TROPICKÝ DEŠTNÝ LES

Je zalesněná část půdy, která má celý rok vlhké podnebí. Rostou zde jedny z nejvyšších stromů na světě. Většinou se nacházejí kolem rovníku, ale mohou být také v subtropech.


Největší a nejznámější je Amazonský deštný prales, potom Konžský prales a ostatní menší pralesy v Indii, v Karibiku, Indickém oceánu a Pacifiku.
Abiotické faktory: v tropickém deštném, lese můžou celoroční srážky činit 2000 až 12000 mm. deště většinou vyplaví vše, co jde vyplavit, proto živiny a ostatní důležité látky jsou shromážděny v biomase.na některých místech může být půda velmi úrodná.

Biotické Podmínky: v tropických lesech žije 2/3 všech druhů rostlinstva a živočišstva, z toho ještě většina z nich dosud nepoznaná.
Stromové patro: je velmi rozsáhlé a může mít různé podmínky, v různých částech. Proto si je biologové mění na pásma( neboli vrstvy nebo úrovně, například A,B a C), někteří ještě mají speciální pásmo pro stromy, které výrazně přerůstají své okolí. Toto je seznam některých výjimečných prvků tropických stromů, které se nevyskytují u všech a nikdy pohromadě:
I. Široké dřevěné obruby(kořenový náběh) na spodku kmene. Nejdřív se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď se zjistilo, že jimi prochází rozpuštěné živiny z kořenů.
II. Velké listy vrstvy C. Vrstvy A a B mohou mít také velké listy.velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v nižších vrstvách lesa. Odkapávajícími cípy odvádějí přebytečnou vodu po srážkách, tím umožňují vypařování. Vyskytují se v nižších vrstvách.
III. Kůra je velmi tenká. Většinou 1-2 mm. Obvykle je velmi hladká, občas na sobě má trny.
IV. Květy nevyrůstají z větví ale z kmene.
Podrost: je často omezen nedostatkem světla. Díky tomu se lidé a zvířata lépe pohybovat po zemi.
Stabilita pralesa: prales se zdá, že má velkou odolnost vůči narušení. Malé louky se velmi rychle zarůstají. Ovšem pokud člověk část prales zničí, může trvat stovky i tisíce let než znovu naroste. bohužel člověk k tomu nemůže nijak přispět.

Význam: tropické deštné pralesy se někdy nazývají „klenoty Země, „plíce světa” a „největší lékárna světa”.

Zdroje léků: z tropických deštných pralesů pochází téměř polovina všech užívaných léků. A ještě zde pravděpodobně budou objeveny další léky.

Producent kyslíku: V době růstu prales vytvořil obrovský podíl kyslíku. Je v něm vázáno velké množství oxidu uhličitého. při jeho vypalování se spotřebovává jimi vytvořený kyslík a oxid se vrací zpět do atmosféry.

Likvidace pralesa: Za posledních 100 let zmizelo více než 50% rozlohy tropických deštných pralesů( na počátku století to bylo asi 16mil. km2, dnes je to asi 7 mil. km2). Většinou je to kácením ( kvůli spotřebě dřeva jako paliva a jako suroviny) a vypalování( pro zemědělskou půdu, která vydrží 2-3 roky). I když se ochránci přírody všelijak snaží a vyhlašují se nové NP a CHKO, tempo se příliš nezpomalilo. Vědci odhadují, že v 21. století už tropické deštné lesy nebudou. Většina pralesů Afriky je vykácena, v 90. letech je ve velkým ničen prales Malajsie. Mezi lety 1960-1990 byla v Asii vykácena třetina pralesů. Amazonie byla v roce 1975 prakticky nedotčena, dnes je jí vypáleno 15%. Dnes jsou pralesy mýceny tempem 160 000km2 za rok. Silně ohroženy jsou poslední pralesy mírného a subpolárního pásma (sibiřská tajga a lesy Kanady). V průmyslových zemích jsou lesy také ohroženy kyselými dešti a přízemním ozonem.zde jsou uvedeny další hrozby:
Větrná a půdní eroze, povodně, zanášení údolních nádrží, sesuv půdy( např. podhůří Himalájí), pokles srážek a sucha.
A tady jsou důsledky ničení pralesa člověkem:
Mizející geofond, mizí možná léčiva a planí příbuzní zemědělských plodin. Genocida domorodých obyvatel, mizení jejich kultur (Amazonie, Malajsie, Afrika). Také zvyšování globálního oteplování, možný další negativní vliv na světové klima.
Možná řešení:
I. Zavedení majetkových práv- právo využívat les by měli lidé, kteří jsou na něm existenčně závislí (v třetím světě přešlo během 150 let 80% tropických lesů do rukou vládnoucích úředníků)
II. Cena dřeva-dřevěné výrobky jsou příliš levné
V. Je třeba přestat dotovat těžbu dřeva, nasadit daně na pralesní dřevo
VI. Zamezení srůstu těžařským firem a vládních struktur
VII. Pozemková reforma(Brazílie)- mapování, demarkace domorodých území
VIII. Bojkot výrobků z tropického dřeva na Západě
IX. Odpuštění dluhů zemím třetího světa