Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Trojská válka 1

Snad všichni vědí co to byla Trojská válka, kterou popsal Homér ve své Illiadě. Pro ty co nevědí.
Princ Paris syn Trojského krále si měl vybrat mezi třemi bohyněmi Hérou (moudrost), Afroditou (láska) a Athénou.


 Reklama


Héra mu nabídla že bude mít vládu nad celou asií, Athéna mu slíbila vojenskou slávu s vítěztvím v každé bitvě a Afrodita nejkrásnější ženu. Paris si vybral Afroditu. Měl tedy dostat za manželku nejkrásnější ženu na světě.
Afrodita přiměla Parida , aby si postavil loď a odjel do města krásných žen Sparty. Kde ho přivítal spartský král Meneláos a uspořádal pro něj hostinu na níž mu představil svou manželku, nejkrásnější ze smrtelných žen Helenu. Paris se do ní na první pohled zamiloval a ani Heleně nebyl lhostejný. Když ještě ten večer král Meneláos odjel na služební cestu a přikázal Heleně, aby mu ve všem vyhověla. Využil toho Paris a pomocí líbetné řeči omámil Helenu a ta sním odjela do Tróje (Podle oficiální verze rozšířené v Řecké armádě byla helena unesena, ale to však není potvrzeno). Spartský král, když se vrátil, ihned se vydal potrestat Paridovi zločiny. Nejen že mu unesl manželku, ale i pokladnici.
Děvět let trvala válka v níž umírali Řekové i Trojané. Desátý rok dal řecký velitel Oddyseus postavit obrovského dřevěného koně, do nějž se ukryli nejlepší řečtí válečníci. Poté Řekové zanechali koně před hradbami Tróje a předstírali, že odjíždějí.
Nadšení Trojané vtáhli koně za hradby a začali slavit konec války. Když přišla noc vylezli řečtí vojáci z koně a otevřeli bráni vracejícím se Řekům. Trojané překvapeni nenadálím utokem Řekům podlehli. Až k nebi sahaly plameny z Tróje, když Řekové doopravdy odjížděli.

Lidé si zpočátku kladli otázku:”Byla vůbec nějaká Trojská válka?” Většina lidí si myslela že žádná válka nebyla a že si to Homér vymyslel.
Dokázalo se že Trojská válka skutečně byla. To nezvratně dokázal němec Johann Ludwig Heinrich Julius Schlieman. Ten začal 11. Října 1871 ve 12 hodin kopat na kopci Hisarlik v turecku. Kde kopal po několik let. Přemístil za tu dobu 350 000 kubických metrů země zaměstnával 130-160 dělníků a stálo ho to 4-5 milionů Kč.
Překopal celý kopec zničil několik ruin ve vyšších vrstvách kopce. Nalezl spoustu předmětů. A až v nejspodnější vrstvě nalezl zbyzky Tróje. Bylo to velké a lidnaté město s obrovskými chrámy dlážděnými ulicemi, hradbami sípkami na obrovské množství potravy a spousty obytných domů.
Jak Schlieman poznal že šlo opravdu o Tróju? Homér přece v Illiadě píše že Řekové Tróju vypálili a nespodnější vrstva obsahovala právě zbytky popela a předměty v ní byly ohořelé.
Objevení Tróje však nebyl jediný Schliemanův úspěch. Jednou se vydal Schlieman a jeho manželka na obhlídku vykopávek tróje, neboť si mysleli že už zde nemohou nic nového objevit a chtěli vykopávky ukončit, došli až k paláci krále Priama, to byl král, který byl u moci, když trója padla. Schlieman se zastavil před palácem, že se na něj naposled podívá, když tu se před ním udrolil velký kus hlíny a sesypal se na zem. Když se prach usadil zvolal :”Tam se něco leskne!” A kapesním nožem z hromady uvolnil lesklý náhrdelník. Nebyl tam pouze jeden takový šperk. Byl to celý poklad! Schlieman si myslel že našel poklad krále Priama, vždyť byl skryt v troskách jeho hradu. Až po jeho smrti se však dokázalo že to byl sice Trojský poklad, ne však krále Priama, ale trojského krále o tisíc let staršího něž byl Priamos. Tento poklad je nyní v Národním Německém muzeu v Berlíně.

Použitá literatura: Objevení Tróje
Vojtěch Zmarovský
Mladá fronta 1962

Kniha o Dobyvatelích
Bernard Planche a Francois Place
Albatros

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama