Zahraniční obchod (zo), celnictví
= směna, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice daného státu s právnickými a fyzickými osobami jiných států
 subjektem ZO může být i stát, a to při realizaci státních zakázek se zahraničními partnery
 důvodem existence ZO je, že žádný stát nemá přírodní ani ekonomický podmínky pro výrobu veškerého zboží

Předmětem ZO jsou:
- zboží – spotřební statky, hmotné kapitálové statky (např.


dlouhodobý majetek, suroviny, materiál, apod.)
- služby – pojištění, bankovní služby, věcné služby (doprava, ..)
- práva - chráněné vzory, licence, autorská práva, leasing

Význam ZO:
1.) ekonomický – úspora výrobních faktorů (práce, přírodní zdroje, kapitál), která se projeví především v úspoře nákladů
2.) politický – vzájemný obchod zvyšuje přátelské vztahy mezi státy s zvětšuje vzájemnou závislost, což je považován za mírový faktor
3.) kulturní – poznání způsobu život a v jiných zemích, poznání jejich kultury, umění,..

 Čím je stát menší a ekonomicky vyspělejší, tím je postavení ZO v ekonomice významnější a stát je na ZO závislejší  stupeň závislosti na ZO lze měřit různými ukazateli:

a) podíl ZO na HDP = obrat ZO (vývoz + dovoz)
HDP

b) hodnota ZO na 1 obyv. = obrat ZO
počet obyvatel

Formy ZO:
1.) export = vývoz – přímý a nepřímý
2.) import = dovoz – přímý a nepřímý
3.) reexport = vývoz dovozu – přímý a nepřímý

Přímý export
– tuzemský výrobce prodá své zboží zahraničnímu obchodníkovi
– výrobce musí mít dobré znalosti zahraničního trhu, tzn. zpravidla má své vlastní exportní oddělení, sám sleduje vývoj na trhu
– např. český výrobce obuvi sám prodává obuv do německému obchodníkovi
– je vhodný tam, kde není třeba provádět velký průzkum trhu (u vývozu surovin) anebo tam, kde po získání odběratele je delší dobu zajištěn odbyt (v případě vývozu velkých investiční celků)

Nepřímý export:
– mezi výrobce a odběratele vstupuje prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá do zahraničí
– (z hlediska předmětu dělíme export na:a) hmotný = komoditní – zboží; b) nehmotný – služby, práva
Import:
- činností, které jsou spojeny s nákupem zboží, služeb, práva ze zahraničí
- pro úspěšnou realizaci dovozu je nutné mít velké množství odborných znalostí a zkušeností
přímý – tuzemský výrobce nebo obchodník nakoupí zboží od zahraničního partnera
nepřímý – tuzemský výrobce nebo obchodník nakoupí zboží od tuzemského dovozce, který je nakoupil v zahraniční
 hmotný
 nehmotný

Reexport přímý:
- tuzemský výrobce nebo obchodník nakoupí zboží od zahraničního partnera, aniž by toto zboží vstoupilo na území jeho státu


Reexport nepřímý:
- zboží vstupuje na uzemí reexportéra (může tam zboží různě upravovat, kompletovat, roztřídit)



důvody reexportu:
1.) obchodně politické překážky – mezi státem, ve kterém se zboží nakoupí a státem, kam se zboží prodá mohou být vysoká cla, množstevní omezení, zákazy dovozu a vývozu (embargo)
2.) kompletace zboží - reexportér kompletuje sortiment, tzn. nakupuje v několika zemích a jednotlivé komponenty spojuje, rozšiřuje tím svou nabídku
3.) ekonomické důvody - velký nákup umožní reexportérovi nákup za nižší ceny a následný prodej za ceny vyšší


Obchodní bilance
- zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb (pojištění, doprava, cestovní ruch,..)
- podkladem je hlášení celnic o přechodu zboží a služeb přes hranice
- nezachycuje tedy platby za zboží
- může být:
a) aktivn í vývoz > dovoz - přebytek (saldo +)
b) pasivní vývoz c) vyrovnaná vývoz = dovoz - saldo 0

Platební bilance:
- zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí
- platební bilanci sestavuje ČNB podle systému Mezinárodního měnového fondu
- skládá se ze 3. částí:
1.) běžný účet – zachycuje platby za nákup a prodej zboží a služeb ze zahraničí
2.) kapitálový účet – zachycuje především přímé zahraniční investice a pohyb krátkodobého finančního majetku
3.) změna devizových rezerv – představuje úbytek nebo přírůstek devizových rezerv včetně kurzových a jiných rozdílů
- může dojít k třem situacím:
a) příjmy > výdaje - přebytek čili aktivní saldo a představuje zvýšení devizových rezerv
b) příjmy < výdaje - schodek čili pasivní saldo a předst. snížení deviz. rezerv
c) příjmy = výdaje - platební bilance je vyrovnaná

 Běžný účet ČR je neustále deficitní tzn. více dovážíme než vyvážíme.
 V ČR kapitálový účet dosahuje díky obrovským investicím ze zahraničí větší přebytek než činní deficit na běžném účtě  platební bilanci máme v kladných číslech


Struktura ZO:
1.) podle územní (teritoria) sleduje složení:
a) vývozu podle toho, do kterých zemí směřuje (náš vývoz – 950 mld., ze 40% směřuje do Německa, dále Rakouska a Slovensko; 2/3 všeho vývozu jdou do okolních zemí – levné na dopravu, před r. 89 šly 2/3 zboží do východ. zemích)
b) dovozu podle toho, ze kterých zemí pochází
1.) podle zboží (komodit) sleduje složení:
a) vývozu podle skupin zboží – nejdůležitější je vyvážet stroje a dopravní prostředky - z českého vývozu tvoří 40 %
b) dovozu podle skupin zboží
Směry obchodní politiky:
1.) protekcionismus – ochranářství
- vyznačuje se zásahy státu do ZO
- každý stát se snaží chránit svoji ekonomiku
a) pasivní prostředky obchod. politiky:
- vydávání příkazů nebo zákazům, aby stát chránil vlastní výrobky před nežádoucí konkurencí ze zahraničí – cla, kvóty – způsob, jak vláda stíží vstup zahraničním dodavatelům na náš trh
b) aktivní prostředky:
- vytváří určitou podporu vlastních výrobků při prosazování na zahraničních trzích
- např. poskytnutí levných úvěrů (stát třeba platí úrok), poskytnutí státních garancí (když dovozce nezaplatí, stát se mu snaží pomoc zaplatí třeba 50%), pojištění
2.) liberalismus – uvolnění
- vyznačuje se omezování zásahů státu do hospodářství, tedy i do ZO
- představuje odstraňování překážek, které omezují volný pohyb zboží mezi státy
- zde neplatí, že každý stát pomáhá svým výrobcům
a) dovoz a vývoz mohou provádět všechny podnikatelské subjekty, které mohou podnikat v tuzemsku – stát ani jedinému výrobci či odvětví neposkytuje žádnou pomoc
b) zavedení směnitelnosti koruny, která umožňuje volný přístup k nákupu valut a deviz pro podnikání – stát nebude zasahovat do kurzu koruny
 v čisté podobě neexistuje ve světě ani jeden směr (spíše existuje protekcionismus)

Prostředky obchodní politiky
1.) autonomní (jednostranné):
a) pasivní – tarifní opatření - cla a kvóty
netarifní opatření – např. ekologické normy, licence  omezení dovozu
b) aktivní:
- subvence (vývozní prémie) – stát poskytuje vývozcům odměnu
- úvěrování vývozu – ČEB – Česká exportní banka, poskytuje levné úvěry vývozcům
pojištění úvěr. rizik státem – sníží se tím obava vývozců z možných ztrát při vývozu, v ČR to provádí EGAP – Exportní garance a pojištění,je částečně financov. ze stát.rozpočtu.
Proplatí část nákladů exportéra nebo část neuhrazených pohledávek
- dumping – stát dotuje cenu výrobce a výroba tím může snížit cenu výrobku
např. 10 Kč  vláda doplatí 3 Kč  7 Kč prodej
- měnový dumping – ČNB provede devalvaci měny což pro výrobce znamená, že v národní měně dostane více peněz. Nevýhodou je dovoz.
např. 1 USD = 35 Kč  1 USD = 38 Kč. Vývozce dostane více.
- nevýhoda: zvyšuje se tím inflace, patří sem i informace státu výrobkům, kam mohou vyvážet, kde je nedostatek zboží aj.,
- CZECH TRADE – příspěvková organizace, která shromažďuje a zpracovává informace o vývoji světové ekonomiky a mezinárodního obchodu, působí v ČR, v zahr. má své pobočky, má i své internet. stránky

2.) smluvní – cílem je ochrana českého trhu před zahr. překážkami
a) bilaterální (dvoustranné)  podpora trhu, dohoda mezi 2 státy
- Obchodní smlouvy – dlouhodobě uzavřené,schvaluje je parlament, stanovují základní pravidla pro vzájemné ekonomické styky
- Obchodní dohody – krátkodobé, upřesňují obchodní smlouvy, jsou konkrétnější, schvaluje vláda
- Platební dohody – popisuje způsoby placení mezi 2 státy, uzavírá se tehdy, kdy země mají nedostatek volné směnitelných jmen
- Clearingové dohody – používají se pro započtení plateb, platí se vždy v domácí měně
- Úvěrové smlouvy – upravují úvěrové vztahy mezi státy; mezivládní, mezipodnikové, bankovní; úvěr. vztah vzniká na základě smlouvy mezi dlužníkem a věřitelem.
- Dohody o zamezení dvojího zdanění – když FO má příjmy ve více zemích
- Dohody o vědecko-technické spolupráci – jde o úpravu výměny vědeckotechnických poznatků mezi státy; poskyt. stipendií, spolupráce škol, vědců, institucí apod.
- Dohody o ochraně investice a vzájemné podpoře

b) multilaterární (všestranné) – většinou více státu, dohodnou se a na základě toho spolu obchodují
- charta OSN – politická organizace
- vznik po r. 1945
- existuje 193 států, v OSN je 189 států, nejsou Tchajwan, Vatikán, stát Maltézských rytířů (v Římě)
- pokud chce být stát uznávaný musí být členem OSN
- nejvyšší orgán – Valné shromáždění OSN
- nejvyšší výkonný orgán – Rada bezpečnosti, skládá se z 5 stálých členů (=země, které vyhrály 2. svět. válku - Čína, Francie, VB, Rusko, USA), 5 se se každé 2 roky mění, Rada bezpečnosti má největší vliv, rozhoduje o situaci na světě
- OPEC – Organizace zemí vyvážejících ropu
- sídlo má ve Vídni
- kontrolují 1/3 (až 40 %) veškeré produkce ropy
- Saúdská Arábie má 1/3 zdrojů, žádá s OSN omezení produkce  tím by cena ropy vzrostla. Rusko ale nechce.
- země, které nejsou členy OPEC: Rusko, Nigérie, Anglie, Mexiko, Norsko, Venezuela, USA
- Rusko prodávají za 18 dolarů jeden barel, nechce omezit (snížit) produkci ropy, tím kazí OPECu záměr.
- další státy, které jsou členy OPEC: Indonésie, Katar, Kuvajt Bahrajn, Spojené arab. emiráty
- CEFTA
- Středoevropská oblast volného obchodu
- sdružuje země od Polska až po Bulharsko, patří i významné země (Itálie, Rakousko, Německo), jejím cílem je stabilizovat státy střed. Evropy, aby si otevřeli trhy, posílili vzájemný obchod, a aby se bývalé komunistické země integrovali do EU a mohli se rozvíjet.
- VYŠEGRADSKÁ ČTYŘKA – Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko – tyto státy se budou společně domlouvat na vstupu do EU, aby tam všichni, co nejdříve vstoupili
- NAFTA
- Severoamerická zóna volného obchodu
- USA, Canada, Mexiko
- navzájem si tím odbourávají překážky:
a) ekonomické – clo, kvóty
b) neekonomické – ekolog. limity, hygienické normy, administrativní
- ANDSKÝ PAKT
- zóna volného obchodu – odbourává překážky
- Chille, Kolumbie, Venezuela, Peru,
- MERCOSUR
- Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay,
- Brazílie a Argentina – největší dlužníci vůči ostatním státům, dluh kolem 100 mld. dolarů x (USA – nejvíce zadlužená, ale vůči sobě)
- FTAA
- měla by vzniknout do r. 2007
- uvolnění obchodu mezi severní a jižní a střední Amerikou – nebudou si navzájem platit cla, poplatky
- výhoda pro USA – ovládla by celý kontinent
- nevýhoda pro amer. farmáře – neuživili by se, krachovali by, lépe jsou na tom farmáři se střed. a již. Ameriky
- APEC
- tichomořská dohoda o volném obchodu
- 28 států – USA, Japonsk, Jihovýchod. Asie, Barma, Tchajsko, Austrálie i Canada,..
- SEATO
- sdružuje země Jihovýchodní Asie,zóna volného obchodu
- Malajsie, Singapur, Honkong, Vietnam, Tchajsko (?)
- WTO
- světová obchod. organizace, v 90. l. se jmenovala GATT (všeobecná dohoda o clech)
- slouží k liberalizaci (uvolňování) svět. obchodu – odstranění cel a kvót, hygienické normy, administritiva
- ČR byla patří mezi zakládající členy
- poslední konference se konala v Daha v Kataru, na této konferenci byla přijata i Čína, Tchwaivan ; poslední kolo bylo tzv. Uruguayské kolo – v r. 1994 – poslední konkrétní dohoda o snížení cle a kvót

- MMF – MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND
- zal. 1944 v USA v Breton-Woodu
- MMF a SB (Světová banka) – sesterské organizae
- důvod vzniku byl, aby se neopakovala velká hospod. krize (1929 – 1933) jejíž důsledkem byl začátek 2. světové války
- hlavní cíl: půjčuje státům, které se nacházejí v krizi úvěry, ale za to žádá tvrdé restriktivní opatření  půjčuje státům dolary, ale žádá, aby stát stahoval svou inflační měnu z ekonomiky – banky omezují úvěry  podnikatelé si tedy půjčují méně  snižují se zakázky, dohody  propouštění zaměstnanců a snižování mezd  dopad hlavně na chudé lidi
- základním prvkem celého systému je americký dolar
- hlavní cíle MMF:
1.) podpora mezinárod. měnové spolupráce
2.) podpora devizové stability (aby kurz vůči cizím měnám byl stabilní)
3.) pomoc při vytváření mnohostran. platebních systémů
4.) poskytování úvěrů při řešení potíží s platební bilancí (Argentina)
5.) snižování nerovnováhy mezinárod. plateb. bilancí členů MMF
6.) expertní a konzultační činnost
- hlavní slabiny MMF:
7.) výběr zemí odpovídá vlivu velmocí a často se stává, že se nepomáhá těm nejrizikovějším zemím (Argentina – velká má zastánce  dostane pomoc x Zair – malý..)
8.) velké státy vlastně pomáhají krizovým zemím, ale financují spekulativní fondy ze svých zemí
 spekul. fondy vyhledávají země s nejvyšší úrokovou sazbou (aby více vydělali)
 pokud země není schopna splácet své závazky (dluhy + úroky), tak spekulat. kapitál rychle stahuje své investice
 MMF půjčí kriz. zemi peníze
 kriz. země peníze vyplatí spek. fondům a dokazuje tak, že je schopna platit své závazky
 kapitál v zemi důsledkem toho zůstává
- v čele MMF je výkonný ředitel, obvykle je to Evropan; současným ředitelem je Horst Köhler; MMF zaměstnává 2700 bankéřů ze 123 zemí
- sídlí ve Washingtonu
- pomoc MMF směřovala hlavně do východ. Eropy, jižní Ameriky (Argentina, Brazílie, Mexiko), Indonésie, Malajsie, Thajska

ČR a MMF
- ČR byla přijata v r. 1993
- na výročním zasedání zastupuje ČR guvernér ČNB – Zdeněk Tůma
- vzájemná spolupráce se odehrává prostřednictvím mezi MMF v ČR a následným doporučením

ČR je členem CEFTY, OSN, WTO

- SVĚTOVÁ BANKA – THE WORLD BANK
- je mezinárodní organizace
- zal. v roce 1944, ve Washingtonu
- tvoří ji:
 IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj – poskytuje půjčky středně bohatým zemím
 IDA – Mezinárodní asociace pro rozvoj – poskytuje bezúročně půjčky nejchudším rozvoj. zemím
- není běžnou bankou, neposkytuje půjčky soukromým firmám, není zaměřena na zisk, ale na pomoci chudým zemím
- stará se o stát jako celek – hospodářství, školství, zdravotnictví,
- poskyt. půjčky, technickou pomoc a poradenské služby vládám členských rozvoj. zemí
- vlastní ji všechny členské státy, jejich podíl zhruba odpovídá jejich ekonom. síle; největší podíl má USA, pak Japonsko, Německo, VB a Francie …
- nejvyšším řídícím orgánem banky je rada guvernérů
- výkonným orgánem banky je správní rada
- President Světové banky zodpovídá za celkové banky; v součásné době je jím James D. Wolfensohn
- poskytuje půjčky s nižšími úrok. mírami, než nabízejí komerční banky (středně bohatým zemím) nebo dokonce bezúročně (nejchudším rozvoj. zemím), půjčky mají delší splatnost,..
- finance získává z poplatku členských zemí a na svět. kapit. trzích
- návrh na projekt podává každá země sama, vždy jen část celkových nákladů financuje Světová banka – z důvodu motivace (např. jen 50 %)
- spolupracuje s MMF, OSN, UNESCO,..

ČR a SB
- Československo bylo jedním ze základ. členu SB na konferenci v Bretton Woods v roce 1944, pak členství zaniklo, obnovilo se až v r. 1990, a v roce 1993 přešlo členství na Českou republiku
- Světová banka (IBRD) nám poskytla celkem 3 úvěry (na ekonomickou transformaci; pro energetiku a život. prostředí- odsíření severočeských elektráren; pro telekomunikace)
- v současné době ještě probíhá několik projektů tzv. technické pomoci

- MAASTRICHTSKÁ DOHODA – EVROPSKÁ UNIE - EU


Organizace ZO:
 řídící orgány ZO - mají pravomoc vydávat právní normy
- parlament ČR – schvaluje zákony - obchod. zákoníky, živnostenský, celní, devizový
- vláda – vydává vyhlášky, nařízení vlády; podnikatelské mise do zahraniční  snaha navázat nové kontakty se zahr.
- ministerstva – udělují licence (minister. průmyslu a obchodu), podílí se na obchod. smlouvách (minister. zahr. věcí), vydávají vyhlášky (min. financí)
- ČNB – stará se o devizové rezervy, ovlivňuje výměnný kurz, ovlivňuje úrokovou míru z vkladů
- sdružení podnikatelů ČR (hl. cíl – ovlivnit vládu); Hospodářská komora ČR (podílí se na tvorbě ekonom. legislativy)
 subjekty provádějící ZO – FO nebo PO, které mají oprávnění k podnikání. Na určité druhy zboží a služeb je třeba mít úřední povolení (licenci minister. prům. a obchodu)
- obchodní podniky specializované na ZO
- výrobní podniky provádějící ZO pro vlastní potřebu – pro svou činnost dovážejí ze zahraničí suroviny a stroje a do zahraničí vyvážejí svou produkci, (protože na našem trhu není poptávka po jeho zboží)
- specializované organizace se zahraničním kapitálem – zahraniční dodavatelé si dovážejí výrobky do vlastní distribuční sítě, kterou si v ČR budují; např. velké obchod.domy - OBI, TESCO,..- vlastní je zahr. firmy a dováží si své zboží ze zahr.
- obstaravatelské podniky - obstarávají vývoz nebo dovoz na účet objednavatelů (hradí rizika, náklady, odměny)
- subjekty poskytující služby v ZO:
- dopravní – České dráhy (ČD)
- pojišťovací – Česká pojišťovna, EGAP (Exportní garant. pojišt. – pojišťuje rizika spojené s vývozem) a další
- bankovní – KB, ČSOB, Česká spořitelna,..
- kontrolní - zboží musí vyhovovat našim předpisům
- propagace a výstavy – domácí a zahr. veletrhy
- informační – Hospodářská komora,.
Vývozní operace:
 jsou všechny potřebné činnosti, které předchází vývozu a které s vývozem souvisejí
 některé odlišnosti ZO od vnitřního obchodu: jiná zeměpisná poloha; jiné technické normy; jiné právní předpisy; náboženské předpisy; jiné tradice a zvyky; jiné požadavky na balení (s ohledem na dopravu, podnebí )a vnější úpravu; nutnost překladu návodů a doprovodných textů; jiný charakter a jiná struktura potřeb a spotřeby; zvláštnosti trhu (zaostalost trhu, vyspělost trhu – musí se brát ohled na rozvojové země)
 vývoz. operace probíhají ve 2 fázích:
1. Fáze: Příprava vývozní operace 2. Fáze :Realizace vývozní operace
1. Průzkum trhu (teritoriální, technický a 1. Uzavření kupní smlouvy
komoditní,cenový) 2. Dodání zboží a dokladů
2. Aktivizice 3. Fakturace
3. Předběžné kalkulace ceny 4. Přijetí platby
4. Nabídková činnost 5. Výsledná kalkulace


Příprava vývozní operace
1. průzkum trhu
a) teritoriální – představuje získávání informací o určitém státě z nejširšího hlediska a současné z hlediska výrobků, které chceme na trhu prodat
b) komoditní průzkum – získává informace o zboží a jeho spotřebitelech a
technický průzkum – vyhodnocuje technické parametry produktů
c) cenový průzkum – cílem je získávání podkladů pro vhodnou cenovou politiku ( co nabízí konkurence)
- cílem průzkumu je vybrání vhodného státu, kde se naše výrobky budou dobře prodávat, vybrání možných zákazníků a představa o cenových možnostech
2. akvizice
- je souhrn činností, jejichž cílem je získat trh a rozšířit odbyt našich výrobků
a) přímá akvizice – přímé navazování kontaktů se zákazníky (dopis, návštěva, telefon, internet,..)
b) nepřímá – svěření zahr. propagační agentuře – místní požadavky... (reklama, bilboardy, inzerce, letáky, veletrhy, výstavy,..)
3. předběžná kalkulace
- je předběžné stanovení ceny
- 2 pohledy:
a) marketingový – cenu ovlivňuje nabídka a poptáv.,vycházíme z cenové hladiny na trhu; tato cena je maximální cenou, za kterou ji obchodník koupí, pokud je vyšší dá přednost konkurence
b) nákladový – získáváme informaci o svých nákladech; základem je cena ze závodu – EXW (EXWORKS) - náklady a rizika přecházejí v závodě, hradí kupující
(INCOTERMS – dodací podmínky, které byly vydány mezinár. obchod. komorou v Paříži)
4. nabídková činnost
a) je to odpověď na poptávku
b) jednostranná nabídka
- její úprava je vizitkou firmy
- obsah nabídky:
1.) druh a kvalita zboží
2.) množství zboží
3.) dodací lhůta
4.) dodací podmínky
5.) platební podmínky
6.) cena
7.) platnost nabídky
8.) všeobecně prodejní podmínky
- závazná nabídka – obsahuje všechny náležitosti, posílá se zákazníkům, který mají vážný zájem o koupi
- nezávazná nabídka – neobsahuje bod 6., 7., 8., nebo musí být napsáno “nezávazně nabízíme”, “do vyprodání zásob”


Realizace vývozních operace
1. Uzavření kupní smlouvy
a) z podnětu prodávajícího - prodávající pošle závaznou nabídku a kupující ji potvrdí, např. podepíše a orazítkuje kopii a pošle prodávajícímu
b) z podnětu kupujícího - kupující pošle objednávku a prodávající ji potvrdí, např. podepíše kopii objednávky, orazítkuje a pošle spět. Častěji prodávající vypracuje na základě objednávky tzv. konfirmaci (definitivní souhlas být vázán smlouvou) a pošle jí kupujícímu se žádostí, aby i potvrdil a vrátil kopii.
c) společné vypracování - prodávající a kupující společně vypracují kupní smlouvu a oba ji podepíší.

Základní povinnosti kupní smlouvě
prodávajícího:
- dodat zboží uvedené ve smlouvě,
- k tomuto zboží předat doklady,
- převést vlastnické právo - u nemovitostí zapsáním do katastru nemovitostí, zboží a služeb - fakturou
kupujícího :
- zaplatit za dodané zboží,
- převzít dodané zboží.

1. Dodání zboží a dokladů
- nejfrekventovanější doklady: faktury, dodací list, balicí list, osvědčení o původu (orig. doklad o originálu zboží, že zboží není padělané; nejčastěji se falšuje textil a tabák. zboží), osvědčení o jakosti, přepravné doklady, doklady o pojištění
2. Fakturace
3. Přijetí platby – odesláním faktury nemůže vývozce obchod. případ ještě uzavřít. Rozhodující pro uzavření obchod. případu je zaplacení faktury dovozcem
4. Výsledná kalkulace – vývozce závěrem podle výše skutečně vynaložených nákladů zjišťuje výsledný hospodářský výsledek z realizace daného obchod. případu. Podklady pro výpočty jsou získávány z účetnictví a operativní evidence

Dodací podmínky (dodací parita):
 určuje práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího a řeší:
- přechod rizik (rizika spojené s dopravou) – riziko poškození, zničení či ztráty zboží během dopravy,
- přechod nákladů (náklady spojené s dopravou) – náklady na dopravu, skladování, celní poplatky, pojistné, poplatky za obstarání dokladů
- místo přechodu rizik a nákladů – určuje, na kterém místě uvedené výdaje a rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího
 v praxi se používají často dodací podmínky INCOTERMS, které byly vydány Mezinárodní obchodní komorou v Paříži, upravují se každých 10 let, nyní platí INCOTERMS 2000.
 obsahují 13 doložek:
1. EXW - EX WORKS = ZE ZÁVODU – náklady a rizika přecházejí v závodě
- kupující nese veškeré výlohy a rizika spojené s dopravou
- prodávající má povinnost dát k dispozici zboží kupujícímu ve svém závodě (a poskytnou kupujícímu pomoc při obstarávání dokladů, které se vystavují v zemi odeslání nebo v zemi původu)
- doklady hradí kupující (clo a poplatky za doklady) nejvýhodnější podmínka pro prodávajícího a přesto nejvíce využívaná
2. FCA - FREE CARRIER = UJEDNANÉ MÍSTO (VYPLACENÉ DOPRAVCI)
- prodávající je povinen předat dodávané zboží do sjednaného místa
- kupující volí místo a druh dopravy
- v momentu převzetí zboží dopravcem přecházejí náklady a rizika z prodáv. na kupujícího
- všechny poplatky hradí kupující
3. FAS - FREE ALONGSIDE SHIP = UJEDNANÝ PŘÍSTAV NALODĚNÍ (VYPLACENÉ K BOKU LODI)
- náklady a rizika přecházejí na kupujícího okamžikem dodání zboží k boku lodi v místě nalodění, které stanovil kupující v ujednaném přístavu nalodění
4. FOB - FREE ON BOARD = VYPLACENÉ NA LODI
- náklady a rizika přecházejí na kupujícího v okamžiku přechodu zboží přes zábradlí lodi v ujednaném přístavu nalodění
- prodávající hradí veškeré náklady až na palubu lodi včetně všech poplatků a cla
- kupující je povinen na vlastní náklady najmout loď
5. CFR - COST AND FREIGHT = UJEDNANÝ PŘÍSTAV URČENÍ; zábradlí lodi v přístavu nalodění
- prodávající vybírá loď a platí přepravné do ujednaného přístavu
- ale rizika spojená se zbožím nese pouze do okamžiku přechodu zboží přes zábradlí lodi v přístavu nalodění
6. CIF COST INSURANCE AND FRIGHT = NÁKLADNÉ(VÝLOHY) A POJISTNÉ A DOPRAVNÉ PLACENY
- prodávající platí navíc pojištění
7. CPT CARRIAGE PAID TO … = DOPRAVNÉ PLACENO DO …
- prodávající vybírá dopravu a hradí výlohy spojené se zbožím až do předání zboží dopravci
8. CIP CARRIAGE AND INSURANCE PAID TO … = DOPRAVNÉ A POJISTNÉ PLACENO DO …
- s dodáním na určité místo
9. DAF - DELIVERED AT FRONTIER = S DODÁNÍM NA HRANICI
- náklady a rizika přecházejí přechodem hranice
- prodávající nese náklady až na hranici a zajišťuje doklady spojené s vývozem
- kupující vyřizují dovozní doklady a hradí celní a jiné poplatky spojené s dovozem zboží
10. DES - DELIVERED EX SHIP = S DODÁNÍM Z LODI
- prodávající vybírá loď a nese náklady (výlohy) a rizika spojené s dopravou do přístavu určení, kde kupující přebírá zboží
- rizika a výlohy přecházejí na palubě lodi v určeném přístavu
11. DEQ - DELIVERED EX QUAY = (DUTY PAID) = S DODÁNÍM Z NÁBŘEŽÍ
- náklady a rizika přecházejí z prod. na kup. na nábřeží v místě určení
- prodávající vyřizuje celní formality a hradí celní poplatky
12. DDU - DELIVERED DUTY UNPAID = S DODÁNÍM BEZ PLACENÍ CLA
- prodávající splní své závazky prodáním zboží kupujícímu na ujednaném místě určení v zemi dovozu včetně vykládky
- kupující však nese výlohy a rizika spojené s celními poplatky
13. DDP DELIVERED DUTY PAID = S DODÁNÍM CLO PLACENO
- prod. nese rizika a hradí náklady, pojištění až do závozu kupujícího a i mu to vyloží

Platební podmínky:
 jednou z nejdůležitějších náležitostí kupní smlouvy
- prodávající se snaží prosadit takovou platební podmínku, která mu zaručuje, že kupující zboží převezme a zaplatí
- kupující chce mít jistotu, že prodávající splní své závazky z kupní smlouvy
 Skutečnosti určující platební podmínky:
a) mezinárodní situace –při politické, ekonom. a měn. stabilitě ve světě se použ. jednodušší a výhodnější plateb. podmínky než v dobách krize a konfliktů - když dojde k zhoršení situace zpřísní se podmínky
b) druh zboží nebo poskytované služby (předmět prodeje)
c) situace (stav) na trhu
- pokud funguje platební neschopnost, tak plateb. podmínky budou těžší, náročnější
- při převaze poptávky je ve výhodě prodávající (může si určit pro sebe vhodnou platební podmínku)
- při převaze nabídky je ve výhodě kupující (prodávající, který nabídne lepší platební podmínku, může lépe získat zakázku)
d) vzájemné obchodní vztahy partnerů
- pokud partneři mají dobré obchodní vztahy používají jednoduché a levné platební podmínky
e) předpisy státních orgánů – pokud jsou špatné či špatně vypustitelné, tak platební podmínky jsou horší (dražší)
 zahrnují (určují):
1.) dobu splatnosti (placení) – 3 typy:
- předem - akontace – k platbě dochází před dodáním zboží, u strateg. a velkých zakázek (zbraně, letadla)
- při dodání – hotově, u nevyspělých zemí
- po dodání - faktura
2.) místo placení = místo, kde se platí
- nejčastěji banka, v kupní smlouvě je udáno názvem banky a účtem klienta
3.) subjekty placení = kdo, komu, popř. prostřednictvím koho se bude platit
4.) měnu, ve které se bude platit
5.) způsob placení – platební nástroje
- dělí se na:
a) nedokumentární – platba v hotovosti, hladká platby (placení pomocí převodního příkazu), šek, směnka
b) dokumentární formy placení - dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv
Placení v hotovosti:
- ve světě v obchodě prakticky nevyskytuje, výjimku tvoří placení provizí anebo placení menších částek na veletrzích a aukcích
- v ČR stoupá význam placení v hotovosti – důvodem je nesolventnost kupujících a dlouhé platební lhůty našich bank
- nevýhodou je obstarávání zahraničních bankovek, riziko krádeže bankovek, riziko kursových výkyvů (valuty mají větší kursový pohyb než devize)

Hladké platby :
- převod finančních prostředků z dané země do zahraničí pomocí převodního příkazu
schéma hladké platby:





Šek:
1.) dovozce žádá svou banku o vystavení bank. šeku na banku vývozce
2.) banka dovozce vystaví bankovní šek, pošle jej dovozci a stáhne prostředky z jeho účtu
3.) dovozce předá šek vývozci
4.) vývozce zašle šek své bance (šekovníkovi)
5.) šekovník uhradí částku na účet vývozce
6.) šekovník vyúčtuje částku bance dovozce (oznámí stažení částky z jejího účtu)


Směnka:
- vystavení směnky









*- po akceptaci směnky má vývozce řadu možností použití směnky

 vlastní směnka






Dokumentární inkaso:
- forma bezhotovostního platebního styku se zahraničím
- prodávající přikazuje své bance, aby vydala dokumenty k zásilce zboží kupujícímu po zaplacení nebo po akceptaci směnky nebo po vzájemné výměně dokladů (při protidodávce) nebo po vystavení bankovní záruky
- udává se adresa třetí osoby, která by se pro případ, že by si kupující zboží nepřevzal (faktura nesouhlasí s kupní smlouvou) o zboží postarala
dokumentární inkaso představuje větší jistotu pro prodávajícího než příkaz k úhradě, protože dovozce se nedostane ke zboží dříve než zaplatí, akceptuje směnku nebo splní jiné inkasní podmínky


Dokumentární akreditiv
- patří k nejdůležitějším formám placení v ZO
- v poslední době se rozšiřuje i v tuzemském platebním styku
- akreditiv = písemný závazek banky vystavený na základě žádosti jejího klienta (příkazce – kupující), že poskytne třetí osobě nebo na její řad (u směnky) prodávajícímu určité peněžní plnění jestliže budou do určité doby splněny akreditivní podmínky
- placení upravují pravidla, která vydala Mezinárodní obchodní komora v Paříži
- při placení se ho účastní 4 subjekty:
1. dovozce (= příkazce)
2. banka dovozce = otevírající akreditiv
3. vývozce = beneficient
4. banka vývozce = banka avízující akreditiv
- průběh placení má 2 části: otevření akreditivu a čerpání akreditivu