Deštné pralesy

Člověk má bezesporu velký vliv na utváření krajiny. Projevuje se
to mnoha způsoby nové komunikace, zvětšování měst, povrchové
doly, turismus, mýcení deštných pralesů.


A právě deštné pralesy
jsou velkým problémem lidstva.
Podle brazilské vlády je až 80 procent veškeré těžby dřeva v
Amazonii ilegální. Ještě v roce 1970 bylo 99 procent amazonských
deštných pralesů prakticky nedotčeno. Brazilská vláda odhaduje,
že od té doby bylo v Amazonii vykáceno 553 086 čtverečních
kilometrů pralesa, což je oblast o velikosti Francie a sedmkrát
více než rozloha České republiky. K dnešnímu dni je vykáceno již
14 procent všech brazilských pralesů. Destrukce navíc dále
pokračuje. Jen během posledních čtyř let byla vykácena oblast o
velikosti Holandska, Belgie a Lucemburska dohromady (77 285
čtverečních kilometrů).
Podle Greenpeace existuje několik způsobů, jak zabránit destrukci
původních deštných pralesů v Amazonii. Síť chráněných oblastí
pralesa by měla být rozšířena. Těžba v takovýchto zvláštních
oblastech by měla být povolována podle přísných ekologických a
sociálních kritérií. Rezervace určené ke sbírání kaučuku a
nedřevěných produktů by měly být zvětšeny. Zároveň by však mělo
být provedeno náležité vymezení oblastí, v nichž žije původní
indiánské obyvatelstvo.
Tropický deštný prales, který téměř celou oblast Amazonie
pokrývá, je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů planety
Země a zároveň největší na Zemi. V současnosti to však se
světovými deštnými pralesy nevypadá vůbec nadějně. Vlivem těžby
dřeva, pěstováním hovězího dobytka, báňským průmyslem, erozí půdy
a stavěním nových komunikací se radikálně zmenšuje oblast
deštných pralesů na světě.