Transformace ekonomiky
Základní politické změny koncem roku 1989 vyvolaly následnou ekonomickou reformu, ekonomickou transformaci – přechod od příkazového centrálně řízeného hospodářství k tržní ekonomice.



Transformace hospodářství spočívala zejména:
- ve změně vlastnických vztahů (restituce, privatizace – není ještě dokončena, hlavně banky)
- ve změnách celého právního systému (nová legislativa, nové zákony) – sladění s právním řádem EU
- ve vytváření nových institucí v tržních podmínkách


ZÁKLADNÍ KROKY TRANSFORMACE

Reálný začátek transformace možno datovat od 1. 1. 1991 s vyhlášením liberalizace cen (uvolnění cen, odstranění administrativně stanovených cen). Nejcitlivěji ceny (za elektřinu, plyn, telefony či nájmy) však dodnes určuje stát. Soc. demokratická vláda určila jako konečný termín rok 2002.
Změny ve vlastnictví probíhaly v zásadě dvěma způsoby:
1) restituce majetku – navrácení majetku původním majitelům, kterým byl majetek násilně zabaven státem po roce 1948
2) privatizace – odstátnění, převod státního majetku do rukou soukromých vlastníků.
Privatizace konkrétního majetku probíhala některou z těchto metod:
- kupónová privatizace
- veřejné soutěže
- dražby (především u malých obchodních jednotek, provozoven)
- přímé prodeje majetku
- prodej akcií

Malá privatizace
Předmětem byly malé provozní jednotky, které se prodávaly ve veřejných dražbách (byly zajišťovány Okresními komisemi pro privatizaci).

Velká privatizace
Předmětem byl státní majetek státních podniků, jehož převod se uskutečňoval dle schválených privatizačních projektů.
Fáze velké privatizace:
Státní podnik => převod majetku => FNM => převod majetku => a. s.
FNM (Fond národního majetku) – správce privatizovaného majetku, zprostředkovatel
Pro desocializaci ekonomiky byla u nás zvolena metoda kupónové privatizace, která se realizovala prostřednictvím akciových společností.
PODSTATA: Akcie akciových společností, jejichž majitelem byl Fond národního majetku, byly prodávány za investiční kupóny. V každé privatizační vlně (byly 2), měli občané nárok na 1000 bodů. Investiční kupóny kupovali občané za symbolickou cenu (Kč 1.000,--), ne za skutečnou cenu akcií.
Investiční kupón – prostředek velké privatizace v rámci kupónové metody. Jedná se o cenný papír na jméno opravňující ke koupi akcií.Nárok na jeho koupi měl každý zletilý občan naší republiky s trvalým pobytem u nás.

Změna vlastnické struktury
Podíl státní sféry v roce 1990 – 80 % v roce 1999 – 12,3 %

Stát si ponechal některé klíčové, strategické podíly ve firmách z 1. a 2. vlny privatizace. Stát jako správce zastupuje FNM.
EFEKT kupónové metody: rychlý, radikální převod státního majetku díky zapojení široké veřejnosti.


DALŠÍ VÝZNAMNÉ KROKY, PROCESY TRANSFORMACE EKONOMIKY

RESTRUKTURALIZACE EKONOMIKY
Představuje změnu odvětvové struktury hospodářství. Trvale klesá podíl primárního sektoru (zemědělství, těžba nerostných surovin, …) a zvyšuje se podíl terciálního sektoru (služby – obchod, oprava, doprava, peněžnictví, pojišťovnictví, …). Sekundární sektor (průmyslová zpracovatelská odvětví, stavebnictví, …) podléhá spíše sezónním a restrukturalizačním výkyvům.

Podíl odvětví na tvorbě HDP
Rok 1989 Rok 1999
Primární sektor 15% 5%
Sekundární sektor 47% 42%
Terciální sektor 38% 53%

Po roce 1990 docházelo k omezování zbrojní výroby, těžkého strojírenství, k omezování těžby hnědého a černého uhlí (útlumové programy neefektivních výrob). Toto mělo za následek značnou strukturální nezaměstnanost (zejména severní Čechy, severní Morava). Naše ekonomika se vymanila z původní hospodářské úlohy dané začleněním do socialistického ekonomického seskupení – RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci). Naše republika měla v RVHP úlohu země s průmyslovou výrobou, a to především v oblasti těžkého průmyslu a zbrojní výroby s vysokou energetickou náročností a s potřebou významného dovozu surovin zejména z SSSR. Jako malá ekonomika s omezenými přírodními zdroji a s vysokou mírou zpracování a podílu kvalifikované práce má naše země spíše naději na úspěch s výrobou materiálově a energeticky méně náročných výrobků.
Transformace pro nás také představovala významnou změnu o obchodním spojení se světem, nemuseli jsme se jen orientovat na země bývalého východního bloku, ale získávali jsme a dále získáváme obchodní partnery mezi vyspělými ekonomickými zeměmi.


OTEVŘENOST EKONOMIKY SVĚTU
- příliv zahraničního kapitálu do ČR
- začleňování naší země do mezinárodní ekonomické integrace

Příliv zahraničního kapitálu do ČR
Po revoluci 1989 dochází k významnému přílivu zahraničních investic do naší země – přílivu nových technologií, organizace práce, know-how, vyšší produktivity práce.
Vznikají podniky se zahraniční majetkovou účastí. Část tohoto kapitálu tvořily přímé a dlouhodobé investice (nové budovy, moderní stroje apod.) v podobě společných podniků, 100% zahraničních podniků bez české kapitálové účasti … Nemalou část tvořil též krátkodobý spekulativní kapitál (peněžní půjčky). V roce 1997 se příliv zahr. kapitálu v souvislosti s ekonomickou stagnací u nás pozastavil a v roce 1998 byl téměř nulový (nebýt investičního vstupu japonské společnosti Nomura do naší IPB). Vláda proto musela na jaře 1998 přistoupit k přijetí tzv. investičních pobídek, které zvýhodňují podnikatele investující v ČR (min. 10 mil. dolarů). Zvýhodnění spočívá v oblasti daňových úlev (daňové prázdniny 5 let, daňové dotace, zvýhodněný režim u DPH, vytvoření speciálního celního pásma a bezúročné půjčky na školení či rekvalifikaci českých pracovníků).
Agentura zprostředkovávající příliv zahr. investic do naší země = Czech-invest. Jde o významnou instituci v rámci proexportní politiku státu.

Začleňování našeho státu do mezinárodní ekonomické integrace
Viz samostatná maturitní otázka – mezinárodní ekonomické instituce.
Členství ČR v OECD, WTO, CEFTA, MMF a SB. Vztah ČR k EU.

Zahraniční obchod, zahraničně-obchodní bilance
V ZO proběhla liberalizace a demonopolizace – viz.otázka ZO. V roce 1990 existoval úplný monopol vybraných státních firem (podniky zahraničního obchodu – PZO) na zahraniční obchod, které se později přetransformovaly na a. s. v procesu privatizace, resp. se zrušily. Tento monopol byl zrušen, ovšem z počátku byl ještě ZO státem regulován formou povinné registrace do OR a hlavně devizovými předpisy (tehdy byla koruna pouze vnitřně konvertibilní). Od roku 1995 je koruna plně konvertibilní (směnitelná).

Zahraničně obchodní bilance – do roku 1993 převažoval náš export nad importem – nebylo to však skvělou exportní schopností a úspěšností našich firem, ale přísnou restriktivní devizovou politikou ze strany státu. Stát přísně rozděloval omezené devizové prostředky. Poměr dovozu a vývozu je pro naši ekonomiku stále nepříznivý (více deviz utrácíme než vyděláváme, dovoz převažuje nad vývozem).
Vliv na pasivní saldo obchodní bilance měly především následující skutečnosti:
- rozdělení Československa na ČR a SR
- pokles hospodářské výkonnosti v důsledku transformačních kroků
- ztráta obchodních partnerů z bývalého východního bloku (zejména SSSR)
- nutná přeorganizace na nové tarify
Obchodní bilance v letech 1995 – 1997 dosáhla obrovského záporného salda do rozměrů, které už nebyly ekonomicky zdravé. Vláda začala prosazovat aktivnější exportní politiku (podpora prostřednictvím státních institucí – agentury Czech Trade, České exportní banky, Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP a agentury Czech-invest – vývoz velkých investičních celků a hledání zahr. investorů pro české firmy). V roce 2000 činilo záporné saldo okolo 60 mld. Kč.


KONVERTIBILITA MĚNY
Od roku 1995 je naše koruna plně konvertibilní (směnitelná). Jde tedy jak o vnitřní, tak i vnější směnitelnost naší měny – novela devizového zákona z roku 1995.


ZMĚNA BANKOVNÍHO SYSTÉMU
Hned v roce 1990 se odděluje centrální banka jako nástroj státu od bank podnikatelských, které se živí poskytováním úvěrů a služeb s kapitálem souvisejících. Bankovní sektor šel nejdříve cestou masového rozvoje malých bank, který se však v roce 1994 zbrzdil a začalo docházet k vyhlašování nucených správ, konkurzů a odebrání licencí (k 30. 6. 1997 bylo v nucené správě a bez licencí 14 bank). Naše 4 největší banky si podržely majoritní podíl státu (KB, ČSOB, IPB, ČS) a teprve v roce 1998 byla první z nich privatizována – majoritní podíl v IPB získala jedna z největších japonských institucí Nomura. V roce 1999 byla privatizována ČSOB do rukou belgické KBC. Na jaře 2000bl prodán majoritní podíl České spořitelny rakouské Erste Bank. V květnu 2000 došlo k převzetí IPB ČSOB, která se tak stává největší bankou v ČR. Komerční banka na privatizaci čeká, protože ztráta z roku 1999 okolo 9 miliard Kč neprokazuje, že stát jako majoritní vlastník by byl schopen zajistit její efektivnější fungování. Vstupem do EU vznikne velká konkurence i v této oblasti a naše banky budou vystaveny silným tlakům. Kdo nezíská kapitálově silného partnera, nebude mít šanci.


NOVÁ DAŇOVÁ SOUSTAVA
Viz. samostatná maturitní otázka. Platí od 1. 1. 1993. Každým rokem dochází k novelizaci v souladu s požadavky daňové soustavy EU.
Základní principy daňové soustavy:
- spravedlivé zdanění – pro všechny stejné podmínky
- všeobecnost zdanění – týká se všech právních forem
- účinnost zdanění – vhodným zdaněním motivovat žádoucí podnik. aktivity (např. sponzoring, reinvestování, zaměstnávání osob se ZPS…)
- harmonizace – slaďování s požadavky EU


SOCIÁLNÍ REFORMA
Je založena na 3 pilířích:
1) důchodová reforma
2) státní sociální podpora
3) sociální pomoc

Sociální politika státu, systém sociálního zabezpečení, aktivní a pasivní podpora zaměstnanosti, sociální dávky atd.