= ekonomická politika, rozhraní mezi eko a politikou

vztah mezi eko a politikou: ekonomika je vůči politice prvotní, ale politika má před eko prvenství

eko je vůči politice prvotní – z historického hlediska tu byla první eko
politika má před eko prvenství – politika ovlivňuje eko, chci-li změny v eko, musí se změnit nejdříve politika

hospodářská politika
§ teoretická – věda, součást ekonomické teorie, hledání co nejlepšího řešení problémů, které v eko vznikají
§ praktická – prosazování zájmů vládnoucí skupiny v eko

subjekty hp:
a) stát – vytváří různé orgány
b) ostatní

a) stát
1.


nejvyšší státní orgány
§ orgány státní moci – sněmovna, senát, parlament, prezident
§ orgány státní správy – vláda ČR
2. ústřední státní orgány
§ odvětvové orgány – odvětvová ministerstva působící v jednom určitém odvětví
§ účelové orgány – řídí určitou činnost v celé ekonomice, ministr financí, ministr práce a sociálních věcí, centrální banka
3. územní státní orgány – obecní úřady, magistráty, radnice aj.

b) ostatní subjekty
§ firmy - např. odvádí daně
§ spotřebitelé , domácnosti -vytváří poptávku
§ okolní státy a nadnárodní organizace – dovážejí od nás a investují
§ opoziční strany – nedovolí průchod zákonů
§ odbory – chtějí vyšší mzdy
§ sdělovací prostředky

Úkoly hospodářské politiky
1. stanovovat cíle – které mají v eko splnit, čeho chceme dosáhnout
2. vybrat nástroje – kterými se budou cíle uskutečňovat
3. formování eko systému země – prosadit v praxi realizaci cílů
Cíle hospodářské politiky
a) dosažení plynulého eko růstu
každý rok by se měl HDP zvyšovat
zhruba stále stejně – plynule – růst
lepší pomalejší ale trvalejší růst
ve vyspělých eko je doporučen 2 – 4 % ročně
v transformujících se eko 7 – 9 %

v ČR
1999 pokles o 0,2 %
2000 růst o 1,5 –2 % (odhad)
2001 o 3 % (očekávaný)
b) dosažení plné zaměstnanosti
nezaměstnanost do 7 % práceschopného obyvatelstva

v ČR
1999 okolo 9 %
2000 9 – 10 %
2001 10 –12 %
c) stabilní měna
měna bez inflace, může být i mírná

v ČR
1999 2,5 %
2000 4 %
2001 5 %
d) vyrovnaná platební bilance
měla by být alespoň vyrovnaná, určité ne pasivní, výborné je, pokud je aktivní

v ČR
naše platební bilance je aktivní – díky zahraničním investorům
pasivní je obchodní bilance a stále se zhoršuje
Magický čtyřúhelník
nelze splnit všechny cíle najednou – některé cíle se zlepšují na úkor ostatních
hospodářská politika musí stanovit, které cíle budou v období prioritou

v ČR
do 1999 prioritou nezaměstnanost
po 1999 prioritou je inflace a HDP










Životní úroveň
vyjadřuje stupeň uspokojování potřeb obyvatelstva
charakteristika životní úrovně = jednotlivé části
Základní charakteristiky životní úrovně
úroveň spotřeby potravin
množství potravin/ obyvatel
kolik % z příjmů je vynaloženo
kvalita potravin
struktura
je-li země soběstačná nebo závislá na dovozu
sezónní nebo celoročně dostupné
úroveň spotřeby ostatních spotřebních předmětů
jak jsou dostupné
životnost
náhradní díly
kvalita
úroveň bydlení
velikost bytu
počet osob/byt nebo m2
stáří, vlastnictví, lokalita
cena/m2
struktura bytového fondu (domek nebo panelák)
nájem
kolik % z příjmů jde na bydlení
co je základním vybavením bytu
čekací doba na byt
dostupnost
úroveň zdravotnictví
počet obyvatel/nemocniční lůžko
způsob financování
vybavenost a množství nemocničního zařízení
specializace
léky – co je na trhu, cena, volná dostupnost
kolik % ze státního rozpočtu je do zdravotnictví
úmrtnost
porodnost
průměrná délka života
preventivní péče – povinná, kdo ji hradí
úroveň pracovních podmínek
výše nezaměstnanosti
délka pracovní doby
průměrný plat
minimální mzda
% přesčasů
fluktuace
struktura zaměstnanců
péče o zaměstnance
délka dovolené
bezpečnost
právní ochrana
mzda podle pohlaví
průměrná délka pracovního poměru
kdy se odchází do důchodu
vztah mzdy a výše vzdělání
úroveň školství
délka školní docházky
nástup
délka prázdnin
financování
struktura zaměstnanců
struktura z hlediska vlastnictví – státní, církevní, soukromé
jaké a kolik jazyků se učí
specializace škol
zájem o školy
vybavení
počet žáků/třída
počet žáků/učitel
počet hodin v týdnu
% lidí s maturitou (VŠ)
úspěšnost u přijímacího řízení
uplatnění
dostupnost
úroveň ŽP
znečištění částí ŽP
míra urbanizace
národní prvky – kolik, kde
chráněná zvířata a rostliny
vyhynulí živočichové
% zeleně ve městě
sankce za znečištění ŽP
výchova obyvatel
způsoby výroby elektrické energie
alternativní zdroje
způsob likvidace odpadů
množství aut ve městech
množství půdy a lesů
úroveň trávení volného času
veškerý čas, který není stráven v práci
podíl různých aktivit
podpora státu volnočasových aktivit
prevence proti drogám
% závislých
dovolená – délka, termín, místo
kolik % z příjmů
dostupnost akci
jak fungují služby pro občany

ukazatelé životní úrovně:
§ dílčí – vyjadřují určitou část životní úrovně
§ souhrnné – životní úroveň jako celek
průměrná reální mzda – množství výrobků a sužeb, které si mohu za svou mzdu koupit
HDP/obyvatel – pro porovnání přepočteno
kupní síla mzdy – jak dlouho musí člověk pracovat, aby si mohl určité zboží pořídit
Hospodářský cyklus
vývoj eko:
1. cyklický
2. periodický
1. cyklický vývoj
stále dokola se opakující určité fáze vývoje ekonomiky

fáze:
a) recese = hospodářská krize
b) deprese = dno eko
c) oživení
d) konjunktura
a) hospodářská krize
§ z podvýroby – výjimečná v tržní eko, nedostatek zboží, není co kupovat – růst cen, inflace
§ z nadvýroby – zboží je noho, celková nabídka je vysoká, klesají ceny – omezení výroby – roste nezaměstnanost – lidí mají málo peněz – klesá poptávka

úroveň eko se snižuje, klesá HDP, zaměstnanost, výroba, životní úroveň, stoupá zatížení státu
pokles trvá tak dlouho, než se nabídka dostatečně sníží – než zkrachuje dostatek výrobců, pak přechází v depresi
b) deprese
celková N = celkové P
velmi nízké ukazatele, na velmi nízké úrovni, nejnižší HDP, životní úroveň, výroba aj.

podnikatelé, kteří přežijí krizový pokles opět chtějí vyšší zisky, těch dosáhnou, budou-li snižovat náklady nebo nabízet nové zboží, proto se začíná z jejich strany objevovat poptávka po kapitálových statcích a výrobních prostředcích (nové technologie, stroje), tím se začíná oživovat eko
c) oživení
objevuje se poptávka, začne fungovat tržní mechanismus
při poptávce se zvýší ceny – zvýší se výroba – klesá nezaměstnanost – rostou mzdy – lidé mají více peněz – poptávka po spotřebních předmětech – rostou ceny spotřebních předmětů – roste nabídka spotřebních předmětů – potřeba lidí a kapitálových statků

eko se zlepšuje, ukazatele rostou, snižuje se zatížení státu
oživení přechází, když se eko dostane na úroveň, kterou měla před krizí
d) konjunktura
pokračuje rozvoj eko, stejné rysy jako oživení
N přesáhne P a přijde nová krize




stoupající trend:






recese – 3 významy
1. hospodářská krize (nejnovější)
2. zastavení vývoje eko, eko stagnuje a není jistí, zda bude klesat nebo stoupat úroveň (nejméně používané)
3. dvě čtvrtletí po sobě klesá HDP, přejde do krize nebo je to jen krátkodobá recese a následuje oživení
stagflace
= situace, kdy je eko ve fázi krize nebo deprese a přitom zároveň rostou ceny
stagnace + inflace
2. periodický vývoj
hospodářský cyklus se opakuje relativně pravidelně

a) do II. světová války
cyklus delší 10 – 12 let
cyklus probíhal celosvětově – ve všech zemích stejná fáze
krizové poklesy horší – delší krize, nemožnost vzájemné podpory států

1929-33 „černý pátek na New Yorské burze“ - největší světová hospodářská krize, počátek v USA, rozšíření do Evropy
b) po II. světové válce
dlouho nebyly krize – eko se musela vyrovnat s krizí po válce a po největší hospodářské krizi, dlouho trvalo, než se objevila nadprodukce
cyklus se zkrátil
cyklus se stal asynchronní
krize slabší – není tak dlouhá doba poklesu, země se mohou vzájemně podporovat – poptávka ze zahraničí

ASYNNCHRONNÍ = neprobíhá všude stejně, v některých zemích je 1., v jiných 2., 3 nebo 4. fáze

1957-58 USA, 1. krize po II. světové válce, V Evropě k poklesu nedošlo, nejméně zasaženo válkou, dříve vznikla nadvýroba
1973-75 1. poválečná krize hlavně v západní Evropě počátek v USA
1973 „ropný šok“ krize z podvýroby, země vyvážející ropu prudce omezily její množství, ropa se stala nedostatkovým zbožím, cena velmi vzrostla
1981-82 mírná krize, někde zaznamenána jen jako zastavení růstu
1991-94 rozhozený cyklus – dlouhé trvání krize, vysoká nezaměstnanost – nad 10 %, nedařilo se ji snížit ani v oživení a konjunktuře, snížení až v roce 1999
1997 Asijská krize – krach na asijských burzách, zasáhlo některé evropské eko, ČR neměla styk s Asií a stejně byla v krizi
1998 Ruská krize – z podvýroby, rozšířeno do zemí s Ruskem obchodujícími
1991 USA celá 90. léta ve fázi oživení a konjunktury, očekává se velká hospodářská krize nebo zpomalení růstu, ale k pokleskům nedojde – změna hospodářského cyklu