Vše se odehrálo v červenci až říjnu roku 1940.Byla to první větší bitva, bojovaná pouze ve vzduchu.Luftwaffe Hermanna Göringa začala s útokem na Anglii v červenci 1940 několika útoky na lodě plující přes kanál a dále narůstala do zuřivých útoků, které měly zničit Královské letectvo, poté opět změnila tón do podoby bombardování Londýna a na závěr koncem října utichla řadou nočních náletů.


Perutě sira Dowdinga byly rozptýleny po celém ostrově od Caithness až po Cornwall a jejich každodenní operace byly řízeny velením čtyř stíhacích skupin podřízených velitelství Fighter command.Skupiny se dále dělily do jednotlivých sektorů.Každá zeměpisná oblast obsahovala hlavní stanici sektoru a satelitní letiště.Luftwaffe měla obrovské mn.letišť a čítala asi 2800 bojových letadel.
Hitler si byl dobře vědom toho, že před samotnou invazí bude muset ovládnout vzdušný prostor, proto 1.srpna 1940 vydal nařízení, ve kterém stanovil za prvořadý cíl zničení Royal Air Force a po ovládnutí vzdušného prostoru, nařídil útočit na přístavy a sklady potravin.Třetí prioritu představovaly útoky na zásobovací a válečné lodě.Své záměry ihned doplnil čtvrtou prioritou : Luftwaffe musí zůstat bojeschopnou silou, aby se mohla aktivně podílet na operaci
SEELÖWE.Konečné úsilí zničit královské letectvo vyvrcholilo 13.srpna 1940 Dnem Orla.Hermann Göring si myslel, že jeho převaha mu pomůže smést královské letectvo z oblohy za čtyři týdny nepřerušovaných útoků, ale mizerné počasí a špatná komunikace překazily tyto vpády nad Anglii.Den Orla skončil 46 zničenými německými letadly, v porovnání se 14 zničenými letadly RAF.24.srpna došlo k neuváženému rozhodnutí, které poznamenalo další průběh bitvy.Ze svých základen vystartovaly německé bombardéry, aby podnikly nálet na Rochester, ale místo toho omylem shodily svou nálož na Londýn.Churchil nařídil Velitelství bombardovacího letectva, aby v případě napadení Londýna zahájilo do dvanácti hodin protiúder.Hitler rozezlen touto britskou drzostí nařídil 2.září 1940 odvetný útok na Londýn a odvrátil tak pozornost od zničení RAF.
Luftwaffe uposlechla a 7.září zahájila novou taktiku boje.Téměř tisíc letadel, z nich asi 350 bombardérů, vystoupalo do výšky 5 000 metrů, pronikly nad cíl a usmrtily více než 300 osob a něco méně než 1350 zranily.Cena za nálet byla vysoká – 34 něm. bombardérů bylo sestřeleno oproti 28 stíhacím letounům RAF, ale přičinila se o to, že Luftwaffe se převážně zaměřila na noční útoky, které obyvatelé Londýna nazývaly „Blitz“.Němci byli svými výsledky tak zklamáni, že Hitler odložil operaci SEELÖWE na neurčito a Luftwaffe se zaměřila pouze na nálety na Londýn.
Ačkoliv mělo Královské letectvo méně letadel i pilotů, dokázalo zadržet Luftwaffe a překazit plány na vylodění do Anglie – operaci SEELÖWE.Británie triumfovala také díky nové protivzdušné obraně zal. na nové technologii – radaru.

RAF-Spitfire Luftwaffe-Junkers 88