Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Krajina a životní prostředí

Lidská společnost žije a rozvíjí se vždy v konkrétních podmínkách, v prostředí, které ji obklopuje. Označujeme je jako životní prostředí. Životním prostředím člověka rozumíme soubor abiotických , biotických a socioekonomických prvků, které člověka v krajině obklopují a poskytují mu základní potřeby.

 Reklama




Člověk je součástí přírody. Bez ní nemůže existovat. K zajištění života potřebuje vzduch, vodu, potravu. Je jediným tvorem, který si dovede své prostředí uvědoměle utvářet.
Vztah mezi lidskou společností a prostředím je jedním z ústředních problémů geografie. Přírodní prostředí ovlivňuje lidskou společnost, a ta působí zpětně na přírodní prostředí. Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu. Ve výrobě i mimo ni vzniká množství odpadů: popílků, jedovatých plynů atd. Odpady zamořují životní prostředí. Hrozí nebezpečí, že nebude dost čistého, dýchatelného vzduchu, kvalitní pitné vody, paliv a energie, surovin ani potravin pro další generace
Možnosti přírody jsou omezené. Musíme se učit šetřit naše suroviny, získávat alternativní zdroje energie. Nemůžeme produkovat vše co je technicky možné, ale jen to, co je snesitelné pro životní prostředí.

Stupně přeměny krajiny
Složitý proces ovlivňování krajiny je v současné době určován třemi podmínkami: přírodní, hospodářskou činností a úrovní kulturního rozvoje společnosti.
Z tohoto hlediska lze rozlišit hlavní typy krajiny:
Přírodní krajina (nezměněná): vznikala a vyvíjela se do současného stavu v důsledku působení přírodních krajinotvorných procesů, bez zásahu člověka. Je tvořena výhradně přírodními složkami a probíhají v ní pouze přírodní krajinotvoré procesy. Dnes je prakticky omezena na zcela nepatrné plochy – polárné a velehorské oblasti, tundry, pouště

Kulturní krajina: vznikla nejen působením přírodních sil, ale i lidskou činností.
Na Zemi převládá
V jejím rámci rozlišujeme:
Vlastní kulturní krajinu: v ní se rozvíjí hospodářská činnost člověka v souladu s přírodními podmínkami – účelně využívané lesy, člověkem nepřetvořené louky a pastviny

Narušenou krajinu: přírodní podmínky jsou negativně ovlivňovány člověkem. Vzniká jako důsledek dlouhodobého neúčelného využívání přírodních zdrojů
- méně hodnotné lesy a savany, které vznikly na místech vykácených monzunových lesů
Devastovaná krajina(silně narušená):má porušenou původní strukturu a regenerace je velmi zdlouhavá a nákladná
krajina v prostředí těž.prům. a povrchový dolů

Přetvořená krajina: V této krajin jsou přírodní vazby cílevědomě pozměněny
- pole. sady, plantáže, člověkem vytvořené louky, lesy, pastviny, parky apod.

Umělá krajina: Krajina vytvořená člověkem na určitém přírodním základu – sídla, prům. závody, pozemní komunikace, přehrady apod.

Kulturní krajiny můžeme rozdělit podle účelu na lesní, zemědělské, pastevecké, plantáže a sadové krajiny, průmyslové, těžební, urbanizované, rekreační, národní parky, chráněná území a přírodní rezervace.


Člověkem neovlivněné části povrchu už dnes prakticky neexistují. Přírodní krajiny, kde je zatím vliv lidské činnosti minimální, stále více ustupují tlaku lidské společnosti. Zachování přírodních krajin je podmínkou udržení biosférického ekosystému Země. Místní i mezinárodní organizace ochránců přírody podnikají kroky na záchranu přírodních oblastí. Jsou vyhlašovány národní parky, biosférické rezervace, organizována záchrana ohrožených druhů.
V současné době již na Zemi převládají krajiny pod přímým vlivem člověka. Snahou je snížit negativní vlivy.

Vliv průmyslu na životní prostředí
Rozvoj moderního průmyslu je nezbytný; vedle užitku však lidstvu přináší i starosti. Je jedním z hlavních zdrojů znehodnocování životního prostředí. Nejvýraznějším zásahem do krajiny bývá povrchová těžba nerostných surovin.
Průmyslové závody znehodnocují ovzduší, vodstvo, půdu i rostlinstvo. Mezi nejvýznamnější znečišťovatele ovzduší patří tepelné elektrárny, závody černé a barevné metalurgie, cementárny, koksárny, rafinérie ropy a závody chemického průmyslu. Odpadů, které do ovzduší vypouštějí je mnoho: popílek, prach, sloučeniny síra, uhlíku, dusíku, chlóru. Exhalace ohrožují zdraví lidí, poškozují zemědělské porosty, ničí lesy. Značným znečištěním ovzduší trpí zejména velká průmyslová města a oblasti. Dochází zde k tvoření smogu, husté mlhy přesycené prachem a kouřovými zplodinami, jež snižuje sluneční záření a 30 – 40%.
Hlavními zdroji znečistění řek bývá odpad z chem. kombinátů. ropné výrobky, čistící a prací prostředky, odpad ze závodů papírenského prům. a z některých potravinářských závodů. Nejvýrazněji se na celkovém průmyslovém znečištění ŽP podílejí největší průmyslové oblasti světa.
Situace v ČR: Významným faktorem negativního vlivu průmyslu na ŽP je jeho struktura, používané technologie, ale i jeho neustálé soustřeďování do několika regionů ČR. Dochází tak k dalšímu rozšiřování a prohlubování negativních vlivů na těchto územích (sev. Čechy, Praha, Plzeň, Ostrava, Brno, aj.) Průmysl je největším znečišťovatelem ŽO zejména v oblasti spalování paliv.
Průmysl výraznou měrou ovlivňuje i kvalitu povrchových a podzemních vod vypouštěním svých odpadů. Produkuje též značné množství tuhých odpadů a kalů, které se hromadí na skládkách.

Vliv dopravy na životní prostředí
Hustá síť silnic i železnic zabírá velké plochy půdy, většinou zemědělsky využitelné. Nádrže pohonných hmot ohrožují čistotu podzemních vod. Automobily patří k největším zdrojům znečišťování krajiny. Připadá na ně víc než polovina všech škodlivých zplodin vypouštěných do ovzduší – CO2, uhlovodíky, oxidy dusíku, olovo. Tento problém je hlavně ve velkých městech. Vysoká hustá zástavba brání proudění vzduchu.
Velmi závažnou složku negativního vlivu dopravy představuje také hluk, a to nejen u pozemní dopravy, ale i dopravy letecké. Zplodiny jejich motorů narušují ochranou ozónovou vrstvu, která brání pronikání nebezpečného ultrafialového záření k zemskému povrchu.
Velký vliv na znečišťování vodstva má vodní doprava. Obrovské tankery zajišťují levnou přepravu paliv, zejména ropy. Při jejich katastrofách, ale i při pravidelném vymývání vytékají tuny ropy do moře a hubí vše živé v širokém okolí.

Vliv zemědělství na životní prostředí
Zemědělství změnilo ráz krajiny na mnohem větších plochách než jiná činnost lidí. Lidé vypalovali rozsáhlé plochy, aby rozšířili pozemky. Rozvoj zemědělství vedl k nesmírnému ničení lesů. Za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země. Vykácení lesů vyvolalo změny v povrchovém odtoku, které se projevily zejména ve větší intenzitě svahových a říčních pochodů. Rychlý povrchový odtok je příčinou vzniku sesuvů, bahenních proudů a urychlené eroze půdy.
Při přeměně přírodní krajiny na zemědělskou rozoráváním půd dochází k podstatným změnám v krajině. Důsledkem je opět eroze – rozorané pozemky vysušené sluncem, nedokážou odolávat vodě ani větru -> dochází k urychlenému odnosu půdy. Ročně se ztratí takové množství půdy, které by při správném využívání bylo schopno uživit 30 mil lidí. K rozsáhlým odnosům půdy došlo např. v Indii, Pákistánu, Číně, některých oblastech USA.
Lidé odedávna bojují s erozí. Snaží se zvětšit obsah humusu, protože humusová půda jí lépe vzdoruje. Účinným způsobem boje s erozí je terasování svahů, které se již od starověku provádí zejména v jižní a jv. Asii. Vysazováním ochranných lesních pásů je oslabována síla větru.
Mezi krajiny nejvýrazněji přetvořené člověkem patří oblasti závlahového zemědělství. Najdeme je tam, kde je dostatek tepla, ale málo srážek (hlavně subtropický pás).
Při využívání pastvin bývá člověk ještě méně prozíravý. Každé území může zajistit potravu jen určitému počtu zvířat. Je-li přetíženo, porosty řídnou, půda se rozrušuje, úrodnost klesá. Nadměrnou pastvou trpí zejména suché oblasti Afriky, Středního východu, Indie. Holá půda vysychá a mění se v poušť. Např. Sahara se posouvá k jihu, ročně se rozroste asi o 20km.
Se zvětšujícím se počtem lidí rychle vzrůstá spotřeba potravin. Zabránit hladovění může především zintenzivnění zemědělství. Nadměrné používání průmyslových hnojiv však škodí půdě i pěstovaným plodinám, znehodnocují se povrchové i podzemní vody. Neúměrně vysoké dávky průmyslových hnojiv mohou negativně ovlivnit i trvalou přirozenou produktivitu zemědělského půdního fondu. Chemikálie, které byly v Evropě již dávno zakázány se nadále prodávají do zemí třetího světa.
Plodiny, neuváženě ošetřené různými hnojivy, se také využívají jako krmivo. To znamená, že se hromadí v těle rostliny či zvířete.
Zhoršování ŽP vlivem nesprávné rozvíjené zemědělské výroby se tedy stává stále větším problémem.

Vliv urbanizace na životní prostředí
Velký vliv na životní prostředí má také urbanizace. Přes 40% světové populace žije ve městech s 5000 a více obyvateli. Lidé tráví značnou část života v umělém prostředí, v umělém mikroklimatu svých domovů, pracovišť i dopravních prostředků. I vnější prostředí – ulice, parky jsou výtvorem člověka a mají zvláštní klimatické poměry. Vlivem nakupení průmyslu, staveb i lidí bývá ve městech poněkud tepleji než na ostatních územích. Průmyslová města trpí vytvářením smogu – směsi mlhy a kouřových zplodin.Život ve městech je také vystavěn velkému hluku; projevují se účinky dopravy.
Proto je mimořádně důležitá městská zeleň, které se městům většinou nedostává. Tím, že odpařuje vodu, zvlhčuje a poněkud ochlazuje ovzduší. Působí jako účinný lapač prachu. Pomáhá snižovat hlučnost. Pro obyvatele má stále větší význam rekreační zázemí městské krajiny s pásy lesů, parků, s vodními plochami apod.
Velká centra mívají obrovskou spotřebu vody. Nezřídka ji musí přivádět ze vzdálených přehradních nádrží. Často trpí nedostatkem kvalitní pitné vody
Zvlášť ožehavým problémem městského hospodářství je odstraňování odpadů. Vše, co už lidé nemohou použít, splachují do vody, vypouštějí do ovzduší nebo prostě vyhazují.
Většina pevného domovního odpadu končí na skládkách. S odpadly z přírodních surovin se krajina většinou dokázala časem vyrovnat. S chemickými materiály (jedovatými) je to složitější: nesnadno se rozkládají. Hnijící, kvasící či doutnající odpadky zamořují ovzduší a ohrožují podzemní vody. Když skládka přestane plnit úlohu, bývá zahrnuta zeminou a překryta ornicí. Na jejím místě vzniká park nebo pole
Život v městském prostředí s jeho smogem, hlukem, stálým shonem a napětím ovlivňuje rozšíření tzv. civilizačních chorob – onemocnění dýchacích cest, srdce a krevního oběhu, nervových poruch, rakoviny apod. V poslední době se šíří narkomanie a zločinnost.
Zvlášť velké problémy vznikají v sídelně průmyslových krajinách nejrozsáhlejších poměstěných území světa – sv. USA, tichooceánské pobřeží Japonska a další.Do měst neustále proudí noví přistěhovalci z venkova.

Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
Růst životní úrovně obyvatelstva vytváří tlak na uspokojování jeho nároků v oblasti rekreace a cestovního ruchu.
Rozvoj rekreace má velice nepříznivý dopad na krajinu a životní prostředí. Vysoká koncentrace rekreačních objektů vede často k devastaci ŽP. Velká koncentrace rekreantů v těchto oblastech vytváří značné množství odpadů, znečišťuje ovzduší výfukovými plyny z aut, zhoršuje se jakost vody v nádržích i na mořských pobřežích. Neustále je zabírána půda na stavbu nových rekreačních objektů.

Globální problémy lidstva
Lidská civilizace je na začátku 21. stol. postavena před řadu problémů. Některé z nich přesahují svým rozměrem regionální úroveň. Jejich příčiny, důsledky nebo možnosti řešení jsou celosvětovou záležitostí . Takové problémy označujeme jako GLOBÁLNÍ.

Jedním z rozhodujících problémů současnosti je trvající populační exploze. Přirozený přírůstek obyvatel Země je výrazně koncentrován do zemí chudého Jihu, jehož podíl na světové populaci roste. Zvětšují se tak rozdíly mezi Severem a Jihem. To souvisí s problémem výživy. Počátkem 90.let trpěla podvýživou více než miliarda lidí. Hlavně v Africe, jižně od Sahary. V současné době není světovým problémem vyprodukovat dostatek potravin, problémem je jejich regionální přebytek či nedostatek. Přebytky: sev. Amerika, Austrálie, Argentina. Nedostatek: země Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Problémem je tedy cena a distribuce.

Typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů. V současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti evropského severu, Sibiře a tropických deštných lesů. Nejvíce je postižena oblast tropických deštných lesů v Amazonii. Stromy poskytují jediný zdroj živobytí pro místní obyvatelstvo – dřevo. Každý den jsou odlesňovány stovky milionů km2 deštného pralesa. Při vypalování se zvyšuje obsah CO2 v atmosféře, což má vliv na změnu klimatu.

Dalším globálním problémem je rozšiřování pouští. Příčinou může být odlesňování, následný vznik eroze a odnes půdy – výsledkem je poušť. Půda se před odnosem může chránit novým zalesňováním ( viz vliv zemědělství – str.3,4).

Dalším problémem je vyčerpávání přírodních zdrojů, zejména neobnovitelných.
Neustále vzrůstá spotřeba uhlí, ropy, zem.plynu, rud, draselných solí, fosfátů atd. Musíme si uvědomit, že zdroje ner. sur. se nedají obnovit.Významem na druhém místě stojí metalurgické suroviny, protože kovy jsou stále rozhodujícím konstrukčním materiálem.
Největší vliv na ŽP má povrchová těžba ner. sur., která vyvolává změnu krajiny.

Dalším problémem je vyčerpávání vodních zásob (viz vliv průmyslu a dopravy)
Voda patří k nevyčerpatelným přírodním zdrojům. Lidstvo však spotřebovává převážně jen sladkou vodu, jejíž objem tvoří jen asi 2 % hydrosféry. V souvislosti s růstem obyvatelstva neustále stoupá spotřeba pitné vody. Člověk ovlivňuje nepříznivým zp. hydrosféru především znečišťováním řek, jezer, umělých vodních nádrží, moří i oceánů odpadními vodami z průmyslu, zemědělství i sídlišť. Množství odpadních vod značně převyšuje samočistící schopnost těchto toků a nádrží. Přitom pouze malá část těchto odpad. vod je čištěna.
Základem v ochraně vod před znečištěním je přechod na uzavřený cyklus využívání vody, tj. aby se voda z prům. závodu nevypouštěla, ale znovu používala v dalším výrobním procesu. Čištění může být:
mechanické – látky se oddělují usazováním v sedimentačních nádržích
chemické – přidávají se chem. látky, které reagují se znečišťujícími látkami
biologické – uplatňují se mikroorganismy

Největším znečišťovatelem ovzduší je automobilová doprava.Z aut se denně dostávají do ovzduší miliony tun oxidů uhlíku, dusíku, síry, olova.

Nejzávažněji zasahuje do globálních klimatickým poměrů zvyšování CO2 v ovzduší.To se děje jednak diky plynům (odpadní, výfukové) a jednak spalováním fosilních paliv (ropa, z.plyn, uhlí). Emise oxidu uhličitého jsou jednou z hlavních příčin celosvětového oteplování atmosféry – skleníkový efekt (brání dopadající sluneční energii, aby se opět vyzářila do prostoru). Globální oteplení světa by mohlo mít za následek rozpuštění ledovců, takže by hladina světových moří stoupla asi o 1m. Důsledkem by bylo zaplavení značné části území některých přímořských zemí.

S problémem fosilních paliv souvisí také kyselé deště. Siřičité emise již zničily spoustu lesů v Evropě a s. Americe. Abychom mohli odstranit kyselé srážky, musíme odstranit jejich příčiny, tedy zejména spalování fosilních paliv.

Velkým problémem v poslední době je úbytek ozónu – hovoří se o tzv. ozónové díře. Ozonosféra totiž představuje přirozenou ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením – působí jako filtr. Zjistilo se, že největší podíl na ničení ochranného obalu Země má chlór, jehož obsah v atmosféře v posledním období značně vzrostl. Největší množství chloru pochází s freonů.

Způsob ochrany ovzduší: Problém zlepšení současného stavu ovzduší je možný trojím způsobem, a to zmenšením produkce emisí, zachycením emisí čistícími zařízeními a vytvářením příznivých podmínek pro ochranu před účinky emisí v ovzduší.

Dalším významným problémem současnosti může být otázka odpadů. Potýkají se s nimi všechny státy světa. U nás odpady představují přes 60 t na osobu ročně, přičemž 75% tvoří materiál vznikající při povrchové tvorbě h.uhlí.

Závěrem lze říci, že životní prostředí je živé a neustále diskutované téma. Lidé měli se životním prostředím problémy odjakživa. Nikdy v minulosti se však nezhoršovalo v takovém rozsahu a tak rychle jako nyní. Hrubé zásahy do přírody se obvykle neprojeví jen na území státu, který škodu způsobil, ale jejich následky postihují obrovské oblasti. Péče o životní prostředí se tak stala celosvětovou záležitostí, která se neobejde bez těsné mezinárodní spolupráce ve všech oblastech.



+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama