Podstata a význam
Hotovostní platební styk se uskutečňuje mezi podniky nebo mezi podniky a obyva-
telstvem s použitím peněz. Běžnější je bezhotovostní platební styk, některé subjekty
však prodávají převážně za hotové (obchod, osobní doprava, služby provozované
individuálními podnikateli), takže je u nich hotovostní platební styk rozšířenější.



V hotovosti platí podniky v případech, kdy je bezhotovostní platba neproveditelná
(výplata mezd, dávek nemocenského pojištění, cestovné) nebo neúčelná (drobné nákupy zboží v obchodě, platby za neinvestiční dodávky v nižší částce).

Doklady používané při hotovostním platebním styku
Při hotovostním platebním styku se používají:
Ve styku s pokladnou:
 příjmový pokladní doklad: používá se pro příjem peněz do pokladny
- vyhotovuje se ve dvou stejnopisech- účetní doklad jako originál a stvrzenka jako
kopie (je určena jako doklad plátců).
 výdajový pokladní doklad: používá se pro výdej peněz z pokladny
- vyhotovuje se jen v jednou provedení
Náležitosti dokladů:
1. Označení dokladu
2. Popis obsahu účetního případu
3. Peněžní částka – množství a cena za jednotku (v čísle i slovy)
4. Datum vyhotovení dokladu
5. Datum uskutečnění účetního případu
6. Podpis osoby odpovědné za účetní případ
7. Podpis osoby odpovědné za zaúčtování
Ve styku s bankou:
 šek: pro výběr hotovosti z účtu
Náležitosti:
1. Označení že jde o šek
2. Příkaz zaplatit určitou sumu peněz
3. Jméno toho, kdo má platit
4. Údaj místa, kde má být placeno
5. Datum a místo vystavení šeku
6. Podpis výstavce šeku
7. Konstantní a variabilní symbol
Konstantní symbol: vyjadřuje ekonomický charakter platby (většinou 4-místný)
Variabilní symbol: představuje identifikaci platby, většinou číslo faktury
 pokladní složenka: k uložení hotovosti na účet
 výběrní lístek


Operativní a analytická evidence
Analytickou evidencí pro syntetický účet 211 jsou pokladní knihy. Můžeme vést
jednu nebo více pokladních knih, podle organizace podniku. (můžeme vést pokladní
knihu v cizí měně). Pokladní knihu vede pokladník s nímž je sjednána smlouva
o hmotné odpovědnosti. Jestliže pokladník předá svoji funkci, provede to písemně.

Pokladní operace
Na konci každého dne pokladník provede pokladní skontro, tzn. přepočítá peníze
v pokladně a takto zjištěnou pokladní hotovost porovná s účetní hotovostí uvedenou
v pokladní knize. Při denní kontrole a při inventarizaci pokladní hotovosti se nejdříve
spočítají peníze v pokladně a vypracuje se zápis o pokladním skontru, v němž se
uvedou jednotlivé druhy papírových peněz a mincí. V pokladní knize se znovu přez-
kouší zápisy dle pokladních dokladů a přezkoušené zápisy se odškrtnou za peněžní
částkou. V pokladní knize se sečtou příjmy výdaje a vypočítá se zůstatek pokladní
hotovosti, jenž má souhlasit se zjištěnou skutečnou hotovostí.
Je-li stav skutečné hotovosti v pokladně vyšší než stav zapsaný v pokladní knize,
vzniká nám pokladní přebytek. Zaúčtujeme 211/688 = výnos podniku.
Je-li stav v pokladně nižší než stav zapsaný v pokladní knize, vzniká pokladní
schodek. Zaúčtujeme jako pohledávku za pokladníkem: 335/211.
Dále na účet 211 účtujeme tržby v hotovosti, které souvztažně zaúčtujeme na
výnosový účet 601, 602 či 604.
Výběr hotovosti z BÚ na doplnění pokladní hotovosti představuje přírůstek peněz
v pokladně a úbytek peněz na BÚ. Nemáme-li ještě VBÚ, účtujeme na 211/261.
Výplata cestovného se projeví jako úbytek peněz v pokladně a je pro podnik nák-
ladem. Zaúčtujeme: 512/211.
Nejméně čtyřikrát ročně musí být provedena inventarizace peněžních prostředků.
Alespoň dvakrát musí být neočekávaně, na inventarizace se podílí pokladník a
pracovník pověřený podle vnitřní směrnice.