SA (sturm-abteilungen = úderné oddíly)
Už od roku 1921 představovaly ozbrojenou pěst NSDAP. Vznikly jako pořádková služba chránící manifestace a schůze NSDAP, ale brzy se přeměnily v údernou složku.


Jejich členové pocházeli z řad bývalých vojáků z 1. světové války, pro něž byl charakteristický divoký antibolševismus. Svým původem a charakterem a charakterem představovaly oddíly SA duši NSDAP, Znamenaly rozhodující oporu ničivé síly NSDAP v jejím boji s politickými protivníky. Jmenování Ernsta Röhma do čela SA na konci roku 1930 znamenalo krok na cestě normalizace SA jako pomocného vojska NSDAP. Po 30. lednu 1933 byla tato organizace nástrojem první fáze útoku proti odpůrcům nacismu, prvního pronásledování Židů a stala se také protagonistou prvních koncentračních táborů.

SS (Schutzstaffeln = ochranné oddíly)
Vznikly jako osobní stráž Adolfa Hitlera v rámci SA. Rozvoj SS jako autonomních oddílů, elitní síly nacistické strany, začal v roce 1929, kdy Hitler svěřil jejich velení Heinrichu Himmlerovi. Ten z SS udělal stranickou policii a posílil ji i kvantitativně. Dopodrobna vypracované směrnice, týkající se rasové čistoty příslušníků SS vyjadřují fanatismus jejího autora. Nesmírná moc, kterou SS a jejich prostřednictvím i Heinrich Himmler měli (SS se de facto staly nejpevnějším autonomním centrem v mocenské hře třetí říše), proměnila ve skutečnosti z Himmlerovi touhy rozšířit svou kompetenci při přebírání moci na veškerou politickou policii všech spolkových zemí. Nemenší roli sehrála i jejich účast na represích v SA. A na likvidaci Röhma a jeho věrných stoupenců během noci dlouhých nožů. To byl akt, který definitivně zbavil SS byť jen formální podřízenosti vůči SA.
Vyvrcholením soustředění moci byl okamžik, kdy se Himmler v roce 1936 stal šéfem celé německé policie. V průběhy války pak získával i další funkce: od roku 1939 byl komisařem pro konsolidaci německé rady, což znamenalo, že sehrál hlavní roli v politice genocidy na východě. V srpnu se stal i ministrem vnitra a podléhal pouze Hitlerovi. Mimo formálních kompetencí se síla SS zakládala na kontrole nástrojů teroristického systému. Bylo to: velení koncentračním táborům a jejich řízení, jejich ekonomické využívání, získávání ekonomické moci vytvořením vlastních výrobních aktivit a výcvik vlastních vojenských oddílů, tzv. Waffen-SS.

Hitlerjugend – Hitlerova mládež
Hitlerjugend neboli Hitlerova mládež sloužila k podchycení celé masy německé mládeže. Vznikla z nacionálně socialistické studentské organizace ve středních školách a na universitách v letech boje proti demokratické republice. Zákonem z 1.prosince 1936 získala přesnou institucionální roli.
Příslušnost k Hitlerjugend se stala povinou a to i nezávislé na pozdější moci, jež byla této organizaci přisouzena v roce 1939. Všichni chlapci od deseti do osmnácti let a stejně staré dívky uvnitř specifické dívčí struktury (Bund Deutscher Mädel) byli zařazeni do Hitlerjugend, která se stala nositelkou ideologických a kulturních hodnot režimu. Příslušnost k této organizaci pokrývala svou aktivitou veškerý volný čas mládeže a byla jakýmsi prodloužením školy. Organizace využívala rovněž sportovního založení mládeže, aby je vychovávala v duchu militarizace národa a proměňovala její volný čas v opravdový předvojenský výcvik. Hitlerjugend usnadňovala pronikání režimu mezi masy mládeže, která při přijímání do organizace skládala přísahu bezpodmínečné věrnosti Führerovi. S režimem se Hitlerjugend ztotožňovala prakticky až do konce války, kdy i ti nejmladší byli ochotni k fanatickému sebeobětování.