Ekologická katastrofa nevídaného rozsahu aneb Mauricius - zapomenutý ráj ptactva(který byl bohužel objeven) Tyto izolované ostrovy se staly během vývoje refungiem mnoha druhů zvířat a současně se na nich vyvíjelo mnoho endemických forem, velice zvláštních a vysoce přizpůsobených ostrovnímu prostředí.


Ekosystémy tam byly velice labilní ,a proto nepřekvapuje, že je kolonizace a zásahy moderního člověka silně poškodily. Platí to především o Maskarénách, kde se uchovala ochuzená, ale svým způsobem jedinečná fauna. Protože tam nebyli žádní autochtonní savci, vyvíjeli se tam někteří ptáci v bezpečí před jakýmkoli škůdcem a ztratili schopnost létat, proto byli mimořádně zranitelní. Tyto ostrovy byly objeveny v roce 1505 a zůstaly neobydleny až do začátku 17.st.. Od té doby začíná degradace vegetační pokrývky a destrukce zvířeny. Z 28 druhů pozemních nebo na stromech hnízdících ptáků, kteří tvořili původní avifaunu (kromě těch, které známe pouze z kosterních zbytků a jejichž určení je tedy sporné), bylo dodnes určitě vyhubeno 24 druhů !!! ,což je nejnepříznivější poměr z celého světa. Ptáci vyhynuli z důvodů: bezuzdný lov, introdukce domácí zvířat, jež později zdivočela (zvláště krysy a opice Macaca cynomolgus), degradace stanovištˇa především silné odlesňování ostrovů, popisovaných prvními cestovateli jako rajská zahrada. Nejvýše diferencovanými ptáky byli určitě obrovští pozemní holubi: dronte mauricijský(Raphus cucullatus), dronte samotářský (Raphus solitaria) žijící na ostrově Réunion a jeho příbuzný z ostrova Rodriguez-dodo samotářský (Pezophaps solitaria). Tito 3 ptáci, každý žijící na jiném ostrově, měli úplně zakrnělá křídla a nebyli schopni letu. Jejich váha – 25 kg jim v tom bránila.Jsou konečným článkem nadměrně vyvinuté linie, jaká mohla vzniknout jen za úpné nepřítomnosti jakýchkoli nepřátel. Žádné kožky se z nich nedochovaly, pouze kosti. Jak vypadali víme pouze z kreseb a maleb, zhotovených holandskými umělci podle exemplářů přivezených do Holandska v 16-17 století. Tito bezbranní ptáci skýtali čerstvé maso mořeplavcům. Maso ze 3 nebo 4 kusů stačilo k nakrmení celé posádky. Nachytali jich vždy asi 30-40 ks, aby měli živou zásobu masa na další plavbu. Tyto odchyty, spolu s činností přivezených a zdivočelých psů, koček a vepřů, kteří pronásledovali dospělá zvířata, a také makaků, kteří hubili mláďata a vejce, byly příčinou vyhynutí těchto ptáků. Dronte zmizel z Mauritia kolem roku 1680, druhy žijící na ostrovech Réunion a Rodriguez vyhynuly během 17.století Použitá literatura: Jean Dorst-ohrožená příroda,Orbis,Praha 1974