Před samotným zhodnocením stavu komunálního odpadu a způsobu jeho likvidace v místě mého bydliště, bych ráda nejprve ujasnila některé pojmy z oblasti odpadů.

Do pojmu „odpad“ lze zahrnout mnoho materiálů, ale přednostně by se měl používat pojem druhotná surovina a to zejména s ohledem na tu skutečnost, že zásoba primárních druhů surovin není neomezená a zajistit jejich využívání po co možná nejdelší dobu by mělo být jedním z prioritních úkolů lidstva.




Odpad provází lidstvo již od jeho vzniku. Výhodou minulých generací snad bylo to, že nebyl ještě do takové míry rozvinut konzumní způsob života, s jakým se setkáváme dnes. Odpady, které vznikaly, jednalo se zejména o odpady rostlinného a živočišného původu, bylo možno využít v některých dalších lidských činnostech. S rozvojem průmyslové výroby vznikalo čím dál tím větší množství odpadů, které již nenalezly své další uplatnění a byly „někam“ ukládány. Možnosti, které lidstvu v průmyslových krajinách začal nabízet rozvoj civilizace, přivedly člověka až do stavu, kdy se i děti začínají setkávat s otázkou „Kam s ním?“.

Velmi výstižné se zdá být i hodnocení stavu nakládání s odpady starosty města Vídně– „Pokud nebudeme s odpadem nic dělat a pouze ho budeme někam ukládat, za 25 let dosáhne vrstva odpadů na ploše prvního vídeňského okrsku a to do výše 20 m“.

V České republice je situace rovněž velice závažná, i když je třeba upřímně přiznat, že za poslední dobu se právě problematika odpadů dostává do popředí zájmů. Je ovšem rovněž pravda, že zájem je tříštěn do dvou směrů. Jeden bychom mohli nazvat „technický“ a ten druhý „ekologický“. S rozdílným přístupem v oblasti nakládání s odpady zastánců obou směrů se snad již setkal každý. Ať však stojíme na kterékoli straně proudu, je nutno si uvědomit, že řešení problematiky nakládání s odpady leží v zájmu nás všech a to zejména s ohledem na dědictví pro naše příští generace.

Některé pojmy týkající se této problematiky jsou zcela jasné a některé je vhodné vysvětlit podrobněji. Je to například velice často používaný pojem „odpadové hospodářství“. Odpadové hospodářství je relativně novým technologickým odvětvím, které se dotýká nejen výrobního sektoru, ale i sektoru spotřebitelského. Hlavními cíly odpadového hospodářství jsou předcházení vzniku odpadů, minimalizace vzniku odpadů, separovaný sběr, popř. třídění odpadů, skladování, doprava, úprava odpadů a zneškodňování odpadů.

Odpady lze samozřejmě třídit podle různých hledisek například podle jejich skupenství ( pevné, plynné a kapalné odpady nebo směsi), využitelnosti ( využitelný a nevyužitelný odpad ), využívání ( využívaný a nevyužívaný odpad ), místa vzniku ( výrobní a spotřebitelský odpad ) a lze vymyslet i řadu jiných hledisek. Naše legislativa některá tato členění podporuje , jiná naopak možná podceňuje. Každopádně je důležité rozhodnout se dle jakých hledisek je nejvýhodnější odpady v daném případě podchytit a dále s nimi nakládat.

Po roce 1990 nastalo období velmi aktivního působení zákonodárných orgánů a vznikla řada zákonů právě v této oblasti. Patří sem například Zákon o odpadech, jehož poslední novelizace je platná od 1.1.2002, dále jsou to Zákon státní správě v odpadovém hospodářství, Zákon o státním fondu životního prostředí, aj. Některé nalézají uplatnění dodnes, jiné jako právě Zákon o odpadech č.185/2002Sb. musely být přepracovány.

Náš zákon pod pojmem „odpad“ definuje movitou věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit, nebo která byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu. Důležité je zdůraznit rozdíl mezi tímto odpadem a odpadem komunálním, který je v Zákoně o odpadech č.185/2002Sb. definován jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právní předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení , s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je také odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů.

V praxi se rozlišují tyto skupiny složek komunálního odpadu : domovní odpad, objemný odpad, využitelné složky komunálního odpadu ( papír, sklo, plasty, plechovky, dřevo atd. ), nebezpečné složky komunálního odpadu ( olej, barviva, kyseliny, léky, pesticidy atd. ), uliční smetky ( odpadky v koších na ulici ), odpad ze zeleně, obalový odpad a směšný odpad.

Dále bych uvedla, že podle nového zákona se zavedl poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který má formu místního poplatku, jehož sazba je dvousložková. Každý občan platí za svoz 250 Kč za kalendářní rok plus částku stanovenou na základě skutečných nákladů obce předchozího roku.
Nejvýhodnější postup likvidace odpadů je předcházení jejich vzniku, v mnohých případech lze tímto postupem docílit minimalizace množství odpadů v rozmezí 30-50 % původního množství.

V případě, že již byl tento postup uplatněn, je vhodné použít druhou možnost a tou je recyklace vedlejších produktů z výroby, jak lze také velmi vhodně označit odpady. Možnosti recyklace nejsou neomezené a nelze pro veškerý materiál tento způsob použít, v některých případech dochází k degradaci vlastního materiálu. Třídění odpadů je vhodné použít především u málodruhových odpadů ( jednoho průmyslového podniku, jedné výrobny apod. ), v opačném případě jsou třídící linky příliš nákladné a možnosti uplatnění vytříděných komponentů na trhu klesají. Recyklace má obrovský význam právě v oblasti životního prostředí, neboť třídění a znovu-zpracování odpadů šetří krajinu.

( Výzkumné šetření v oblasti třídění odpadů u lidí ukázalo, že pouhé tři čtvrtiny lidí vědí, jak odpad třídit. Bylo zjištěno, že mnozí lidé v domnění, že ví jak odpad třídit, rozlišují tyto skupiny odpadů: papír ( lepenka, noviny, letáky atd. ), odpad vzniklý přípravou pokrmů ( plechovky, konzervy, zbytky jídla atd. ), nebezpečný odpad ( chemikálie, baterie atd. ) a ostatní odpad ( obaly – PET-láhve, plasty, sklo atd. ). Což vůbec nekoresponduje s tříděním podle zákona.)

Další možností je spalování odpadů, které s sebou nese řadu výhod ( úspora prvotních energetických surovin, získaná energie atd. ), ale i celou řadu nevýhod ( vznik popelu a škváry, emise škodlivin do ovzduší atd. ).

Téměř v poslední řadě by se mělo přistoupit k možnosti skládkování ( trvalé uložení odpadů ), možnosti v současné době velice hojně využívané. Tato metoda je sice relativně pro producenta odpadů levná, ale je třeba zvážit , že dochází k přesunutí nutnosti řešit daný problém na další generace lidstva.

V místě mého bydliště tedy v Ostravě to vypadá s komunálním odpadem přibližně následovně: Ostrava je velké město. Je rozdělena na 23 městských částí, z nichž se každá stará o komunální odpad jiným způsobem, i když odváží odpad v celé Ostravě jedna společnost - OZO Ostrava s.r.o.. Já osobně bydlím v centru města, kde se pravidelně nechávají odvážet nejen obrovské kontejnery, ale i ty nejmenší koše u chodníků, takže je tu v celku čisto. Jsou zde ale i místa, která jsou popeláři téměř zapomenuta. Kolem přeplněných odpadkových košů se válí různé smetí, které se větrem dostává dál a dál, a když popeláři natrefí na takový koš, vyvezou jej, ale odpadky okolo nechají tak, jak jsou.

Co se týče třídění odpadu v blízkosti mého domu, tak musím uvézt, že se zde kontejnery zvlášť na plast, na papír nebo na sklo nenacházejí. Takových kontejnerů je nejvíce na sídlištích, tedy v místech, kde je hustota obyvatel v Ostravě nejvyšší nebo mnohdy i u velkých obchodů a supermarketů. Já osobně odpad doma v současné době netřídím, protože není ani kam, bych ho vynášela. Kdysi jsem sbírala starý papír, který jsem nosila do školy nebo do přímo sběrny. Dnes je celá řada těchto skládek zavřená nebo se již dnes ani nevyplatí vozit staré věci na příslušné skládky.

Ještě stále však na mnohých základních a středních školách tyto sběry probíhají. A to z důvodů zajišťování finančních prostředků pro účely školy, nebo jen proto, aby se mládež učila do budoucna zacházet s odpadem. Nejčastější forma těchto sběrů je konaná jako soutěže pro děti a mládež. Děti sbírají starý papír, stará baterie nebo plastové láhve, které jsou v poslední době stále více diskutovaným problémem.

V Ostravě existuje v současné době mnoho ekonomických organizací a nadací, které podněcují obyvatele k nejen třídění odpadů, ale i k jiným aktivitám, které mají za úkol lépe zacházet s prostředím, v němž tito lidé vyrůstají. Často jsou na Masarykově náměstí pořádané soutěže a výstavy těchto organizací. Ve vestibulu Nové radnice v Ostravě na Prokešově náměstí má například ekologická organizace Vita svou nástěnku, kterou si může pročíst a prohlédnout celá veřejnost. Nejdůležitější je, aby se s komunálním odpadem zacházelo jinak – lépe. K tomu je důležitá informovanost. Ale je zároveň zapotřebí účasti všech obyvatel města, nejen pár ekologických aktivistů.