Prostřednictvím médií a z úst politiků je nám prezentována jako jev, který je nerozlučně spojen s fungováním ekonomiky a který je nepříjemným, leč neodstranitelným průvodním jevem ekonomického růstu a "mírná" inflace do 5% nebo 10% je označována za neškodnou, ne-li přímo prospěšnou.


Historicky byla krátká inflační období obyčejně spojena s válkami, revolucemi a jinými obdobími opuštění zlatého krytí peněz a po skončení těchto období docházelo většinou k opětovnému poklesu cen. Zatímco v průběhu předchozích několika staletí se průměrná cenová hladina výrazněji nezměnila, po Druhé Světové válce se inflace stává trvalým jevem. Dochází k jejímu zrychlování a zpomalování, ale nikdy nemizí. Od té doby není hodnota žádné hlavní světové měny založena na zlatu, stříbru nebo jinému krytí. Je založena výhradně na dobré vůli státu, který má jako jediný legální možnost tisknout nové peníze, tuto hodnotu uchovat. Všechny hlavní světové měny jsou tedy založeny na "nesměnitelném papírovém standartu". Vůle udržet trvalou hodnotu měny je však narušována skutečností, že inflační proces přináší státu nezanedbatelné výhody. Inflace je způsobem, jak stát může zvýšit míru zdanění a svoji ekonomickou kontrolu nad soukromým sektorem bez nutnosti schválení parlamentem. Urychlování inflace umožňuje fungování "politického hospodářského cyklu", kdy vlády v předvolebním období emitují obrovské množství peněz za účelem oživení hospodářského růstu "na dluh", který bude později zaplacen inflačním obdobím a tvrdou recesí. Možná budete překvapeni, že stát díky inflaci zdanil Vaše osobní příjmy částkou o 196 mld Kč vyšší, znehodnotil svůj stále narůstající dluh o 42 mld. Kč, držitele hotovosti připravil o 167 mld. Kč"proces všeobecného růstu cen, či - vyjádřeno jinak - snižování kupní síly měnové jednotky".Vývoj míry inflace měřené indexem CPI, ukazuje následující tabulka:
Tabulka 1:

HDP % -1.2 -14.2 -6.6 -0.3 2.2 5.9 4.8 -1.0 -2.2 -0.2CPI % 9.7 56.6 11.1 20.8 10 9.1 8.8 8.5 10.7 2.1CPI koeficient 1.097 1.566 1.111 1.208 1.100 1.091 1.088 1.085 1.107 1.02CPI kumulované 1.097 1.718 1.909 2.306 2.536 2.767 3.010 3.266 3.616 3.692


Pramen: ČNB, Výroční zprávy 1994 - 1999, Měsíční bulletiny 1993-1999; Politická ekonomie 5/1994, str. 604
Z tabulky vidíme, že růst množství peněz v ČR (ČSFR) byl v průběhu celých devadesátých let výrazně vyšší, než růst domácího produktu. Zatímco HDP v letech 1990-93 prudce klesal, v letech 1994-96 rostl o 2-6% a v letech 1997-1999 opět klesal o 1-2%, tempo růstu množství peněz M2 vzrostlo z nuly v roce 1990 na 33% v roce 1991, v letech 1992-95 se pak pohybovalo okolo 20% a v letech 1996-99 okolo 10%.
Tabulka 2: Inflační daň

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999oběživo (mld. Kč) 55.3 58.9 59.8 84 104.3 118.9 119.3 127.2 157.9rezervy bank u ČNB (mld. Kč) . 51.5 65.8 68.9 83.7 113.1 89.8 86.5 26.3celkem peněžní báze (mld. Kč) 55.3 110.4 125.6 152.9 188 232 209.1 213.7 184.2míra inflace (v % n*100) 0.566 0.111 0.208 0.100 0.091 0.088 0.085 0.107 0.021inflační daň (mld. Kč) 31.3 12.3 26.1 15.3 17.1 20.4 17.8 22.9 3.9

Pramen: ČNB: Měsíční bulletin - Indikátory hospodářského a měnového vývoje v ČR 1993-99, ČNB: Výroční zprávy 1990-99

Nejvyššího objemu dosáhla vypočtená inflační daň v roce 1991, kdy míra inflace prudce vzrostla na 56,6%. Výnos 31.3 mld. Kčs za tento rok zahrnuje ovšem pouze inflační zdanění hotovosti - údaj o výši bankovních rezerv českých bank u tehdejší federální centrální banky se nepodařilo zjistit. V roce 1992 činily tyto rezervy 51.5 mld. Kčs, pokud bychom předpokládali zhruba stejný objem i v roce 1991, výnos inflační daně by byl přibližně o 25 mld. Kčs vyšší a dosáhl by tak výše cca 55 mld. Kčs. V letech 1992-1998 se příjem z inflační daně pohyboval mezi 12 až 26 miliardami Kč (Kčs), v roce 1999 pak v souvislosti s prudkým poklesem míry inflace, ale i objemu bankovních rezerv u ČNB poklesl na 3.9 mld. Kč. Celkový výnos inflační daně za celé období 1991-1999 pak činil (bez odhadované položky z bankovních rezerv v roce 1991) 167 mld. Kč, průměrný roční výnos 18.6 mld. Kč.

Prameny:www.inflace.com