Starověké olympijské hry se konaly poprvé v roce 776 př. n. l. v Olympii. Antické hry se konaly na počest boha Dia. Hry se konaly jednou za čtyři roky a připravovaly se už tři měsíce dopředu. V době her se nesmělo válčit a ten stát který toto porušil, tak jeho závodníci byli diskvalifikováni.


Na antické olympiádě se nesoutěžilo jen ve sportovních disciplínách ale také ve zpěvu a přednášení básní. Stadión v Olympii byla běžecká dráha dlouhá 192 m a kolem dokola mohlo sedět až na 40 000 diváků. Soutěžit mohli pouze svobodní muži, a to ještě soutěžili nazí. Na hry nemohly ženy. Vítězové byli vítáni ve své rodné vsi s velkou slávou a hrdostí. Každá ves na počest vítězovi postavila sochu a do smrti nic nemusel dělat. Na stadiónu dostali za vítězství olivový věnec. Na hrách většinou soutěžili Řekové a později Římané a Makedonci. Při každém konání her byly obřady s oběťmi pro boha Dia. Jeden z prvních vítězů Discobolos podle pověsti měl sochu kterou postavil Myrón: Věčný symbol sportovce. Sporty na hrách byly tyto: zápas, běhy, běh v plné zbroji, disk, dálka, závody vozů, závody na koních, oštěp, pětiboj, dvojité běhy, pěstní souboje, atd.
Disk:
první disky byly ploché kameny, ale v době konání her se házelo bronzovými disky.
Skok daleký:
byl jedinou skokanskou disciplínou. Soutěžilo se v dvojskoku a trojskoku. Závodník držel v rukou závaží, kterými se při odrazu rozmáchl, aby získal větší energii.
Závody vozů:
byly nejnebezpečnější disciplínou na hrách. Na hrách vozy musely projet několikrát stanoveným okruhem, často docházelo ke srážkám.
Závody na koních:
tato soutěž byla skoro stejně nebezpečná jako závody vozů, neboť jezdci neměli sedla.
Zápas:
velmi oblíbené byly zápasy. Jejich vítězem se stal ten, který svého protivníka třikrát srazil k zemi, nebo ho donutil se vzdát.
Běh v plné zbroji:
tento sport byl uskutečněn poprvé v roce 520 př. n. l., byla to připomínka důležitosti vojenského výcviku.
Oštěp:
byl používán v boji a tak i tato disciplína se těšila velké pozornosti. Kolem oštěpu byl ovinut tenký proužek kůže, který pomáhal při jeho hodu.
Historie antických olympijských her končí v roce 393 v našem letopočtu.