Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Jaroslav Seifert (1901-1986)

Jaroslav Seifert
(1901-1986)

Významný představitel generace wolkrovsko-nezvalovské.Básník, překladatel a publicista.
Jeho život začíná na Žižkovském předměstí v činžovním bloku nedaleko ohyzdných žižkovských plynojemů.


 Reklama


Tam se v jedné chudé rodině narodil dne 23. září roku 1901 budoucí český velikán a literát Jaroslav Seifert. Byl prvním dítkem v dělnické rodině. Jeho otec byl vyučený zámečník a pracoval v nedaleké továrně na výrobu kovového nábytku. Také se nějaký čas věnoval prodeji kýčovitého umění, tedy hlavně obrazů. Z těchto obchodů mu však zbyly jen dluhy. Po válce až do své smrti pracoval jako dělník v dílně na výrobu ortopedických náhrad. Jeho matka byla v domácnosti a starala se o malého Jaroslava a o jeho sestru, která byla o osm let mladší. Malý Jaroslav v útlém věku velice přilnul k matce. Jaroslav začal navštěvovat gymnázium ve jedenácti letech. Gymnaziální budova byla nová, umístěna v Libušině ulici. Zprvu byl Jaroslav žákem s lepším prospěchem, ale jak stárl jeho pospěch se stále zhoršoval. Po několika incidentech s profesory byl nucen školu opustit a maturitu již nezískal.O její získání se později pokoušel stále, externím studiem, ale nikdy se mu to nepovedlo.Ve staří si pak s humorem stěžoval na sny, ve kterých ho udolává představa o této zkoušce života.Na studiích měl vetší zájem o malířství a chtěl se stát slavným malířem, ale díky shodě náhod, které rozpoznaly jeho malířský netalent, se začal brzy orientovat na tvorbu literární.Seifertova matka byla nábožensky založena a i malého Jaroslava vedla k víře. Mnohokrát spolu chodily do kostela ke Svatému Prokopu, což ho ve své tvorbě také ovlivnilo.
Jeho prvotní verše vycházeli z myšlenek socializmu.Jako mladý autor přispíval již ve 20. letech do redakce Práva lidu, Červen a Kmen. V těchto redakcích publikoval své první verše, ale také mu zde vycházeli kulturní referáty, fejetony a kurzívy. V roce 21 začal pracovat v redakci brněnské Rovnosti a tam také setrval.Až za přispění přítele S.K.Neumanna se dostal do Komunistického nakladatelství a knihkupectví.V tomto nakladatelství mu také vyšla jeho první sbírka Město v slzách.Mimo této činnosti se také podílel na založení spolku Devětsil a nemohl chybět u vydání revoluční sbírky Devětsil, kterou redigoval.Seifert také překládal, známy jsou jeho překlady A. Bloka a G. Apollinaira.Společně s Neumannem vytvořil Komunistické večery, vydány v roce 1922.Po Neumannově smrti společně s J. Horou vtvořil výbor z Neumanna, který vyšel v roce 1928.V období zuřící druhé světové války pracoval v deníku Národní práce, Práce a nakladatelství Panorama.Během pražského povstání byl zastižen v Lidovém domě jednotkami SS armády.Byl okamžitě zatčen ale jeho veznění netrvalo dlouho.
Seifert se po válce ještě nějaký čas věnoval publicistické tvorbě.Ještě do začátku 50. let pracovala v deníku Práce a přispíval do měsíčníku Kytice.Samostatně pak vybudoval básnickou edici Klín.Ve druhé polovině 50. let postihuje mistra vleklá choroba pohybového aparátu, která ovšem nakonec ustoupí. V roce 1966 se stal Seifert národním umělcem. V roce 1968 se také připojil k Pražskému jaru. Z této události vyplynul téměř desetiletý zákaz činnosti. Jeho literatura vznikala na prahu disidentu a jako exilová tvorba. V 80. letech se k jeho pohybovým potížím přidaly potíže dýchací.Seifertovi dýchací potíže vyvrcholili 1. ledna 1985 kdy bylo nutno jej hospitalizovat ve Vinohradské nemocnici. Jeho ošetřujícím lékařem byl docent Kment. V nemocnici ho však už navštívilo jen několik věrných přátel a rodina, ač se celá literární veřejnost o jeho zdravotní stav zajímala. Seifert byl ještě na vánoční svátky propuštěn do domácího ošetření, ale po několika týdnech se znovu vrací do nemocnice. V kritickém stavu byl přivezen dne 9. ledna 1986. Den na to se po Praze nesla zprava že Seifert zemře. Jaroslav Seifert zemřel mezi 2-3 hodinou ranní 10. ledna 1986.
Jaroslav Seifert získal jako jediný český autor Nobelovu cenu za literaturu. Ta mu byla přidělen za celoživotní přínos do české i světové literatury.
Jeho tvorba je charakteristická proměnami.Můžeme ji tedy rozdělit do čtyř etap, vždy s jinou tematikou a jiným pohledem na svět.Poprvé zasáhl do české poezie originálním pojetím proletářské poezie.Ve svém druhém období se projevil jako jeden z nejtalentovanějších spolutvůrců poetismu.Pro třetí fázi Seifertova díla byl význačný melodický verš, jímž vyjadřoval milostné uchvácení ženou, lásku k domovu, stesk a vzpomínky na to, co nenávratně uplývalo.Dále lásku k Praze a rodné zemi.Básník nadějí národa v době nacistického útlaku.A v neposlední řadě tvůrce jemných veršů vyjadřujících lásku k matce a k rodnému Žižkovu.A poslední období, tedy čtvrté, v něm se stal hluboce reflexivním básníkem, opouštějícím svůj virtuózně propracovaný melodický verš a směřujícím k přesnému a věcnému výrazu, který odhaluje podstatu jevů.
I. Město v slzách, publikována poprvé v roce 1921, je jeho básnickou prvotinou. Osobitost jeho proletářské poezie spočívá v chlapecky upřímném i naivním pojetí revoluce jako boje na barikádách.Rámec sbírky tvoří obraz velkého města. Básně Města v slzách jsou psány volným, většinou rýmovaným veršem.
II. Na vlnách TSF, pozdější název je Svatební cesta která byla vydána 1925, Slavík zpívá špatně (vychází roku 1926, motivy války minulé i v podobě nové hrozby) a Poštovní holub.Tato sbírka vychází v roce 1929, jsou typickými poetistickými sbírkami. Obsahují verše křehké a hravé. V mnohých básních se ozývá radostný tón, jinde i tóny smutku, např. v básních inspirovaných návštěvou francouzských bojišť z první světové války. Ve sbírce Poštovní holub s objevuje výrazný motiv času a motiv domova. Tato sbírka již směřuje k postpoetismu. Roku 1929 vychází i půvabná vzpomínková prozaistická knížka Hvězdy nad rajskou zahradou.
Své básně zakládal na slovních hříčkách, travestiích biblických i literárních citátů, vytvářel anekdoticky vyznívající grafické a obrazové básně a nevyhýbal se ani lyrické anekdotě (Na vlnách TSF).
Jablko z klína (vychází roku 1933) a Ruce Venušiny (publikované roku
1936) jsou sbírkami intimní lyriky všímající si základních lidských vztahů, tj.
vztahů milostných, rodinných, i vztahů k domovu a k prostým věcem života.
V těchto sbírkách je již Jaroslav Seifert známým básníkem. Verše jsou
zpěvné, hutné, vroucné a prosté.
III. Sbírky, které vyjadřují obavy z ohrožení země i z ohrožení člověka. Zhasněte
světla (1938) je sbírka, ve které doznívá postpoetistické ladění z předchozího
období, ale ve své podstatě je ovlivněna historickou situací těsně před druhou
světovou válkou. Vyjadřuje obavy o národní osud i odhodlání bránit sovu
zem, zachycuje i zklamání z mnichovské zrady. Hlavní linie básnické sbírky
je nesena důvěrou v budoucnost národa.
Přilba z hlíny byla vydána již v roce 1945, je první Seifertovou sbírkou po
osvobození. Tvoří ji tři cykly básní: Osm dní ze září, Říp v okně a závěrečný
díl S otevřenou náručí. Šel malíř chudě do světa byla vydána v roce 1949 a
Chlapec a hvězdy prezentuje se až v roce 1956. Jsou to sbírky, v nichž
básnický text tvoří paralelu k obrázkům malířů nejnárodnějších, Mikoláše
Alše a Josefa Lady. Vyjadřují okouzlení českou krajinou, vztah k českým
lidem i návraty do dětství.
IV. V této etapě nastává dlouhý přeryv, který je způsoben především básníkovou
těžkou chorobou. Seifert se k básnické tvorbě vrací až v polovině 60.let s
novu poetikou. Objevuje nové postupy; mizí rýmy a rytmická pravidelnost,
Seifertův volný verš se stává drsnějším. Verš se mění v jakési volně plynoucí
nebásnické vypravování a rozmlouvání. Synonymem života se stává
žena.Koncert na ostrově, který vznikl v polovině 60.let, byla první
Seifertovou sbírkou po jeho návratu zpět do života.V ní básník svůj život
rekapituluje. Básně přísně ohledávají ty životní hodnoty, které zůstanou
hodnotami i tváří v tvář smrti. Do tohoto období patří také sbírka Všecky
krásy světa která byla oficiálně vydána 1982. Je to prozaistická paralela a
komentář k básníkovu dílu, kniha, v niž autor vzpomíná na celý svůj život.

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama