Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Ničení planety Země

Lidé si podmanili Zemi tak, jako žádný jiný živočišný druh – Země se ocitla ve vážném nebezpečí, že bude lidskou činností nenapravitelně poškozena. Naše nároky na přírodní zdroje ohrožují téměř vše od atmosféry až po rostlinnou a živočišnou říši.

 Reklama


Lidská hrozba přírodě není ničím novým. Již před 10 000 lety vyhubili lovci v Severní Americe mamuta a jiné druhy zvířat. Ekonomická vyspělost lidstva neustále roste a nepříznivé působení lidské činnosti se rozšířilo po celé planetě. Příroda je stále častěji poškozována a ničena, a proto bychom měli co nejrychleji najít způsob na její obnovu. Země je poškozována nesčetnými způsoby – výfukové plyny, průmyslové zplodiny, umělá hnojiva, freony, atomové elektrárny, kácení tropických deštných pralesů, nekontrolovatelná spotřeba energie…
Gorila horská je jen jedním z tisíce druhů, kterým hrozí vyhubení v důsledku ztráty přirozeného životního prostředí. V minulosti sice vymřela řada druhů, ale dnes ze světa mizejí rostliny a zvířata 400 krát rychleji. V rozvojových zemích zemře každoročně 25 miliónů lidí následkem požití závadné vody a další milióny trpí malárií, elefantiázou a očními chorobami. I v průmyslovém světě, jehož zdroje pitné vody jsou poměrně čisté, je stále více řek znečištěno chemikáliemi a nezpracovatelnými splašky. Mezi nejsmutnější a nejděsivější události posledních let patří pokračující ničení obrovských území tropického deštného pralesa. Tyto lesy zabírají necelých 8% ploch souše, přesto zde roste polovina stromů celého světa a žije 40% všech rostlinných a živočišných druhů. Deštný les chrání půdu, zadržuje vodu a napomáhá regulovat podnebí místní i celosvětově ovlivňováním vlhkosti vzduchu a hladiny oxidu uhličitého. Zvláště v Brazílii jsou lesy vypalovány a srovnávány se zemí, nikoli pro dřevo, ale aby uvolnily místo pastvinám pro dobytek. Nechráněná půda je v tropickém podnebí brzy zničena. Chovatelé dobytka tedy staré oblasti opouštějí a opět kácejí les, aby získali nové pastvy pro dobytek. Oxid uhličitý je jedním z nejdůležitějších plynů obsažených v atmosféře, neboť napomáhá zachycovat sluneční světlo jako střecha skleníku. Lidstvo svou činností stabilně neustále zvyšuje množství skleníkových plynů v atmosféře. Přitom tyto plyny mají zcela zásadní vliv na podnebí na Zemi. Jejich nárůst zaviněný lidmi se nazývá antropogenní změna nebo také skleníkový efekt. Vše začalo před 200 lety průmyslovou revolucí, kdy se v parních strojích začalo spalovat uhlí a do ovzduší se jako vedlejší produkt uvolňoval oxid uhličitý – CO2. Dnes se uhlí stále používá jako palivo v tepelných elektrárnách. Mnohem větší emise oxidu uhličitého se však uvolňují při spalování dalších fosilních paliv, totiž zemního plynu a hlavně ropných produktů, jako je benzín či nafta. Největší díl viny tedy nese doprava, chemický a energetický průmysl. Využívání fosilních paliv včetně uhlí tvoří 75% emisí CO2. Zbylou čtvrtinu přírůstku oxidu uhličitého způsobily činnosti jako je intenzivní využívání půdy či kácení a vypalování pralesů, při kterých se rovněž uvolňuje oxid uhličitý. Při likvidaci lesů, které se týká hlavně amazonského pralesa a pralesů rozkládajících se v zadní části Indie a na přilehlých ostrovech, nejenže vypouštíme do atmosféry další zásoby CO2, ale navíc se zbavujeme pomocníků v boji proti globálnímu oteplování. Rostliny mají totiž schopnost oxid uhličitý z atmosféry samy odčerpávat. Množství oxidu uhličitého v atmosféře se zvýšilo z 285 na 368ppm. V současnosti se do ovzduší vypouští 7 miliard tun CO2 ročně a jeho koncentrace za tu dobu stoupá o 1,5ppm (1ppm je jedna miliontina vzduchu v atmosféře). To jsou jistě varující fakta, ale daleko horší je to, že ať chceme či ne, budeme muset v tomto znečišťování atmosféry ještě nějakou dobu pokračovat. Politici a vědci mohou pouze ovlivnit, jak intenzivní tato nebezpečná činnost bude a kdy se nám podaří najít a uvézt do provozu alternativní čisté technologie. Pokud by například byly roční emise sníženy pod úroveň roku 1990 během jednoho století, ustálila by se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře na číslo 650ppm. Mezivládní panel pro klimatické změny – IPCC na toto téma zpracoval grafy, jak se bude situace dále vyvíjet.
Graf 1: Hrubé odhady, kolik bude lidstvo v tomto století produkovat CO2 v miliardách tun podle pěti scénářů:
A1F1: Scénář předpokládající hospodářský i technologický rozvoj a zmenšování rozdílů mezi jednotlivými světovými regiony. Zdrojem energie bude i nadále pálení fosilních paliv.
A1T: Totéž s tím rozdílem, že k výrobě energie se již fosilní paliva využívat nebudou.
A1B: Zde by se obě cesty výroby energie kombinovaly.
A2: Přetrvávají velké rozdíly mezi chudými a bohatými zeměmi, stále přibývá počtu obyvatel, rozvoj technologií je pomalejší.
B1: Utlumení průmyslu na úkor služeb a rozvoje účinných a čistých technologií.
B2: Společnost snažící se o sociální stabilitu.

Graf 2: Tytéž scénáře jsou využity tentokrát k výpočtu koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře v příštích 100 letech. Do roku 2100 by podle všech předpokladů neměl být překročen spodní a horní limit 490 a 1260ppm.



Jak se globálnímu oteplování bránit? Už jsme určili příčiny, tedy přílišné emise skleníkových plynu, je jasné, že zabránit nebo alespoň zpomalit globální oteplování lze snížením emisí těchto plynu do ovzduší. Každé omezení spalování fosilních paliv přispěje ke snížení množství oxidu uhličitého v ovzduší. To souvisí nejen s průmyslovou činností, ale i se způsobem života. Příkladem jsou lidé, kteří využívá automobil i k velmi krátkým cestám, kde by bez problému mohli využít kolo nebo dokonce dojít pešky. Největším emitentem oxidu uhličitého jsou však průmyslové podniky. Při průmyslové činnosti je potřeba množství energie, která se dnes získává převážně spalováním fosilních paliv. Trend získávání energie z alternativních zdrojů postupuje velmi pomalu v důsledku nízké efektivity zařízení na její získávání. Proto větší podíl energie z alternativních zdrojů k celkovému množství získávané energie si mohou dovolit pouze státy s příhodnými geografickými podmínkami. Navíc mezistátní smluvní snižování emisí oxidu uhličitého přes určité pokroky a snahu Evropské unie naráží na neochotu USA, Kanady i dalších zemí. Co tedy říci závěrem? Ke snižování množství skleníkových plynů může přispět každý z nás. Bez přičinění průmyslových velmocí to však příliš nepůjde. Někde se ale začít musí…

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama