Většina odpadních vod se svádí do speciálních čistíren odpadních vod, ve kterých se oddělují pevné látky a voda se čistí natolik, aby se mohla bezpečně vracet do řek.

Během posledních dvou století se rostoucí počet obyvatelstva, stejně jako průmyslová činnost podílely na značném zvýšení objemu odpadu.


Odpadní vody odcházejí do kanalizace z kuchyní, koupelen a z výrobních procesů. Déšť způsobuje náhlé zvýšení objemu vody, který musí kanalizace také odvést.
Jelikož dešťová voda nevyžaduje žádnou úpravu, mají některá města různé druhy kanalizačních systémů pro odpadní vody a pro dešťovou vodu. Některé systémy jsou oddělené, některé částečně společné, kdy dešťová voda ředí odpadní vodu, a některé systémy jsou společné, a tyto mají výhodu v tom, že jsou pravidelně proplachovány při prudkých lijácích, při kterých je obrovský nával vody a odpadní vody jsou velmi zředěny. Při velkých přívalech vody se nadbytečné množství odvádí přímo do řek.
Některá přímořská města odvádí odpadní vody přímo do moře. Někdy se pouze rozmělňují pevné látky. Při ideálních podmínkách mořská voda rychle odpadní vody rozředí a umožní organismům žijícím v moři odpad strávit a učinit jej neškodným. Někdy klimatické podmínky zabraňují rozptýlení odpadních vod a tím se může také porušit ekologie mořského dna, což může mít za následek zničení přirozeného prostředí a úhynu ryb.

Než dojde k vypuštění odpadních vod do řek je nutno je čistit a to ve dvou stádiích. Při primární úpravě dojde k odstranění kalů z kapaliny. Při sekundární úpravě se odstraňují zbývající nečistoty zrychlením přirozených biologických procesů.
Takže nejprve se odstraní hrubé nečistoty, jako větvičky a smetí, které se zachytí v sítech. Kameny a písek se usadí při procházení vody otevřenými kanály. Malé plovoucí částečky se odstraňují v kruhových nádržích, ve kterých rotuje rameno a sbírá pěnu a plovoucí částečky z hladiny. Další proces probíhá ve vnějším sběrném kanálu. Zde se voda nechává stát až tři hodiny, aby rozptýlené pevné látky klesly ke dnu. Někdy se provádí dodatečný proces zvaný srážení. Do odpadních vod se přidává chemikálie jako je síran železitý, který podporuje srážení rozptýlených částeček, které klesají ke dnu.
Kaly získané při primární úpravě se obvykle zpracovávají biologicky. Mikroorganismy v kalech se rozmnožují a rozkládají škodlivé organické sloučeniny na jednodušší látky. Tento proces zvaný vyhnívání kalů uvolňuje methan a ostatní plyny vhodné ke spalování. Po úpravě lze kaly použít jako umělé hnojivo.

Po odstranění kalů je zbylá kapalina zpracovávána biologicky. Vlivem působení mikroorganismů se organické látky v odpadních vodách slučují s kyslíkem ze vzduchu a vytvářejí neškodné sloučeniny.To znamená, že se kaly obsahující potřebné mikroorganismy mísí se zbylou odpadní vodou za přítomnosti vzduchu, který se do nádrže fouká tisíci otvory v nádrži. Po čtyřech až deseti hodinách je provzdušňovací proces ukončen. Neškodné látky takto vzniklé se usazují v koncových sedimentačních nádržích. Zbylá kapalina je natolik čistá, že ji lze vypouštět do řeky bez nebezpečí, že by způsobila škodu životnímu prostředí.

Zařízení na konečnou úpravu vody

Ze zkušenosti víme, že v potrubí pitné vody jsou unášeny malé částice pevných látek (rzi, písku), které se usazují na stěnách potrubí a způsobují obávanou důlkovou korozi, zanášejí domovní rozvody, poškozují zvláště jednopákové baterie s keramickými talířovými ventily, termostatické směšovací ventily, dochází k zanášení ohřívačů vody, splachovačů, kotlů topení, radiátorů, čerpadel dále praček a myček. Aby se zabránilo korozi a usazování je úprava vody nutná.

Některé nové ochranné filtry se zpětným proplachem (např. JUDO-PROFI-PLUS, PROMI, SPÜLI) má nerezové síto filtru potažené elementární vrstvou stříbra. Tato stříbrná vrstva působí na mikroorganismy jako kontaktní desinfekce a brání tím rozmnožování zárodků na povrchu síta.



Průřez a funkčnost filtrovacího zařízení:


Ukázka některých filtrovacích zařízení:


Úryvky ze „Zprávy o stavu ochrany vod před znečištěním
v České republice v roce 2000“ vydané Ministerstvem životního prostředí


… III.1. ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ

III.1.1. Bodové zdroje znečištění
Jakost vod ovlivňují bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby).

Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci činil v roce 2000 7,69 mil. obyvatel, tj. 74,8 % obyvatelstva ČR…

… Do veřejných kanalizací v loňském roce bylo vypuštěno 576 mil. m3 odpadních vod, z nichž bylo 94,8 % alespoň nějakým způsobem čištěno…

… Na veřejné vodovody bylo napojeno 87,1 % obyvatel…

… Ve srovnání s rokem 1999 se vypouštěné znečištění snížilo v těchto ukazatelích: u BSK5 o 3 135 t (14 %), u CHSKCr o 8 562 t (9,5 %) a u NL o 470 t (1,6 %)…

… V letech 1990 – 2000 se podařilo snížit také vypouštěné množství specifických organických látek a těžkých kovů. Např. množství rtuti se snížilo zhruba ze 2,5 t na méně než 0,5 t. K významnému poklesu došlo také u makronutrientů (dusík, fosfor). Podle dostupných podkladů se množství celkového fosforu snížilo v tomto období o 36,5 % a množství anorganického dusíku o 24 %…

… Na jakost povrchových a podzemních vod dále negativně působilo havarijní znečištění. V roce 2000 bylo Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) evidováno na území České republiky 166 případů havarijního znečištění nebo ohrožení jakosti vod…


… III.2. JAKOST POVRCHOVÝCH VOD

III.2.1. Vodohospodářsky významné vodní toky

… Celkově je však možno konstatovat, že v průběhu uplynulého desetiletí se jakost vody v tocích významně zlepšila…

… Od roku 1991 došlo k eliminaci V. třídy jakosti vod (velmi silně znečištěná voda) jak na hlavních tocích (Labe, Vltava, Morava, Dyje a Odra), tak i na některých jejich významných přítocích…

… Významné zlepšení jakosti vody bylo způsobeno výstavbou nebo intenzifikací rozhodujících čistíren odpadních vod, zrušením nebo omezením výroby řady průmyslových podniků i snížením používání hnojiv v zemědělské výrobě…

… Na základě sledování obsahu umělých radioaktivních látek v řece Jihlavě pod zaústěním kapalných odpadů z jaderné elektrárny Dukovany byla v roce 2000 zjištěna průměrná objemová aktivita tritia 102 Bq/l, což představuje 2 % z limitu pro tritium stanoveného pro povrchové toky nařízením vlády č. 82/1999 Sb…

… V roce 2000 bylo ve státní síti odebráno celkem 919 vzorků podzemních vod na 179 objektech hlubokých zvodní (hluboké vrty), 146 objektech mělkých zvodní (mělké kvartérní vrty) a 134 objektech pramenů. U všech vzorků byl 2x ročně proveden základní fyzikálně chemický rozbor, stanovení těžkých kovů a dalších polutantů. U vrtů byly v jarním období stanovovány rovněž specifické organické látky…

… v roce 2000 nedošlo oproti roku 1999 k výrazné změně počtu objektů v jednotlivých oblastech České republiky, kde bylo zjištěno překročení normativů B nebo C…

… Do oblasti ochrany vod byla v roce 2000 prostřednictvím Státního fondu životního prostředí poskytnuta částka 1129,5 mil. Kč (691,9 mil. Kč dotace a 437,6 mil. Kč půjčky), prostřednictvím Ministerstva zemědělství byla ze státního rozpočtu na výstavbu a technickou obnovu kanalizací a čistíren odpadních vod poskytnuta částka 411,0 mil. Kč (249,5 mil. Kč dotace a 161,5 půjčky)…

… Oblast kvality vody patří k nejkomplexněji pojatým a nejvíce rozpracovaným oblastem evropské environmentální legislativy. Tvoří ji více než sedmdesát právních předpisů, z nichž více než padesát je relevantních pro Českou republiku. Legislativní proces byl v prosinci 2000 završen vstupem v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice), která formuluje moderní, komplexní a ekologicky zaměřené pojetí ochrany vod…

… Odhad celkových nákladů na implementaci směrnic ES v oblasti VODA činí kolem 170 miliard Kč. Ochrana vod patří mezi nejnáročnější oblasti implementace jak finančně, tak z hlediska rozsahu…

… ČR v oblasti ochrany vod nadále žádá přechodné období – do konce roku 2010 – pro splnění některých požadavků směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod…


… VII. ZÁVĚR
Ochrana vod byla deklarována jako jedna z hlavních priorit Státní politiky životního prostředí, zpracované MŽP v roce 2000 a přijaté usnesením vlády č. 38 dne 10. 1. 2001. Ochraně vod byla v ČR věnována i v roce 2000 soustředěná pozornost, a to i ve vazbě na přípravu vstupu do EU a aproximaci evropské legislativy.

Pokud se týká srážkových poměrů, byl rok 2000 v ČR ve srovnání s dlouhodobým průměrem normální a odtokově průměrný až slabě podprůměrný. Stav zásob podzemních vod byl pod dlouhodobým průměrem.

Mírně sestupný trend odběrů povrchových a podzemních vod pokračoval i v uplynulém roce.

Výstavbou nových i rekonstrukcí a intenzifikací stávajících čistíren odpadních vod se dále snížilo množství vypouštěného znečištění. Ve srovnání s rokem 1990 pokleslo znečištění v ukazateli BSK5 o 87 %, CHSKCr o 79,9 %, nerozpuštěné látky o 84,4 % a rozpuštěné anorganické soli o 30 %). Zlepšila se i jakost povrchových vod. Řešeným problémem zůstává znečištění povrchových vod specifickými organickými látkami, těžkými kovy a plošné znečištění.

Po dokončení výstavby ČOV v Děčíně a jejím uvedení do zkušebního provozu v roce 2000 mají již všechna sídla v ČR nad 10 000 EO zajištěno alespoň základní mechanicko-biologické čištění odpadních vod.

Neuspokojivý stav i nadále zůstává v oblasti výstavby a rekonstrukcí čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů u obcí velikosti 2000 – 5000 ekvivalentních obyvatel. Je způsoben mj. i sestupným trendem v poskytování dotací a půjček pro stavby na ochranu vod, proto je nutno efektivněji využívat nových forem a možností finanční podpory (ISPA, Bankovní fond Phare).

Ke zlepšování stavu ochrany vod byla zaměřena řada opatření, provedených v oblasti legislativní i v oblasti ekonomických nástrojů a programů. Nejdůležitějším bylo dopracování a projednání vládního návrhu nového vodního zákona, završené jeho schválením po druhém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 18. 5. 2001.

V roce 2000 intenzivně pokračoval i proces aproximace a implementace příslušných směrnic ES v celé oblasti VODA. Na základě zpracování řady dodatečných informací pro Společnou pozici EU ke kapitole o životním prostředí byly vytvořeny předpoklady, které umožnily předběžně uzavřít tuto kapitolu včetně oblasti VODA dne 1. července 2001.
Opatření, prováděná v ČR na národní či mezinárodní úrovni, jsou založena v souladu se zásadami EU i vládního návrhu nového vodního zákona na principu ochrany množství a jakosti vod v ucelených povodích a hydrogeologických rajónech. V tomto smyslu probíhala úspěšně i účast ČR na dvoustranné i vícestranné mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany vod.