REFERÁT- kniha,kterou mám nejraději Slohová práce
Název knihy: Babička Žaneta Dvořáková , I.B
Autor:Božena Němcová neděle 20. května 2001




OSNOVA :
1.


Úvod- proč jsem si knihu vybrala (vzpomínky na knihu)
2. Seznámení s knihou a autorkou
3. O čem kniha pojednává
4. Zhodnocení
5. Závěr- doporučení k četbě




Už od dětství je mojí nejoblíbenější knihou Babička od Boženy Němcové.
Jako malé mi maminka navečer předčítala Babičku jako pohádku na dobrou noc a to ve mně podmínilo zájem o tuto knihu i se stoupajícím věkem.Má fantazie a představivost při čtení knížky se snížila na polovinu po shlédnutí filmu Babička,ale myslím si,že mi tento krásně zpracovaný film neubral nýbrž přidal.

Božena Němcová, dívčím jménem Barbora Panklová se narodila v poloněmecké rodině ve Vídni. Psala pohádky,národní báchorky a pověsti a také publicistiku.
Je to vrcholné dílo naší spisovatelky,do kterého uložila své osobní vzpomínky na dětství v ratibořickém údolíčku a životní moudrosti prostých lidí .

Zosobněním lidové životní filosofie je žena, babička Magdaléna Novotná.
Babička dostala dopis od nejstarší dcery Terezky Proškové, ve kterém ji žádala, aby se k nim odstěhovala .Babička se nemohla rozhodnout. Chtěla vidět vnoučata, ale nemohla se rozloučit s chaloupkou, ve které již tak dlouho žila .Nakonec se rozhodla- k radosti čtyř jejich vnoučat - Barunky, Adélky, Jana a Vilímka,přijíždí babička na Staré bělidlo. Brzy si jí lidé oblíbili, zvlášť pro její dobrotu. Nejvíce však babičku milovala její nejstarší vnučka - Barunka. .
Babička se starala o hospodářství, byla velice skromná, sbírala léčivé byliny, čemuž učila i děti. Babička pomáhala všem. Pomáhala Kristle, dceři hostinského, které odvedli mládence na 14 let na vojnu, aby se vrátil. Pomohla také komtese Hortenzii, aby mohla odjet za svým milým do Itálie, jež byl v dřívějších dobách jejím učitelem kreslení,
V druhé části vystupuje více do popředí zpodobení bohatých obyčejů od měsíce k měsíci (dračky, přástky, Mikuláš, vánoce, vynášení smrti, zvyky jara i léta, dožínky a Kristlina svatba). Základem dějové gradace je právě babiččina neokázalá starost o sousedy, kteří se octli v tísni.

Když babička zestárla, a její život se blížil ke konci, přála si ještě jednou vidět Barunku, což se jí splnilo. Celé údolíčko oplakávalo její smrt a kněžna dívajíc se za průvodem prohlásila ,,Šťastná to žena“.
Do příběhu Babičky je vpletena povídka o Viktorce, kterou uhranul voják. Když ho zabili, Viktorka se zbláznila. Na konci jejího příběhu jí zabil blesk.

Němcová vykreslila kolem Starého bělidla řadu milých postav (mlynářovy, myslivce, Kristlu), které spolu s babičkou svými vzpomínkami a vyprávěními obohacují povídku. Je obecně známo, že skutečnost byla v tom či onom jiná, ale Boženě Němcové šlo o to, co je v životě našeho lidu nejtypičtější.
Babička je nejpůsobivější knihou, kterou jsem přečetla. Nejenom proto,že se v ní vyskytují citově zabarvené pasáže ale hlavně pro svou přirozenou moudroust .
Proto pokud jste ji ještě nečetli, měli byste tak učinit.