Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Zahraniční obchod a cla

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Význam ZO
= ekonomický (V a D), politický (ZO je mírový faktor – zvyšuje zvyšuje přátelské vztahy a vzájemnou
závislost mezi státy), kulturní (poznávání způsobu života v jiných zemích)
1.


 Reklama


dovoz zboží – protože pro jeho výrobu nemáme u nás vhodné podmínky = přírodní ( podnebí,
zeměd. půda, nerosty) = ekonomické (množství a kvalifikace prac. sil, úroveň ekon. vyspělosti země)
2. vývoz zboží – jsou potřeba devizové prostředky, které získáme vývozem, abychom mohli dovážet
potřební zboží, vývoj zvyšuje zaměstnanost obyvatelstva
definice = směna, kterou provádějí FO a PO přes hranice daného státu s PO a FO jiných států, další
subjekt může být stát jako celek – při realizace stát. zakázek se zahraničními partnery

Předmět ZO
Zboží – spotřební statky, hmotné kapitálové statky – IM, suroviny, materiál
Služby – pojištění, bankovní služby, doprava
Práva – licence, leasing, chráněné vzory, autorská práva

Otevřenost a uzavřenost ekonomiky
= stupeň zapojení státu do mezinárodního obchodu
- čím je stát menší a eko. vyspělejší, tím je postavení ZO v hospod. významnější a stát je na ZO závislejší
- stupeň závislosti (= míra otevřenosti) můžeme měřit různými ukazateli

1. Podíl ZO na HDP

2. Podíl vývozu na HDP

Podíl dovozu na HDP

3. Hodnota ZO na jednoho obyvatele

Hlavní důvody pro zapojení země do ZO - je skutečnost, že prakticky žádná země není schopná vyrábět všechno zboží, aby uspokojila své potřeby
1. teorie absolutních výhod – určitá země se soustředí na takové druhy výrobků a služeb, pro které má
lepší podmínky a u kterých dosahuje nejvyšší produktivity práce. Ty výrobky a služby bude potom vy-
vážet a příjmy z tohoto vývozu bude nakupovat zboží, jehož výroba je efektivnější v jiné zemi.
2. teorie komparativních výhod – země se soustředí na výrobu těch výrobků, u kterých má relativně
menší náklady

Formy ZO
Export (= vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí (průzkum trhu, získat zákazníka, provádět nabídku, uzavření kupní smlouvy – vl. projed, skladování, doprava, pojištění)
- hmotný – zboží
- nehmotný – služby a práva
- přímý – tuzemský výrobce zahraniční odběratel (= výrobce X obchodník)
- suroviny, velké investiční celky, rychle kazící se zboží
- nepřímý – tuzemský výrobce vývozce zahraniční odběratel
(= tuzemský obchodník, prostředník)
Výhoda přímého exportu – levnější – snižuje náklady o marži vývozce, ale podnik musí mít přehled o zahraničních trzích a musí mít exportní oddělení (zaměstnanci s jazykovými znalostmi, zjišťování cla a zajišťování vlastní přepravy
Výhoda nepřímého exportu – tuzem. obchodník sám provádí průzkum trhu, skladování, propagaci a vhodný prodej výrobků = výhoda, ale nevýhoda = výrobce musí prodávat tuzem. vývozci levněji než je prodejní cena do zahraničí
Import (= dovoz) – zajišťuje pro tuzemské hosp. suroviny a výrobky, kterých je nedostatek
- hmotný – zboží
- nehmotný - služby a práva, licence a software
- přímý – zahraniční výrobce tuzemský odběratel (=výrobce X obchodník)
- nepřímý – zahraniční výrobce přepravce tuzemský tuzemský odběratel
(=tuzemský dovozce)
Reexport (= vývoz dovozu) – reexporteři nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země
- přímý – zboží nakoupené v cizině je prodáno a dopraveno do jiné země (cizí) a neprojde ani naším
územím
- exportér v zemi reexportér v zemi importér v zemi
(Francie) (ČR) (Slovensko)


- nepřímý – zboží nakoupení v zahraničí je dovezeno do našeho státu a pak je opět vyvezeno do
další země
- exportér v zemi reexportér v zemi importér v zemi
(Francie) (ČR) (Slovensko)


Důvody reexportu:
1. obchodně-politické překážky – zemi státem, ve kterém se zboží nakoupení a státem, kam se zboží prodává mohou být vysoká cla, množstevní omezení (=kóty), nesmí se přímo dovážet
2. kompletace vývozů reexportéra – reexportér kompletuje sortiment svých výrobků s výrobky dovezenými a tím rozšiřuji svou nabídku
3. ekonomické – možnost nákupu velkého množství za nízkou cenu – nákupy ve velkém množství umožní nižší ceny – a prodávat do dalších zemí za vyšší ceny

Vývozní operace
A.) Příprava vývozu
1.) Vlastní připravenost vývozu
- musí nejdříve vyhodnotit své možnosti a schopnosti v těchto oblastech:
= personální a organizační zajištění vývozu – zajištění pracovníků, kteří znají cizí jazyky a mají vědomosti o zahraničním obchodě, budou se muset vytvořit nové útvary, přeškolení pracovníků
= výrobní program – podnik musí zvažovat, jaké výrobky může v zahraničí prodat, parametry výrobků, upravení výrobků podle přání zahraničního zákazníka, volné kapacity k rozšíření výroby, změna výrobního systému
= rozbor finanční situace – vlastní připravenost vývozu. Podnik musí zvážit, má-li finanční prostředky pro nutné změny, muže-li získat státní podporu pro vývoz, bude-li s to dostát včas svým finančním závazkům
2.) Navázání obchodního vztahu (volba partnerů) = teritoriální průzkum – výběr vhodné země –získání informací o určitém státě (odběratelé, konkurence, složené a pocit obyvatel)
= komoditní a technický průzkum trhu – získání informací o zboží – technické parametry
= cenový průzkum – za jakou cenu se tam výrobky prodávají, konkurence, daňové zatížení –DPH, cla a poplatky, obchodní marže, služby spojené s prodejem, distribuční cesty.
Podnik se zaměří na to: - po čem je poptávka - čeho je nedostatek
- jaká je konkurence - jaká je kupní síla
- zda je firma schopná vývozu
Cílem průzkumu – vybrat vhodný stát, kde budeme dobře prodávat, vybrat vhodné zákazníky, mít
představu o ceně
Důležité informace – primární = prvotní – vhodný osobní kontakt, přímo na trhu
- sekundární = druhotné – získání od různých institucí, internet, publikace
3.) Vývozní marketing – úkolem je stanovit obchodní politiku a „4P“
= Zboží – změříme se na 3 vrstvy, které požadavky zahraničních partnerů musíme brát v úvahu – zeměpisná poloha, náboženské předpisy, základní předpisy – ochrana ŽP, zvláštnosti trhu
= cenová politika – předběžná kalkulace ceny, vyplývá ze vztahu V a P – z cenové hladiny v zemi, konkurence, platební a dodací podmínky
= Propagace – na zahraničním trhu je nejvýhodnější svěřit propagaci zahr. propagační agentuře, která zná místní podmínky
- AKVIZICE = souhrn činností, kdy cílem je získat trh a rozšířit odbyt našich výrobků
= přímá – prospekty, katalogy, inzerce v tisku, výstavy, zaměřuje se na širší okruh zákazníků
= nepřímá – přímé navazování kontaktů s budoucími zákazníky formou zasílání akvizičních
dopisů nebo osobní návštěvy, jde více do hloubky
= způsob prodeje na zahraničním trhu (cesty prodeje) –
1. vlastní prodej – odborné zkušenosti, aby podnikání bylo úspěšné, přímý
2. využití služeb – speciální vývozní organizace, výrobce nemá přímý kontakt se zahr. trhem , nepřímý
3. založení vlastní výrobní firmy – v zahr., které umožňuje intenzivní zpracování trhu
4. joint venture = společné podnikání – založení samostatného podniku se zahraniční účastí

B.) Uzavření kupní smlouvy
1.) Nabídka – před zasláním nabídky si zjišťujeme BONITU zákazníka = schopnost odběratele dostát svým závazkům (= odběr zboží a hlavně zaplacení za něj), zjišťujeme výši základního kapitálu, platební morálku, možnost získat úvěr, obchodní pověst, zjišťujeme ji – prostřednictvím banky
- informačních kanceláří v zahraničí
- U nabídky musíme dbát na obsahovou a formální stránku, je to přímý propagační prostředek, nabídka je pro prodávajícího závazná, je doplněna i dalšími materiály – katalogy, prospekty, vzorky
- obsahuje- druh a kvalitu zboží, množství zboží, dodací lhůta, cena, dodací a platební podmínky, platnost nabídky, všeobecné prodejní podmínky.
- nabídka s uvedenými náležitostmi je ZÁVAZNÁ a obsahuje náležitosti KUPNÍ SMLOUVY, posílá se stálým zákazníků, kteří mají vážný zájem o koupi
- NEZÁVAZNÁ NABÍDKA – nebude uvedena cena, platnost nabídky X bude přímo v textu dube uvedena
nezávaznost
2.) Dohodnutí podmínek obchodu – při uzavření je důležité na dohodnutí ceny, dod. a plat. podmínek, množství a druhu.
= cena – důležitou náležitostí kupní smlouvy a závisí na – situaci na trhu, na druhu a jakosti zboží, množství objednaného zboží, stavu N a P, dod. podmínkách – podle dod. podmínek zahrnuje cena více či méně přímých obchodních nákladů, platebních podmínkách
= dodací podmínky – určují práva a povinnosti kupujícího a prodávajícího a řeší- přechod rizik, nákladů a místo přechodu rizik a nákladů, problematiku DP řeší I N C O T E R M S
= platební podmínky – jsou jednou z nejdůležitějších náležitostí kupní smlouvy, prodávající se snaží prosadit takovou platební podmínku, která mu zaručuje, že kupující zboží převezme a zaplatí.Kupující chce mít jistotu, že prodávající splní své závazky z kupní smlouvy.
- určení platební podmínky (PP) je ovlivněno zejména:
1. druhem zboží – u některých druhů zbo. se v mezinár. praxi rozšířily určité PP tak, že se staly zvyklostí
2. situací na trhu – při nedostatku zbo. vzniká trh prodávajícího, který si může určit sobě výhodnou PP
- při přebytku zbo. na trhu je PP prostředkem konkurenčního boje
3. vzájemnými vztahy partnerů – dlouhod. dobré obchod. vztahy dovolují použít jednoduché a levné PP
Základní pojmy v ZO:
DEVIZOVÝ TUZEMEC – FO má trvalý pobyt u nás, PO má u nás své sídlo
DEVIZOVÝ CIZOZEMEC – FO nemá trvalý pobyt u nás, PO má sídlo v zahraničí
DEVIZOVÉ PROSTŘEDKY
DEVIZOVÁ BANKA – sídlo má v tuzemsku nebo pobočka zahraniční banky u nás, kterým ČNB udělila licence obchodovat s devizami a provádět platební sty se zahraničím
KORESPONDENČNÍ BANKA – zahraničí banka, u které má OB otevřený NOSTRO ÚČET a která pro ni zabezpečuje bankovní operace vůči bankám v dohodnuté oblasti
NOSTRO ÚČTY (= NAŠE) – účet např. KB u jiné banky – zpravidla v zahraničí
LORO ÚČTY (= JEJICH) – účet jiné banky nebo klienta u např. KB
BENEFICIENT – oprávněná osoba = osoba, která platí
Všechny banky udržují své devizové zásoby vždy v té zemi, kde je příslušná měna měnou domácí = objem deviz v příslušné měně = (se rovná) součtu zůstatků na nostro účtech přísluš. banky v přísl. zemi
Obsah platebních podmínek:
1. subjekt placení – určí, kdo je kup. a prod.(příjemce platby) + banky, které zprostředkovávají plat. styk.
2. místo placení – místo plnění kup. smlouvy, dlužník, věřitel v bankách X na jiném dohodnutém místě
3. měna, ve které se bude platit – ve smlouvě, faktuře, měna jedné ze smluvených stran X třetí země
4. doba splatnosti – určuje lhůtu, kdy má dlužník zaplatit závazek
= AKONTACE – placení předem – nevýhoda pro kup- může na místo požadovat bank. záruku
= PLACENÍ PŘI DODÁNÍ – platba přímo při dodávce zboží nebo dokladu
= PLACENÍ PO DODÁNÍ – poskytuje vlastně obchodní úvěr – nevýhoda pro vývozce – stanoví vhodně
úrokovou sazbu – kompenzuje to – kdy je nasycený trh
Volba platebních nástrojů při platebním styku se zahraničím – platební nástroj (instrument = způsob placení) – PP, která se dohodne mezi prodejcem a kupujícím v kupní smlouvě popř. nabídce
Druhy platebních nástrojů – dokumentární - dokumentární inkaso (zaplacení je spojeno s předlo-
- dokumentární akreditiv žením dokladů – vývozcem)
- nedokumentární – platba v hotovosti
- hladký plat
- šek
- směnka
Platba v hotovosti – méně častý působ – jen při malých částkách - nevýhoda - obava z padělků
Hladký plat - příklad
Z hlediska KB Brno. Podnik ČEKO má bank. účet u KBB. RAKO má BÚ v Volksbank ve Vídni. KBB má účet u VV v ATS. Z hlediska KBB je to nostro účet. VV má účet u KBB v korunách – loro ú.
ČEKO dovozce nakoupil od podniku RAKO zboží za 300.000 ATS.
1.) ČEKO dá platební příkaz KBB (přikládá fakturu , částka, plátce + příjemce – OJ a bank. spojení, banka příjemce i dovozce, kurz), aby z jeho účtu po přepočtu na ATS převedla částku 300.000 ATS ve prospěch RAKO
2.) KBB a.) dá platební příkaz VV, aby z nostro účtu, který u ní má, převedla 300.000 na účet RAKO
b.) nebo KBB oznámí VV, že na účet loro, který u sebe vede připsala částku 300.000 ATS
v příslušném kurzu přepočteno na Kč a požádá o proplacení podniku RAKO
3.) VV provede platbu RAKO – přitom má řadu možností – připsání na účet, vystaví šek, pošle složenku
- úhrada probíhá zpravidla po dodání zboží – nevýhoda pro prod. – často požaduje platbu předem
Dokumentární inkaso – jde o smlouvu s bankou, kdy prodávající přikazuje své bance, aby předala dokumenty k zásilce kupujícímu pro inkasním podmínkám:
= dokumenty proti zaplacení DIP (banka předá doklady dovozci proti placení)
= proti akceptaci směny D/A (banka předá doklady dovozci proti akceptaci směny)
= proti výměně dokladů proti protidodávce
= proti bankovní záruce
Hlavním dokladem je PŘÍKAZ K ÚHRADĚ + obchodní faktury + pojistné doklady
Dokumentární akreditiv – vzniká na základě smlouvy o otevření DA. Jde o smlouvu s bankou na žádost dovozce (kupujícího), ve které se banka zavazuje, že vývozci (prodávajícímu) zaplatí, jestliže splní sjednané (akreditivní) podmínky (předloží dohodnuté doklady)
- výhody pro vývozce – pokud splní podmínky a předloží dokumenty – bude mu zaplaceno
- výhody pro dovozce – zboží nebude zaplaceno – pokud nebudou předloženy doklady akreditivu
- 4 účastníci – dovozce - příkazce
- banka otevírající akreditiv – banka dovozce - otevírající banka
- banda avizující akreditiv – banka vývozce
- vývozce - beneficient

Průběh placení pomocí DA:
1.) sjednání podmínek – po předběžném sjednání podmínek se dovozce s bankou dohodne o otevření akreditivu + kupující a prodávající se dohodnou v kupní smlouvě na platebních podmínkách akreditivu -
ty musí obsahovat důležité body kupní smlouvy:
= jméno vývozce, označení zboží, hodnota akreditivu (cena), dodací podmínky, požadované doklady (lhůty předložení), číslo akreditivu, druh akreditivu, platnost akreditivu (lhůta, do kdy akreditiv platí)
2.) otevření akreditivu – banka prověří příkaz a po zjištění, že má příkazce krytí na svém účtu, otevře akreditiv
3.) otevírající banka oznámí otevření L/C bance avizující
4.) akreditiv je avizován vývozci
5.) vývozce odešle zboží a shromáždí příslušné doklady
6.) vývozce předá doklady avizující bance. Banka zkontroluje, zda všechny doklady souhlasí s akreditivními podmínkami (např. zda jsou úplné, zda název zboží na faktuře souhlasí s tím, co je uvedeno v akreditivu)
7.) odpovídají-li doklady podmínkám akreditivu, jsou bankou proplaceny
8.) avizující banka pošle doklady otevírající bance se žádostí o převedení částky akreditivu, otevírající banka znovu zkontroluje doklady
9.) v kladném případě převede částku akreditivu bance avizující
10.) otevírající banka předá doklady dovozci a zatíží jeho konto příslušnou částkou


Druhy akreditivu:
= odvolatelný – téměř se nepoužívá
= neodvolatelný – může být změněn nebo zrušen jen se souhlasem všech zúčastněných
= potvrzený – banka prodávajícího přejímá závazky banka dovozce, jsou tedy obě banky vůči dovozce
stejně zavázány, ihned proplatí banka po předložení dokladů
= nepotvrzený
= krytý – částka akreditivu je ihned po jeho otevření převedena bance vývozce, výhoda pro vývozce
= nekrytý – příslušná částka je převedena bance až po jejím proplacení vývozci
Hlavní výhody akreditivu pro prodávajícího:
- zajišťuje mu zaplacení zboží pokud splní všechny podmínky v akreditivu (doklady)
Hlavní výhody pro kupujícího:
- zajišťuje mu, že výplata bude provedena až po splnění podmínek předepsaných akreditivem (doklady)
Hlavní nevýhody dovozce:
- dovozci jsou vázány předem peněžní prostředky, výlohy s obstaráním úvěru, akreditivní odměny
Hlavní nevýhoda pro vývozce:
- poměrně dlouhodobý způsob placení, musí nashromáždit všechny doklady
Závazkové platební doklady (nástroje) – dokumentární akreditiv a bankovní záruka
Bankovní záruka – lze ji požadovat u všech plateb. nástrojů s výjimkou dok. akreditivu
- písemné prohlášení banky, že věřiteli zaplatí, pokud tak neučiní dlužník
- banka ji vystavuje na základě příkazu dlužníka (kupujícího) ve prospěch prodávajícího (věřitele)
- solventnost dlužníka vůči bance si banka zajistí různými prostředky
- obsah BZ: 1.) na čí příkaz je vystavena a ve prospěch koho je
2.) částka
3.) doba platnosti záruky
- záruku nelze převést na jiné osoby

Financování vývozu:
1. vlastní kapitál
2. získání bankovního úvěru – vývozce může získat fin. prostředky na základě uzavření smlouvy s bankou (většinou Česká exportní banka nebo ČSOB)
3. faktoring – metoda financování krátkodobých úvěrů – odkoupení krátkodobých pohledávek od vývozce faktoringovými společnostmi (= banky nebo bankou zřízené dceřiné společnosti)
- vývozce, který poskytl kupujícímu krátkodobý úvěr, prodá svou pohledávku faktoringové společnosti. Fakt. spol. vyplatí výrobci okamžitě 80 – 90 % ceny a zbytek vyúčtovává až když kupující zaplatí. Část prostředků si fakt. spol. sráží na úhradu svých nákladů a provize.
- fakt. spol. přebírá vymáháním dluhu od kupujícího i riziko nezaplacení.
4. forfaiting – princip je stejný jako u faktoringu
- metoda finančních vývozních úvěrů, ale především středně a dlouhodobých (- vývoz investičních celků)
- postup: - forfaitor = banka (fin. firma) odkupuje od vývozce vývozní pohledávku zpravidla zajištěnou (dlužník uzná svůj dluh – akceptace směnky) a obstará zajištění platby (bankovní zárukou). Forfaitor pak pohledávku proplácí dodávajícímu vývozci po odečtení svých nákladů a odměny.
5. podpora státu při vývozu – v některých zemích podporuje stát vývozce tím, že jim zajišťuje poskytování úvěrů s výhodnou úrokovou sazbou. Banky, které takové úvěry poskytují, jsou refinancovány ze státního vývozního fondu.

3.) Uzavření kupní smlouvy – možnosti:
1. z podnětu prodávajícího –ten pošle závaznou nabídku a kupující ji potvrdí (podepíše a orazítkuje kopii a pošle prodávajícímu – tak se stává kupní smlouvou
2. z podnětu kupujícího – kupní smlouva a.) kupující pošle objednávku = prodávající ji potvrdí
= prod. vypracuje na základě objednávky tzv. KONFIRMACI (= definitivní souhlas být vázán smlouvou) – tuto konfirmaci pošle kupujícímu se žádostí, aby ji potvrdil a vrátil kopii
= místo potvrzení objednávky může vývozce poslat PROFORMU FAKTURY – stejný formulář jako faktura, který je stejný jako budoucí faktura. Slouží pro dovozce pro zajištění licence na dovoz určitých druhů zboží
3.) společné vypracování – kupující a prodávající společně vypracují kupní smlouvu a oba ji podepíší

Povinnosti vyplývající z kupní smlouvy:
prodávajícího – dodat zboží uvedené ve smlouvě, k tomuto zbo. přidat doklady, převézt vlastnické právo
kupujícího – povinnost zaplatit za dodání zboží, převzetí dodaného zboží

Pro označení kupní smlouvy se často používá pojem KONTRAKT – nemá předepsané náležitosti ani formu.

Náležitosti kupní smlouvy:
- smluvní strany a jejich identifikační údaje
- předmět smlouvy – druh, množství, balení, označení zboží
- cena – za jednotku a celková částka
- dodací lhůta – případně den dodání zboží
- platební podmínky
- další ustanovení podle dohody stran – týkající se slev, pojištění, způsob dopravy, sandce při neplnění kupní smlouvy



Dovozní operace (obchody)
- to, co je pro tuzemského vývozce exportním obchodním případem představuje pro zahraničního importéra dovozní obchodní případ a opačně. = každá dovozní operace je proto zároveň pro druhou stranu vývozní operací = průběh dovozního případu se obchodně odvíjí jako vývoz = dovozce musí mít velké množství odborných znalostí a dovedností
A.) Příprava dovozního obchodu
1.) Importní marketing (=rozbor trhu) – když podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že:
- určité zboží chybí + jeho sortiment je nedostatečný + dovoz může uskutečnit s menšími náklady než v tuzemsku = doveze zboží ze zahraničí
= přímý
= nepřímý – provedený přes specializovanou dovozní organizaci
2.) Volba obchodního partnera – před začátkem dovozní operace – zjištění informací nutných pro obchodování – při tom lze využít :
· inzerát v zahraničním odborném tisku
· veletrhy a výstavy
· obchodní oddělení při českém zastupitelském úřadu v zahraničí
· pomoc našich obchodních přátel nebo jiných institucí

B. Uzavření kupní smlouvy
1.) Poptávka – obvykle první písemností při dovozech, posíláme ji nám známému dodavateli - obvykle
- obsah poptávky:
= popis požadovaného zboží, určení jeho kvality, dodací lhůta, množství zboží, požadavky na jeho balení, platební a dodací podmínky
- kupující v poptávce obvykle požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. Prodávající reaguje na poptávku nabídkou.
- dovozce vyhodnotí (porovná) nabídky dovozce (porovnání ceny, kvality) – na základě cen v nabídkách vypracuje předběžnou kalkulaci ceny – nejlepší nabídka se vybere a pošle se předběžná objednávka.
2.) Objednávka – když je kontakt mezi prodávajícím a kupujícím dlouhodobý – je objednávka prvním dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva.
- při prvním kontaktu navazuje na vyžádanou nabídku
- musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy tak, jak byly uvedeny u vývozního obchod. případu
- závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva
3.) financování dovozu
· dodavatelský (obchodní) úvěr
· vývozce poskytne úvěr, který zaplatíme později
· bankovní úvěr
· leasing – forma pronájmu výrobků dlouhodobé spotřeby
- přijetí platby (po splacení
- výsledná kalkulace
C.) Plnění kupní smlouvy
1.) povinnost převzít – zjistíme místo v kupní smlouvě – dodací podmínky
- dovozce musí zboží zkontrolovat = při poškození nechá zásilku potvrdit
dopravcem nebo rovnou výrobcem
2.) povinnost zaplatit – bezhotovostní formou prostřednictvím banky


Doklady používané v ZO:

Balící list – váha brutto, netto, číslo balícího listu, dodavatel + odběratel, kdo balil, druh a počet kusů
PŘEPRAVNÍ DOKLADY:
CIM – mezinárodní železniční nákladní list
CMR – mezinárodní nákladní list pro silniční dopravu
poštovní podací lístek + průvodka – při poslání poštou
letecký nákladní list – letecká doprava
konosament – u námořní dopravy, adresa země, odesílatel, odběratelé, místo země vykládky, dokládky
osvědčení (atest) o průvodu zboží – potvrzení o tom, že podle určitých pravidel je zboží v dané zemi vytěženo x vypěstováno x vyroben,
- používá se hlavně doklad EUR 1 – prohlášení vývozce, které potvrzuje celní orgán – vyváží se do EU, CEFTA, Bulharska, Litvy, Lotyšska, Estonska
- na zboží vybavené tímto dokladem jsou preferenční cla (nižší sazba) – vývozce, osvědčení, hmožnost, výsledek ověření, dovozce
certifikát o původu – všeobecný formulář – potvrzuje ho Hospodářská komora při vývozu do ostatních zemí
čestné prohlášení vývozce na faktuře – prohlášení, že zboží je s té určité země (zbo do 150000)- jinak potvrzujeme sami
osvědčení o jakosti – potvrzeno kontrolními společnosti nebo státními zkušebnami
veterinární doklady
doklady o pojištění – vystavuje pojišťovna, se kterou vývozce uzavřel pojistnou smlouvu (pojišťovna v jaké to je vyšší)
deklarace – je písemné celní prohlášení, kterým deklarant žádá celní orgány o propuštění zboží
faktura – vývozce ji posílá dovozci popř. bance (dokumentární akreditiv + inkaso)

Rizika v ZO
- se ZO je spojeno mnoho rizik, mohou podnikání v ZO ohrozit
1.) hospodářská – tržní ekonomika = nedobrý odhad situace na trhu
= nevhodný sortiment zboží
= špatná kvalita
2.) dopravní rizika = poškození při dopravě
= zpoždění při dopravě
3.) riziko nepřevzetí zboží = dovozce odmítne zboží převzít a raplatit
4.) riziko neplacení = dovozce nechce nebo nemůže zaplatit
= případně platí se zpožděním
5.) politická rizika = vznikají na základě obchodně politických opatření státu
= nebo politických událostí

Mnohá rizika lze změnit nebo dokonce odstranit zlepšením vlastní obchodní politiky. Mohou to být tyto cesty: - volba jistějších platebních podmínek
- průběžné zjišťování a ověřování bonity kupujícího
- pojištění rizik u pojišťovny

V zemích s tržním hospodářstvím existují ještě další možnosti odvrácení rizik od vývozce. Jsou to různé státní podpory a záruky. Stát např. podporuje vývozy tím, že přejímá na sebe některá hospodářská a politická rizika, která nelze pojistit u pojišťovny.




Český zahraniční obchod
Hospodářská komora ČR
- akciová společnost, sdružuje podnikatele FO a PO se sídlem v ČR
- subjekt, který poskytuje služby v ZO, hlavní informace
- činnosti:
· poradenská – oblast právní, daňová, finanční, devizová
· ediční, zisková – vydávání odborných tiskovin, příruček, vlastní knihovna
· informační – pro zahraničí o ČR
· odborné agendy, celní oddělení – registr obchodně – technických, celních a daňových předpisů
· spolupráce s obchodními komorami a v zahraničí organizují návštěvy

- orgány:
· nejvyšší orgán – valná hromada
· řídící orgán – představenstvo
· kontrolní orgán – revizní komise

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama