54 68,6 8,1
55-59 26,2 3,1
60 a více 50,8 6,0

Národnostní složení

Indie je mnohonárodnostní stát. Největší je indoárijská skupina, následuje drávidská. Z hlediska jazykového je nejpočetnější skupina indoevropská (72% - Hindustánci, Bengálci, Gudžaráthové, Uríjci, Maráthové aj.), drávidská (25% - Tamilové, Telugové a Kannadové, Malajámci aj.), dále Mundové a horské skupiny v Himálaji.


Náboženství

(podle sčítání lidu z r. 1991)
hinduismus 730 milionů obyvatel (81%)
islám 104 milionů obyvatel (11%)
křesťanství 23 milionů obyvatel
sikhismus 19 milionů obyvatel
buddhismus 7 milionů obyvatel
džinismus 4 miliony obyvatel





Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Nejdůležitějším jazykem pro národní, politickou a obchodní komunikaci je angličtina. Národním jazykem je prohlášena hindština (ovládá ji cca 30% obyvatelstva), rozšířenými jazyky jsou také bengálština, urdština, tamilština, telugština a maráthština. Mimo ně indická ústava uznává dalších 11 místních jazyků: ásamský, dogri, gudžarátský, kannáreský, kašmírský, konkánský, malajálamský, manipurský, oríjský, pandžábský a sindhský.

Administrativně správní členění, hlavní město a další velká města

Indie je administrativně rozdělena na 28 svazových států, 6 svazových teritorií a teritorium hlavního města. Počet obyvatel je převzat z předběžných výsledků sčítání lidu r. 2001

stát km2 obyv. hlavní město
v mil.
Ándhrapradéš 276.814 75,7 Haidarábád
Arunáčalpradéš 83.743 1,1 Itánagar
Ásám 78.438 26,6 Dispur
Bihár 92.238 82,9 Patna
Čatisgarh 88.118 20,8 Bilaspur
Džammú a Kašmír* 101.384 10,1 Šrínagar, Džammú
Džharkand 79.614 26,9 Rančí
Góa 3.702 1,3 Paňdžim
Gudžarát 196.024 50,6 Gándhínagar
Harijána 44.212 21,1 Čandígarh
Himáčalpradéš 55.673 6,1 Simla
Karnátaka 191.791 52,7 Béngalúr
Kérala 38.863 31,8 Tiruvanantapuram
Madhjapradéš 355.328 60,4 Bhópál
Maháráštra 307.690 96,7 Mumbaí (bývalá Bombaj)
Manípur 22.327 2,4 Imphál
Meghalaja 22.429 2,3 Šilaung
Mizóram 21.081 0,9 Aizal
Nágáland 16.579 2,0 Kóhíma
Paňdžáb 50.362 24,3 Čandígarh
Rádžasthán 342.239 56,4 Džajpur
Sikkim 7.096 0,5 Gántok
Tamilnádu 130.058 62,1 Čennaí (bývalý Madrás)
Tripura 10.486 3,2 Agartala
Urísa 155.707 36,7 Bhuvanéšvar
Uttarančal 53.330 8,5 Dehra Dun
Uttarpradéš 241.081 166,1 Lakhnaú
Západní Bengálsko 88.752 80,2 Kalkata
* - bez území okupovaného Pákistánem a Čínou


svazové teritorium km2 obyvatel
hlavního města Indie Dillí 434 13,8 milionu
Hlavní město - Dillí /New Delhi/ - 13,8 milionu
Velká města* - Mumbaí /Mumbai/ - 12,77 milionu
- Kalkata /Calcutta/ - 11,02 milionu
- Čennaí /Chennai/ - 5,38 milionu
- Haidarábád /Hyderabad/ - 4,29 milionu
- Bengalúr /Bangalore/ - 4,10 milionu


*počet obyvatel podle censu z r. 1991

Měna

Indická rupie (anglicky Indian Rupee), mezinárodní zkratka INR, místní označení Rs
dělení: 1 indická rupie = 100 paisů (Paisa)
V Indii se oficiálně nepoužívá žádná cizí měna. Bez problému lze na místní měnu směnit americké dolary.Bez problému je možno platit v renomovaných obchodech hlavními platebními kartami.




ZAHRANIČNĚ POLITICKÁ ORIENTACE INDIE




Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách

Indie je členem OSN, HNZ, Sdružení zemí jižní Asie pro regionální spolupráci (SAARC), britského Společenství, G 77, G15, MMF, Světové obchodní organizace (WTO ). Dále je Indie
zakládajícím státem seskupení SAPTA ( dohoda o preferenčním obchodu ) a je též členem Indian Ocean Rim Association for Regional Cooperation, organizace sdružující 14 států ze 3 kontinentů ( Asie, Afrika, Austrálie ). Vůči ASEAN získala Indie v roce 1995 statut " full dialogue partner".

Přehled bilaterálních smluv s ČR

Uvedeny pouze smlouvy ekonomicko obchodního charakteru, navíc indickou stranou doposud nebyla notifikována sukcese do bývalých československých smluv:

Dohoda o hospodářské spolupráci - Dillí 1959
Dohoda o hospodářské spolupráci - Praha 1964
Dohoda o založení výboru pro hospodářskou a obchodní spolupráci - Praha 1966
Dohoda o spolupráci v oblasti vědy, techniky a průmyslu - Praha 1974
Dohoda o zamezení dvojího zdanění - Dillí 1986

Smlouvy uzavřené s ČR :

Obchodní dohoda - Dillí 1993
Dohoda o letecké dopravě - Dillí 1997
Dohoda o zamezení dvojího zdanění - Praha 1998
Dohoda o podpoře a ochraně investic - Praha 1998


OBCHODNÍ A EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE S ČR


Smluvní základna

Obchodní dohoda z roku 1993.

Bilance vzájemné obchodní výměny

Uváděná data uvádějí obchodní výměnu za rok 2000 (v tis. USD) :

vývoz (FCO) 77 927
dovoz (OP) 74 725
saldo 3 202
Vzájemná obchodní výměna se realizuje podle Obchodní dohody z roku 1993, která je významná tím, že zrušila dlouhodobý obchodní styk na bázi rupiového clearingu. Od 1.1.1993 se obchodní transakce uskutečňují ve volně směnitelné měně. Nicméně i po přechodu na styk ve volné měně se realizují některé dovozy do ČR za rupiový clearing. Jednalo se nejdříve o likvidaci zůstatku z clearingového obchodu a v současnosti se jedná o likvidaci pravidelných ročních splátek československého úvěru, jehož splatnost končí v roce 2004. V dubnu 2000 došlo k podpisu protokolu mezi ČSOB, Národní bankou Slovenska a Reserve Bank of India (RBI) o rozdělení účtu rupiových pohledávek na českou a slovenskou část.

Perspektivní odvětví

Rozhodně největší pole působnosti pro české exportéry skýtá oblast infrastruktury. Jedná se zejména o dodávky, rekonstrukce, modernizace energetických celků a energetických zařízení, včetně poskytování technické pomoci. Celkově je možno konstatovat, že indický trh skýtá značné možnosti pro vývoz české strojírenské produkce. Tato možnost však, bohužel, zůstává v mnoha směrech pouze na teoretické úrovni, protož Indie praktikuje ochranářskou dovozní politiku, žádá často nevýhodné zapojení místního průmyslu do dodávek a montáží atd. Navíc dodávky větších celků vyžadují zajištěné financování, které je v českých podmínkách obtížné zajistit.
Zvláštní a velmi perspektivní kapitolou jsou dodávky pro modernizaci armády. Působí zde ovšem silná konkurence a realizace větších dodávek je opět spojena se zapojením místního průmyslu, předložením ofsetových programů a dobrým politickým vlivem.
Vzhledem k trvalému nedostatku finančních prostředků na výše uvedené modernizace, zejména infrastruktury a energetiky, měly by být vybrané projekty realizovány na bázích BOT, BOO, což je v současné Indii pro investory vhodná cesta jak čekat na návratnost finančních prostředků desítky let. České podniky proto musejí být velmi opatrné a vstupovat do těchto kontraktů především např. jako subdodavatelé mezinárodních konsorcií.
Konkrétní informace podá OEÚ ZÚ Dillí.

Joint ventures ve vzájemném obchodu

Jediný joint ventures v zemi je společný podnik na výrobu těžkých nákladních vozidel TATRA (Tatra - Udyog v Hosur, stát Tamil Nadu), který zahájil provoz v roce 1997. V současné době podnik upevňuje svoji pozici na trhu a zajišťuje rozšiřování servisní sítě.
Projekt Škoda Auto India na produkci vozů Octavia ve státě Maharaštra nelze považovat na společný podnik, neboť firma je ve 100 % vlastnictví mateřské automobilky a jedná se vlastně o montovnu vozů. Z důvodu nevyjasněné automobilové politiky indické vlády je rozvoj projektu pozastaven. Rozhodnutí se očekává v roce 2001.

Vyhodnocení poptávek po českém zboží, službách a výrobní kooperaci

Česká republika může v Indii stavět na dobré pověsti zejména v oblasti těžkého strojírenství, energetických zařízení, obráběcích strojů a také spotřebního zboží, jako např. výrobky ze skla, vybrané potraviny a pivo. Reputaci ČR dále podporuje existence společného podniku Tatra - Udyog a zamýšlená realizace montáže osobních vozů Škoda v Indii.
ZÚ v Dillí se snaží nejlepší možnou formou zprostředkovávat kontakty pro zájemce z ČR o obchodní spojení s indickými firmami. Pro získání zakázek většího rozsahu je potřeba nejen podpora státu, resp. ZÚ, ale také zajištění kvalitního financování. Na druhé straně mnoho českých dodavatelů není schopno reagovat na poptávky indické strany vzhledem k utlumení, či úplnému zastavení některých výrobních programů. Z hlediska českých podnikatelských subjektů se zdá být nejdůležitější si uvědomit, že Indie je sice rozvojovým trhem, ale už ne nenáročným trhem a je zde třeba počítat se silnou konkurencí na trhu a mnohdy zapojením domácího průmyslu dodávek.
Celkově lze konstatovat, že zájem o obchodní spolupráci s ČR je poměrně značný. Ovšem ne všechny formy spolupráce, které by si indická strana představovala, nebo ráda prosadila, jsou pro nás zajímavé.




Charakteristika státu PAKISTÁN:



Název státu

Pákistání islámí džamhúríjat - Islamic Republic of Pakistan

Rozloha

803.943 km2
Ázád Kašmír (Svobodný Kašmír): 84.159 km2

Počet obyvatel

149,70 mil.: 77,2 muži, 72,5 ženy (2000)
(toho 67,5 % venkovské a 32,5 % městské populace)
asi 850 tis. registrovaných a asi 0,5 mil. neregistrovaných afghánských uprchlíků
Hustota obyvatelstva: 168,6 obyvatel/km2

Průměrný přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Průměrný přírůstek obyvatelstva: 2,80 %
Střední délka života: m: 62,9 ž: 65,1 průměr: 64 let
Porodnost: 3,6 %
Úmrtnost: 0,78 %
Kojenecká úmrtnost: 7,4 %
Počet obyvatel na 1 lékaře: 2.127
Počet obyvatel na 1 nem. lůžko: 1.822
Míra gramotnosti: 37,8 % (zpochybňováno
řadou nezávislých údajů)

Národnostní složení

Paňdžábci 61 %, Paštuni 16 %, Sindhové 12 %, Hindustánci
(muhádžirové) 8 %, Balúčové 2 %, ostatní menšiny 1 %

Náboženství

Islám 98 % (z toho sunnité 77 %, šíité 20 %), křesťané (1 %), ostatní (hinduisté, pársové aj. - 1 %)
Státní náboženství: islám

Úřední jazyk a nejčastěji používané jazyky

urdština, angličtina
Ostatní hlavní jazyky: paňdžábština, sindhština, balúčština, paštština, baltické jazyky a další.

Administrativně-správní členění země, hlavní město a další velká města

Provincie:
Paňdžáb (Punjab), hlavní město Láhaur (Lahore, 5,06 mil. obyv.)
Sindh (Sindh), hlavní město Karáčí (Karachi, 9,27 mil. obyv)
Severozápadní pohraniční provincie (North-West Frontier Province, NWFP), hlavní město Péšávar (Peshawar,)
Balúčistán (Baluchistan), hlavní město Kvéta (Quetta)




Další správní jednotky:
Islámábád (Islamabad), hlavní město Pákistánské islámské republiky, má statut zvláštního správního území
FATA, Federálně spravovaná kmenová území (Federal Administered Tribal Areas)
Ázád Kašmír (Azad Kashmir, Svobodný Kašmír), část sporného území bývalého knížecího státu Džammú a Kašmír (Jammu & Kashmir) kontrolovaného od roku 1947 Pákistánem, Severní oblasti

Měna

pákistánská rupie (Rs), 1 Rs = 100 paisa.
Mezinárodní bankovní kód: PKR




ZAHRANIČNĚ POLITICKÁ ORIENTACE PAKISTÁNU

Účast země v mnohostranných smlouvách o dohodách

Pákistán je členem OSN, WTO, IMF, WB, G 77, Organizace islámské konference (OIC), Hnutí nezúčastněných zemí (NAM), Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC), Organizace pro hospodářskou spolupráci (ECO), Asijské rozvojové banky (ADB), Centra pro transfer technologií v Asii a Tichomoří (APCCT), Colombského plánu pro kooperativní ekonomický a sociální rozvoj, Islámské rozvojové banky (IDB), Výměny za nové alternativy v asijském regionu (ARENA) a D8. Usiluje o členství v ASEAN, kde má status "sectorial dialogue partner".

Přehled bilaterálních smluv s ČR

Dohoda mezi ČTK a Pakistan Press International
Ujednání o zrušení vízových poplatků na základě vzájemnosti mezi ČSSR a Pákistánem
(výměna nót, Praha 2. března/10. dubna 1967)

Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky
Pákistán (Islámábád, 30. dubna 1968)

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky Pákistán o leteckých službách (Praha, 2. září 1969, č. 91/1973 Sb.)

Kulturní dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Islámské republiky Pákistán (Praha, 29. ledna
1976, č. 104/1976 Sb.)

Dohoda obchodních komor (1. prosince 1991)

Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních (úředních) pasů mezi vládou ČSFR a vládou PIR (Islámábád, 2. prosince 1991, 328/1992 Sb.)

Obchodní dohoda mezi vládou ČSR a vládou Islámské republiky Pákistán (Islámábád 17.12.1995, v platnost vstoupila 6. 10. 1998)
Dohoda o podpoře a ochraně investic - byla podepsána 7. 5. 1999 v Praze (ministr financí ČR a pákistánský velvyslanec). Na české straně byly splněny právní požadavky pro vstup dohody v platnost (schválení vládou a Parlamentem ČR a ratifikace prezidentem ČR) - ZÚ Islámábád notifikoval pákistánské straně 2. 6. 2000. Dotaz ke stavu schvalovacího procesu na pákistánské straně (nóta ZÚ Islámábád z 10. 11. 2000) je stále bez odpovědi. Dohoda vstoupí platnost datem nóty pákistánské strany, oznamující ukončení vnitrostátního schvalovacího procesu.








OBCHODNÍ A EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE S ČR


Smluvní základna

Obchodní dohoda mezi vládou ČSR a vládou Islámské republiky Pákistán
(Islámábád, 7.12.1995, v platnost vstoupila 6. 10. 1998)
Dohoda o podpoře a ochraně investic - byla podepsána 7. 5. 1999 v Praze (ministr financí ČR a pákistánský velvyslanec). Na české straně byly splněny právní požadavky pro vstup dohody v platnost (schválení vládou a Parlamentem ČR a ratifikace prezidentem ČR) - ZÚ Islámábád notifikoval pákistánské straně 2. 6. 2000. Dotaz ke stavu schvalovacího procesu na pákistánské straně (nóta ZÚ Islámábád z 10. 11. 2000) je stále bez odpovědi. Dohoda vstoupí v platnost datem nóty pákistánské strany, oznamující ukončení vnitrostátního schvalovacího procesu.

Nadále platí Potokol mezi FMZO ČSSR a Ministry of Finance and Economic
Affairs Pákistánu ze dne 1. 9. 1986 (dodávky zařízení pro bloky 9 a 10 - elektrárna Mangla)

Bilance vzájemné obchodní výměny

V r. 2000 se poprvé po několika letech zastavilo stále snižování vzájemné obchodní výměny a stoupl, byť neznačně, také náš vývoz. Přesto ČR zůstává v deficitu.


Obchodní výměna ČR - Pákistán (mil.USD)

Vývoz (Fco) 1999/2000 6,72
Dovoz (OP) 1999/2000 14,71
Bilance - 7,99
Obrat 21,5

Perspektivní odvětví

Pákistán je průmyslově nerozvinutá země, trh se značnou absorpční schopností. Obchodní příležitosti pro české firmy je možné vyhledávat v celém spektru oborů od spotřebního zboží po strojírenskou kusovinu. Aktuální v současné chvíli je oblast léčiv, chemie, sklo, textilní stroje, automobilový průmysl a řada dalších.

Jjoint ventures ve vzájemném obchodu

Joint-venture společnost nebyla zatím ustavena.
obrábění nerostů (Pešavár), sklárna (Lahore).








Charakteristika státu SRÍ LANKA


Název státu

Srílanská demokratická socialistická republika - Democratic Socialist Republic of Sri Lanka

Rozloha

Celková rozloha: 65 610 km2

Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel: 19,25 mil. (odhad 2000)

Hustota osídlení: 293 obyv. na km2, 70% obyvatel žije v jihozápadní části ostrova, 22% žije ve městech

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činil v roce 1997 48,3%

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,9% (odhad 2000). Tato hodnota patří k nejnižším v asijském regionu a odhaduje se, že v příštích desetiletích se celková populace Srí Lanky stabilizuje na cca. 21 milionech obyvatel.


věková skupina počet obyvatel v tisících procent z celku
0-14 6 531 35,2
15-54 10 267 55,3
55 a více 1 754 9,5


Na celkové populaci se muži podílí 51% a ženy 49%.

Národnostní složení

Sinhálci (74%), Srílanští Tamilové (12,7%), Indičtí Tamilové (5,5%), Muslimové (Moorové, arabského původu, 7%), Burgheři (evropského původu, 0,4%), Malajci (0,4%)

Náboženství

budhismus (70%), hinduismus (15%), islám (7%), křesťanství (8%)

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

sinhálština a tamilština (oba oficiální), angličtina (spojovací)



Administrativně-správní členění, hlavní město a další velká města

Srí Lanka se dělí na 9 provincií (Central Province, Eastern Province, Nothern Province, North-Central Province, North-Western Province, Sabaragamuwa Province, Southern Province, Uva Province, Western Province).
Hlavní město: Kolombo 615 000 obyvatel
Další velká města: Dehiwala-Mt.Lavinia 193 000
Moratuwa 170 000
Jaffna 129 000
Kandy 104 000

Měna

srílanská rupie (SLRs, kód LKR)
dělení: 1 srílanská rupie = 100 centů

Na Srí Lance se oficiálně žádná cizí měna nepoužívá. Bez problémů lze na místní měnu směnit americké dolary. Ve větších obchodech a hotelích je možné používat mezinárodní platební karty.




ZAHRANIČNĚ POLITICKÁ ORIENTACE SRÍ LANKY




Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách

V zahraniční politice Srí Lanky lze spatřovat už po delší dobu znatelný příklon k pragmatičnosti, kterou je možné charakterizovat snahou o rozvoj politických a zvláště pak ekonomických vztahů se všemi státy, pochopitelně zejména s těmi, kde je to pro Srí Lanku výhodné. Ekonomická dimenze politiky je, vzhledem k probíhajícím ekonomickým reformám a nákladům spojeným s vedením občanské války, nejvíce zdůrazňována. Prioritou zůstává zájem na rozšiřování vztahů se zeměmi subkontinentu, v rámci Sdružení zemí jižní Asie pro regionální spolupráci ( SAARC) nebo na bilaterální úrovni s významnými obchodními partnery. Srí Lanka je aktivním zastáncem zóny volného obchodu v Jižní Asii ( SAFTA ) i v oblasti Indického oceánu. Dále vystupuje za urychlení integračních procesů v rámci SAFTA. Taktéž se velmi aktivně podílela v březnu 1997 na založení Sdružení pro regionální spolupráci zemí Indického oceánu (Indian Ocean Rim Association for Regional Cooperation, IOR-ARC).
Velice důležité zůstávají vztahy s Indií, i když Indie již není oproti roku 1998 největším vývozcem na Srí Lanku. Tím se stalo Japonsko, které tak Indii v letech 1999 a 2000 těsně předstihlo. Stále trvající válka proti tamilským separatistům na severovýchodě ostrova dále komplikuje obchod mezi Indií a Sri Lankou. Indie se obává zhoršení bezpečnostní situace v těsné blízkosti svého území, má však zájem na zachování jednoty Srí Lanky, neboť rozdělení ostrova by mohlo být využito podobnými separatistickými hnutími v Indii a hlavně by se odrazilo v politických i ekonomických vztazích.
Významným přínosem ke zlepšení a rozšíření obchodních vztahů mezi Indií a Srí Lankou byl podpis dohody o volném obchodu mezi oběma zeměmi v prosinci 1998, která je postupně naplňována.
Srí Lanka taktéž přikládá značný význam vztahům industrializovanými státy jihovýchodní Asie, převažujícími zde ekonomické zájmy. Aktivními obchodními partnery i investory jsou v poslední době Jižní Korea, Taiwan a Singapur.

Přehled bilaterálních smluv s ČR

Diplomatické styky mezi oběma zeměmi na úrovni velvyslanectví byly navázány v roce 1957. Česká republika byla Srí Lankou uznána v únoru 1993. Usnesením federální vlády č. 622 ze dne 18.11.1992 byl zrušen zastupitelský úřad v Kolombu. Srí Lanka je od té doby v působnosti ZÚ ČR v Dillí. V Kolombu taktéž působí honorární konzulát ČR ( viz informace pod bodem 10.1.) Srílanská strana uzavřela v březnu 1990 svoje obchodní oddělení v Praze, pověřené konzulární a vízovou činností. Nyní sídlí ve Vídni.
Za platnou je považována obchodní dohoda z roku 1975. V roce 1978 byla potom podepsána dohoda o zamezení dvojího zdanění.
Při expertních jednáních delegací obou zemí v říjnu 1999 v Kolombu byl sjednán text nové obchodní dohody, která měla být podepsána v roce 2000 v Praze na základě pozvání českého ministra průmyslu a obchodu z listopadu 1999. Srílanská strana pozvání akceptovala v lednu 2000, k praktické realizaci návštěvy bohužel doposud nedošlo. V dalším období bude vhodnost podepsání parafované obchodní dohody posuzováno ze strany ČR s ohledem na předpokládané členství v EU.




OBCHODNÍ A EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE S ČR




Za platnou je považována obchodní a platební dohoda mezi oběma státy je z roku 1975. V současné době je připravena k podpisu nové obchodní dohoda - viz. bod 3.3.

Bilance vzájemné obchodní výměny

Uvedená data uvádějí obchodní obrat za rok 2000 ( v tis. USD )


Vývoz (FCO) 23 276
Dovoz (OP) 7 182
Saldo 16 194




Perspektivní odvětví

Stejně jako v minulých létech by se české firmy měly orientovat na tradiční strojírenské komodity. Aktuální jsou rekonstrukce a modernizace dříve dodaných investičních celků a
zařízení ( vodní energetická díla, zařízení cukrovarů, dále zařízení textilních a obuvnických továren ), v úvahu přicházejí také dodávky dieselagregátů, tiskařských strojů a dalšího strojírenského zboží. Srílanský trh je schopen akceptovat také vybrané české spotřební zboží, chemikálie a léky.
Pro získání nových zakázek v oblasti infrastruktury je třeba počítat s účastí v mezinárodních tendrech financovaných světovými rozvojovými agenturami, či získat přístup ke grantům jednotlivých donorských zemí. Také je možné uvažovat o spoluinvesticích do rehabilitace, nebo modernizace existujícího investičního celku. Srí Lanka také akceptuje investice do elektronického průmyslu, telekomunikací a softwarového vybavení.
Nadále bude perspektivní spolupráce ve vojenské oblasti.

Joint ventures ve vzájemném obchodu

Ve sledovaném období nebyly založeny. Úvodní jednání probíhají o určité formě joint ventures v cukrovarnickém průmyslu.



2 ZAO celku č. 1 (Střední Asie)

ČÍNY

Zahraniční obchod ČLR pokračoval v nastoupeném pozitivním trendu z roku1999 a v průběhu roku 2000 zaznamenal další zvýšení, resp. bylo dosaženo zvýšení tempa růstu vývozu oproti roku 1999 o 27,8% na celkovou hodnotu 249,212 mld. USD, celkový objem obchodní výměny dosáhl hodnoty 474,308 mld. USD, což představovalo růst oproti minulému roku o 31,5% a dovoz dosáhl hodnoty 225,097 mld. USD, resp. růst o 35,8%. Z uvedeného vyplývá dosažení přebytku obchodní bilance ve výši 24,1 mld. USD, což reprezentuje snížení oproti roku 1999 o 17,6%. Na uvedené výsledky měly vliv nejen odeznívání asijské krize a zlepšující se hospodářská situace postižených zemí (viz. např. níže uvedená tempa růstu obchodu se zeměmi ASEAN), ale také proexportní zásahy čínské vlády.
Pokud se týče struktury zahraničního obchodu byla zaznamenána pokračující tendence k optimalizaci skladby resp. vývoz strojů a dopravních zařízení vzrostl o 40,4%, přičemž jeho podíl na celkovém vývozu vzrostl na 33,2% (v roce 1999 - 30,18 %). Dovoz strojů a dopravních zařízení vzrostl o 32,4 %, avšak jeho podíl na celkovém dovozu se snížil na 40,9% (v roce 1999 - 41,92 %). Také agrární export dosáhl zvýšení o 36,5% a vykázal tak rekordní hodnotu od roku 1995 - 11,2 mld. USD. Přebytek bilance z agrárního obchodu reprezentoval 4,41 mld. USD, což znamená snížení o 17,2% oproti roku 1999. Vývoz tzv. high-tech produkce dosáhl podílu cca 15%, resp. oproti roku 1999 se zvýšil o 3%.
Teritoriálně dosáhl vývoz do Asie v r. 2000 oproti roku 1999 pozitivní dynamiky (+ 29,0%), vývoz do severní Ameriky vzrostl o 24,5%, do Evropy zaznamenal růst o 28,2 %, do Afriky se zvýšil o 22,5% , vývoz do Jižní Ameriky vzrostl o 36,4%, vývoz do Oceánie se zvýšil o 25,6 %. Největší dynamiky růstu exportu oproti minulému roku bylo dosaženo u Jižní Ameriky a Afriky. Ve vzájemné výměně zboží se společenstvím zemí EU na základě čínské celní statistiky zaznamenala ČLR přebytek obchodní bilance ve výši 7,348 mld. USD (podle statistik EU činil rekordní deficit v roce 2000 cca 44 mld. Euro, v roce 1999 - 29 mld. Euro).
Čtyřmi nejvýznamnějšími obchodními partnery ČLR byly i v minulém roce Japonsko, Spojené státy, země Evropské unie a Hongkong. Dalšími významnými partnery jsou země sdružení ASEAN, Jižní Korea, Tchajwan, Austrálie, Rusko a Kanada.






Vývoj obchodní bilance ČLR od r. 1981 do roku 2000 (v mld. USD):
Rok Obrat Vývoz Dovoz Saldo
1981 44,022 22,007 22,015 - 0,008
1982 41,606 22,321 19,285 + 3,036
1983 43,616 22,226 21,390 + 0,836
1984 53,549 26,139 27,410 - 1,271
1985 69,602 27,350 42,252 - 14,902
1986 69,602 30,942 42,904 - 11,962
1987 73,846 39,437 43,216 - 3,779
1988 102,784 47,516 55,268 - 7,752
1989 111,678 52,538 59,140 - 6,602
1990 115,437 62,091 53,345 + 8,746
1991 135,702 71,910 63,791 + 8,119
1992 165,525 84,940 80,585 + 4,355
1993 195,703 91,744 103,959 - 12,215
1994 236,621 121,006 115,615 + 5,391
1995 280,863 148,780 132,083 + 16,697
1996 289,904 151,066 138,838 + 12,228
1997 325,057 182,697 142,361 + 40,336
1998 324,000 183,800 140,200 + 43,600
1999 360,649 194,931 165,718 + 29,213
2000 474,308 249,212 225,097 + 24,115

RUSKA

Ministerstvo ekonomického rozvoje a obchodu RF (Minekonomrozvoje) uvedlo, že v roce 2000 dosáhlo obchodní saldo Ruska rekordních 69 mld. USD, t.j. o 26,6 mld. USD více než v r. 1999. O tento výsledek se více než ruští exportéři zasloužila příznivá konjunktura světových cen ropy a dalších surovin.


Zvýšení devizových tržeb z exportu se projevilo ve zvýšení investic do exportně orientovaných odvětví průmyslu, nejvíce do těžby ropy a do dřevozpracujícího průmyslu, kde se investice zvýšily 1,8 krát v porovnání s r. 1999. To spolu se zvýšením poptávky na vnitřním trhu vedlo k přiměřenému nárůstu ruského importu o11,5% (kontrastuje s propadem importu o 30 % v r. 1999/1998).

Obchodní bilance - vývoz, dovoz, saldo

Podle Minekonomrozvoje RF dosáhl export v r. 2000 hodnotu 102,8 mld. USD a v porovnání s r. 1999 se zvýšil o 41%. Import dosáhl 33,8 mld. USD, což je meziroční nárůst o 11,5 %.


Výsledky zahraničního obchodu za r. 2000 jsou hodnoceny velmi pozitivně, ale s vědomím, že možnost jejich opakování je závislá na vnějších faktorech, které Rusko neovlivní. Zvýšení exportu bylo totiž dáno růstem kontraktních cen v průměru o 28,2 %. Konkrétně u ropy došlo ke zvýšení exportní ceny 1,8 krát a průměrná exportní cena zemního plynu vzrostla 1,6 krát.


Podle údajů VNIKI - Všeruského vědecko-výzkumného ústavu konjunktury (rezort)

MONGOLSKA

Obchodní bilance za posledních 5 let - vývoz, dovoz a saldo - tabulka


1996 1997 1998 1999 2000
Vývoz (mil. USD) 424,3 451,5 345,2 358,3 432,3
Dovoz (mil. USD) 450,9 468,3 503,3 512,8 574,2
Saldo (mil. USD) - 26,6 - 16,8 - 158,1 - 154,5 - 141,9

Teritoriální struktura

V roce 2000 se nezměnila teritoriální orientace ZO. Ve vývozech je podíl ČLR kolem 60%, následují USA, které se dostaly před Rusko. V dovozech si stále první místo udržuje Rusko, následováno ČLR a Japonskem.

Komoditní struktura

V roce 2000 měly na vývozu opět největší podíl nerostné suroviny, zejména měděný koncentrát, kozí podsada, textilní výrobky, kůže a fluorit.


Na dovozu se nejvíce podílely strojírenské a elektrotech. výrobky, minerální suroviny, dopravní prostředky a náhradní díly, textil a textilní výrobky a potraviny.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu

Většina dováženého zboží se podle současných předpisů zatěžuje 7% dovozní přirážkou a 15% daní z obratu. U některých druhů zboží se poplatky snižují či zcela promíjejí (např. dovoz zařízení jako základního kapitálu zahraničních investic apod.).


Ve věci regulace dovozu je kompetentní ministerstvo obchodu a průmyslu. V Mongolsku je preferován dovoz prostřednictvím akreditivu pro dodávky zboží do šesti měsíců. 62% obchodu se uskutečnilo prostřednictvím konvertibilních měn, 2% bartrem a 36% jinými způsoby.


Pro vyřízení celních formalit při dovozu zboží do Mongolska je nutné předložit následující dokumenty:
1. Registraci hospodářské jednotky
2. Nákladní listy
3. Manifest
4. Celní deklaraci na dovoz zboží, které spadá pod speciální clo
5. Zahraničně-obchodní smlouvu
6. Licence na importované zboží
7. Seznam zboží
8. Certifikát o původu zboží
9. Certifikát o kvalitě zboží
10. Certifikát Státní rady pro standardizaci a měření



Na export z Mongolska se nevztahují žádné restrikce. Výjimkou jsou některé položky podléhajícímu plnému zákazu (narkotika, pornografie, chráněná zvířata a rostliny, zboží dovezené jako rozvojová pomoc) či udělení licence (předměty historické a kulturní hodnoty, archeologické a paleontologické nálezy, vzácné kovy, železné a neželezné kovy, zbraně a některé další).
Na vývoz se nevztahují rovněž žádné kvóty. V současné době je dočasně omezen vývoz surového kašmíru a kůží. Mongolsko podepsalo obchodní dohodu o textilu s EU, která určuje kvóty na vývoz textilu do zemí EU.


Inspekce vyváženého zboží není obligatorní. Může být vykonána na základě požadavku kupujícího. Certifikáty vydává např. Obchodní a průmyslová komora.

Zóny volného obchodu

V Mongolsku zatím neexistují zóny volného obchodu. Připravuje se však vybudování těchto zón na hlavních hraničních přechodech s RF (Altanbulag) a ČLR (Dzamyn Úd) a zároveň se připravuje odpovídající legislativa.



2.1 S kým obchoduje (teritoriální struktura)

ČÍNA

Teritoriálně dosáhl vývoz do Asie v r. 2000 oproti roku 1999 pozitivní dynamiky (+ 29,0%), vývoz do severní Ameriky vzrostl o 24,5%, do Evropy zaznamenal růst o 28,2 %, do Afriky se zvýšil o 22,5% , vývoz do Jižní Ameriky vzrostl o 36,4%, vývoz do Oceánie se zvýšil o 25,6 %. Největší dynamiky růstu exportu oproti minulému roku bylo dosaženo u Jižní Ameriky a Afriky. Ve vzájemné výměně zboží se společenstvím zemí EU na základě čínské celní statistiky zaznamenala ČLR přebytek obchodní bilance ve výši 7,348 mld. USD (podle statistik EU činil rekordní deficit v roce 2000 cca 44 mld. Euro, v roce 1999 - 29 mld. Euro).
Čtyřmi nejvýznamnějšími obchodními partnery ČLR byly i v minulém roce Japonsko, Spojené státy, země Evropské unie a Hongkong. Dalšími významnými partnery jsou země sdružení ASEAN, Jižní Korea, Tchajwan, Austrálie, Rusko a Kanada.
Podíl šanghajské municipality a jižní provincie Guangdong na čínském vývozu v roce 2000 poněkud poklesl, a to z cca 50% na 47%. Zatímco podíl ostatních, zejména východních provincií se poněkud zvýšil. Východní provincie Shandong, Jiangsu, Zhejiang a Fujian se spolu se Šanghají a provincií Guangdong podílejí na čínském vývozu 76,6%.

RUSKO

Teritoriální struktura obchodu se v r. 2000 prakticky nezměnila. Stejně jako v předcházejících letech největší podíl na celkovém obratu ZO RF zaznamenaly státy EU ve výši 35 %, státy APEC 15 %, SVE 15 %.


ZO RF 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
I - mil. USDII -nárůst % I II I II I II I II I II I II I II I II I II
státy mimo SNS 82,2% obratu 74,7% obratu 77,1% obratu 78,1% obratu 77,4% obratu 78% obratu 78,6% obratu 81,6% obratu 81,5% obratu
obrat exportimportsaldo 79360 - 42376 - 36978 - 5392 71104 -10,4 44292 4,526807 -27,517490 813453 14,4 53001 19,628344 5,724657 98724 21,4 65607 23,8 33117 16,832490 103672 5,0 71874 9,631798 -4,040076 108382 4,5 69473 -3,338908 22,430566 91700 -16,158900-15,832800-16,726100 84900 -7,3623005,722600-30,939600 111300 33,08910043,022200- 0,026900
státy SNS 17,8% obratu 25,3% obratu 22,9% obratu 22,0% obratu 22,6% obratu 22,0% obratu 21,4% obratu 18,4% obratu 18,5% obratu
obrat exportimportsaldo 17216 - 11229 - 5987 - 5242 24128 40,1 14880 32,5 9248 54,55632 24178 0,2 13861 -6,810317 11,63544 27854 15,2 14262 2,9 13592 31,7670 30195 8,4 15755 10,5 14440 6,2 1315 30639 1,5 16605 5,414034 -2,82571 24900 -19,413600-18,411300-20,52300 19100 -24,010700-22,08400-26,32300 25300 32,41370028,01160038,02100

Pořadí hlavních obchodních partnerů RF v r. 2000

Na níže uvedených 10 států, připadlo více než 60 % z celkového obchodního obratu RF v r. 2000.


Pořadí stát - obchodní partner
1 SRN 9,6%
2 Itálie 8,5%
3 USA 7,3%
4 Bělorusko 6,8%
5 Ukrajina 6,3%
6 Čína 6,2%
7 Velká Británie 5,3%
8 Polsko 5,2%
9 Nizozemsko 5,1%
10 Finsko 4,1%

MONGOLSKO

V roce 2000 se nezměnila teritoriální orientace ZO. Ve vývozech je podíl ČLR kolem 60%, následují USA, které se dostaly před Rusko. V dovozech si stále první místo udržuje Rusko, následováno ČLR a Japonskem.


2.2 S čím obchoduje (komoditní struktura)

ČÍNA

(v mld. USD)
Zbožové skupiny podle SITC čínský export čínský import
0 potravinářské suroviny 12,282 4,758
1 nápoje a tabák 0,745 0,364
2 nepotravinářské suroviny (bez paliv) 4,464 20,004
3 minerální paliva 7,851 20,637
4 oleje a tuky 0,116 0,976
5 chemické výrobky 12,098 30,213
6 průmyslové zboží dle materiálu 42,550 41,807
7 stroje a dopravní prostředky 82,602 91,934
8 různé hotové výrobky 86,283 12,750
9 ostatní neklasifikované dle SITC 0,221 1,653


RUSKO

EXPORT - dle celní statistiky více než 60 % exportu připadá na suroviny.

Zbožová struktura exportu, podíl v % 1997 1998 1999 2000
Minerální paliva 45,5 39,5 43 53
Litina, ocel, barevné kovy 15,8 15,7 20 13
Stroje, zařízení a dopravní prostředky 9,9 10,5 11 9
Dřevo, celulóza, papír 3 4,4 5 3
Ostatní výrobky 25,8 30,9 21 22

Export strojírenských výrobků v r. 2000 činil celkem 9,16 mld. USD, t.j. o 16,5 % více než v r. 1999. Z toho 74,5 % bylo vyvezeno mimo státy SNS. Hodnota exportu strojů do SNS se meziročně zvýšila o 23,4 % a do států "mimo SNS" vzrostla o 14,3 %. V této komoditě došlo ke snížení podílu exportu do států "mimo SNS" na celkovém exportu strojírenských výrobků sice jen o 1,5 %, ale potvrzuje to stagnaci technické úrovně a morální zastarání ruské techniky s výjimkou vojenské, která se ale na zahraničním trhu prosazuje především nižšími cenami a "státními bárterovými" obchody.

Podíl exportu hlavních surovinových komodit na objemu jejich těžby a výroby se nadále pohybuje na ekonomicky únosné mezní hranici a stát byl nucen v r. 2000, stejně jako v roce předchozím, formou exportních kvót regulovat např. export mazutu a benzínu.
Hodnota exportu palivo-energetických surovin se v r. 2000 v cenovém vyjádření zvýšila o 70,1 %, především díky nárůstu kontraktních cen o 64,7 %. Fyzický objem jejich exportu se zvýšil jen o 3,3 %. Z toho export ropy dosáhl 144,5 mil. tun (nárůst fyzického objemu o 7,7 %), zemního plynu 193,8 mld. m3 (pokles fyzického objemu o 5,6 %).

IMPORT - Podíl 31,3 % představovaly stroje, zařízení a dopravní prostředky (meziroční pokles o 1,8 %). Opakovaně se snížil dovoz potravin a zemědělských plodin, tyto komodity dosáhly 24 % z celkového dovozu. Stagnace dovozu ze států "mimo SNS" byla způsobena snížením průměrných kontraktních cen o 17,7 % - zčásti zkresleno "optickým snížením" z důvodu šizení státu na odvodech DPH - zbytek potom zvýšením podílu levnějších druhů zboží v celkové struktuře dovozu.


Zbožová struktura importu, podíl v % na dovozu (bez neorganiz. obchodu) 1997 1998 1999 2000
Stroje, zařízení a dopravní prostředky 35,3 36,2 32,4 30,5
Potraviny a zemědělské plodiny 25,1 24,6 28,4 23,2
Chemické výrobky, kaučuk 14,4 15,0 16,4 18,6
Kovy a výrobky z nich 7,1 7,1 7,2 8,3
Léky 3,0 2,9 2,7 3,4
Mražené maso 2,7 2,5 3,2 1,8




MONGOLSKO

V roce 2000 měly na vývozu opět největší podíl nerostné suroviny, zejména měděný koncentrát, kozí podsada, textilní výrobky, kůže a fluorit.

Na dovozu se nejvíce podílely strojírenské a elektrotechnické výrobky, minerální suroviny, dopravní prostředky a náhradní díly, textil a textilní výrobky a potraviny.


3. ZAO celku č. 2 (Jižní Asie)


ZAHRANIČNÍ OBCHOD BANGLADÉŠE


Dovozní podmínky, kontrola dovozu

Ochrana domácího trhu

Tato oblast je poměrně liberální a sleduje cíl urychlit modernizaci země. Kvantitativní ani jiná dovozní opatření, s výjimkou strategických položek, nejsou uplatňována. Celní sazby byly zjednodušeny a zregulovány do rozmezí 7,5 - 35%. Dovozní prodejní daň a spotřební daň byly nahrazeny DPH. Celkově možno konstatovat, že bangladéšská ekonomika patří mezi poměrně otevřené ekonomiky, trh je relativně dobře zásoben i zbožím z dovozu. Celkový dovoz v období 1999/2000 činil 7 miliard USD.

Zóny volného obchodu

První zóna ( nazývaní EPZ - Export Processing Zones) byla otevřena u přístavu Chittagong v r. 1980 a převažují zde textilní firmy. Další u hlavního města Dhaka (1993) je specializována na moderní technologie. Otevření dalších se uskutečnilo opět u přístavu Chittagong, u Chalny v blízkosti přístavu Mongla a města Comilla. Celkově v těchto zónách podniká 147 firem, z toho 23 % ve výrobě textilu. Společnosti, podnikající v těchto zónách, většinou mají daňové úlevy, snazší a spolehlivější přístup k potřebným zdrojům energií a v neposlední řadě mohou využívat mnohem jednodušší úřední postupy a další výhody. Příjem z prvních dvou zón činil v letech 1999/00 711 mil. USD, což představuje 13,4 % celkového vývozu země.



ZAHRANIČNÍ OBCHOD INDIE


Ochrana domácího trhu

Indie stále postupně uvolňuje omezení dovozu. V současné době je dovoz rozdělen do kategorií různých licencí, od kategorie "zakázané", přes kategorii "částečně povolené", až po kategorii "zcela volné" (Open General Licence - OGL). Obchodní politika Indie v období 1997 až 2002 vychází za závazků, které přijala vůči WTO, s přesunutím stovek položek do kategorie OGL. Tuto kategorii hodlá urychleně rozšiřovat. Ve sledovaném období zejména americká strana tlačila na Indii prostřednictvím Světové obchodní organizace (WTO), aby Indie odstranila množstevní omezení na dovozy mnoha položek zboží v období 2000/2001. Americká strana v této záležitosti odmítá bilaterální jednání. Jejím hlavním argumentem byl názor, že obchodní bilance Indie se výrazně zlepšila a další uvolnění dovozů neohrozí její platební bilanci. Tento argument indická strana odmítá a stále žádá o prodloužení přechodného období.
EU, Kanada a Japonsko se již dohodly na bilaterální úrovni o postupném uvolňování dovozních restrikcí do roku 2003. Množstevní omezení dovozů bude odstraněno k 1.4. 2001.
Trvalý klesající trend zaznamenaly v období 1999-00 celní tarify. Celní sazby např. na dovoz broušeného skla, křišťálových lustrů a dalších mnoha položek spotřebního zboží jsou nadále velmi vysoké, mnohdy zvyšují cenu na trhu až o 100 %. Ve zvýšené míře jsou dovozní kvóty nahrazovány celními tarify.
Celkově lze konstatovat, že Indie má stále propracovaný systém ochrany domácího trhu a praktikuje silnou ochranářskou politiku svého trhu. Tento postoj působí napětí ve vztahu k WTO a vytváří problémy i směrem k zemím OECD.

Zóny volného obchodu

Zóny volného obchodu jsou v zemi zřízeny především ve městech s velkými přístavy (Mumbaí, Čennaí, Kalkata atd. ), v některých případech také ve vnitrozemí (Bengalúr, Noida u Dillí ). Režim v těchto zónách podléhá stejnému režimu jako je běžné ve světě. Informace o obchodních aktivitách v těchto zónách podá OEÚ ZÚ Dillí. Další informace jsou na www.commin.nic.in/doc/. nebo u Development Commossioner, SEEPZ Special Economic Zone, fax: 0091 22 8291386, e mail: dcseepz@bom.5.vsnl.net.in



ZAHRANIČNÍ OBCHOD PÁKISTÁNU



Vývoz vzrostl o 8,73% v porovnání s r. 1998/1999 (který byl v tomto směru neúspěšný). V r. 1999/2000 dosáhl sumy 8,5 mld.USD v porovnání s 7,7 mld.USD v předchozím období.


Z hlavních komodit vykázaly růst: bavlna (z -98,16% na 3%), ryby a rybí výrobky
(z -29,96 % na 13,3%), rýže (z -7,17% na 1,1%) a ovoce (z -15,94% na 43,9%). Boom zaznamenal tradiční pákistánský průmysl, zpracovávající onyx (z -46,4% na 70,7%) a chemický a farmaceutický průmysl (z -11,7% na 102,9%).

Dovoz dosáhl výše 10,3 mld.USD v porovnání s 9,6 mld. USD v minulém roce. Růst zaznamenaly položky pouze v oblasti ropy a ropných produktů z 1,4 mld.USD na 2,8 mld.USD (kam se však promítaly změny světových cen ropy) a u chemických produktů z 1,8 mld.USD na 1,99 mld.USD. Zmenšil se import potravin.


Zóny volného obchodu:

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v lednu 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone a schváleno bylo zřízení zón v Lahore, Rawalpindi a Péšaváru. Zvažuje se otevření dalších zón v Multanu a Kvétě.



ZAHRANIČNÍ OBCHOD SRÍ LANKY



Obchodní bilance za období 1998-1999

Ekonomika Srí Lanky je do značné míry závislá na zahraničním obchodu. Vývoz čaje a konfekce vytvořil celkem 63% procent příjmů z exportu. Celkově podíl obratu zahraničního obchodu na vytvořeném HDP je v posledních letech stále okolo 50 %. Vývoz má relativně stoupající tendenci a tak i míra obchodního deficitu je v posledních letech vyrovnaná.




3.1 S kým obchoduje ( teritoriální struktura)

BANGLADÉŠ

Teritoriální struktura

Vývoz v % za rok 1999/2000 :


USA 33
Německo 10
VB 9
Francie 6
Itálie 6
Holandsko 5


Dovoz v % za rok 1999/2000:


Indie 12
Čína 9
Japonsko 7
Hongkong 6
Jižní Korea 6
Singapur 4






INDIE

Teritoriální struktura vývozu v % z celkového objemu za období 1999 - 2000 ( březen ) :


USA 22,3
VB 5,6
Německo 5,3
Japonsko 5,2
Hongkong 5,1




Teritoriální struktura dovozu v % z celkového objemu za období 1999 - 2000 ( březen ) :


státy OPEC 11,8
Japonsko 5,9
USA 8,9
VB 5,7
Belgie - Lucembursko 7,9


PÁKISTÁN

Teritoriální struktura


Podíly jednotlivých zemí na pákistánském exportu byly v r. 1999/2000 následující:
USA 24,8%, Velká Británie 6,8%, Hongkong 6,1%, SRN 6%, SAE 5,8%, Francie 3,3%, Japonsko 3,1%, Holandsko 2,7%, Saúdská Arábie 2,5%, Itálie 2,4%.


Pákistánský import vypadal v témže roce takto:
Kuvajt 12%, Saúdská Arábie 9%, USA, SAE, Čína a Japonsko á 6,3%, Malajsie 4,3%, SRN 4,1%, Velká Británie 3,5%, Švýcarsko 3,4%, Francie 2,2%.






SRÍ LANKA

Teritoriální struktura
Hlavní obchodní partneři za období 1999-2000 ( podíl uveden v % ):


Vývoz do:
USA 38,9
VB 13,1
Střední Východ 7,9
Německo 4,7
Japonsko 3,5


:
Dovoz z:
Japonsko 9,5
Indie 8,7
Hongkong 7,8
Singapur 7,6
Jižní Korea 6,5




3.2 S čím obchoduje (komoditní struktura)

BANGLADÉŠ

Komoditní struktura

Hlavní vývozní položky v mil. USD za období 1999/2000:

Konfekce, juta a jutové výrobky, kůže, mražené ryby a mořské produkty.

Hlavní dovozní položky v mil.USD za období 1999/2000:

Stroje a zařízení, chemikálie, železo a ocel, látky, přírodní bavlna, ropné výrobky, cement.




INDIE

Komoditní struktura

V porovnání s obdobím 1998 - 1999 nedošlo ve sledovaném období k podstatným změnám. Za zaznamenání stojí pouze zvýšený vývoz informačních technologií a léčiv.


Komoditní struktura vybraných vývozních položek za 1999/ 2000 ( duben - březen ) v milionech USD ( ceny FOB ) :


textilní zboží 8 333
drahokamy a šperky 5 904
výrobky uměleckých řemesel 1 039
strojírenské zboží 3 372
kůže a výrobky z kůže 1 629
ryby a výrobky z ryb 1 038



Komoditní struktura vybraných dovozních položek za 1999/ 2000 ( duben - březen ) v mil USD ( ceny CIF ) :


ropa a ropné produkty 6 433
drahé kameny 3 762
hnojiva 933
jedlé oleje 1 695
papír a výrobky z papíru 680


PÁKISTÁN

Komoditní struktura pákistánského vývozu (mil.USD)


Komodita 1999/2000

Surová bavlna 72,6
Bavlněné výrobky 1096,2
Potraviny 811,2
- rýže 539,7
Kůže a kož. výrobky 175,2


Vývoz celkem: 8568,6


Komoditní struktura pákistánského dovozu (mil.USD)


Komodita 1999/2000

Potraviny 1113,1
Ropa, rop. produkty 2804,4
Stroje 1433,6
Dopr. prostředky 564,1
Chemikálie 1997,2
Různé 793,3
Ostatní 1603,8


Dovoz celkem: 10309,4
SRÍ LANKA

Komoditní struktura


Vývoz FOB za období 1999-2000 v jednotlivých komoditách ( v mil. LKR ):
Textil a oděvní součásti 171 068
Čaj 43 728
Stroje a strojní zařízení 14 155
Kůže a obuv 14 140
Kokosové produkty 9 119
Vývoz celkem (i s dalšími komoditami) 324 453


Dovoz CIF za období 1999 -2000 v jednotlivých komoditách ( v mil. LKR )


Textil a bavlna 93 105
Strojní a dopravní zařízení 47 736
Potraviny a nápoje 46 116
Spotřební zboží 40 943
Ropa 30 124
Dovoz celkem (i s dalšími komoditami) 416 223

4. Srovnání celků

4.1 Shody
Mezi shody jiho a středoasijských republik v zahraničním obchodě patří zejména tyto položky, které jsou i nejčastěji dováženým a vyváženým zbožím:
Textil
Drahé kameny
Strojírenské výrobky
Ropa a zemní plyn
Potraviny a nápoje
Čaj
Bavlna
Ryby
Kůže
Hnojiva
atd.

4.2 Rozdíly
Středoasijské a jihoasijské republiky SNS představují region mimořádně rozdílných přírodních poměrů, i obrovských sociálních problémů.
Liší se hlavně ve velikosti svých států. Nemůžeme například srovnávat Čínu se Srí Lankou jak velikostí, tak i co se počtu obyvatel týče.
Liší se také měnami, národnostním složením, hodnotami dovozu a vývozu, ekonomickou a politickou situací ve státě, klimatickými podmínkami, ale také i například tím, jestli jsou tyto asijské země vnitrozemským či přímořským státem.

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama